Štítek: NAKLADATELSTVÍ OCELOT

Dvě spisovatelky, Greer Hendricks a Sarah Pekkanen nejsou na knižní scéně nováčky, na kontě mají několik společných titulů. Aktuálně si z jejich produkce můžete přečíst psychothriller Smrtící terapie, který vydalo nakladatelství Ocelot a najdete ho v produkci eshopu Megaknihy.cz.

Avery je terapeutka, jejíž neotřelé metody ji připravily o licenci. To ji nebrání, aby svou praxi vykonávala a brala nové klienty. Její služby vyhledá Marissa, která žije v na první pohled ideálním manželství plném peněz a časového presu. Jenže se právě dopustila nevěry a ráda by se zbavila pocitu viny a dala vše do pořádku. S manželem přistoupí na poměrně neobvyklou terapii skládající se z deseti částí. Pomůže jim terapie k lepšímu vztahu, nebo mu spíše uškodí? A co vzájemná důvěra, řekli manželé všechno? Smrtící terapie je opravdu drsná, jakmile se Avery jednou „upíšete“, jde po vás a vašich tajemstvích jako pes po uzeném a nic jí nezůstane skryto.

Tento psychothiller mě opravdu překvapil. Autorky ho pojaly jako střídavé vyprávění Avery (ich forma) a Marissy (er forma). Je správně akční a napínavý, hlavní postavy dostávají dostatek prostoru, aby ve vás vyvolávaly smíšené pocity, někdy totiž nevíte, komu věřit víc, protože Avery ve svém pátrání občas překročila hranici etiky a Marissa i její manžel vytahovali nečekaná překvapení a tajemství jako esa z rukávu. Svižné tempo a střídání kapitol v nejnapínavějších okamžicích vás udržují ve stabilní poloze napětí.

Každý dobrý thriller a psychothriller musí něčím překvapit a šokovat, ať už jsou to různé dějové zvraty, příchod postav, které mění dosavadní koncept příběhu, nebo pocity, kdy opravdu nevíte, na čí straně je pravda. Osobně jsem zápletku a hlavní motiv neodhadla a svůj moment nečekaného překvapení si vybrala se vším všudy.

Smrtící terapie je hodnocena různě, od nadšených recenzní po ty, které jí vyčítají snadnou předvídatelnost. Do které skupiny se zařadíte vy? Pro mě byla knížka příjemným počinem v žánru psychothrilleru, bavila mě, zejména kontrast mezi postavami a onen důležitý dějový zvrat.

Za možnost přečíst si psychothriller děkuji knihkupectví Megaknihy, kde si knížku můžete pořídit.

Dvanáct hodin. Přesně tolik času zbývá Anselovi Packerovi, než zemře. Jak to ví? Čeká totiž na popravu, trest smrti za vraždy mladých dívek. Zemřít nechce, přál by si, aby ho lidé chápali a přijali jeho myšlenky, které sepsal do svazku nazvaného Teorie. Jaký Ansel byl? Proč zabíjel? Mohl se jeho život odvíjet jinak, kdyby jinak žil on sám? Zatímco Ansel čeká na vykonání rozsudku, tři ženy, jejichž osudy jsou s jeho nerozlučně spjaty, vyprávějí. Jejich prostřednictvím se o sériovém vrahovi, který byl kdysi malým dítětem a možná i někoho miloval, dozvídáme spoustu informací, střípků, které dotvářejí obraz o něm a jeho činech.

Danya Kukafka pro psychologicky laděný thriller Poznámky k popravě zvolila dvě linie vyprávění. V té první sledujeme poslední chvíle Ansela před nevyhnutelnou popravou. Je vedena v du-formě, což není příliš častý způsob, o to víc je vemlouvavější, působí velmi osobně. Druhá linka sahá do minulosti. Prostřednictím Lavender, Anselovy matky, švagrové Hazel a policistky Saffy, která má k vrahovi nejen profesní vztah, ale je důležitým hlasem jeho minulosti, skládáme mozaiku Anselova života.

Poznámky k popravě se řadí mezi nevšední příběhy, z nichž doslova a do písmene mrazí. Román nahlíží do života muže pohybujícího se na špatné straně zákona. Spolu s každou další větou tne do živého a nechá ve čtenáři spoustu otázek, na které se jen těžko hledá odpověď. Bude vám Ansela líto? Nebo ho naopak budete nenávidět do morku kostí? Vždy se snažím i na špatném člověku najít alespoň špetku dobrého, ale v tomto případě to nešlo vůbec. Ansela jsem litovat nemohla, ale mohla jsem přemýšlet nad tím, jestli by se za jiných okolností posunul v životě lepším směrem, nebo byly jeho skutky předurčeny už od narození vrozenými rysy osobnosti.

Celý text je k zamyšlení, ať už nahližíte do Anselovy složité mysli nebo jej poznáváte skrze trojici žen, z nichž každá má důvod Ansela milovat i nenávidět. Danya Kukafka píše nevšedním, lehce poetickým stylem, který se propíše do srdce. Text není suchopárný, můžete ho brát nejen jako psychothriller, ale také jako sondu do rušného světa policejního vyšetřování, které díky Saffy poznáte i z odvrácené strany, své práci obětuje vše, včetně soukromého života.

Hledáte-li nevšední thriller, Poznámky k popravě si nenechte ujít právě pro jedinečnost, jíž se vyznačují. Není to lehké čtení, ale jakmile do něj proniknete, z tížívého Anselova světa není úniku.

Za možnost nahlédnout do mysli vraha děkuji knihkupectví Megaknihy, kde si knížku můžete pořídit.

Nakladatelství Ocelot, jehož knihy distribuuje eshop Megaknihy.cz, vydalo velmi zajímavý počin, který tak trochu mate anotací. Hovoří se v něm o neposkvrněném početí, takže hned nevíte, co od něj čekat. Honbu za senzací? Sci-fi prvky? Začtěte se a budete překvapeni, jak se Clare Chambers s takovým neotřelým námětem popasovala.

Píše se rok 1957. Anglie se po válce vrátila do života, svět se točí dál. Jean Swinneyová pracuje v lokálních novinách, žije na předměstí Londýna se stárnoucí matkou a její život se točí pouze kolem práce a času stráveného doma. Co nevidět jí bude čtyřicet, není divu, že ji nevalné vyhlídky na další životní etapu docela ubíjejí. Upíná se proto na senzaci, kterou vyvolá článek o možnosti partenogeze, což znamená vývin nového jedince pouze ze samičího vajíčka. Jestli je toto možné u lidí, se odbornící neshodují. Do redakce napíše jistá Gretchen Tilburyová, matka desetileté dcerky, která tvrdí, že malá Margaret byla počata, aniž by Gretchen spala s mužem. Jean se rozhodne napsat o případu reportáž a zjistit, jestli je to pravda nebo Gretchen lže. Čím víc se do podivné kauzy noří, tím víc se její život proplétá s rodinou Tilburyových, k nimž si vytvoří možná až příliš těsné vazby…

Román Drobná potěšení se pro mě stal dalším letošním lahůdkovým příběhem, který směle řadím mezi nejlepší knižní počiny tohoto roku. A kam má vzhledem k tématu patřit? Nebojte se, žádné sci-fi se nekoná, tahle knížka je regulérní společenský román odrážející život v poválečné Anglii. Je napsán velmi čtivým způsobem, s jemným, sotva postřehnutelným humorem, pro Brity tak typickým. Clare Chambersová umí zaujmout už jen tím, že vám nabídne neposkrvněné početí! Celou dobu tak přemýšlíte, jak se děj může vyvíjet a kam je spisovatelka schopna zajít. Nebojte se, námět je zpracován důmyslně a elegantně, má logické vyústění.

Vedle zápletky s početím sledujeme život Jean, do doby, než se seznámila s Gretchen a její rodinou, tak jednotvárný, nezáživný a stereotypní. Žije pouze s matkou, jíž obětovala vše a odměnou jí je pouze mrzutost a jistá sobeckost. Přese všechno mají obě mezi sebou pouto, které nejde jen tak přetrhnout.

Příběh není akční, plyne pomalu, přesto nenudí. Hlavní postavy se v průběhu děje vyvíjejí a mění v závislosti na situacích, které jim autorka připraví. Dokonce se nechala inspirovat jistou událostí, která se v roce 1957 v Anglii udála a důmyslně ji zapracovala do příběhu.

Román Drobná potěšení je propracovaným literárním dílem, v němž má každé slovo, každá věta své místo. Clare Chambersová důmyslně promyslela všechny detaily, které na konci příběhu zacvaknou na správné místo.

Pro mě byla tato knížka příjemným překvapením, moc se mi líbila a věřím, že si ji užije každý fanoušek anglických reálií.

Za recenzní výtisk letí poděkování do eshopu Megaknihy.cz, kde si titul snadno pořídíte.

Miren O´Malleyová se narodila do rodiny, která bývala kdysi velmi úspěšná a bohatá. Bylo to tak díky úmluvě s mořskými lidmi, jimž patřilo v každé generaci jedno dítě. Když však O´Malleyovi nebyli schopni svému slibu dostát, jejich prestiž slábla, přicházeli o moc i majetek. Mirenina babička se rozhodne věci napravit a k tomu potřebuje svou vnučku. Plánuje dívku provdat, ale než se tak stane, dojde v rodině k několika fatálním situacím…

Nakladatelství Ocelot, jehož tituly můžete pořídit na eshopu Megaknihy.cz, má na svém kontě knihy rozmanitých žánrů, od detektivky po něžnou romantiku. Pláč zavržených předků od A. G. Slatter se řadí k fantasy příběhům. Nejsem v nich extra kovaná, o to víc si každý, který se mi dostane do rukou, náležitě užívám, a nejinak to bylo i nyní.

Děj je poněkud rozvláčnější, pokud čekáte okamžitou akci, kouzla a čáry, nedočkáte se. Tahle knižní záležitost se rozvíjí velmi, velmi pozvolna. Nejprve zjistíte poměry u O´Malleyových, seznámíte se blíž s Miren a zažijete situace, díky nimž musí dívka změnit svůj způsob života. Pomalu plynoucím dějem budete zlehka a zasněně plout jako na vlnách řeky – ano, vody se v knížce objevuje poměrně dost – a teprve pak se přes vás jako velká vlna převalí část románu plná náznaků, tajemství a záhad, v níž se akce konečně dočkáte.

Celým románem prostupuje temná, melancholická nálada, děj je pochmurný a dělá čest svému žánru, vedle fantasy je to také román gotický.

Kromě hlavní dějové linie s Miren v hlavní roli autorka do příběhu zakomponovala také několik legend, pohádek a mytických příběhů, které pro potřebu tohoto románu přepracovala ze svých předchozích sbírek. Tvoří tak nedílnou součást Mirenina příběhu. Děj je psán ich-formou prostřednictvím Miren, která nás seznamuje s rodinnou anabází, se svéráznou babičkou, která je pro záchranu rodu schopná všeho.

Pro čtenáře fantasy knih, kteří jsou nároční a potřebují pořádně propracované zápletky, Pláč zavržených předků asi nebude to pravé ořechové. Tíhnete-li k pohádkám, baví vás spíše jemnější varianty těchto příběhů a libujete si v pochmurnosti a temnotě, zkuste ho.

Děkuji eshopu Megaknihy.cz a nakladatelství Ocelot za zpříjemnění červnových dní zajímavým knižním počinem, který si na eshopu můžete pořídit.

Hailey nemá jednoduchý život. Maminka jí zemřela, když byla malá, tatínek jen nedávno. Dívce zbývá do plnoletosti rok, takže musí bydlet se svou tetou a její rodinou. Teta je fajn, stejně tak malý synovec, ale nevlastní strýc, policista Vaughn už tolik ne… Hailey se záhy přesvědčí, že Vaughn má svou temnou stránku a umí druhým život sakra znepříjemnit. Její jedinou šancí je útěk do hlubin místních hor a zmizet rodině i obyvatelům městečka Cold Creek, kteří se domnívají, že se Hailey stala obětí místního legendárního silničního vraha.

Beth Chevalier se musí vyrovnat se zármutkem. Její sestra Amber byla zavražděná. Beth odjíždí do Cold Creek, kde Amber poslední rok žila, aby zjistila, co se sestře stalo. Beth má co dělat sama se sebou, rodiče jsou pohlceni smutkem a upínají se k Bohu, své dceři útěchu nenabízejí. Dívce se daří pomalými krůčky kráčet vstříc kruté pravdě, ta je však nebezpečná a může zničit také ji.

Od Chevy Stevens jsem před pár lety četla dvě knihy, které mě uchvátily, takže jsem byla zvědavá na její aktuální počin nazvaný Temné cesty, který jsem k recenzi dostala od Megaknihy.cz. Pokud jste autorčiny knihy také četli a jste u ní zvyklí na určitý standard, asi budete rozčarováni, protože Temné cesty jsou trochu jiné. Nepyšní se adrenalinovými akcemi, ze kterých by se vám permanentně tajil dech, ale cílí na čtenáře, kteří mají v oblibě spíše pomaleji laděné příběhy a rádi se zaměřují na chování a jednání postav.

V tomto thrilleru se setkáváme s hrdiny, kteří nejsou ještě zcela dospělí, i to je v tvorbě Chevy Stevens poměrně neobvyklé. Můžeme říct, že román cílí na mladší čtenáře a představuje Hailey, Beth i další postavy jako jejich vrstevníky se všemi „vymoženostmi“ své generace.

Za sebe můžu říct, že mi příběh sedl, protože mám pomalu plynoucí děje docela ráda, bonusem byla i destinace – malé městečko, jehož obyvatelé se mezi sebou znali a viděli si do talířů, takže by se mohlo zdát, že žádné tajemství v Cold Creek nemá šanci, ale… Vždyť to znáte, pod svícnem největší tma a překvapení čeká tam, kde ho zase nečekáte vy.

Zkuste se tedy oprostit od předsudků a dát šanci ponurému psychologicky laděnému thrilleru primárně zaměřenému na mladou krev, jméno spisovatelky Chevy Stevens je zárukou, že dostanete propracovanou zápletku, pořádně zamotané vztahy mezi lidmi a poměrně šokující rozuzlení. A jako třešinku na dortu mimořádně odpornou postavu, na jejímž charakterovém profilu se autorka s chutí vyřádila.

Temné lesy nejsou z těch knih, které na vás křičí z každého reklamního plakátu, ale za povšimnutí zcela určitě stojí, už proto, že se Chevy Stevens nechala inspirovat skutečnou událostí a vtiskla jí lehce mysteriózní podtón.

Děkuji portálu Megaknihy.cz za titul k recenzi. Pokud jsem vás nalákala, mrkněte na eshop, kde si knížku můžete koupit.

Pro spisovatele Matta Haiga mám slabost už od doby, kdy jsem před mnoha lety přečetla jeho vtipnou upířinu Radleyovi – Upíři odvedle a také nádherný román o lásce napříč stoletími Vězeň času. Umíte si tedy představit, jakou radost jsem měla z nabídky nakladatelství Ocelot patřící pod Megaknihy.cz, jestli nechci recenzovat nejnovější počin tohoto autora vydaný u nás. No jasně, Matt je prostě knižní láska (ano, já jich mám víc, ale to se ve světě písmenek může, že jo. )

Kniha má prostý jednoduchý název, jmenuje se Lidé a můžu říct, že se jedná o výstižné pojmenování. Počin je přirovnán ke knize Douglase Adamse Stopařův průvodce po galaxii /viděla jsem pouze filmové zpracování, a už si ho tak úplně nepamatuju, takže úplně srovnávat nemůžu, jen konstatovat, že základní myšlenka je u obou podobná./ Zatímco ve Stopaři je to pozemšťan, který se vydává na vesmírný průzkum, v této knize je to naopak.

Setkáváme se s jakousi bytostí z jiné galaxie, má na zemi důležitý úkol. Aby jej splnila, bere na sebe tělo známého vědce a proniká do jeho světa. Jenže vůbec nechápe, jak lidé „fungují“. Pro jeho druh je život velmi jednoduchý, žádné emoce, žádné stresy, na všechno existují kapsle. I na vstřebávání informací z četby. A tak tento tvor, nyní jako Andrew poznává všechny aspekty lidské existence a zjišťuje, že splnit daný úkol nebude tak lehké, jak se zprvu zdálo.

Román Lidé není jen tak pro každého. Jedná se o román plný filozofických myšlenek a úvah, jímž se jako křehká nit vine téma lásky. Přijde vám to jako klišé? No, možná ano, v podstatě každý milostný motiv je jako mnohokrát ohraná deska. A přece si ji znovu a rádi pustíme.

Matt Haig napsal vtipný a zároveň dojemný příběh, u něhož se zpočátku mračíte, protože onen vetřelec se nechová zrovna ukázkově, posléze se budete usmívat nad tím, jaké mnohdy komické situace nastaly, když se už v Andrewově těle snažil pochopit nástrahy a pasti světa lidí. Postupně spolu s ním projdete proměnou, zjistíte, že se z toho cynického a bezcitného tvora (on za to ale v podstatě nemůže) vyloupl úplně jiný člověk. Tedy pardon, mimozemšťan. Poznává, jací lidé doopravdy jsou, na jeho planetě je vidí jako hamižníky a kariéristy, a on vidí, že mají emoce, že si život umí užívat a že k němu bezpodmínečně potřebují lásku. Trochu mi to připomnělo Malou mořskou vílu, zejména jednou situací, ale tu vám prozrazovat nebudu. Jen se hezky začtěte.

Osobně jsem byla z knížky hodně nadšená, líbí se mi, jak Matt Haig dokáže vážnější náměty aplikovat s lehkostí a zároveň i přinutí zamyslet se. Konkrétně tady zaujmou rady lidem, které jsou velmi trefné a tnou do živého.

Jestli hledáte neotřelou četbu, která není plytká, román Lidé by mohl být tou správnou volbou.

Děkuji Megaknihy.cz, že jsem si mohla přečíst další knížku mého oblíbence. Pokud se chcete začíst taky, můžete si ji pořídit jako dodatečný dárek k Vánocům.

Milovníci romantických příběhů, zbystřete! Prostřednictvím nakladatelství Ocelot, patřící pod hlavičku knihkupectví Megaknihy.cz., sbírku knih tohoto žánru rozšiřuje novinka spisovatelky Renée Carlino Než jsme se odcizili. Říkáte si, že už vás nic nemůže překvapit? Zkuste se začíst, i přestože si myslíte, že máte romantiku v malíku, protože tohle se opravdu povedlo.

Mattovi je šestatřicet. Pracuje jako fotograf a mometálně se cítí hodně frustrovaný. Bývalá žena, která je mimochodem stále kolegyní v práci, právě všem oznámila, že čeká dítě. Matt by rád unikl z tísnivého prostředí a znovu svému životu vrátil jiskru a energii. A pak jednoho krásného dne uvidí někoho, o kom si myslel, že ho navždycky ztratil. Grace. Poznali se před mnoha lety na umělecké škole a stali se nejlepšími přáteli. Postupem času se kamarádský vztah přetavil v lásku. Oba totiž touží prorazit ve svém oboru a příliš těsné závazky by jim mohly bránit v rozletu. Miluj mě, ale netlač na pilu. Lze to vůbec? Matta a Grace osud rozdělil na dlouhých patnáct let. Dokážou navázat tam, kde skončili nebo jejich pouto čas nenapravitelně narušil?

Než jsme se odcizili patří mezi romantické příběhy, na něž se jen tak nezapomíná. On totiž na první pohled působí jako typická romanťárna, jakých máte dvanáct do tuctu. Ale když se začtete, zjistíte, že vás strhne, ani nevíte jak. Ději nechybí náboj a jiskra, je plný emocí, které se střídají v rychlém sledu. Ve vyprávění dostávají prostor Matt i Grace, aby nás provedli svými životy. Ocitáme se střídavě v současnosti a minulosti a skládáme střípky jednoho bouřlivého vztahu.

Autorka píše opravdu poutavě, příběh je plný jiskřivých dialogů, které si mezi sebou Matt a Grace nahazují přirozeným způsobem. Nechybí ani milostné scény, na které jsem já osobně docela háklivá, protože jen málokdy v knihách vyznívají přirozeně. A světe, div se, v případě tohoto počinu přirozenost a nenucenost drží prim. Erotické scény mezi Grace a Mattem nejsou vulgární, už vůbec ne laciné, zapadají do konceptu příběhu a dodávají mu punc opravdovosti, takže jim tu krásnou ryzí lásku věříte a možná i trošku závidíte. Tak jak to, že se sakra rozešli? Stěžejním pilířem každého vztahu je komunikace, a nejinak tomu je i v případě Matta a Grace. Prostě pokud spolu dva neřeší zásadní problémy a nemluví o nich, propast mezi nimi se pomalu ale jistě rozšiřuje, aby to, co je jinak spojuje, pohltila ve svých útrobách. Můžu vám říct, že v průběhu knihy, zejména na konci, budete mít chuť s oběma zatřást a zařvat, ať spolu proboha mluví. Jojo, emoce, nepsala jsem už o nich náhodou? 🙂

Matta a Grace si určitě oblíbíte, stejně jako já. Jsou totiž nesmírně charismatičtí a tvoří jednu z nejsympatičtějších knižních dvojic. Je libo příjemnou romantiku, která není prázdná a hlavně přeslazená? Román Renée Carlino Než jsme se odcizili potěší příznivce milostných příběhů, které mají duši.

Děkuji Megaknihy.cz za zpříjemnění adventních dní. Pokud jsem vás nalákala, pořiďte knížku jako vánoční dárek sobě nebo vašim blízkým.

Dvě ženy, jejichž životy dělí sto let, spojuje nádherný šál s aksamitníky, a také město, které jim oběma vzalo to nejcennější.

New York, září 1911. Zdravotní sestra Clara pracuje v nemocnici na Ellisově ostrově. Zde jsou umístěni přistěhovalci, kteří kvůli nemoci musí projít karanténou. Jedním z pacientů je Welšan Andrew, jenž onemocněl spálou. Na stejnou nemoc mu ještě na lodi zemřela manželka. Zůstal mu po ní jen nádherný šál s aksamitníky. Se ztrátou se nedokáže vyrovnat, a právě v jeho žalu se zrcadlí ten Clařin. Jen náhodou unikla spárům obsáhlého požáru, ale viděla, jak v něm umírá muž, kterého milovala.

New York, září 2011. Ani po letech nepřekonala Taryn smrt milovaného manžela, který zahynul v troskách Světového obchodního centra. Snaží se žít i s nesmírnou bolestí v srdci a s výčitkami, že za manželovu smrt je zodpovědná. Na desáté výročí osudové tragédie se v novinách objeví fotka, na níž je zachycena Taryn sledující pád Dvojčat. V rukou drží šál s aksamitníky, přesně ten šál, s nimž kdysi Andrew přišel do nemocnice.

Susan Meissner spojila dvě sobě podobné reálné tragédie a na jejich základech vystavěla nádherný, emocemi tryskající příběh o lásce, ztrátě a o tom, zda-li je nutné vždy říkat pravdu. Obě hrdinky bojují se svým svědomím, trápí je myšlenka, že jsou za smrt svých blízkých zodpovědné, protože kdyby tehdy udělaly něco jiného, mohlo vše dopadnout úplně jinak. A jakou roli v obou případech hraje onen nádherný šál? Je významným pojítkem mezi oběma ženami. Neznaly se, neměly spolu, kromě podobného životního osudu, nic společného. Přesto jim oběma svým způsobem do života zasáhl.

Autorka využila tolik oblíbeného motivu, kdy se prolínají dvě časové linky, aby ve finále nabídly ucelený a propojený příběh, v němž vše zapadá na správné místo. V případě Ohnivých květů je větší pozornost věnována linii z roku 1911, v níž vystupuje zdravotní sestra Clara. Susan Meissner nastiňuje chod nemocnice na počátku 20. století a popisuje, jak bylo pečováno o přistěhovalce v karanténě, než mohli vkročit do své vysněné destinace. Líbilo se mi, že i když autorka naznačuje možnou milostnou linii, nesklouzává do klišé a nenechá hrdinku spadnout do osidel lásky hned na první dobrou.

Taryninu příběhu je věnována pozornost menší, což mě trochu mrzelo, její linie by zasloužila více rozvinout. V každém případě autorka na Taryn i Claře ukázala, jak prožitá traumata a výčitky svědomí dokážou člověka psychicky paralyzovat.

Netajím se tím, že jsem milovnicí poklidných příběhů, které nemusí nutně sršet akcí, ale jejichž síla tkví v tom, jak hluboce se autor dokáže ponořit do svých postav. Susan Meissner se to podařilo a napsala citlivý, emocemi nabitý román, v němž hlavní roli hraje láska i svědomí. Můžeme druhým zasahovat do života a ničit jim iluze? Kdy je dobré říkat pravdu a kdy raději mlčet?

Ohnivé květy jsou v každém případě nádherným příběhem, po jehož dočtení zůstává v hlavě plno otázek a témat k přemýšlení.

Děkuji Megaknihám za příležitost přečíst si tuto knížku, pro mě to byla jasná trefa do mého knižního vkusu. Knihu můžete koupit na eshopu.