Design a site like this with WordPress.com
Začít

Knižní tip týdne: Lampička

Lampička je naprosto úžasná dívenka. Ona by to tedy o sobě nikdy neřekla, ale je to tak. Však uvidíte sami, co všechno dokáže, až se začtete do této po grafické stránce vymazlené knížky. Napsala ji holandská spisovatelka Annet Schaap a zavede vás na maják, kde žije August, strážce majáku se svou malou dcerkou Emilií zvanou Lampička. August má jen jednu nohu, a tak se o službu na majáku stará Lampička. Ale jednou přišla velká bouře, holčička zapomněla koupit sirky, nestihla tudíž zapálit světlo a proto došlo k tragédii, jež Lampičce do slova a do písmene změní život.
🚨 🏄
Lampička je primárně určená starším dětem, ale jak víme, dětské knížky se dají číst v jakémkoliv věku, je-li ve vás pořád kousek dítěte a máte bohatou fantazii.
🏄🚨
Jedná se o nadčasový příběh, neznáme přesně časové období, kdy se odehrává. Je psán jednoduše, srozumitelně a nechává volnou cestu vašim myšlenkám a představám.
🚨🏄
S Lampičkou se vydáte na cestu, která zpočátku budí strach a obavy (nejen o dívenku). Knížka vypráví o velké lásce, smutku, touze i odvaze, díky které se člověk stane silnějším a sebevědomějším.
🏄🚨
Lampička je jednou z nejkrásnějších knížek pro děti a mládež, které jsem četla. Trochu mi připomínala Tajemnou zahradu, takže pokud máte rádi podobně laděné příběhy, Lampičku si nenechte ujít, je radost ji číst.

Knižní tip týdne: Máma má alzheimera

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Alzheimer není žádná sranda. Určitě se s touto nemocí setkal každý z nás, ať už zblízka, nebo jen z povzdálí. Sledovat něčí psychický úpadek není nic příjemného, své o tom ví i hlavní postava knížky Máma má alzheimera, jejíž maminka se s onemocněním potýkala.
🧠🧠🧠
V deníkových záznamech, které si vede Soňa (matka autora tohoto počinu), sledujeme, jak nemoc pomalu a jistě měnila Zdeničku, jak všichni členové rodiny Soninu maminku nazývali, v úplně jiného člověka. Luboš Hacala líčí tento nemilý přerod s velkou dávkou empatie a porozumění.
🧠🧠🧠
Vůbec celá knížka je napsaná s citem, je vidět, že Zdeničku měli v rodině hodně rádi a starali se o ni intenzivně a s láskou, kterou jí projevovali.
Autor se nebojí jít na dřeň a popsat také odvrácenou stranu příběhu. Soňa ve svých deníkových záznamech přemýšlí nás tím, jestli péči o matku zvládne, dokonce se nebojí přiznat vlastní slabiny a pochyby, stejně jako frustraci a únavu, jež ji sužovala.
🧠🧠🧠
Biograficky laděný příběh vám ukáže, jak zákeřná tato nemoc umí být, nejen ve vztahu k pacientovi, ale také k jeho blízkým. Nebojte se do něj začíst, je čtivý, i když pojednává o neveselých věcech.

Knižní tip týdne: Zátoka

Detektivní román Zátoka od Kate Rhodesové pro mě byl příjemným překvapením ve svém žánru. Na Databázi knih nemá příliš valné hodnocení, ale to beru vždy jen orientačně a s rezervou a dám na vlastní úsudek.
🔹🔸🔹🔸
Hlavním hrdinou je policista Benesek Kitto, který slouží v Londýně. Potřebuje delší volno, proto se vrací do svého rodiště, kterým jsou Scillské ostrovy. Žije tam uzavřená komunita lidí, kteří se mezi sebou dobře znají, tudíž všichni zneklidní, když se začne pohřešovat místní teenagerka. Když se posléze najde její mrtvé tělo, je jasné, že vrahem musí být někdo místní, toho dne z ostrova totiž nikdo neodjel. Ben se zapojí do vyšetřování a začne rozplétat pevné nitky místních vztahů.
🔸🔹🔸🔹
Příběhu je vytýkáno, že se táhne pomalu a nic se v něm neděje. Ten dojem jsem vůbec neměla. Román má přes tři stovky stran a přestože má opravdu pomalejší tempo, je v něm toho spousta. Já osobně mám takový typ příběhů ráda, pomalé hledání pravdy a odhalování tajemství, někdy nepotřebuji akci na každé stránce, ale užívám si stoupající napětí a rozuzlení, které bych nikdy nečekala. Navíc mám ráda knihy situované na malé ostrovy patřící k Británii, do přímořských městeček, proto se mi líbila i Zátoka. Máte-li podobný vkus jako já, tak si tento příběh určitě oblíbíte taky. Nahlížíte do životů lidí mezi sebou úzce spjatých, přesto skrývajících temná tajemství. A k tomu ponuré počasí, bouřky, vítr déšť, slaná vůně moře… #tochces
🔹🔸🔹🔸
Jestli se rádi noříte do hlubin mezilidských vztahů a tajemství odhalujete hezky postupně, pomalu, určitě si Zátoku nenechte ujít.

Knižní tip týdne: Nikdy není pozdě

Nikdy není pozdě. Tak od této knihy jsem za základě chování hlavních postav čekala spíše psychothriller, v němž se bude řešit domácí násilí. Nakonec se z toho vyklubal společenský román s velkým přesahem, to chování tam má poměrně velký význam.
💔💔💔
Sledujeme příběh dvou manželských párů, jejichž světy se osudově protnou a změní na společné dovolené. Jak? Proč? Dozvíte se.
💔💔💔
Nick Alexander se zaměřil na manželské vztahy, na to, jak někteří jedinci dokáží s druhými obratně manipulovat ve svůj prospěch. Někdy násilí nemusí být nutně fyzické, aby člověka zlomilo a ubilo veškeré jeho sebevědomí. V této knize jsou dvě mimořádně nesympatické postavy, které mi hodně lezly krkem, fakt že jo.
💔💔💔
Nikdy není pozdě je pozvolna plynoucím příběhem dvou rodin, jejichž členové mění dosud zavedené zvyky a začínají znovu. Možná během čtení vytušíte, kam by tak mohl směřovat, ale určitě víte, že život není snadný, zvláště musíte-li se ohlížet na děti.
💔💔💔
Byla jsem hodně příjemně překvapená, nakonec jsem psychothriller sice nedostala, ale objevila jsem autora, umí dobře psát o lidech a jejich vzájemných vztazích. Doufám, že si od něho ještě něco dalšího přečteme.

Knižní tip týdne: Přitažlivost planety Krypton

Ke knize Přitažlivost planety Krypton jsem zprvu přistupovala s rozpaky, protože někdo z mých oblíbených knižních blogerů říkal jo a další zase, že moc ne, tak si vyberte. Udělala jsem si obrázek sama a říkám, že jo. 🙂Tak nějak mě napadlo, že by to mohlo vyjít, Jiří Mádl mě už mile překvapil jako režisér (Pojedeme k moři), tak proč ne i jako spisovatel?
➡️ Příběh nabízí zajímavé téma s občas lechtivými scénami, které mě trochu zaskočily, protože je autor vysypal hned na prvních stránkách, ale pohybujeme se ve virtuálním prostoru, na Xchatu, tak proč ne, že? 🤭
➡️ Pak se z toho vyvinula slušná psychologická sonda do životů mladých lidí, Martina a Veroniky, kteří si slíbili, že se nikdy nepotkají a budou si jen psát, tudíž k sobě mohou být hodně upřímní.
➡️ Jirka Mádl ukázal, že umí psát. Umí se dobře vyjadřovat, má bohatou slovní zásobu a dobře popisuje prostředí, v němž se hrdinové pohybují.
➡️ Pracuje s emocemi, zabývá se traumaty, která mohou člověka rozhodit na celý život.
➡️ Hodně se mi líbila Veroničina linka, je hodně emotivní a přinutí k zamyšlení.
➡️ Tak jestli se rádi noříte do složitých životů druhých, mohlo by se vám to líbit.

Knižní tip týdne: Život na trampolíně

Vůbec nechápu, jak jsem mohla tuto knížku tak dlouho odkládat! Nádherný příběh o přátelství, které je na první pohled pevné, ale znáte to, když ho něco rozleptá, nejde už slepit zpátky. Příběh o rodinných poutech, o strachu jít dál se odehrává v současné Austrálii, kterou mám jako knižní destinaci moc ráda.

Nádherně napsáno, užívala jsem si každou stránku, je to přesně ta knížka, která vám po přečtení na dlouho ulpí v paměti. Křehké, dojemné čtení, škoda, že o románu není víc slyšet, zaslouží si to.

Knižní tip týdne: Propast

Knižní tip týdne: Taková karanténa je k něčemu dobrá. Můžete beztrestně a bez výčitek přečíst kvanta knih. Určitě doporučuju Propast od Jitky Ludvíkové. Je to moje oblíbené „PPP“ perfektní psychologický příběh. Sledujeme dění v jedné rodině, jejímiž vztahy pořádně zalomcuje tragická událost. Tři sestry mají každá svůj život, přesto jsou tady neustále jedna pro druhou, připravené pomáhat si, i když jsou rozdílných povah a vidí svět svým osobitým úhlem pohledu.

Tohle se četlo samo, knížka přesně podle mého gusta. Reálné prostředí, rodinné vztahy, různé pohledy na věc a taky důležité vedlejší postavy, které mají v románu své místo.

Děj je svižný hned od počátku, pořád se v příběhu něco děje, jsou tam různé zvraty a chvíle k zamyšlení, kdy se budete přiklánět k jedné či druhé straně a někdy to bude hodně těžké.

Příběh o rodinných poutech, o lásce, vině i trestu má hodně zajímavý konec, který vás určitě nenechá chladnými, aspoň já nad ním musím pořád přemýšlet, a tak to má být.

Knižní tip týdne: Tajemství

Knižní tip týdne: Radku Třeštíkovou čtenáři buď milují, nebo ji nesnáší. Já se řadím do první skupiny, její knížky mě prostě baví. I Foukneš do pěny, kterou málokdo skousl.
⛰️
A co Tajemství? Za mě velký dobrý.
1. Je to bichle a ty já miluju.
2. Je to Radka Třeštíková, takže:
– dlouhá souvětí
– hodně postav. Roztodivných postav
3. Tata Bojs tam jsou. Ne kluci, ale jejich písničky. ❤️.
4. Různá tajemství, každý z hrdinů něco skrývá a tají, dospělí i děti.
5. Geniálně vystavěno, co se týče chronologie. Nebudu prozrazovat víc, prostě uvidíte.
⛰️
Tohle pozvolné odhalování různých tajemství mě bavilo. Nechtělo se mi končit se čtením, zároveň jsem potřebovala dojít k rozuzlení. Spousta lidí v recenzích vypíchla problém s počtem postav a jejich jmen a taky s otevřeným koncem. Mně trvalo pár stránek, než jsem vběhla do děje a všechny lidi si zapamatovala, ono totiž, když čtete a máte pořád někoho za uchem, se soustředíte těžko, takže na začátku doporučuji klid a čtení nejlépe o samotě. A konec? U něj se pozná, jestli jste četli pozorně, pokud ano, problém mít určitě nebudete.
⛰️
Tohle je spisovatelka ve své nejlepší formě. Skvělá a sarkastická pozorovatelka lidí, která svým hrdinům nepromine nic.
⛰️
Tajemství je odhaleno, laťka pro další knihu nasazená vysoko, tohle se opravdu povedlo.

Knižní tip týdne: Matěj maluje mapy

Knižní tip týdne: Matěj maluje mapy je silnou osobní výpovědí maminky, jejíž syn je autista. Celá rodina musela přehodnotit priority, Matějovi vše přizpůsobit a bojovat nejen s vlastními pochybami, ale i s předsudky okolí. Matěj je dnes studentem umění a mapy maluje pořád. A jak! V knížce se s nimi setkáte, dotvářejí osobitost textu. Doporučuji, není to snadné čtení, ale je napsáno s lehkostí a věcností.

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: BABIČKA

Babička spisovatelky Ireny Obermannové mě dostala! Kvůli ní jsem se nemohla dlouho zvednout a dát do pračky a vařit oběd. Přikovala mě. Dostala. Dojala. Je to knížka odvážná, emotivní, křehká i silná zároveň, a taky trochu drzá. Asi jako každá ženská. 😀Píše se v ní o životě a smrti, o stárnutí, strachu, o sexu ve zralém věku. A proč ne? Ještě mi kus do Xéniina věku chybí, přesto jsem jí rozuměla. Jojo, hlavní hrdinkou je opět Xénie z Deníku šílené manželky, ale o hezkých pár let starší. Babička! Tak co, na jaký život má ve svém věku nárok? Musí se vyrovnat se spoustou věcí a situací, třeba se smrtí své maminky. A kdo ví, možná díky ní najde tu správnou cestu.
Doporučuji, čte se skvěle.