Dvojí pocta Mistrovi

Kdo by neznal Karla Gotta, jehož jméno je ve světě kultury fenoménem. Zpěvák sice loni opustil pozemský svět, jeho písničky však zůstávají i nadále a těší posluchače napříč generacemi. O životě „božského Káji“ byla během len napsána spousta knih. Některé sklouzávaly do vod bulváru a bylo znát, že je někdo spíchl horkou jehlou. Díky knihkupectví Knihcentrum vám můžu představit dvě knížky, které si můžete pořídit samostatně nebo jako komplet, čemuž nahrává i podobné ladění obálek, stejně jako jejich celkové pojetí. Autory obou publikací jsou Dana a Petr Čermákovi, zkušení novináři a autoři mnoha biografií.

Život s láskou. Ivana a Karel Gottovi. Tato kniha poprvé vyšla už v roce 2008 pod názvem Manželství století. O soukromém životě Karla Gotta je známo celkem dost informací, stačí tedy jen připomenout, že jeho osudovou ženou, jíž dokonce jako jediné navlékl snubní prsten, se stala Ivana Macháčková.

Hned v úvodu se psycholožka PhDr. Martina Trojanová zamýšlí nad tím, jak je možné, že manželství dvou věkově vzdálených lidí vydrželo tak dlouho bez skandálů a roztržek. Je to díky lásce, která bez péče, vzájemné podpory a pevných pilířů nemůže vydržet. A právě v tomto duchu se nese duch celé publikace.

Když si knihu prolistujete, působí na první pohled dojmem, že nic než láska Karla a jeho ženy neexistuje, to slovo na vás doslova zírá z každé stránky. Ale zpěvák měl, jak už víme, minulost docela pestrou a nelze ji jen tak přejít. V publikaci je proto dán prostor i jeho předchozím vztahům. Dozvíte se, jak se Mistr ke svým ženám choval, že v každé viděl královnu a dal jí tak pocit, že je výjimečná. Matky jeho dcer vyprávějí o tom, jak je Karel Gott okouzlil svým gentlemanstvím, i o jeho prvotních pochybách, zda je otcem opravdu on. Největší prostor dostává samozřejmě vztah s jeho manželkou Ivanou.

Průvodní text je proložen rozhovory, jak s Ivanou, tak i Karlem Gottem. Nechybí bohatá fotografická příloha, v níž si zpěváka připomeneme tak, jak šel čas.

I když se v publikaci připomínají mnohdy lehce pikantní historky z Mistrova života, nesklouzává do bulváru. Nepíše se nic, co by čtenář nevěděl, víceméně jsou vypíchnuty stěžejní a atraktivní okamžiky jeho života.

Po knize zcela určitě sáhnou fanynky Karla Gotta, které si budou chtít zpěvákovo charisma připomenout.

Karel žije dál. To je název dalšího titulu z pera Dany a Petra Čermákových. Vznikl po smrti Karla Gotta jako pocta jeho osobě i talentu. Opět je zmiňován vztah s ženou Ivanou a přiblíženy významné chvíle jejich manželství. I tady je základní text s fakty střídán rozhovory a nově i vzpomínkami přátel a lidí, s nimiž byl zpěvák v pracovním i soukromém kontaktu.

Průřez životem Karla Gotta mapuje také jeho profesní úspěchy. Zpěvák se v publikovaných rozhovorech zamýšlí nad politikou, je upřímný, co se nemoci týče a poodhaluje i rodinnou idylku s manželkou a dcerami.

Publikace je tentokrát trochu nostalgická, popisuje boj s nemocí i chvíle po úmrtí, které zasáhlo nejen Gottovy nejbližší, ale také jeho fanoušky, kteří měli pocit, že je nesmrtelný. Fotografická příloha je bohatá na černobílé i barevné snímky, na nichž je Karel Gott zachycen nejen jako mladý začínající zpěvák, ale i jako šarmantní muž středního věku, stejně tak i v době, kdy jej začala měnit vážná nemoc. Tak či tak, nikdy nechybí úsměv nebo jiskra v očích.

Oba tituly vyšly v nakladatelství Imagination of people zaměřeného na životopisy významných osobností. Ke knihám je přiložen plakát s portrétem Karla Gotta, takže potěší zejména ženy.

Obě knihy jsou koncipovány jako pocta velikánovi české hudby a nenajdete v nich nic, co by jeho pověsti škodilo. Pokud hledáte vhodné dárky fanouškům Karla Gotta nebo čtete rádi biografie slavných, mohou být publikace Život s láskou. Ivana a Karel Gottovi a Karel žije dál trefou do černého.

Za publikace děkuji knihkupectví Knihcentrum, kde si je můžete pořídit.

Velká kniha pohádek o zvířatech

Nakladatelství Slovart vydalo výpravnou publikaci nazvanou Velká kniha pohádek o zvířatech. Je opravdu nádherná a já jsem ráda, že vám ji můžu díky knihkupectví Knihcentrum.cz představit.

Autorkou je Angela McAllister, která je zkušenou spisovatelkou zaměřenou na tvorbu pro děti. Na svém kontě má přes 80 knížek oceněných literárními cenami a přeloženými do více než dvaceti jazyků. České děti (a nejen ony) mají možnost seznámit se se světem zvířat prostřednictvím právě této knihy.

Publikace je po vizuální stránce nepřehlédnutelná. Je trochu většího formátu, díky tomu vynikne celková grafická úprava, a především ilustrace. Ty vytvořila rumunská kreslířka Aitch. Ve svých kresbách se inspiruje lidovým uměním, cestováním i láskou k přírodě. Obrázky jsou barevné, výrazné a hlavně srozumitelné. Objevují se na každé stránce a díky pestrým barvám nenudí.

Pohádky a bajky jsou rozděleny do šesti částí podle světadílů, odkud pocházejí. Afriku zastupují mezi jinými příběhy Deset malých pštrosátek, Mravenci a poklad, nebo Jak přišlo prase bradavičnaté k bradavicím. Evropa nabízí irskou pohádku Svatý Dominik a včely, z Francie je Kropenatá slepička, z Finska Mocný Mikko. O Austrálii vypráví Žraločí chlapec, Paikea a Ruatapu. Nechybí ani bajky z Asie a Ameriky. Celkem jich autorka převyprávěla padesát a nabízí tak průřez světovou pohádkovou lidovou tvorbou.

Tím, že pohádky a bajky zastupují jednotlivé země výše uvedených kontinentů, máte možnost poznat danou zemi či oblast prostřednictvím světa zvířat.

Příběhy nejsou dlouhé, zabírají jednu až dvě stránky z knihy a tudíž jsou vhodné i pro menší děti, které neudrží pozornost dlouhodobě. Lze je číst popořadě nebo na přeskáčku, vybrat si konkrétní světadíl a se staršími dětmi využít pohádky při výuce zeměpisu.

Pohádky nezklamou nikdy. Přenesou nás do jiných světů, podněcují fantazii a dospělí se díky nim stávají zase na chvíli dětmi. S Velkou knihou pohádek o zvířatech můžete virtuálně procestovat celý svět, nahlédnout do říše zvířat a poznat jejich zástupce prostřednictvím výpravných pohádek, bajek a legend.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihcentrum.cz, kde si Velkou knihu pohádek o zvířatech můžete koupit.

Kokoškovi na cestách

Seznamte se s Kokoškovými. Tatínek je novinář, velký dobrodruh a milovník cestování. Má ženu, syna a další dítko čeká ve vajíčku na vylíhnutí. Kokoškovi jsou totiž drůbež. Taťka kohout, mamka slípka, malý Jonáš kohoutek, no a ve vajíčku se schovává malá slepičí holčička Emička.

Tatínek Kokoška pracuje jako novinář v redakci Slepičích listů. Šéfkrocan ho vždycky vyšle na nějakou dobrodružnou cestu, protože čtenáři jsou netrpěliví a pořád chtějí zajímavé reportáže. Kokoškovi cestují všichni a zažívají spoustu nevšedních dobrodružství. Třeba na Ostrově devíti palem jde o život Emičce, která se ještě ani nestačila vyklubat z vajíčka! Ve Velkém kaňonu v Americe se Kokoškovi zúčastnili největších závodů na světě, dostali se na Antarktidu, do Himalájí, Amazonie, dokonce i do Austrálie se podívali. Odevšad tatínek Kokoška pilně psal články pro Slepičí listy. Co všechno vlastně tahle zajímavá a slepičí rodinka na cestách prožila, se dočtete právě v této knížce nazvané Kokoškovi na cestách.

Publikaci napsal známý dramaturg a spisovatel, kterého budou znát zejména rodiče a prarodiče malých čtenářů, Jiří Chalupa. Proslavil se scénáři k mnoha známým pohádkám i dětským pořadům, jeden z nich i uváděl (Studio Kamarád). Pro děti napsal již celou řadu knížek, Kokoškovi na cestách jsou zatím poslední. Znát můžete také stejnojmenný večerníček. My jsme ho sice neviděli, ale to vůbec nevadí, i s knížkou jsme měli o zábavu postaráno.

Předčítala jsem ji synovi, kterého v jeho věku baví zatím víc obrázky, ale text vnímal také. Ocenila jsem vtip a humor, který se objevuje na téměř každé stránce, čtení je zábavné. Je vidět, že Jiří Chalupa dětem rozumí, protože se obrací přímo k nim, čímž udržuje jejich pozornost a zájem.

Historky Kokoškových jsou opravdu ztřeštěné a veselé. Kromě toho se v ději objevují i další zajímavé postavy jako je drozdice Adéla, vášnivá čtenářka Slepičích listů, nebo šéfkrocan, který nadšeně plánuje cesty Kokoškových.

Publikace je plná obrázků, výrazných a hodně barevných, namalovala je Jitka Petrová, a myslím, že jsou vydařené, upoutají hned při listování titulem. Každá kapitola začíná tím, že drozdice Adéla čte aktuální číslo Slepičích listů. Jak vypadají? Dozvíte se, když mrknete na vnitřní stranu obálky. 🙂

Vtipná a veselá četba pro děti, to jsou Kokoškovi na cestách. Doporučuji čtenářům malým i velkým, kteří rádi cestují a mají rádi dobrodružství.

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentrum.cz, kde si knihu můžete koupit.

Je to na tobě

Eva, oblíbená studentka střední školy byla nalezena mrtvá. Teprve sedmnáctiletá dívka měla vše před sebou, chtěla se stát spisovatelkou. Chodila se spolužákem, který do jejího prostředí nezapadal. Zatímco ona žila v dobře situované rodině, Luke byl lúzr. Otec byl ve vězení, matka na děti nestačila. Rebel, stalker, agresor, tak o Lukeovi smýšlí okolí. Věří mu pouze nejlepší kamarád Rob, ale ani on nemá příliš čisté svědomí. Luke byl obviněn z Eviny vraždy, důkazy hovoří jasně. Ale on tvrdí, že i když spolu měli rozpory, protože se s ním Eva chtěla rozejít, nikdy by jí neublížil. Jak to tedy bylo? Kdo je vrahem?

Myslíte, že dobrý thriller lze psát pouze pro dospělé čtenáře? S. K. Wrightová vás vyvede z omylu. Je to na tobě má sice relativně mladé hlavní hrdiny, kteří, jak by se mohlo zdát, ještě nic neprožili. Jenže když se ponoříte do jejich životů zjistíte, že to není pravda. Mají za sebou víc, než mnozí dospělí. Pod slupkou bezstarostného teenagerského života se skrývá zkažené a prohnilé jádro. Trio sex, drogy a alkohol u nich hraje významnou roli.

Román je koncipován jako směs vyprávění zainteresovaných osob. Luke, Rob, Eva, její nejlepší kamarádka Siobhan a třídní outsiderka Caroline, jejíž otec je hlavním vyšetřovatelem případu, předkládají své vlastní verze toho, co se stalo a mohlo stát. Do děje jsou také zakomponovány úryvky z chatů a dopisů, a také ze stěžejního materiálu – Evina deníku. Jednu situaci rázem vidíte z pohledu více osob, takže netušíte, neustále se objevují nové důkazy a detaily, které dynamicky mění směr vyšetřování. Autorka prostřednictvím svých mladých hrdinů mate čtenáře a nechává prostor, aby si vytvořil vlastní úsudek sám.

Kapitoly jsou spíše kratší, končí na správném a hlavně napínavém místě. Tím, že se v nich střídají jednotliví aktéři, si román drží tempo a nepřestává překvapovat šokujícími obraty v ději.

Na knize je zajímavé také to, jak se v ní odráží sociální prostředí, z něhož studenti pocházejí. Bohatí se mísí s chudými a dávají jim svou finanční nadřazenost znát. Předsudky jsou hluboce zakořeněny, proto má Luke znevýhodněnou pozici a pro všechny je snadné podlehnout davovému šílenství volajícímu po jeho potrestání.

Stojí za to zmínit, jaký má tento thriller konec. Není typický pro daný žánr a dělá čest názvu knihy. Je to na tobě, jak ho pochopíš a čemu uvěříš. Zůstane vám stejně jako mě pusa dokořán a mozkové závity nebudou stíhat zátěž myšlenkových pochodů a úvah? Začtěte se, vážně to stojí za to.

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentrum.cz, na jehož eshopu si titul můžete koupit.

U Hitlerova stolu

Jíte rádi? Líbilo by se vám, kdyby vám za to, že ochutnáváte jídlo, někdo vyplácel mzdu? Ale bez příplatku za to, že můžete zemřít, pokud by pokrm byl otrávený… Když téměř devadesátiletá Margot Woelková přiznala, že za války dělala ochutnávačku jídel pro Hitlera, její osud zaujal mladou italskou spisovatelku Rosellu Postorino, která se za Margot chystala, aby si vyslechla zajímavý příběh. Bohužel to již nestihla, paní Woelková mezitím zemřela. Rosella Postorino se pokusila na základě dostupných informací vytvořit portrét Hitlerovy ochutnávačky jako reálné ženy z masa a kostí. Kniha U Hitlerova stolu vyšla v nakladatelství Mladá fronta a já vám ji představuji díky knihkupectví Knihcentrum.

Po smrti matky odjíždí v roce 1943 šestadvacetiletá Rosa z Berlína na venkov k rodičům manžela, který bojuje na ruské frontě. Sbližování s tchánem a tchyní není lehké, chybí spojovací prvek ve formě všemi milovaného Gregora, aktuálně nezvěstného. Rosa se spolu s dalšími devíti ženami stává ochutnávačkou jídel připravovaných pro samotného Vůdce. Co kdyby úder v podobě otráveného jídla přišel odněkud zvenčí… Ženy, které spolu mají jen málo společného, vlastně by se spolu dohromady asi nikdy nedaly, nebýt tohoto úkolu, začínají hrát ruskou ruletu. A Rosa rozehrává ještě jednu nebezpečnou partii, milostný vztah k nadporučíkovi Zieglerovi.

Román U Hitlerova stolu vzbudil ve světě velkou pozornost. Není jen příběhem jedné ochutnávačky, ale především mapuje vztahy mezi lidmi, které válka ovlivnila. Sledujeme ženy, jež spojuje každodenní přítomnost strachu ze smrti, Rosu v područí nebezpečného muže, rodiče, kteří se snaží najít cestu k synově manželce.

Příběh je podán z pohledu Rosy, jejíma očima vnímáme tísnivou atmosféru Německa ve válce, kdy si člověk nemohl být jistý nikým ze svého okolí. Rosa je obyčejná mladá žena se všemi touhami a pocity, které k životu patří. Chce milovat a být milována, chce mít přátele a rodinu. Rosa není bezchybnou, ryze kladnou hrdinkou, má své mouchy. O to víc působí lidsky a normálně, přestože její chování někdy působí divně. Ve vzpomínkách se vrací do dětství, zejména ke svému bratrovi Franzovi, který emigroval do USA a vypadá to, že s fašistickým Německem nechce mít nic společného.

Líbilo se mi právě to zaměření na vztahy, zejména těsné vazby mezi ochutnávačkami. Byly mezi nimi ženy z různých prostředí, prosté vesničanky, mladé a naivní dívenky, stejně jako fanatické příznivkyně Hitlera, i ženy, které něco skrývaly…

Pokud hledáte neotřelý příběh z válečného období, v němž to neřinčí zbraněmi, nesviští bombami, ale jeho síla tkví v důkladném vykreslení atmosféry a nálady, stejně jako v seznámení s poměrně zajímavou „prací“ pro Třetí říši, kniha U Hitlerova stolu tyto požadavky splňuje dokonale. Opět dokazuje, že válka semlela především obyčejné lidi.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihcentrum, kde si titul můžete koupit.

Velká obrazová přírodopedie


Nakladatelství Slovart vydalo tuhle nádhernou vymazlenou encyklopedii, kterou musí mít všichni milovníci přírody. Proč? Protože se jedná o unikátní koncept,kdy vidíte svět přírody podrobně a zblízka. Díky Knihcentrum.cz a jeho projektu Kniha měsíce jsme se mohli kochat všichni u nás doma. Tohle baví všechny napříč generacemi a je úplně jedno, jestli ji má v rukou předškolák, který zkoumá fascinující fotografie, nadšený prarodič hltající informace a zajímavosti o přírodě, nebo rodič, pro něhož je publikace skvělým doplňkem při učení s potomkem.

Obálka zaujme na první pohled svou atypickou koncepcí. Je jasné, že ve stejném duchu bude pokračovat i uvnitř. Jednotlivé kapitoly – celkem jich je deset – jsou uspořádány chronologicky od Základů života přes Rostliny, Bezobratlé, Ryby, až po Savce a Habitaty. Že nevíte oč v posledním případě jde? Habitat je prostředí,v němž daný organismus žije – poušť, řeka, les, oceán…

Kromě klasických základních informací se z knihy dozvíte spoustu nových informací a zajímavosti z přírody. Zajímá vás anatomie korálu? Chcete vědět, jak lezou gekoni? Jak migrují ptáci a jak se mloci brání proti nepříteli? Takových zajímavých věcí je v publikaci neskutečná řada. Je jasné, že ji nebudete zřejmě číst chronologicky, ale budete si vybírat to, co vás nejvíc zajímá.

Musím vyzdvihnout celkovou grafickou podobu encyklopedie, je to pastva pro oči. Unikátní velké fotografie, spousta neotřelých informací, které v učebnicích nenajdete. Fotky jsou zaměřené na detail – pohled do oka sovy, pavouk zblízka, xkrát zvětšená mnohonožka, ptačí kostra v celé své kráse – je fakt, že na některé fotografie si musí citlivější nátura asi zvyknout, ale stojí to za to.

Teď, s blížícími se Vánocemi je pravý čas poohlédnout se po kvalitním dárku pro malé i velké. Velká obrazová přírodopedie se právem řadí mezi nadčasové knižní počiny a díky neotřelému tématickému zpracování se stává zdrojem k získání zajímavých a neobyčejných informací.

Za

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentrum.cz, na jehož eshopu si knihu můžete koupit.

Lenčiny katastrofy. Dnes nám hraje ropucha a želva!

Do rukou se mi díky Knihcentrum.cz dostal další deník Lenky Patrmanové. Tentokrát budou v hlavní roli ohrožená zvířata. Jak to? Všechno začalo, když Lenčin a Xenin kamarád Pavel přišel s informací, že pošta vyhlašuje soutěž. Děti mají vymyslet své vlastní poštovní známky, vítězný motiv by pak namalovaly na plot. Protivná spolužačka Barča Boleslavská navrhla, že by jejich třída ztvárnila ohrožená zvířata. To se zalíbilo třídní Kakačové a dětem uložila, aby si našly zvíře, které budou na známku malovat. Lenka si po dlouhém přemýšlení vybrala želvu. Patrmanovi mají totiž jednu doma. Hasty už je sice želví dědeček, ale Lenka nemůže dopustit, aby vymřel. 🙂 Dokonce jej vzala do školy a připravila si o něm referát. Jenže zrovna byl pátek třináctého a to je den, který nosí smůlu… Jak to s Hastym i soutěží dopadlo? To se dočtete v této rozverné knížce.

Na knížce se opět podílela autorská dvojice – spisovatelka Alice Pantermüllerová a ilustrátorka Daniela Kochová. Obě jsou se svou hrdinkou už pořádně srostlé a mají ji v malíku. Ani tentokrát není nouze o vtipný příběh, v němž hraje prim Lenčina ztřeštěnost a bláznivé nápady. Díky osobitému výtvarnému ztvárnění Lenčiny katastrofy vydávané nakladatelstvím Bookmedia pořád baví. Pátý díl nese podtitul Dnes nám hraje ropucha a želva! Poznáte ho podle typické obálky, kterou se knihy vyznačují, pokaždé je na nich Lenka a tento pátý díl je fialový.

Musím říct, že jsem se zase výborně bavila, a to jsem dospělák se čtyřmi křížky na hřbetě! 🙂 Myslím, že pokud třeštidlo Lenka zaujme dospělé, u dětí to problém taky nebude. Tento typ četby je oblíbený u malých čtenářů, kteří mají raději méně textu a hodně obrázků. Mám zkušenost, že děti, jež nerady čtou, vesměs upoutají. Lenčiny katastrofy jsou opět vymazlené, grafické ztvárnění je veselé a vtipné. Lenka je sice děvče, ale bez obav si o ní mohou číst i kluci, aniž by se za svou volbu museli stydět. Tahle žákyně páté třídy je v lumpárnách předčí.

Jak už jsem zmínila v recenzi na třetí díl Lenčiných katastrof, není nutné číst příběhy po řadě, ale klidně na přeskáčku, jsou uzavřené.

Ke knize patří i skvělý Deník. Pokud vás a především vaše děti Lenčiny katastrofy svými obrázky svádějí k vlastní tvorbě, můžete použít právě tento kreativní sešit a tvořit. Opravdu skvělý nápad, který potěší všechny, kdo rádi malují a kreslí, i ty, kteří mají rádi různé výtvarné doplňovačky.

Hledáte-li humorné čtení pro čtenáře kolem deseti let, Lenčiny katastrofy doporučuji. Je to čtení pro celou rodinu, které je srovnatelné s dnes už legendárními Deníky malého poseroutky. Lenka Patrmanová vás rozhodně nudit nebude.

Za recenzní výtisky obou titulů děkuji knihkupectví Knihcentrum.cz, kde si knihu i deník můžete pořídit.

Tradinář. Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů

Projekt kniha měsíce nabízí pro podzimní dny čtivo přímo ideální. Tradinář je z pera Moniky Kindlové a Martiny Boledovičové a je plný rad, nápadů, receptů a hlavně příjemného povídání o tradicích a zvycích, které můžeme dodržovat během celého roku.

V úvodu obě autorky popisují vznik knihy, hlavní myšlenku, jíž je návrat ke kořenům, k tradicím našich předků a hlavně – k rodině jako takové. Soudržnost, pospolitost a láska, to jsou hlavní ingredience, které by dnešní rodiny měly mít stále „po ruce“.

Kniha je po grafické stránce hodně příjemnou záležitostí. Působí milým, starosvětským dojmem, který umocňuje její poselství. Kapitoly jsou rozděleny podle měsíců v roce, k nim jsou přirazeny konkrétní svátky a tradice. Nechybí základní informace o těchto dnech a zvycích, recepty, které se k nim vztahují, a samozřejmě fotky.

O Tradináři jsem slyšela už dříve, ale vůbec jsem netušila, že jednou z autorek (Monika Kindlová) je provozovatelka mého oblíbeného blogu U nás na kopečku, kam už několik let moc ráda nakukuju. To bylo pro mě příjemné překvapení. Moničin blog se mi líbí právě pro svou útulnost a domáckou atmosféru a jsem ráda, že totéž nacházím i v Tradináři.

Každou knihu, která se mi dostane do rukou, posuzuji ze svého pracovního pohledu. Dívám se na ni a přemýšlím, komu bych ji doporučila. U Tradináře je to jednoduché. Asi nejvíc ji využijí rodiny s dětmi. Seznámit novou generaci s tradicemi našich předků v rodinném kruhu je přece to nejkrásnější, co může být. Vánoce, Velikonoce, ty jsou pro spoustu z nás samozřejmostí, ale co třeba Hromnice? Dají se nějak oslavit? Nebo květnový den rodiny, jak si ho zpříjemnit? Stejný účel kniha plní i ve výchovných institucích. Je ideální do školek a škol, ze své zkušenosti vím, že ji využije každá knihovna v rámci besedování s dětskými i dospělými čtenáři, i při rukodělných dílničkách.

Užijte si Tradinář od ledna do prosince, po řadě i na přeskáčku. Pečte koláče, dělejte panenky z kukuřičného šustí, pěstujte bylinky, dívejte se na fotky a čerpejte inspiraci i dobrou náladu. Tohle je život v souladu s přírodou a překrásnými tradicemi a rituály, které nám zanechali naši předci.

Svátky, tradicemi a rituály je naplněn celý rok, od ledna až do prosince. Nestresujte se tím, co všechno by se mělo zvládnout. Berte tuto knihu jako inspiraci, vybírejte si z ní to, co se líbí právě vám a vašim dětem a na co máte v daném období čas a chuť. To nejdůležitější je stejně totiž to, co je za tím. Jaká energie rituály utváří a co tradice udržuje. Ať je to vždy LÁSKA! (Předmluva knihy Tradinář)

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentrum.cz, na jehož eshopu si knihu můžete pořídit.

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi, to je skutečný příběh, takový, jaký byste nejraději nečetli. Je stejně drsný jako všechny, které se odehrávají v těžkých časech a jejichž hrdinové čelí utrpení. Jakkoli jsou jejich osudy kruté, nelze je ignorovat, neměly by být zapomínány.

Židovská rodina Kleinmannových z Vídně si žila docela spokojeně. Otec Gustav pracoval jako čalouník a žil jen pro své blízké – manželku Tini, dcery Edith a Hertu, syny Fritze a Kurta. Idyla trvala do roku 1939, kdy je Gustav spolu se synem Fritzem odvlečen do Buchenwaldu. Jak se to stalo, proč oba dva a co se stalo se zbytkem rodiny? Jeremy Dronfield sepsal knihu na základě deníku, který si Gustav tajně vedl a který se mu podařilo ukrýt. Autor podnikl i důkladný průzkum zahrnující archivní zprávy, aby jménem Gustava a Fritze podal neuvěřitelný příběh plný odvahy, utrpení i neskutečné houževnatosti.

Nejedná se o klasickou beletrii, román, jaký běžně čtete. Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je do detailu propracovaný polodokument, díky rešerším a vzpomínkám také autentický. Díky popisnému stylu si drží mírný odstup od čtenáře, přitom však zanechává hluboký dojem. Sledujeme osudy rodiny, jejíž společný život byl v okamžiku roztříštěn na tisíc kousků. Fritz s otcem přežívali v koncentračním táboře, starší dcera Edith získala azyl v Británii, nejmladší syn Kurt se na poslední chvíli dostal do Spojených států. Tini a druhá z dcer, Herta, se staly obětí neuvěřitelných praktik nacistů. Přestože knih o tom, jaká zvěrstva byla v rámci holokaustu na Židech páchána, bylo napsáno dost a dost, stejně vždy šokují a nepříjemně překvapí.

V průběhu děje se postupně dozvíme, co se s Kleinmannovými děje, největší díl pozornosti je však věnován Gustavovi a Fritzovi. Přestáli nevyslovitelné útrapy a násilí, čelili bolesti, nemoci i smutku, přesto dokázali vstát a jít dál. Mezi nimi totiž panovalo příliš pevné pouto, mimořádná vazba mezi otcem a synem, která jim pomáhala přežít.

Jako matce dvou synů, z nichž jeden začíná předškolní etapu a druhý stojí na prahu dospělosti, se mi kniha četla těžce. Až příliš jsem si brala k srdci osud Fritze, mladíka, který měl studovat, volné chvíle trávit s kamarády a prožívat první lásky. Místo toho předčasně dospěl a prožil peklo. Neváhal následovat svého otce do transportu do Osvětimi, a to dobrovolně, i za cenu, že riskuje smrt. Přesto četby vůbec nelituji a pokaždé, když knihu takového obsahu přečtu, jsem víc a víc utvrzená v tom, že by se nemělo zapomínat a četba s válečnou tématikou by měla vycházet i nadále.

Kniha je vystavěna na skutečných základech, faktech podložených záznamy z deníku Gustava Kleinmanna. Každá kapitola obsahuje vysvětlující poznámky pod čarou, stejně jako doplňující zdroje na konci knihy, což pomáhá ujasnit si daná fakta a získat nové informace.

Není to lehké čtení, vyvolává emoce, smutek i pocit zmaru z toho, jak fašisté dokázali připravit člověka o osobní svobodu i o možnost žít s rodinou, pobývat s přáteli, těšit z radostí i maličkostí všedního dne.

Nezapomínejme, připomínejme si osudy těchto lidí. Třeba právě touto knihou.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihcentrum, kde si knihu můžete zakoupit.

Ottův atlas – Výletní trasy Česká republika

V rámci projektu @kniha_mesice představuji Ottův atlas – Výletní trasy Česká republika. Je úžasný, propracovaný a přehledný, tvůrci si na něm dali záležet.

Kapitoly atlasu se věnují jednotlivým krajům naší republiky. Nabízí profláklá i méně známá místa, která stojí za návštěvu. Nechybí fotky, tipy na weby spojené s daným místem.

Oceňuji, že tvůrci mysleli i na rodiny s dětmi a označili výletní trasy podle obtížnosti. Vyzkoušela jsem i QR kódy, které po načtení do telefonu, (musíte mít příslušnou aplikaci) přesměrují text z knihy na web, tudíž není potřeba tahat tento luxusní a poměrně těžký atlas s sebou.

Jedná se o opravdu vymazlenou záležitost pro všechny milovníky přírody, turistiky a výletů. Naše země je krásná, plná zajímavých míst a stojí za to, ji procestovat. A právě Výletní trasy Česká republika mohou být vaším skvělým pomocníkem a rádcem při plánování. Za mě super, velký dobrý, doporučuju všemi deseti. 👌Doufám, že si atlas užijete jako my doma.