Štítek: GRADA

V roce 1982 se v osadě na sever od New Yorku odehrál děsivý zločin. V idylických kulisách divoké přírody byla nalezena doslova rozstřílená dívka. Dá se říct, že Anetta přežila svou smrt. Pachatel násilného činu, mladík Matthew byl potrestán, ale nikdo se nedozvěděl, proč tak ohavnou a šílenou věc vůbec spáchal. Po dvaceti šesti letech by rád vše vysvětlil Anettě a také Patrickovi, svému nejlepšímu kamarádovi, který tehdy všechno viděl. Anetta a Patrick jsou teď manželé. Ona píše černou kroniku v novinách, on zrovna přišel o práci. Jeho jedinou radostí je smyšlená restaurace, pro kterou sestavuje jídelníčky a zkouší nové recepty. Matthew, který by rád onen provaz lží konečně rozmotal, může ohrozit navenek šťastný vztah Anetty a Patricka, jenž je na jedné takové lži založen. Co se tehdy vlastně stalo?

Román Provaz lží je sice druhou knihou spisovatele Christophera J. Yatese, pro tuzemské čtenáře se jedná o první seznámení s jeho tvorbou. Děj tohoto spíše psychologického románu je rozdělen na tři části, každá má svého vypravěče. Patrick, Anetta a Matthew nabízejí svůj úhel pohledu a svou pravdu. Co skrývá Patrick před Anettou? Co vedlo Matthewa k takovému činu? A jak v tom figuruje Anetta?

Román má mistrně vystavěnou zápletku, pochmurnou atmosféru a punc krutosti, s jakou se setkáváme v severských kriminálních románech. Hlavní hrdinové jsou nečitelní, nevěděla jsem, co si o nich myslet. Celou dobu jsem byla mírně ostražitá a nikomu z nich moc nevěřila. Kámen úrazu je ve formě, jíž autor použil k vyprávění. Pokud si nelibujete v táhlém textu a máte pocit, že na vás autor chrlí všechno najednou, zřejmě narazíte i tady. Provaz lží je totiž bez uvozovek, což spoustě čtenářů absolutně nevyhovuje. Dovolím si trochu subjektivního pohledu – mně osobně absence přímé řeči v knihách nevadí, mozek si to vždycky tak nějak „sám přebere“, ale vím a chápu, že pro mnoho lidí je to vystoupení z komfortní zóny a na autora se proto i zlobí. Pokud dokážete tento fakt překousnout, soustředit se na děj, dostanete poměrně zajímavý psychothriller, jehož hlavní zápletka má kořeny v hluboké minulosti hlavních hrdinů a je ovlivněna mnoha společenskými faktory a tabu, o nichž se v „osmdesátkách“ snad ani nešeptalo. Jediné, co mě na tom všem zarazilo, byl věk trojice v inkrimované době. Bylo jim třináct, čtrnáct let a prožívali věci, které bych tipovala na mnohem starší jedince. Na to, jak jsou Američané prudérní, to bylo poměrně nečekané a nepůsobilo to v daném kontextu věrohodně.

Provaz lží není a nikdy nebude mainstreamovým titulem, na který byste v knižním světě naráželi na každém kroku. Říká se – sto lidí, sto chutí – a toto pravidlo v případě knihy Christophera J. Yatese platí tuplovaně. Pokud se necháte navnadit, zkoušíte rádi nové knižní výzvy, nebo jste jen zvědaví, proč Matthew po Anettě střílel, Provaz lží si přečtěte, snad vás zaujme, stejně jako mě.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, na jehož eshopu si titul můžete koupit.

Anně se život sype přímo pod rukama. V práci dostává vyhazov, na dveře jí klepe exekutor a dcery rostou jako dříví v lese. Problémy se zadlužením by mohlo vyřešit vysoké odstupné, které dostala, ale Anna se rozhodne jinak. Od otce si půjčí obytný přívěs a vydá se i s dcerami do Skandinávie. Dluhy počkají (snad), ale rodina ne. Lehce pošramocené vztahy by mohl tenhle neobvyklý holčičí road trip zase zacelit. A navíc, kdo by nechtěl vidět polární záři naživo?

Román Cesta na sever z produkce nakladatelství Cosmopolis je mým prvním setkáním s autorkou a musím říct, že velmi vydařeným. Příběh je vyprávěn ze tří úhlů pohledu. Stěžejní vypravěčkou je Anna, prostor dostávají i její dcery. Sedmnáctiletá Chloe si zážitky z cesty (i života) zaznamenává do blogu a dvanáctiletá Lily se svěřuje deníku, který nese jméno Marcel a je jejím osobním zpovědníkem i kamarádem. Tyto tři varianty vyprávění se střídají a díky tomu text nepůsobí nudně a jednotvárně.

Anně je sedmatřicet, ale někdy jsem měla pocit, že je mladší, než její dcery. Jako matka samoživitelka se sice snažila, ale finančním problémům neutekla a místo zodpovědného řešení strčila hlavu do písku. Je totiž hodně konzervativní, opatrná a jen nerada vystupuje ze své ochranné zóny, kterou si před světem vytvořila. Chloe je zase typická představitelka pubertální mládeže. Schází se s kluky, hledá lásku a porozumění, ale moc se jí nedaří. Lily je naštvaná. Ve škole je terčem posměchu a šikany, zlobí se na svého otce, aniž by řekla proč, a je všechno, jen ne milá dvanáctiletá holčička. Má sarkastický humor a je ironická. Řekněte sami, jak tahle cesta může vypadat?

Na neobvyklém tripu si všechny tři něco uvědomí. Poznají, že je důležité věřit si navzájem, nelhat si a nebát se mluvit o špatných věcech. Že se na sebe můžou spolehnout. A taky se seznámí s pár lidmi, s nimiž je cesta na sever spojí víc, než by si kdy mohly představit.

Tenhle poklidný, svým způsobem kouzelný román poukazuje na složité vztahy mezi rodiči a dětmi, které si mnohdy zbytečně ztěžujeme sami. Na světlo se dostávají hluboko zasunuté vzpomínky, díky nimž se Anna i její dcery mohou v životě posunout dál. Autorka se také dotkla vážného a diskutovanéno problému s domácím násilím, který může zničit i ten nejdokonalejší vztah.

A Skandinávie? Užijete si ji, i když ne tolik jako v klasickém cestopise, protože primárně jde v téhle knížce opravdu o něco jiného. Ale i tak se Virginii Grimaldiové podařilo navodit atmosféru a vylíčit kočovný cestovatelský život i se všemi eskapádami, které mohou cestovatele potkat, zvlášť jsou-li to příslušnice něžného pohlaví.

Dojemné a citlivé čtení okořeněné humorem a dávkou sarkasmu, na který jsou specialisté puberťáci, je ideálním adeptem na zpestření letních dnů. Potěší milovníky románů pro ženy i příznivce rodinných příběhů.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, na jehož eshopu si knihu můžete koupit.

Nejhorší noční můrou všech rodičů je, že by mohli přijít o své dítě. Laurel Macková už deset let neví, co se stalo s její dcerou, která jednoho dne vyrazila do knihovny a už se nevrátila domů. Zmizela beze stopy, nikdo ji neviděl. Když matce policie oznámí, že se našly ostatky její dcery, vůbec netuší, co se s Ellie po celých deset let dělo. Odešla sama nebo se stala obětí únosu? Laurel se z toho nemůže vzpamatovat, naděje na lepší zítřky nastává, když jí do života vstoupí nový muž. Floyd je příjemný, pozorný a má dceru. Poppy je až děsivě podobná Ellie, když byla malá. Laurel se konečně cítí šťastná, ale přesto v ní hlodají pochyby ohledně malé Poppy. Laurel se noří do nového vztahu a na povrch přitom vyplouvají poměrně zajímavé a zároveň znepokojivé skutečnosti, které ženě obrátí život o sto osmdesát stupňů.

Ztracená Ellie byla nejoblíbenějším dítětem Laurel, miláčkem, se kterým nebyly nikdy žádné problémy. Po záhadném zmizení však rodinu, aniž by chtěla, rozdělila. Matka se natolik ponořila do své bolesti, že nevědomky od sebe odehnala manžela Paula i zbývající dvě děti, dceru Hannu a syna Jakea. Lise Jewellové se podařilo vystihnout zoufalství a žal matky, který je s ničím nesrovnatelný. Dokonale se vžila do pocitů zralé ženy, pro niž v určité části život skončil. Má nárok na lásku i nový začátek?

Román je rozdělen na několik částí, autorka v nich důmyslně kombinuje pohledy hned několika postav, které jsou v příběhu zainteresovány. Z jejich vyprávění jsou poskládány střípky deseti let Eliina života. Možná na zápletku přijdete sami a nebude pro vás žádným překvapením, ale cesta, která vás k pátrání povede, je šílená, dramatická a místy velmi bolestná, takže pár šokujících zvratů na vás čeká.

Od Lisy Jewellové jsem před pár lety četla úžasnou knihu Dům, ve kterém jsme vyrůstali, ze které jsem byla naprosto unešená. Je jasné, že jsem nemohla její další počin, který vyšel v nakladatelství Cosmopolis pod názvem Beze svědků, nechat bez povšimnutí. Oba romány spojuje tématika rodinných vztahů, u nichž by si na své přišel nejeden psycholog. Rozpad rodiny způsobený konkrétním problémem je stěžejním bodem i knihy Beze svědků.

V tomto románu Lisa Jewellová kráčí ve stopách Ruth Rendellové, autorky psychologických thrillerů, která vždy mistrně splétala jednotlivé dějové linky v šokující závěr. Prvotně se děj točí kolem kriminálního případu, ale důraz je kladen především na psychologický profil postav.

Román Beze svědků můžu doporučit všem milovníkům napětí i rodinných příběhů.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, na jehož eshopu si titul můžete koupit.

Americká autorka Lori Nelson Spielmanová je autorkou třech úžasných románů: Seznam tajných přání, Sladké odpuštění a aktuálního A na nebi čekají hvězdy , které vydalo nakladatelství Cosmopolis. Ani autorka, ani její knížky nejsou příliš známy, cestu k nim si musíte najít sami. Ale pokud se začtete, dostanete kvalitní čtenářský zážitek. Tedy pokud holdujete románům pro ženy s nádechem romantiky, do nichž je přimíchána špetka vážnosti a naléhavosti. Lori Nelson Spielmanová svým knižním hrdinkám život neulehčuje. Musí si své osobní štěstí vybojovat samy a ne vždy je to procházka růžovým sadem. O tom by vám mohla vyprávět Erika, stěžejní postava z poslední knihy.

Erika pracuje jako realitní makléřka. Svou práci miluje, i když doslova tvrdě maká, aby získala místo v prestižním žebříčku newyorských makléřů. Po rozvodu s manželem vychovává dvě dcery. Snaží se jim dát to nejlepší, ale… Ale je tady ta práce. A tak jednoho dne Erika nemůže odvézt Kristen a Annie na kolej, dívky mají jet samy vlakem. Vlivem dalších okolností odjíždí Kristen sama. Vlak, v němž cestuje, se stává terčem útoku a Kristen je jednou z obětí. Její smrt si Erika vyčítá, kdyby nedala přednost práci, nemuselo se to stát. Stejné výčitky má i Annie, své matce zatajila, že studium přerušila a proto na kolej neodjela spolu se sestrou. Obě se upínají k naději, že došlo k záměně a Kristen žije. Jsou natolik pohlceny vlastním truchlením, že zapomínají na to nejdůležitější – ještě mají jedna druhou. Dokážou si to uvědomit než bude pozdě?

Po téhle knize jsem sáhla a hned jsem věděla, že to bude sázka na jistotu. Četla jsem oba přechozí romány, moc se mi líbily. Oceňuji, že autorka se zabývá náročnými společenskými tématy, které dokáže přetavit do čtivé podoby a nechat prostor k přemýšlení. Konkrétně tento příběh si bere na paškál vztahy rodinné, hlavně ty mezi matkami a dcerami. Víme, jak dokážou být někdy výbušné a není lehké je vybalancovat tak, aby byla spokojenost na obou stranách.

Erika i Annie zapomněly na to nejdůležitější – na komunikaci. Upínají se k falešné naději a nevidí jedna druhou. Propast mezi nimi se rozšiřuje a nechybí mnoho, aby došlo k vzájemnému odcizení. Někdy jsem tu zarputilost nechápala, vždyť Američané jsou známí tím, že o všem diskutují, probírají své problémy, tak proč to nedokážou ty dvě? Nakonec zjistíte, že pod pokličkou je toho skryto mnohem víc, než jen smutek ze ztráty blízkého člověka. Autorka velmi citlivě popisuje, co všechno Erika s dcerou prožívaly, jejich pocity i nálady. Příběh koncipovala tak, že v kapitolách se střídají pohledy obou hlavních postav. V ich-formě promlouvá Erika, er-formou poznáváme Annie.

Tahle knížka je opravdu smutná a dojemná, přiznám se, že jsem potřebovala kapesník. Kromě New Yorku se odehrává na zajímavém místě, odlehlém ostrově Mackinac, kde Erika vyrůstala. Barvité popisy přírody i téměř poustevnického života jeho obyvatel působí lákavě, měla jsem chuť se tam vypravit.

Román upoutá milovníky bouřlivých rodinných vztahů, stejně jako těch, kteří si libují ve spletitých cestách hrdinů ke šťastnému a spokojenému životu.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmpolis, na jehož eshopu si knížku můžete koupit.

Odložte skořicový šnek, který jste ochutnali spolu s knížkou Kavárna v Kodani. Kate už svůj příběh prožila, na řadě je její kamarádka Sophie. Že si je vám povědomá? Spolu s Kate strávila hygge týden v Dánsku. Tentokrát máte možnost poznat ji blíže prostřednictvím druhého počinu Julie Caplinové Pekárna v Brooklynu, který opět vydalo nakladatelství Cosmopolis.

Sophie si žije poměrně spokojeně. Pracuje v časopise, je zamilovaná do svého přítele Jamese a tak bez výčitek odmítne nabídku půlroční stáže v New Yorku. Ke štěstí jí chybí jen vdavky. Jenže vezměte si někoho, kdo už ženatý je a má dítě! Když Sophie na nepříjemný fakt, o němž se jí James jaksi zapomněl zmínit, přijde, bere New York všemi deseti. Doufá, že jí nová práce i atraktivní prostředí pomůže na proradného snoubence zapomenout. Potkává nové přátele i pracovní příležitosti, ochutná hříšně dobré dortíky své bytné Belly a odolává Toddovi, novému kolegovi, který je po čertech přitažlivý. Jenže Sophie má zlomené srdce, na lásku v něm momentálně není místo. Pro nikoho. Anebo snad ano?

Kavárna v Kodani pro mě byla milým překvapením, co se knih v žánru romantické literatury týče. Nabídla spojení stále víc populárního životního stylu hygge a zábavného, vtipného příběhu o lásce. Byla jsem tedy moc ráda, že se na knižní trh dostalo volné pokračování v podobě Pekárny v Brooklynu, v němž prostor dostala Sophie, vedlejší postava z Kavárny v Kodani.

Opět se jedná o pohodové a odpočinkové čtení, které vás naladí na romantickou notu. New York můžeme považovat, co se filmové i knižní destinace týče, za téměř legendární – Stačí vzpomenout film Samotář v Seattlu, seriál Sex ve městě nebo romány Zbožňuju New York, Noc v Central Parku, či Snídaně u Tiffanyho. Jeho úžasnou atmosféru, rušné ulice, vůně kávy linoucí se od dveří Starbucks, to vše vám spolu s nadýchaným cupcakem Julie Caplin nabízí. Nahlédneme i do zákulisí práce v lifestylovém časopise, kde je Sophie během stáže zaměstnaná.

Vedle Sophie se autorka opět zaměřila na vedlejší postavy, které v Sophiině životě mají své místo. Seznamujeme se s energickou majitelkou pekárny Bellou, charismatickým Toddem, jenž Sophii dokonale zamotá hlavu, tajemným bylinkářem Wesem, kteří příběhem také zahýbou.
Romantická linie je možná trochu předvídatelná, ale to vůbec nevadí, s tím se dokonce počítá. Dočkáme se milostné zápletky i humorných situací, které příběh příjemně odlehčí. I tady stěžejní roli hraje káva a jídlo, konkrétně sladké dezerty, takže zabrat dostávají i chuťové buňky.

Takže, vítejte v New Yorku, držte si kelímky a nenadrobte si na svetr, až budete při čtení mlsat něco dobrého. Nezbývá než se těšit na třetí knížku z pera Julie Caplin, která by se měla odehrávat v Paříži, o la la. 🙂
Opět se nezapomeňte pokochat překrásnou obálkou, již vytvořila, stejně jako tu předchozí, Kateřina Brabcová.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, na jehož eshopu si knihu můžete koupit.

Píše se rok 1988. Hudební svět se pomalu ale jistě přeorientovává z vinylu na plast. Jednoduše řečeno, začaly se objevovat první kompaktní disky, CD, slibující nezničitelnost nahraného záznamu. Ano, není nic horšího, než poškrábaná deska, kterou jsme poslouchali snad tisíckrát a kvůli škrábanci už nemůžeme. Jenže když se vám vinyl vryje hluboko pod kůži, jen těžko ho budete měnit. Právě tak to cítí Frank, majitel malého zapadlého krámku s hudbou. Desky jsou celý jeho život, Frank se muzikou dokáže trefit do srdce každého svého zákazníka. Jen to jeho zůstává bez lásky, Frank se nikdy neoženil. Když jednoho dne před jeho obchodem omdlí mladá žena, jeho svět se obrací naruby. Kdo je záhadná Ilse? Tuhle otázku si klade nejen Frank, ale i jeho přátelé. Ti všichni se pokouší zjistit, co je neznámá návštěvnice zač. Frank se musí vyrovnat s novými pocity, ale i s faktem, že nové technologie nezastavíš. Zachrání Frank svoje desky a najde lásku, nebo přijde o všechno?

Frank vás dostane svou nemotorností a dobráckou povahou. Je mu čtyřicet, ale máte pocit, že je v něm pořád kus šestnáctiletého kluka, kterému byste nejraději přátelsky prohrábli vlasy. 🙂 Frank dokáže něco, co mu můžou terapeuti celého světa závidět. Umí vybrat přesně takovou hudbu, jakou právě potřebujete, muzikou dokáže vyléčit zlomené srdce, vrátit lásku vyhaslému vztahu, nebo jen tak potěšit duši. Jen sám sobě pomoct nedokáže, nese si v sobě traumata ze svérázné výchovy matky Peg. Ta ho naučila lásce k hudbě, ale nedokázala mu dát to, co potřebuje každé dítě, lásku a city. Naštěstí má Frank kolem sebe spoustu přátel, kteří nad ním drží ochrannou ruku.

Autorka je původně divadelní herečka, psát začala až po dvacetileté kariéře. Píše s neuvěřitelnou lehkostí a zároveň velkým porozuměním pro slabosti svých hrdinů. Popisuje nejen psychické problémy, které mohou člověka určitým způsobem paralyzovat, do příběhu vkomponovala také strach z neznámého, ve Frankově případě to byla obava z příchodu nové technologie, jež vytěsní jeho milovaný vinyl, za nějž se celý život schovává.

Jestli milujete snovou a kouzelnou Amelii z Montmartru a podobné příběhy, v nichž člověk čeká na tu pravou lásku třeba i celý život, určitě si zamilujete i román Obchodník s hudbou, v němž v hlavní roli vystupuje vinyl, vinyl, a ještě jednou vinyl. 🙂 Romantika říznutá britským humorem, laskavá atmosféra vinoucí se celým příběhem, to vše v brilantním překladu Lucie Mikolajkové.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si můžete titul zakoupit.

Nakladatelství Cosmopolis přichází s příběhem, který vám rozhodí emoční systém, pokud milujete knížky, v nichž to jejich hrdinové nemají ani trochu lehké. Jmenuje se Normálně jiní a napsala jej Tammy Robinsonová.

Maddy je devatenáct let. Místo toho, aby randila s kluky a užívala si výhody studentského života, pracuje ve fotolabu a pomáhá matce s péčí o autistickou sestru, které se říká B. Ani Albert na tom není jinak. Pracuje v jezdecké škole a šetří si peníze, aby mohl odejít z domu, kde ho psychicky deptá hrubiánský otec.
Oba na zádech vláčí obrovský pytel starostí, zátěž, díky níž skoro zapomněli normálně žít. Když na sebe náhodou narazí v jezdecké škole, kam Maddy přivezla sestru na lekci, život se jim obrátí o sto osmdesát stupňů. Maddy je ve vztazích opatrná, myslí především na svou sestru, jenže Albert je tak okouzlující… Je tady šance na lásku, na nový začátek, na život, jaký by si oba zasloužili. Dají mu zelenou?

Na tuhle knížku jsem četla rozporuplné názory, kladné i záporné, ale rozhodla jsem se udělat si obrázek sama. I když bych mohla být matkou obou aktérů, tak nějak jsem uvnitř cítila, že se mi knížka bude líbit.

Román má typické znaky YA literatury jako je životem zkoušený hlavní hrdina žijící v dysfunkční rodině. Potká svou spřízněnou duši a pak… pak se uvidí, kam jej autor nasměruje. Jak už to bývá, cesta za láskou i štěstím bývá pořádně klikatá a trnitá, lemována nedorozuměními a tragédií. Stejné je to i v tomto příběhu, který je svým způsobem šablonovitý, což vám prozradí i upoutávka na obálce, která láká fanoušky knih Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály. Právě v tom jsem viděla kámen úrazu, protože je to svým způsobem spoiler. Tušíte, kam se bude děj ubírat a od počátku podvědomě čekáte, co bude.

Ale i přesto je to příběh, který chytne za srdce. Upřímný, zábavný, milý, stejně jako jeho hlavní hrdinové. Maddy i Alberta si nelze zamilovat, každá matka, ke které se román dostane, si v koutku duše takové děti bude přát.
Líbilo se mi zakomponování autistické vedlejší postavy do děje, připomněla jsem si, jak samozřejmě bereme fakt, že jsou naše děti zdravé a jen neradi si připouštíme jinou variantu.
Opakem bezelstné B je Albertův otec. Naprosto bezcharakterní záporná postava, na které se autorka vyřádila. Někoho tak chladného a hrubého jsem v knize už hodně dlouho nepotkala. Tenhle nepříjemný pán vám opravdu hne žlučí.

Tammy Robinsonová žije na Novém Zélandu. Nesmírná krása této země se odráží i v barvitých popisech krajiny a celkového prostředí, v němž se knížka odehrává, což se mi nesmírně líbilo a bylo to osvěžující.

Normálně jiní se kromě klasického tématu zamilovanosti zabývá daleko vážnějšími věcmi. Je to už výše zmíněný autismus (a docela ráda bych si přečetla příběh „z druhé strany“, kde by v popředí byla B a její život), zároveň řeší rodinné vztahy a také míru zodpovědnosti za životy druhých, které mnozí nesou na bedrech. Kolik toho může snést mladá devatenáctiletá holka? A má její nejbližší okolí právo po ní vyžadovat víc, než je zdrávo?
Možná se na knížku dívám právě jinak, protože jsem dospělá a vidím v ní i něco víc než jen romantický příběh.

Určitě se bude líbit všem, kteří milují lovestory s trpkou příchutí a nehledají jen bezduchý, laciný románek, v němž je vše zahaleno růžovou mlhou. Ve mně Maddy a Albert doznívali ještě hodně dlouho.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si titul můžete zakoupit.

Sarah Winmanová není českým čtenářům neznámá. Představila se dvěma úžasnými knížkami – Když byl bůh králík a Rok zázraků. Četla jsem obě a autorčin styl jsem mě zaujal, líbí se mi její křehké příběhy s nádechem poetiky. Byla jsem tedy zvědavá i na zatím poslední počin nazvaný Slunečnice vydaný nakladatelstvím Cosmopolis.

V roce 1950 vyhrála mladá manželka Dora Juddová kopii slavného obrazu Vincenta Van Gogha Slunečnice. Umělecky založená Dora si obraz vzala i navzdory manželově přání, aby jej vyměnila za láhev whisky. Byť to zní dětinsky, pro Doru to bylo malé vítězství, se svým obhroublým manželem, který měl blíž k alkoholu než k ní, nebyla vůbec šťastná. Přesto se jim narodil syn Ellis. S otcem si nikdy nerozuměl, tíhl k matce, která byla stejná jako on, a ke kamarádovi Michaelovi. Byl to právě Michael, kdo mu po smrti matky byl oporou a ke komu Ellis pocítil opravdový příval citů. A na první lásky se nezapomíná ani tehdy, když vám do života vstoupí osudová žena.

Slunečnice čítají nějakých 200 stránek psaných poměrně velkým písmem, takže by se mohlo zdát, že je budete mít přelouskanou za chvíli. Tak to ale není. Román s výrazně žlutou obálkou si vyžádá veškerou vaši pozornost a pokud nejste jen konzumenti literatury, ale v knihách hledáte i hlubší hodnoty, přijdete si na své.
Sarah Winmanová psala Slunečnice velmi osobitým způsobem. Přeskakuje v čase, střídá dějové linky, neuvozuje přímou řeč. Ježí se vám z toho chlupy na těle? Podle mě zbytečně. Ona přesně ví, proč takhle knihu napsala a co jí chtěla říct. Rychle se dá zvyknout i na absenci uvozovek. Jakmile si pár stránek načtete a najedete na její styl, zvyknete si a vůbec vám to nepřijde divné.

Sarah Winmanová se v knize výrazně zaměřuje na vykreslení mezilidských vztahů, ať už jsou to ty rodinné nebo mezi přáteli a milenci. Velkou pozornost věnuje lásce mezi dvěma muži – Ellisem i Michaelem, jejichž silné pouto přetrvá, i když se Ellis ožení s Annie. Jejich trojúhelník není ten klasický, kdy musí jeden z kola ven. Mezi nimi je neuvěřitelná chemie, porozumění a sounáležitost. A nepředstavujte si žádné… ehm, však víte co. Je to ryzí láska, přátelství, dar, který tito tři dostali a do něhož může zasáhnout pouze smrt.
Autorka klade pozornost i na vylíčení křehkých vazeb mezi Ellisem a jeho otcem, které byly citelně poškozeny už v dětství. Nastiňuje tápání mezi tím, jak se k sobě mají tito dva už dospělí muži chovat, jestli lze vůbec najít cestu ke smíření.

Kniha je rozdělená do dvou částí. V té první je děj nastíněn z pohledu Ellise, druhou nám předkládá Michael v podobě svého deníku a obě tvoří dokonalé díly skládačky, které do sebe v pravý čas zapadnou.

Pokud hledáte neotřelé dílo o lásce, o jedné zvláštní, neobyčejné, velké, osudové, zajímavé lásce (vyberte si), Slunečnice by mohly být tou pravou volbou. A ještě jednou připomínám, tahle knížka se nehltá, tahle se vychutnává.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu můžete zakoupit.

Kdo by nechtěl trávit každé léto na malebném poloostrově, užívat si pohodu po boku nejlepší kamarádky a pozorovat bezstarostné potomky hrající si v moři?
Sára a Isla byly nerozlučné kamarádky snad odjakživa. Spolu prožívaly veselé i smutné chvíle, navzájem si pomáhaly s hlídáním synů, společně trávily každé prázdniny v chatkách na poloostrově Sandbank. Idylka končí ve chvíli, kdy jejich tehdy desetileté chlapce během koupání odnese silný proud. Přežije jen jeden, Jacob, Sářin syn. Islin Marley už nikdy nevyplaval. Od té doby už není nic jako dřív. Po sedmi letech, v den smutného výročí a zároveň i Jacobových narozenin, se historie opakuje. Jacob se nevrátí z večírku, vypadá to, že se beze stopy vypařil. Stal se obětí moře?

Lucy Clarke si mě před pár lety získala knihou Poslední nádech, ráda jsem tedy sáhla i po novince Stíny nad zálivem z produkce nakladatelství Cosmopolis.
Do příběhu jsem byla vtažena hned od prvních stránek. Koncipován je jako střídavé vyprávění z pohledu Sáry a Isly, takže máte možnost vidět stejnou situaci ze dvou různých úhlů pohledu. A věřte, není jednoduché udělat si vlastní názor. Protože jakmile začnete důvěřovat Sáře, v následující kapitole vás Isla přesvědčí, že byste měli věřit spíš jí. Jak to tedy vlastně je?

Stíny nad zálivem jsou přesně tím typem psychothrillerů, v nichž vás autor mistrně vede svými cestičkami a nechává vás vnímat děj s tím, že je to všechno úplně jasné. Tak je to ale pouze navenek. Je úplně jedno, že si myslíte, jak jste to všechno krásně rozlouskli, prohlédli a vydedukovali. Stačí jeden malý zvrat a zůstane vám akorát pusa dokořán. Vše je navíc umocněno tísnivou náladou panující v celé chatové oblasti, stupňujícím strachem a pocitem, že nemůžete nikomu věřit, ani sobě. To vše v kulisách horkého léta. A zapomenout nesmím ani na emoce. Pokud jste rodiči, nebo se do jejich role dokážete vžít, asi vás city přemůžou. Přece jen, smrt malého chlapce, stejně jako zmizení uhrovitého klacka je pořádnou dardou i pro zdánlivé kliďase.

Určitě vás Stíny nad zálivem budou bavit, pokud si libujete v charakterově zajímavých postavách, v nichž je někdy těžké číst. Vybrat si svou oblíbenou bude zatraceně těžké, ani jedna není jenom černá či bílá. Stejně tak to je i s vedlejšími postavami, jichž se v příběhu objevuje poměrně dost, a které významně zamíchají kartami divokého propletence.
A já doporučuji začít ho rozplétat, stojí to za to.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu můžete zakoupit.