Design a site like this with WordPress.com
Začít

Gott. Československý příběh

Karla Gotta není nutné představovat, jako výrazný představitel hudebního světa zabodoval nejen doma, ale také v zahraničí, zejména v Německu. Rozhovorů, článků i knih o jeho osobě bylo napsáno velké množství, ať už byl autorem on sám, nebo někdo jiný. Pavel Klusák zpracoval Gottovu hudební kariéru v kontextu našich československých dějin a nebál se zabrousit do vod, které patřičně rozčeřil. Proč? Ukázal mnohonásobného Zlatého slavíka občas jinak, než jak ho známe z Gottových vlastních slov. Autor se přitom opírá o prameny a dokumenty, které kvůli knize pečlivě studoval, přesto může skalním fanouškům a těm, kteří si Mistra adorují, tzv. „šlápnout do hraček“ a rozbít iluze. Nebojte se po knížce nazvané Gott – Československý příběh sáhnout a nahlédnout na Karla Gotta střízlivýma očima hudebního publicisty a poznat bouřlivou etapu našich hudebních dějin.

Publikace je rozdělena do třiadvaceti kapitol, v nichž autor chronologicky popisuje Gottovu hudební cestu od učňovských let až po počátek devadesátých let. Určitě nevynechejte prolog, v němž Pavel Klusák zmiňuje důvody, proč knihu napsal – že v žádném případě nechtěl stvořit o chvalozpěv na idola, ale vytvořit střízlivý, o fakta se opírající portrét oblíbeného zpěváka a české popové scény druhé poloviny dvacátého století.

Obsáhlý počin nazvaný příznačně Gott: Československý příběh je fascinující právě tím, že Karla Gotta vůbec neadoruje. Je objektivní, přitom přináší nesmírnou spoustu zajímavých informací o Gottových kolezích, přátelích, rodině, o tom, jak se k hudbě vůbec dostal a kam ho až zavedla.

Věděli jste, že:

* existují asi čtyři verze toho, jak Karel Gott k angažmá přišel?

* v Las Vegas to ani zdaleka nebylo tak žhavé, jak zpěvák líčil?

* v Německu byl zaškatulkován úplně jinak, než v rodné vlasti – jako zpěvák šlágrů?

* byl v mládí pro jistý delikt choulostivého charakteru zadržen policií?

Těch zajímavostí, perliček, jakož i seriózních informací je mnohem, mnohem víc. Autor je doplnil výpověďmi zainteresovaných osob, přidal úryvky článků, rozhovorů, korespondencí a autentičnost zdůraznil fotkami a výstřižky z dobového tisku.

Vedle precizní práce Pavla Klusáka je důležité vyzdvihnout práci grafiček Ivany Dudkové a Aleny Gratiasové, koláže z dobových fotografií a článků dotvářejí čtenářovo povědomí o životě hudebníků i jejich posluchačů v druhé polovině minulého století.

Jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou, Karel Gott většinu z nás provázel různými etapami života, stal se neodmyslitelnou součástí naší kultury. Dodnes mám v oblibě jeho ranou tvorbu (60. – 70. léta), zatímco ty pozdější hudební počiny nijak extra nemusím. No a Vánoce bez dvou ikonických alb si představit nedokážu vůbec.

Od této knihy nečekejte bulvární zabarvení, byť to tak může na první pohled vypadat. Pavel Klusák Gotta „nedrbe“, představuje příběh tak, jaký opravdu byl. Zpěvák nebyl žádný bůh, jak by se mohlo podle jména zdát, ale obyčejný člověk z masa a kostí, úspěšný muzikant i muž, který občas chybuje úplně stejně jako každý z nás.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, knížku můžete zakoupit na eshopu.

Dvojí pocta Mistrovi

Kdo by neznal Karla Gotta, jehož jméno je ve světě kultury fenoménem. Zpěvák sice loni opustil pozemský svět, jeho písničky však zůstávají i nadále a těší posluchače napříč generacemi. O životě „božského Káji“ byla během len napsána spousta knih. Některé sklouzávaly do vod bulváru a bylo znát, že je někdo spíchl horkou jehlou. Díky knihkupectví Knihcentrum vám můžu představit dvě knížky, které si můžete pořídit samostatně nebo jako komplet, čemuž nahrává i podobné ladění obálek, stejně jako jejich celkové pojetí. Autory obou publikací jsou Dana a Petr Čermákovi, zkušení novináři a autoři mnoha biografií.

Život s láskou. Ivana a Karel Gottovi. Tato kniha poprvé vyšla už v roce 2008 pod názvem Manželství století. O soukromém životě Karla Gotta je známo celkem dost informací, stačí tedy jen připomenout, že jeho osudovou ženou, jíž dokonce jako jediné navlékl snubní prsten, se stala Ivana Macháčková.

Hned v úvodu se psycholožka PhDr. Martina Trojanová zamýšlí nad tím, jak je možné, že manželství dvou věkově vzdálených lidí vydrželo tak dlouho bez skandálů a roztržek. Je to díky lásce, která bez péče, vzájemné podpory a pevných pilířů nemůže vydržet. A právě v tomto duchu se nese duch celé publikace.

Když si knihu prolistujete, působí na první pohled dojmem, že nic než láska Karla a jeho ženy neexistuje, to slovo na vás doslova zírá z každé stránky. Ale zpěvák měl, jak už víme, minulost docela pestrou a nelze ji jen tak přejít. V publikaci je proto dán prostor i jeho předchozím vztahům. Dozvíte se, jak se Mistr ke svým ženám choval, že v každé viděl královnu a dal jí tak pocit, že je výjimečná. Matky jeho dcer vyprávějí o tom, jak je Karel Gott okouzlil svým gentlemanstvím, i o jeho prvotních pochybách, zda je otcem opravdu on. Největší prostor dostává samozřejmě vztah s jeho manželkou Ivanou.

Průvodní text je proložen rozhovory, jak s Ivanou, tak i Karlem Gottem. Nechybí bohatá fotografická příloha, v níž si zpěváka připomeneme tak, jak šel čas.

I když se v publikaci připomínají mnohdy lehce pikantní historky z Mistrova života, nesklouzává do bulváru. Nepíše se nic, co by čtenář nevěděl, víceméně jsou vypíchnuty stěžejní a atraktivní okamžiky jeho života.

Po knize zcela určitě sáhnou fanynky Karla Gotta, které si budou chtít zpěvákovo charisma připomenout.

Karel žije dál. To je název dalšího titulu z pera Dany a Petra Čermákových. Vznikl po smrti Karla Gotta jako pocta jeho osobě i talentu. Opět je zmiňován vztah s ženou Ivanou a přiblíženy významné chvíle jejich manželství. I tady je základní text s fakty střídán rozhovory a nově i vzpomínkami přátel a lidí, s nimiž byl zpěvák v pracovním i soukromém kontaktu.

Průřez životem Karla Gotta mapuje také jeho profesní úspěchy. Zpěvák se v publikovaných rozhovorech zamýšlí nad politikou, je upřímný, co se nemoci týče a poodhaluje i rodinnou idylku s manželkou a dcerami.

Publikace je tentokrát trochu nostalgická, popisuje boj s nemocí i chvíle po úmrtí, které zasáhlo nejen Gottovy nejbližší, ale také jeho fanoušky, kteří měli pocit, že je nesmrtelný. Fotografická příloha je bohatá na černobílé i barevné snímky, na nichž je Karel Gott zachycen nejen jako mladý začínající zpěvák, ale i jako šarmantní muž středního věku, stejně tak i v době, kdy jej začala měnit vážná nemoc. Tak či tak, nikdy nechybí úsměv nebo jiskra v očích.

Oba tituly vyšly v nakladatelství Imagination of people zaměřeného na životopisy významných osobností. Ke knihám je přiložen plakát s portrétem Karla Gotta, takže potěší zejména ženy.

Obě knihy jsou koncipovány jako pocta velikánovi české hudby a nenajdete v nich nic, co by jeho pověsti škodilo. Pokud hledáte vhodné dárky fanouškům Karla Gotta nebo čtete rádi biografie slavných, mohou být publikace Život s láskou. Ivana a Karel Gottovi a Karel žije dál trefou do černého.

Za publikace děkuji knihkupectví Knihcentrum, kde si je můžete pořídit.

Listen to my heart: Moje láska k životu

Když se řekne Roxette, kromě notoricky známých písniček se mi vždycky vybaví zpěvačka Marie Fredriksson. Drobná, energická, neustále v pohybu, se střapatými blonďatými vlasy, takovou ji vidím před sebou.

Největší slávu Roxette zažili v devadesátých letech, kdy je bylo slyšet po celé Evropě. Později boom trochu utichl a my o nich slyšeli většinou v souvislosti s novou deskou nebo turné. O Marii ani Peru Gesslem bulvár nikdy moc nepsal, o to víc byly šokující informace o Mariině těžké nemoci, s jejímiž následky bojuje už několik let.

O svém boji, naději i beznaději se rozhodla vyprávět prostřednictvím životopisné knihy,
příznačně nazvané Listen to my heart: Láska k životu, kterou napsala spolu s novinářkou Helen von Zweigbergk, a bere to pěkně zgruntu. Dětství, zpěv, rodina, kariéra, nemoc… Vše, co jste si přáli
o Marii vědět, máte naservírováno v této neuvěřitelně silné, emocemi nabité biografii.

Na obálce i deskách knihy je aktuální fotka Marie. V jejích očích vidíte odraz života, který prožila,
ve vráskách se zrcadlí životní zkušenost. Fotka je podle mě bez retuší, čímž je umocněna autentičnost.
V jednotlivých kapitolách knihy se jako vypravěčky střídají Marie s novinářkou Helen. Marie se
ve vzpomínkách vrací do minulosti, zatímco Helen glosuje současnost, je jakousi průvodkyní čtenáře Mariiným světem.

Marie Fredriksson se narodila v roce 1958 jako nejmladší z pěti dětí. Odmalička byla živel plný energie. Vyrůstala v milující rodině, kterou však poznamenala chudoba i smrt jedné z Mariiných sester. Zatímco matka držela rodinu pohromadě, otec byl spíše bohém a snílek. Ani jeden však nebránil dceři, aby kráčela vstříc svému snu – zpívání.

Marie svou kariéru začala skutečně od píky. S první kapelou hrála po barech, parcích. Poté ji čekala úspěšná sólová kariéra (Marie zpívá švédsky). Koncem osmdesátých let spolu s Perem Gesslem zakládá úspěšné duo Roxette. Úspěch je utnut v roce 2002, kdy je zpěvačce diagnostikován nádor
na mozku. Marie upřímně, přitom věcně popisuje svůj boj s nemocí, strach i vztek, který pociťovala.
V knize zabrousí i do velmi osobní roviny, když zmiňuje, jak choroba zacloumala s jinak pevnými pouty manželského života.

Kniha Listen to my heart: Láska k životu vás dostane. Nejen svou upřímností i jistou syrovostí, protože poznáváte opravdu intimní zákoutí Mariina života, do něhož by člověka asi jinak nepustila. Když se dozvěděla, že je nemocná, zůstala natolik ochromená, že se uzavřela před světem.
Až po letech o nemoci dokázala mluvit, což bylo i podnětem k napsání biografie.
Ona i její manžel Mike si vždy chránili soukromí, v knize popisují boj s novináři, kteří se
v souvislostí s onemocněním zpěvačky zachovali doslova jako hyeny.
Já jsem byla překvapená, co všechno jsem se o Marii Fredriksson dozvěděla. Vůbec jsem netušila
že je vdaná, že má děti, a že je v hloubi duše rodinný typ. Nemoc ji změnila – prodělala náročnou léčbu, která se na jejím zdraví podepsala. Problémy s pamětí způsobily ztrátu logického myšlení,
v současné době nevidí na jedno oko a má problémy s rovnováhou, kvůli bolestem v noze špatně chodí. Bývala extrovert, neustále v pohybu, akční člověk.
Když jsem četla, co nádor na mozku napáchal na tak aktivní osobě, byla jsem ochromená. Říkala jsem si, co je proti tomu taková běžná únava z práce, na niž si tak rádi občas stěžujeme.

Smekám před touto drobnou, houževnatou zpěvačkou, která dokázala nemožné – poprala se
s osudem, a i když jí po tomto nerovném boji zůstaly pořádné jizvy a šrámy, snaží se žít dál.
Její biografie má okolo dvou set stran, takže ji přečtete docela rychle, na druhou stranu je neskutečně silná ve své výpovědi. Provázejí ji fotografie z Mariina soukromí, které ji výborně doplňují.
A co v knize Marie Fredriksson vzkazuje čtenářům?

„Touhle knížkou bych lidi chtěla povzbudit, aby byli pozorní. Aby se jeden o druhého starali. Vím, jaký je to pocit, když se k člověku lidé obrátí zády. Dejte naději těm, kteří o ni přišli. 
I když to jen znamená je přesvědčit, že všechno bude dobré.“

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega)

Adele

                                   

Učarovala vám tahle nekonvenční Angličanka? Mně ano. Když jsem ji slyšela zpívat, nevěřila jsem, že ten neuvěřitelně syrový hlas může vycházet z tak mladé dívky.

Kombinace neobvyklého hlasu, mládí, houževnatosti a píle udělala z obyčejné holky hvězdu světového formátu. Udivuje vás, že o Adele vyšla životopisná kniha, byť ona sama ještě nepřekročila ani třicítku? Začtěte se a budete překvapeni, kolik toho talentovaná zpěvačka za „pár let“ dokázala.

Jak už to u biografií bývá, začíná se dětstvím. Adele vyrůstala pouze s matkou v Tottenhamu, v severním Londýně. Studovala zpěv na známé hudební škole. Od mládí si sama skládá hudbu i píše texty, které jsou inspirovány jejím milostným životem. Adele prožila vztah s bisexuálem, což ve velké míře ovlivnilo její tvorbu. 

Když se jí podařilo prorazit v tvrdém světě showbyznysu, v žádném případě se nestala loutkou. Zůstala sama sebou, zachovala si svůj lehce vulgární smysl pro humor. Jako stín ji neustále provázel dým z cigaret. Adele se taky nebála přiznat, že její vztah k alkoholu je víc než kladný. Zdá se vám, že takových hudebních hvězd už tady bylo hodně a ne vždy skončily dobře? Adele mezi ně nepatří. Dokázala se poprat s nemocí hlasivek, poznala svou velkou lásku, producenta Simona Koneckiho, se kterým má syna, a svůj comeback završila Oscarem a Zlatým globem, jenž získala za filmovou píseň Skyfall, což je single k zatím poslední bondovce. 

Kniha se z velké části zaměřuje na produkci této zpěvačky, autor podrobně mapuje její alba 19, 21 a 25. Jednotlivým písním věnuje velkou pozornost, rozebírá jejich texty.
Zároveň líčí zpěvačku jako obyčejnou holku „od vedle“, která odmítá řešit svá kila, upřímně mluví o rodině a dokáže si udělat legraci i sama ze sebe. Přesvědčí vás o tom autentické citáty, které Adele během své kariéry pronesla. Doplňují biografii a dokážou vám, že tahle mladá talentovaná zpěvačka je zároveň i velmi zábavná, otevřená a přímočará.

Biografie mladé zpěvačky by neměla uniknout všem jejím fanouškům. 
Čtěte, poslouchejte, zpívejte.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Hornické slavnosti


V sobotu jsme šli na každoroční hornické slavnosti. Já chtěla především vidět své oblíbené Horkýže slíže. Byli perfektní, jako vždycky. Byla jsem na nich třikrát, pokaždé byli skvělí a hlavně zábavní. Hráli svoje osvědčené fláky, bavili publikum a nešetřili peprnými slůvky. Ale to k nim tak nějak patří. Mezi dalšími vystupujícími byli Monkey Business a Olympic. Tyhle dvě kapely mám ráda, od Olympicu hlavně staré pecky, ale nikdy jsem ani jednu neviděla hrát naživo.
Monkey Business dostali asi všechny přítomné. Vystupovali bez Tonyi Graves, která předskakovala Macy Gray, na zástup si dovezli Terezu Černochovou. Tu jsem vůbec nepoznala, i když jsem stála přímo pod pódiem. Změnila účes a vyloupla se z ní sexbomba :-).
Matěj Ruppert – to je kapitola sama pro sebe. Úžasný, charismatický „malý velký muž“. Na pódiu předvedl výbornou show, při které mu Tereza zdatně sekundovala. Dokonce ukázal svá proslulá koncertní tanga ;-).
Asi největší účast měli legendární Olympici. Sešli se návštěvníci různých věkových kategorií, od malých dětí po důchodce. Bodejť by ne, když tahle parta vystupuje nějakých čtyřicet let a pořád slaví úspěchy, hlavně svými staršími kousky.
Letos se mi slavnosti líbily, měli jsme na nich s kolegyňkama být pracovně, ale ráno nepřálo počasí. To se umoudřilo až někdy po obědě.
I tak se horničák vydařil. Doufám, že příští rok to bude stejně tak fajn jako letos.

No line on horizon

Božští U2 jsou zpátky s novým albem, ve skvělé formě, i když jim „pajcka“ klepe na dveře. Musím přiznat, že když jsem slyšela ukázku z pilotního singlu Get your boots, trošku nevěřícně jsem zírala na kamarádku, která mi ji pustila. Drsný nabušený kytarový začátek mi k nim prostě nešel. Stačilo chvíli poslouchat a ano, byli to oni. Nejvíc mě dostala píseň Magnificent.

Největší radost by mi udělalo, kdybych se letos dostala na jejich koncert. Sice vynechávají ČR, ale ještě, že sousedíme s Polskem. Chorzow to jistí..Takže každý den deset kaček do prasátka a můžeme se těšit na srpen :). Moc ráda bych totiž na vlastní oči zjistila, jestli Larry Mullen Jr opravdu vypadá tak mladě. Mám pocit, že ten chlap vůbec nestárne.