(bez názvu)

Nevyměkni

Pokud jste si oblíbili Stephena Kinga v civilnější poloze, bez hororového či mysteriózního nádechu, zbystřete. Přichází s dalším románem laděným do detektivního kabátku, v hlavní roli s oblíbenou postavou Holly Gibneyovou. Tu jsme si před dvěma lety mohli naplno užít v příběhu nazvaném prostě a jednoduše Holly. A teď je tady znovu v novince Nevyměkni.

Ocitáme se v městečku Buckeye City. Tamní policie obdrží dopis od někoho, kdo vyhrožuje zavražděním třinácti nevinných lidí a jednoho vinného, aby pomstil smrt člověka, který byl odsouzen za něco, co neudělal. Policistka Izzy Jaynesová záhy zjistí, že to nejsou jen plané vyhrůžky a o pomoc požádá svou kamarádku Holly Gibneyovou. Není to ale jediný problém ve městě. Kdosi stalkuje kontroverzní aktivistku za ženská práva a Holly přijimá nabídku stát se její bodyguardkou. Ocitá se tak mezi dvěma různými případy, ale nebojte se, nebyl by to King, aby je spolu důmyslně nepropojil, a to poměrně zajímavým způsobem.

Tak jaký je nový příběh s Holly, postavou Kingových knih, jíž si oblíbilo mnoho čtenářů? Tentokrát nečekejte žádné nadpřirozené prvky, mysteriózno, natož horor. Nevyměkni je ryzí detektivka s psychologickými prvky. V knize máme hned dva vyšinuté jedince, jejichž charakterový profil se vymyká všemu normálnímu. Holly bude mít co dělat, aby se jim dostala na kloub.

Přiznám se, měla jsem problém pořádně se začíst, trvalo mi soustředit se na hlavní i vedlejší dějové linky, kterých je v příběhu poměrně dost. King se opět zabývá tím, co už rozehrál v Holly. Nebojí se ožehavých témat jako je feminismus a právo na potrat, zmiňuje Anonymní alkoholiky i fanatické příznivce církví a všechno si to náramně užívá, možná až moc. Kdyby trochu krátil, aby byl děj ještě svižnější, bylo by to parádní. Ne nadarmo mu jeho žena Tabitha, první čtenářka a kritička jeho rukopisů řekla, že to umí líp, což v doslovu potvrzuje i on sám a přiiznává, že to není jeho nejlepší dílo.

Nejdynamičtější je poslední část, kdy se propojí obě linky a je na Holly, aby zabránila nejhoršímu. Nechybí napětí a akce, adrenalinové kombo, které vás ve čtení žene dopředu.

Nevyměkni není úplně nejlepší kingovka, ale řekněme si upřímně, kdo z nás by něco podobného vyplodil těsně před osmdesátkou? Pohrál si se všemi zápletkami tak, aby dávaly smysl a spojily se v působivé finále?

Máte-li rádi Holly Gibneyovou a tíhnete spíše k realitě než duchařině, Nevyměkni si přečtěte, abyste měli sbírku příběhů s introvertní vyšetřovatelkou kompletní. A já se ptám, co bude dál? Zůstane Mistr nohama na zemi, nebo nás zase vezme do svého osvědčeného hororového světa? Já se nechám ráda překvapit, a co vy?

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.

Penzion v Portugalsku

Jestli jste si mysleli, že proslulá série Julie Caplinové Romantické útěky spí sladkým spánkem, jste vedle jako ta jedle! Po dvouleté odmlce přichází nový zářez v podobě románu Penzion v Portugalsku, který je velmi, velmi zlehka provázán s předchozí Hospůdkou v Praze. Pojítkem je rodinné pouto mezi hlavními hrdinkami, Annou a Rebeccou, které jsou sestřenice.

Rebecce se podařil husarský kousek. Aniž by si to přála, ztrapnila se před mužem, do kterého je zamilovaná, a to před zraky svých příbuzných a přátel. Bez váhání proto sáhne po nabídce práce v rodinném penzionu v Portugalsku, kde bude vést lekce pilates. Hned na začátku jí do cesty vstoupí šarmantní a neodolatelný Felipe Rebelo, který ovládá kouzlo osobnosti. Pod slupkou bohémského milovníka se skrývá starostlivý a pečující muž, který se stará o své příbuzné i rodinný podnik. Poslední, co by si přál, je rozptýlení v podobě okouzlující lektorky pilates, jež se mu neustále plete do cesty. Nebo je to naopak?

Vždycky, když má vyjít nový díl této volné série, těším se na destinaci, kterou autorka pro svůj příběh vybere. O Portugalsku se v knihách příliš nepíše, proto jsem na něj byla zvědavá. Julie Caplinová je věrná svému stylu, který v knížkách striktně dodržuje, a nabízí kombinaci lásky a gastronomického zážitku. Každá její hrdinka prchá z rodné země, aby unikla problémům či trapasům, a každá poznává kulturu státu, v němž právě pobývá. Styl života v Portugalsku se velmi podobá tomu ve Španělsku nebo Itálii, a tak nás čekají temperamentní postavy s vřelým srdcem a hromada chutného jídla, jehož základem jsou ryby a mořské plody na všechny způsoby. A také noční život plný dobrého vína a letních drinků.

Bohužel jsem nepřišla na chuť hlavní hrdince Rebecce. Nějak se nemohla rozhodnout, kterého muže chce, a do vztahu, byť nezávazného, se vrhá hned na prvních stránkách. Takže jsem jí to všechno nějak moc nevěřila. Chybělo mi pomalé sbližování, opatrné oťukávání a jemné jiskření. Nejvíc mě okouzlila Felipeho rodina, jejíž členové v minulosti čelili životní tragédii, a o to víc si váží soudržnosti a rodinné pospolitosti.

Penzion v Portugalsku je vyloženě letní, nenáročná pohodovka jedoucí v pevně zajetých kolejích. Jelikož se jedná o třináctý kousek v sérii Romantické útěky, nemá nás autorka už čím novým překvapit a nabízí koktejl, který chutná stejně, přesto si z něj rádi znovu lokneme. Tak co myslíte, bude to závěr celého cyklu, nebo nás Julie Caplinová příště ještě někam vezme?

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Útěk na řecký ostrov

Anglická spisovatelka Kate Frost přichází s další letní pohodovkou odehrávající se v její oblíbené destinaci, v Řecku. Tentokrát nás vezme na Kefalonii a můžete si být jistí, že o horké, slunečné počasí a milostné jiskření nouze nebude.

Pro Xanthe je zpívání vším. A vším je taky láska k muži, s nímž plánuje společnou budoucnost. Netuší, že její snoubenec to má naplánováno úplně jinak. Když Xanthe zdědí po své kmotře vilu na Kefalonii, rozhodne se opustit Londýn a léčit zlomené srdce právě tam. Plánuje rekonstrukci vily a ani ve snu by ji nenapadlo, že odhalí dávná rodinná tajemství. A kdo ví? Třeba nová láska čeká i na ni.

Kate Frost i v novince Útěk na řecký ostrov neopouští zajeté koleje a pokračuje v tom, o čem se jí píše nejlépe – nechává svou hrdinku započít novou životní etapu daleko od domova, ve slunné, exotické destinaci. Znovu si vybrala Řecko, kam se vrací už potřetí a vsadím se, že ne naposledy.

Opět nás čeká pořádná dávka romantiky a jídla, protože vedle milostných vzplanutí je krajové jídlo poznávacím znamením knížek Kate Frost. Takže pokud už máte přečtené všechny knihy Julie Caplin, neváhejte se pustit do románů této autorky. A dejte si k tomu něco dobrého!

Kate Frost nabízí jiskřivou letí romanci, nečeká vás nic, nad čím byste měli hodně přemýšlet. Útěk na řecký ostrov, to je typická letní pohodovka plná horkého slunce, žhavých pohledů a kulinářských rozkoší. Možná stejně jako já odhalíte rodinné tajemství na první dobrou, ale ani to nebrání tomu, abyste si užili příjemný, odpočinkový příběh, který se hodí jako letní čtení na dovolenou nebo knižní vzpruha, když doma ležíte třeba s angínou.

Sáhnout po této knize by měly všechny milovnice řeckých reálií a jiskřivých romancí. Tohle kombo se k sobě skvěle hodí.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.

Taste. Chuť mého života

Stanley Tucci. Myslím, že není potřeba blíže představovat tohoto charismatického herce s italskými kořeny, kterého můžete znát z mnoha filmových snímků, např. Julie a Julia, Hunger games nebo Ďábel nosí pradu, či Terminál. Ale určitě stojí za to seznámit se s jeho soukromým životem, který je těsně a neodmyslitelně spjatý s jídlem.

Ve svých memoárech Taste. Chuť mého života nás Stanley Tucci bere na pořádně šťavnatou výpravu, jídlo pro něj totiž znamená vše a je nedílnou součástí jeho soukromí i profesního světa.

Příběh začíná u jeho kořenů a rodiny. Poznáte místa, kde vyrůstal a kde se díky rodičům a prarodičům rodila jeho celoživotní láska k poctivému italskému jídlu. Prožijete s ním studentská léta chudého začínajícího herce i těžkou ztrátu první manželky Kate. Dnes je Stanley šťastně ženatý s Felicity Blunt a rodinné zázemí je pro něj vším. Spolu s jídlem, samozřejmě.

Číst tuhle knihu je fascinující. Radost z požitku z dobrého jídla čiší z každé stránky, protože Stanley je dokonalým a nadšeným průvodcem po italské gastronomii, čtenářům nastartuje chuťové pohárky, navnadí na lahodné jídlo, zároveň nenásilně poučí o neměnných pravidlech a tradicích italské kuchyně. Věděli jste například, že každá omáčka má své vlastní těstoviny a namíchat to jinak, než praví italská mamma, je zločin? Umíte uvařit pravé a nefalšované pasta con aglio et olio? Se Stanleym to dokážete. Součástí knihy jsou recepty na nejznámější a nejchutnější pokrmy a nápoje, které patří mezi osvědčená jídla jeho rodiny.

Pro Stanleyho je naprostou prioritou rodina, které věnuje všechen čas. Rád připravuje pokrmy pro všechny a nejraději je, když jsou všichni u jednoho stolu, protože společné prožitky v kruhu nejbližších a nejmilovanějších jsou nejvíc na světě. K životu přistupuje nejen s nadšením, ale také s velkou pokorou, z vlastní zkušenosti ví, že se vám může v okamžiku změnit.

Taste. Chuť mého života příjemným, laskavým a dojemným počinem oslavující život a hlavně dobré jídlo. Pokud máte Stanleyho Tucciho rádi, určitě byste si ji neměli nechat ujít.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.

Mrtvá ze zátoky Talisker

J. M. Dalgliesh se už potřetí vrací k detektivní sérii s inspektorem Duncanem McAdamem. V nejnovější knize nazvané Mrtvá ze zátoky Talisker ho nacházíme zabydleného na ostrově Skye. Stal se pevnou součástí místního policejního týmu a volný čas věnuje rekonstrukci bydlení i řešení osobních záležitostí.

Rád by se na své soukromí soustředil intenzivněji, ale zločin se neptá, aktuálně Duncanovi na stole přistál případ ztraceného teenagera. Komunita na Skye je poměrně uzavřená a každé takové zmizení vyvolává spoustu otázek a znepokojení, zvlášť, když se mladíkův otec chová poměrně laxně. Jen pár dní na to je v zátoce Talisker nalezená mrtvá žena. Mají tyto případy spojitost? Počasí na Skye je nevyzpytatelné, když udeří bouře, je třeba jednat rychle, najít chlapce i vraha neznámé ženy, než bude pozdě.

Celkově je Dalglieshova série velmi povedená. Kombinuje starou dobrou anglickou detektivku a prvky psychologického románu. Důležitým pojítkem příběhu jsou opět a znovu vztahy, ať už pracovní – tady hraje prim duo Duncan & Alistair, nebo ty osobní mezi Duncanem a láskou z mládí Becky, které spojuje víc než dávná minulost.

Ani tento díl nepolevuje v kvalitě, laťka je stále vysoko a můžeme doufat, že to vydrží i do dalších dílů, protože Duncanova linka se vyvíjí a je čím dál víc dramatičtější. Stejné je to i s případy, které mají vždy přesah. Tentokrát si autor vzal na paškál ekologické problémy a hodně se soustřeďuje na vztahy v rodině.

Chcete-li číst detektivní příběh, v němž netečou potoky krve, ale jeho těžiště je ve vztazích, počin J. M. Dalglieshe Mrtvá ze zátoky Talisker je trefa do černého. A pozor, obyvatelé ostrova Skye v čele s Duncanem ještě neřekli poslední slovo, série pokračuje a my se můžeme, jak pevně doufám, těšit na překlady dalších dílů.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Rebelka Erzsi

O císařovně Alžbětě Bavorské zvané Sisi toho bylo napsáno hodně. Ale co další generace jejího rodu? Renomovaná historička Dagmar Beňaková, která se na Sisi specializuje, napsala publikaci zachycující život Alžbětiny vnučky Erzsi.

Rebelka Erzsi. Tohle o této dámě můžeme bez rozpaků říct. Nebyla to žádná suchopárná šlechtična, měla svou hlavu a dokázala si prosadit vše, co chtěla. Téměř vše. Dagmar Beňaková nás v knize provede opravdu rebelským životem Erzsi, jediné dcery Alžbětina syna Rudolfa, jenž zemřel za tragických okolností, jeho smrt je dodnes obestřena dohady.

Kde začneme? Tam, kde začínají všechny příběhy, na začátku. Seznámíme se s korunním princem Rudolfem, který žil krátký, leč velmi intenzivní život. Milenek měl požehnaně, ale oženil se se Štěpánkou Belgickou. Zpočátku bylo manželství relativně šťastné, narodila se jim dcera Alžběta Marie Rakouská, domácky zvaná Erzsi. Když bylo holčičce zhruba pět let, idyla skončila. Rudolfova náruč byla otevřena mnoha dalším ženám, dokonce nakazil pohlavní nemocí manželku, která pak zůstala neplodná a měla pouze Erzsi, k níž neměla příliš silný mateřský cit.

Po otcově smrti Erzsi přilnula ke svému dědečkovi císaři Františku Josefovi I. Své milované vnučce by snesl i modré z nebe, takže není divu, že když si Erzsi doslova a do písmene vybrečela budoucího ženicha, který se do císařské rodiny příliš nehodil, dovolil jí sňatek, Erzsi se dokonce vzdala možnosti následnictví habs. Co myslíte, byla spokojená a šťastná?

Jak to s Erzsi bylo dál, se dočtete v této výpravné a do detailu propracované publikaci. Dagmar Beňaková je zárukou kvality, jelikož se Sisi a její rodině věnuje intenzivně mnoho let a do svých knih vkládá ověřená fakta, ale také spoustu doplňujících informací. Nechybí ani fotografická dokumentace, díky které si čtenář dokáže snadno spojit příběh s reálnými postavami a sledovat jejich vizuální proměnu v průběhu let.

Sisi je spolu s královou Viktorií moje favoritka, co se šlechtických rodů týče, takže jsem byla ráda, že jsem si mohla rozšířit obzory a přečíst si biografii její vnučky Alžběty Marie Rakouské, o které jsem téměř nic nevěděla. Autorka předkládá fascinující a poměrně dramatický životopis šlechtičny, která byla v mnohém až příliš podobná své babičce. Zároveň nabízí pohled na život v císařské rodině, cílí na vzájemné vztahy a vazby, Habsburky představuje se všemi klady i zápory. Přestože měli tzv. modrou krev, byli to lidé z masa a kostí, kteří milovali, nenáviděli a prožívali dobré i zlé stejně jako my.

Osudy vnučky císařovny Sisi můžu doporučit všem milovníkům historie a císařské rodiny. S publikacemi Dagmar Beňakové nikdy nešlápnete vedle.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada, knihu pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Vyhnání Gerty Schnirch

Fanoušci tvorby Kateřiny Tučkové určitě postřehli, že podle románu Vyhnání Gerty Schnirch byla natočena minisérie Gerta Schnirch s Barborou Váchovou a Milenou Steinmasslovou, které se dělí o ústřední roli Gerty. Poprvé vyšlo toto dílo v roce 2009, letošní zatím poslední vydání má filmovou obálku.

Gerta Schnirch pochází ze smíšené rodiny. Matka je Češka, otec Němec. Čím víc jeho národ ovládá ten náš, tím víc propadá fanatismu a svým blízkým zakazuje mluvit česky. Gerta se cítí být Češkou, ale nic jí to nepomohlo, na konci války je i s několikaměsíční dcerkou odsunuta směrem na Vídeň. Její transport končí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců umírá během epidemie tyfu. Gerta spolu s dalšími souputnicemi zakotví na statku u vdovy Zipfelové a podílejí se na nucených pracích. Když po letech znovu získá československé občanství, vrací se s dcerou Barborou do Brna. I nadále je zkoušená novým režimem a její vztah s Barborou je doživotně poznamenán. Navzájem se nechápou, neumí spolu komunikovat, Gerta je zahořklá a Barbora se chce ode všeho oprostit a žít svůj život.

Kateřina Tučková ve své knize zpracovala velmi náročné téma, které hýbe dějinami více než 80 let. Poválečný odsun Němců je stále citlivou kapitolou, o které se moc nemluví, a pokud ano, tak velmi těžce a opatrně. Vyhnání Gerty Schnirch je všechno – jen ne jednoduchá četba. Kdo tvorbu Kateřiny Tučkové zná, ví, že v popředí stojí vždy ženy zkoušené osudem. Přestože píše spíše věcným, strohým stylem, dokáže do knihy vměstnat i emoce. Některé scény jsou drsné a kruté, na děj proto jen tak nezapomenete.

Román Kateřiny Tučkové vyvolává spoustu otázek a témat k přemýšlení. Na čí straně je vina? Nic není černé nebo jen bílé, mnozí lidé se nechali unést a jednali na základě emocí a ne rozumu, o tom vypráví třeba film Habermannův mlýn. S Gertou se život nemazlil ani po válce, odtud pramení její pozdější zatrpklost a vyhořelost, nemá žádnou kloudnou budoucnost a v podstatě až do revoluce v roce 1989 jen přežívá.

Příběh Gerty je prodchnutý smutkem, zlobou i frustracemi, a přesto jsem se od něj nemohla odtrhnout. Vždycky, když si říkám, že se mi nedaří a všechno je na houby, vzpomenu si na Gertu a všechny, kdo byli osudem a dobou zkoušeni. Máme se skvěle, opravdu. Jsem ráda, že se počin Kateřiny Tučkové zařadil mezi doporučenou četbu na středních školách. Právě díky těmto syrovým a autentickým knihám mají studenti možnost poznat historii záživnější a poutavější formou.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, na jehož eshopu knihu můžete pořídit.

První světová válka

Dominic Sandbrook je britský historik a podcaster, který se ve své tvorbě zaměřuje na dějiny 20. století, je autorem několika a knih a spolutvůrcem oblíbeného historického podcastu The Rest Is History. S nápadem na historickou sérii Dobrodružství historie určenou primárně dětem přišel jeho syn Arthur. První světová válka je pilotním knihou této série a můžu říct, že je opravdu povedená. Má co říct jak dětem, jimž je primárně určená, tak i dospělým.

V první řadě musím vypíchnout, že se nejedná o suchopárnou učebnici plnou dat, kterou byste odložili s tím, že se přece nevracíte do školy a veškerá data si můžete najít kdykoliv na internetu. Publikace První světová válka je úplně jiná. Můžeme ji považovat za propracovaného průvodce nelehkou částí světových dějin. Srozumitelně, jasně a čtivě přibližuje válečné události od počátku až po poslední výstřely. Fakta jsou podána čtivou formou, kombinující fakta s vyprávěním. Na pomezí dokumentu a beletrie se před námi odvíjí první světová válka taková, jaká reálně byla. Projdeme se zákopy, posnídáme v obyčejné britské rodině, která ani za mák netuší, jak fatálně ovlivní jeden nálet životy jejích členů, nahlédneme přes rameno důstojníkovi při plánování strategických kroků, pocítíme nepohodlí v zákopech a všudypřítomný strach opanující všechny bez výjimky. Sugestivní, přitom věcný styl Dominica Sandbrooka vtáhne všechny zájemce o historii, aniž by nudil.

Autor prostřednictvím známých historických osobností i zcela neznámých Evropanů popisuje vše, co vedlo k rozpoutání 1. sv. války – ano, obeznámíme se i s nechvalně známým Gavrilo Principem, bosenskosrbským politickým aktivistou, který spáchal atentát s fatálními důsledky na následníka trůnu a jeho manželku. Od té doby nebylo nic jako dřív, válka prohloubila problémy evropských zemí, výrazně zahýbala ekonomikou a přinutila všechny přizpůsobit se novým, mnohdy nepohodlným životním podmínkám.

Oceňuji přehlednost, srozumitelnost a velkou čtivost naučné knihy pro děti, kterou jsem těžko odkládala i já jako dospělá. Prohloubila jsem si dosavadní vědomosti, rozšířila o zajímavosti a informace, které jsem v souvislosti s tzv. Velkou válkou neznala. Skutečně fascinující a zároveň poučné byly ponory do osudů obyčejných lidí na domácí frontě, které v kontrastu s mrazivým popisem nelehkého pobývání vojáků v zákopech vytvářejí komplexní a velmi emotivní obraz tehdejší válečné reality.

Publikaci První světová válka můžu doporučit všem zájemcům o historii, ať už jim je deset let nebo devadesát. A už teď jsem zvědavá na další historicky poučný díl z této opravdu povedené série.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, na jehož eshopu knížku pořídíte.

Obejmu tě

Pro Olivii jsou knihy synonymem pro bezpečí. Nejraději je doma schoulená s knížkou a nic jiného nepotřebuje. Její životní oporou je starší bratr Dan, který jí po tragické smrti rodičů chrání a vytváří potřebné zázemí. Olivie pracuje v knihkupectví v sekci dětské literatury a o svém soukromí se s nikým nebaví. To platí až do dne, kdy jí do života vstoupí nová kolegyně Anna, s níž si ke svému údivu porozumí. Ale je tady ještě někdo. Danův kolega a zároveň nejlepší kamarád, protivný, arogantní, leč nesmírně fešný Alex, s nimž má Olivie věčné rozbroje a slovní přestřelky. Dan s Alexem jsou policisté a v případu, který právě vyšetřují, potřebují od Olivie dost neobvyklou pomoc. Takovou, kvůli ní se bude muset sestěhovat dohromady s Alexem a předstírat, že jsou pár…

Na tuto knížku jsem se těšila z jednoho prostého důvodu – hlavní hrdinka miluje knihy a pracuje s nimi, všichni víme, že o tomhle si čte rád každý knihomol. A je-li navíc romanticky založený, má vyhráno – Obejmu tě rozehrává i toto téma. Nemusíte se bát, že by děj sklouzával do plytké roviny, autorka do něj zakomponovala i takové problémy, jako je vyrovnávání se s traumaty, socializace plachého člověka a postarala se také o dramatickou zápletku, v níž figuruje manžel Oliviiny kolegyně Anny.

Moderní slow burn romance Obejmu tě vtáhne mladé čtenáře jiskřivými dialogy i střídáním humoru a vážnějších témat. Chemie mezi Olivií a Alexem s každou další stránkou graduje. Příběh navíc sledujeme očima obou hlavních hrdinů, kteří se střídají v roli vypravěčů a nabízejí vlastní pohled na věc. Trochu mě mátlo, že nebylo blíže určeno, kde se děj odehrává, určité indicie mě vedly k domněnce, že to Česko ani být nemusí.

Počin Silvie Minaříkové by pro mě byl ideálním čtením v době, kdy mi bylo kolem dvaceti a hlavu jsem měla neustále v oblacích. S odstupem času už je to na mě sice příliš sladké, růžové a příliš „ňuňu“, občas ale přicházejí chvíle, kdy knižní cukrovou vatu potřebujeme všichni – bez ohledu na věk. Pokud hledáte opravdu romantickou a velmi něžnou vztahovku, je román Obejmu tě správnou volbou.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, na jehož eshopu můžete knížku pořídit.

Převážně báječný rok

A nedá si pokoj a nedá… Kdo? Michal Viewegh. V jeho knižně vydaných denících jste už mohli mapovat zážitky z let 2005, 2010 a 2020, stejně jako mimořádné zápisky z let 2012–2013, kdy se zotavoval po prasknutí aorty. Teď přichází s novinkou – deníkem, v němž zachytil události roku 2025.

Pojďte nahlédnout do světa spisovatele, který vás pustí do svých nejintimnějších myšlenek a zážitků z loňského roku.

Co se změnilo od posledních zápisků z covidového roku 2020? Dobrá zpráva, je po pandemii. Autorovi vyšlo několik novinek a reedicí, pokračuje v sérií besed a autorských čtení, a co se soukromí týče, pevně zakotvil ve vztahu s Olenou, ukrajinskou uprchlicí, kterou i se synem ubytoval ve svém domě po vypuknutí války na Ukrajině.

Pokud jste předchozí Deníky četli, víte, co od autora můžete čekat. Sarkasmus, ironii, sebechválu a přehlížení toho, že občas může být chyba v něm a ne v těch druhých. Je až brutálně upřímný, zejména co se týče intimností (některé věci opravdu nepotřebuju vědět, děkuju 🙂 ), nejvíc mě bavily podrobnosti z každodenního běžného života, to, že žije úplně normální život jako my všichni – vaří, nakupuje, uklízí pracovnu, schází se s přáteli a rodinou. A velmi často bojuje s Oleninými záchvaty žárlivosti, které mají kořeny v jejím dětství.

V deníku, který si vede od 1. ledna až do poslední třetiny prosince, se nevyhýbá ničemu. Občas zápisky sklouzávají do melancholie a plačlivosti nad sebou samým, Viewegh docela často připomíná své zdravotní peripetie, občas si střihne jedovaté píchnutí do exmanželky, i když teď už podstatě méněkrát, než před lety. Často píše o svých dcerách, s nimiž ho pojí pevné pouto, to však po relativně banálním sporu ohledně Vieweghovy tvorby dostává silné trhliny. Dozvídáme se také o nemilém překvapení, které mu připravilo jeho kmenové nakladatelství, když se rozhodlo nevydat tento deník. Frustrace a zklamání provázejí závěrečné zápisky, které autor kvůli tomu ukončí těsně před Vánocemi.

Usmíří se s dcerami? Bude pokračovat v psaní a vydávat jinde? Převážně báječný rok vyšel pod hlavičkou nakladatelství Cosmopolis, uvidíme, jak to bude pokračovat. A pokud by se spisovatel vrátil ve své tvorbě na začátek, kdy napsal romány Účastníci zájezdu, Báječná léta pod psa, nebo Andělé všedního dne, a vydal něco v podobném duchu, udělal by určitě radost více čtenářům.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.