KNIŽNÍ TIP TÝDNE

Knižní tip týdne: Varhaník z mrtvé vesnice

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Dočetla jsem další silný příběh z pera @chlupovadanuta

🔵🔵🔵
Opět naše Karvinsko❤️, děj je tentokrát zasazen do fiktivní vesnice Dvory, která zastupuje všechny skutečné obce, jež musely ustoupit těžbě černého uhlí ⚒.

🔵🔵🔵
Oním varhaníkem je Teodor, učitel tělem i duší, jehož zájmu nepřeje doba. V 50. a 60. letech minulého století se chození do kostela a činnosti s vírou spojené netolerovaly. Teodor má napjaté vztahy se sousedem, mimo jiné členem strany, který podlehl démonu alkoholu. Varhaník při jedné hádce zapříčiní nechtěně sousedovu smrt, což je pro komunisty záminkou odsoudit Teodora ve vykonstruovaném procesu. Sledujeme Tea nejen jako vězně, ale po letech i jako navrátilce, který se musí začlenit do společnosti. V té době potkává zvláštního chlapce, jenž umí bravurně hrát na hudební nástroje jen podle sluchu. Od jejich prvního setkání tušíte , že hoch má poruchu autistického spektra, ale tehdy to lékaři neznali a hocha měli za retardovaného. Teo se mu věnuje, bohužel na úkor vlastní rodiny, do toho se Dvory potýkají s skutečností, že domy budou muset ustoupit těžbě a lidé se odstěhovat. Jak bude příběh lidí z „mrtvé vesnice“ pokračovat?
🔵 🔵 🔵
Opět můžu doporučit jako „povinnou četbu“ všem z Karvinska a ostatním čtenářům pro rozšíření obzorů, co se naši regionální historie týče. Přestože jsou Dvory fiktivní, naše město se v ději objevuje.

🔵 🔵 🔵
Autorka zpracovává hned několik závažných témat. Jsme svědky Teova utrpení ve vězení a také sledujeme, jak se s uvězněním blízké osoby musí vyrovnat rodina. Překvapily mě charaktery jednotlivých postav, ti, které jsem měla zpočátku hodně nerada, se v průběhu děje výrazně změnili a v dobrém překvapili. A Teodor má taky své mouchy, ne že ne, a právě to, že hrdina není úplný anděl 😇, je sympatické, nic přece není jen černé, nebo bílé, a klaďas vám může taky občas jít na nervy.

🔵 🔵 🔵
Určitě si Varhaníka z mrtvé vesnice nenechte ujít, jste-li od nás (to každopádně) a pokud máte v oblibě příběhy z nedávné historie naší země, minout by vás taky neměl.

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: DÁMA A TUČŇÁCI

Život bohaté, leč osamělé Veroniky by plynul nudně a bezvýrazně až do jejích posledních chvil, kdyby nezjistila, že má vnuka Patricka. Ten se taky ve všem tak nějak plácá, je dokonalým ztělesněním lúzra. Najít společnou řeč bude asi hodně těžké. A jak do toho všeho zapadají tučňáci? Veronicu ovlivnil pořad, který viděla a chtěla by ohroženým ptákům pomoci. Ve svých pětaosmdesáti letech se za nimi vydává na Antarktidu, což se zase nezamlouvá vědcům z místní stanice. A právě tady, na nejodlehlejším místě světa se osudy všech protnou. Pojítkem bude rozkošný tučňák Pip, miláček všech na stanici.

Tak tento román pro mě byl velkým překvapením. Mám ráda knížky z „mrazivých“ destinací, tučňáky taky, takže tohle kombo mě bavilo. Sarkastická Veronica, která připomíná lady Violet Crawleyovou z Panství Downton, byla úžasná. Místy ironická, až nepříjemná, jindy byste ji nejraději objali a vypili si s ní šálek čaje, to když se začtete do jejích osobních deníků, jimiž je celý příběh proložen. Dozvíte se, proč je Veronica celý život bez rodiny a jak těžce se jí žilo během druhé světové války, v době, kdy byla jako mladá dívka nejzranitelnější.

Román Dáma a tučňáci od Hazel Prior mi kápnul do noty, dostala jsem možná trochu pohádkový příběh o tom, jak důležité je přátelství i rodina a hlavně jsem dostala chuť vydat se na Antarktidu za tučňáky. 🙂

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: JIZVA

Beletristické zpracování životické tragédie z pera novinářky a spisovatelky Danuty Chlupové nazvané Jizva mě dostalo. Prvně vyšlo v Polsku a až v roce 2021 u nás v nakladatelství Vyšehrad.
💧 💧 💧
Asi většina čtenářů Jizvu srovnává s Životicemi Karin Lednické, ale nedělala bych to. Zpracovávají sice jednu konkrétní událost, ale jinak. Zatímco Životice jsou víceméně literatura faktu, Jizva je podána jako román.
💧💧💧
Střídají se dvě časové linie, v současné je v popředí Polka Katarzyna, která přijela do Ostravy na delší pracovní pobyt. Mimochodem zjistí, že její tchyně má možná vazbu na události související s Životicemi. Spolu s mladým kolegou začne pátrat a zjišťovat, co je na tom pravdy.
Historickou část zastupuje rodina Wiechova s dcerou Martou a mladý Franek Podstawka, zamilovaný do hezké Terezky. Ani jeden z nich netuší, co na ně čeká a jak se jejich životy protnou.
💧💧💧
Román Jizva se opírá o historii, autorka čerpala ze skutečných událostí, hovořila s pamětníky a pátrala v archivech, přesto hlavní postavy nejsou skutečné (ty zásadní, vesměs záporné samozřejmě ano, ale objevují se spíše okrajově, aby svým ohavným chováním neblaze ovlivnily osudy obyvatel Životic.)
💧💧💧
Jizvu si přečtěte, pokud se chcete na životickou tragédii podívat dalšíma očima, připomenout si odporný čin, který způsobil smrt a trápení mnoha nevinným lidem. Na toto by se zapomínat nemělo.
💧💧💧
Danutě Chlupové co nevidět vyjde další knížka opírající se o historii našeho regionu (děkuju za to !!! ❤️). Bude se jmenovat Varhaník z mrtvé vesnice. Neskutečně se těším a vám doporučuju sledovat naši knihovnu na socsítích, v souvislosti s novinkou Danuty Chlupové se něco chystá. 🙂

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: DÍTĚ VÁLKY

Tak tento kousek z nakladatelství Fortuna Libri byl pro mě velké překvapení. Vůbec jsem netušila, že mě tak zasáhne a dojme.
❇️❇️❇️
Ve dvou časových obdobích sledujeme dvě ženy, Claru, která se v bouřlivém období druhé světové války vzdá vlastního syna, aby mu zajistila důstojnou budoucnost, a Indiry, Indky, jež chce dokázat, že ženy dokážou pracovat stejně dobře jako muži. Jsou sice devadesátá léta dvacátého století, ale v některých zemích stále platí určité tradice a zvyky.
❇️❇️❇️
Tohle není tuctový příběh, který by v záplavě knih podobného typu zapadl. Vlastně je škoda, že není moc vidět, protože je skvěle napsaný. Je plný emocí, které jsou hodně intenzivní a sugestivní, přiznám se, potřebovala jsem i kapesník. Prostředí exotické a okouzlující Indie mu dodávají šmrnc v kontrastu s válečným Londýnem, pustošeným bombami.
❇️❇️❇️
Renita D’Silva napsala příběh, který rezonuje v mysli ještě dlouho po přečtení, ve mně nechal velký dojem, pořád jsem přemýšlela, jestli bych dokázala to, co Clara.

Knižní tip týdne: Lampička

Lampička je naprosto úžasná dívenka. Ona by to tedy o sobě nikdy neřekla, ale je to tak. Však uvidíte sami, co všechno dokáže, až se začtete do této po grafické stránce vymazlené knížky. Napsala ji holandská spisovatelka Annet Schaap a zavede vás na maják, kde žije August, strážce majáku se svou malou dcerkou Emilií zvanou Lampička. August má jen jednu nohu, a tak se o službu na majáku stará Lampička. Ale jednou přišla velká bouře, holčička zapomněla koupit sirky, nestihla tudíž zapálit světlo a proto došlo k tragédii, jež Lampičce do slova a do písmene změní život.
🚨 🏄
Lampička je primárně určená starším dětem, ale jak víme, dětské knížky se dají číst v jakémkoliv věku, je-li ve vás pořád kousek dítěte a máte bohatou fantazii.
🏄🚨
Jedná se o nadčasový příběh, neznáme přesně časové období, kdy se odehrává. Je psán jednoduše, srozumitelně a nechává volnou cestu vašim myšlenkám a představám.
🚨🏄
S Lampičkou se vydáte na cestu, která zpočátku budí strach a obavy (nejen o dívenku). Knížka vypráví o velké lásce, smutku, touze i odvaze, díky které se člověk stane silnějším a sebevědomějším.
🏄🚨
Lampička je jednou z nejkrásnějších knížek pro děti a mládež, které jsem četla. Trochu mi připomínala Tajemnou zahradu, takže pokud máte rádi podobně laděné příběhy, Lampičku si nenechte ujít, je radost ji číst.

Knižní tip týdne: Máma má alzheimera

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Alzheimer není žádná sranda. Určitě se s touto nemocí setkal každý z nás, ať už zblízka, nebo jen z povzdálí. Sledovat něčí psychický úpadek není nic příjemného, své o tom ví i hlavní postava knížky Máma má alzheimera, jejíž maminka se s onemocněním potýkala.
🧠🧠🧠
V deníkových záznamech, které si vede Soňa (matka autora tohoto počinu), sledujeme, jak nemoc pomalu a jistě měnila Zdeničku, jak všichni členové rodiny Soninu maminku nazývali, v úplně jiného člověka. Luboš Hacala líčí tento nemilý přerod s velkou dávkou empatie a porozumění.
🧠🧠🧠
Vůbec celá knížka je napsaná s citem, je vidět, že Zdeničku měli v rodině hodně rádi a starali se o ni intenzivně a s láskou, kterou jí projevovali.
Autor se nebojí jít na dřeň a popsat také odvrácenou stranu příběhu. Soňa ve svých deníkových záznamech přemýšlí nás tím, jestli péči o matku zvládne, dokonce se nebojí přiznat vlastní slabiny a pochyby, stejně jako frustraci a únavu, jež ji sužovala.
🧠🧠🧠
Biograficky laděný příběh vám ukáže, jak zákeřná tato nemoc umí být, nejen ve vztahu k pacientovi, ale také k jeho blízkým. Nebojte se do něj začíst, je čtivý, i když pojednává o neveselých věcech.

Knižní tip týdne: Zátoka

Detektivní román Zátoka od Kate Rhodesové pro mě byl příjemným překvapením ve svém žánru. Na Databázi knih nemá příliš valné hodnocení, ale to beru vždy jen orientačně a s rezervou a dám na vlastní úsudek.
🔹🔸🔹🔸
Hlavním hrdinou je policista Benesek Kitto, který slouží v Londýně. Potřebuje delší volno, proto se vrací do svého rodiště, kterým jsou Scillské ostrovy. Žije tam uzavřená komunita lidí, kteří se mezi sebou dobře znají, tudíž všichni zneklidní, když se začne pohřešovat místní teenagerka. Když se posléze najde její mrtvé tělo, je jasné, že vrahem musí být někdo místní, toho dne z ostrova totiž nikdo neodjel. Ben se zapojí do vyšetřování a začne rozplétat pevné nitky místních vztahů.
🔸🔹🔸🔹
Příběhu je vytýkáno, že se táhne pomalu a nic se v něm neděje. Ten dojem jsem vůbec neměla. Román má přes tři stovky stran a přestože má opravdu pomalejší tempo, je v něm toho spousta. Já osobně mám takový typ příběhů ráda, pomalé hledání pravdy a odhalování tajemství, někdy nepotřebuji akci na každé stránce, ale užívám si stoupající napětí a rozuzlení, které bych nikdy nečekala. Navíc mám ráda knihy situované na malé ostrovy patřící k Británii, do přímořských městeček, proto se mi líbila i Zátoka. Máte-li podobný vkus jako já, tak si tento příběh určitě oblíbíte taky. Nahlížíte do životů lidí mezi sebou úzce spjatých, přesto skrývajících temná tajemství. A k tomu ponuré počasí, bouřky, vítr déšť, slaná vůně moře… #tochces
🔹🔸🔹🔸
Jestli se rádi noříte do hlubin mezilidských vztahů a tajemství odhalujete hezky postupně, pomalu, určitě si Zátoku nenechte ujít.

Knižní tip týdne: Nikdy není pozdě

Nikdy není pozdě. Tak od této knihy jsem za základě chování hlavních postav čekala spíše psychothriller, v němž se bude řešit domácí násilí. Nakonec se z toho vyklubal společenský román s velkým přesahem, to chování tam má poměrně velký význam.
💔💔💔
Sledujeme příběh dvou manželských párů, jejichž světy se osudově protnou a změní na společné dovolené. Jak? Proč? Dozvíte se.
💔💔💔
Nick Alexander se zaměřil na manželské vztahy, na to, jak někteří jedinci dokáží s druhými obratně manipulovat ve svůj prospěch. Někdy násilí nemusí být nutně fyzické, aby člověka zlomilo a ubilo veškeré jeho sebevědomí. V této knize jsou dvě mimořádně nesympatické postavy, které mi hodně lezly krkem, fakt že jo.
💔💔💔
Nikdy není pozdě je pozvolna plynoucím příběhem dvou rodin, jejichž členové mění dosud zavedené zvyky a začínají znovu. Možná během čtení vytušíte, kam by tak mohl směřovat, ale určitě víte, že život není snadný, zvláště musíte-li se ohlížet na děti.
💔💔💔
Byla jsem hodně příjemně překvapená, nakonec jsem psychothriller sice nedostala, ale objevila jsem autora, umí dobře psát o lidech a jejich vzájemných vztazích. Doufám, že si od něho ještě něco dalšího přečteme.

Knižní tip týdne: Přitažlivost planety Krypton

Ke knize Přitažlivost planety Krypton jsem zprvu přistupovala s rozpaky, protože někdo z mých oblíbených knižních blogerů říkal jo a další zase, že moc ne, tak si vyberte. Udělala jsem si obrázek sama a říkám, že jo. 🙂Tak nějak mě napadlo, že by to mohlo vyjít, Jiří Mádl mě už mile překvapil jako režisér (Pojedeme k moři), tak proč ne i jako spisovatel?
➡️ Příběh nabízí zajímavé téma s občas lechtivými scénami, které mě trochu zaskočily, protože je autor vysypal hned na prvních stránkách, ale pohybujeme se ve virtuálním prostoru, na Xchatu, tak proč ne, že? 🤭
➡️ Pak se z toho vyvinula slušná psychologická sonda do životů mladých lidí, Martina a Veroniky, kteří si slíbili, že se nikdy nepotkají a budou si jen psát, tudíž k sobě mohou být hodně upřímní.
➡️ Jirka Mádl ukázal, že umí psát. Umí se dobře vyjadřovat, má bohatou slovní zásobu a dobře popisuje prostředí, v němž se hrdinové pohybují.
➡️ Pracuje s emocemi, zabývá se traumaty, která mohou člověka rozhodit na celý život.
➡️ Hodně se mi líbila Veroničina linka, je hodně emotivní a přinutí k zamyšlení.
➡️ Tak jestli se rádi noříte do složitých životů druhých, mohlo by se vám to líbit.

Knižní tip týdne: Život na trampolíně

Vůbec nechápu, jak jsem mohla tuto knížku tak dlouho odkládat! Nádherný příběh o přátelství, které je na první pohled pevné, ale znáte to, když ho něco rozleptá, nejde už slepit zpátky. Příběh o rodinných poutech, o strachu jít dál se odehrává v současné Austrálii, kterou mám jako knižní destinaci moc ráda.

Nádherně napsáno, užívala jsem si každou stránku, je to přesně ta knížka, která vám po přečtení na dlouho ulpí v paměti. Křehké, dojemné čtení, škoda, že o románu není víc slyšet, zaslouží si to.