Design a site like this with WordPress.com
Začít

Rozvoj mentální kondice

Trénujete mozek? A mohla bych to vidět? Ale vážně, mentální kondice je důležitá, čím je náš mozek namáhanější, tím víc bychom na něj měli myslet. Co takhle každý den v roce jedno malé cvičení? Nebo jich zvládnete víc? Skvělé! Jana Bílková přichází s v pořadí třetí knihou z cyklu „365 úkolů na celý rok“ nazvanou Rozvoj mentání kondice. Můžu vám zaručit, že toto učení vás bude bavit.

Na této „mozkové cvičebnici“ je sympatické, že čerpá z našich luhů a hájů. Úkoly jsou zaměřeny na českou a slovenskou kotlinu, hrajete si s názvy našich měst, řek, hor. A nezůstává jen u toho, přesvědčte se sami, jak rozmanité možnosti, co se týče využití přírody i lidských vlastností, máme. Autorka si s úkoly důmyslně pohrála.

Některé úkoly jsou jednoduché a podařilo se mi je vyřešit bez využití papíru, u jiných jsem už musela přemýšlet trochu déle a různě kombinovat (a o to jde, nenechat mozek zahálet) a tužku a papír už jsem musela využít. V každém případě jsem díky zábavným zadáním spojila příjemné s užitečným – rozvíjela mentální kondici, zavařila mozkové závity a hlavně si i odpočinula.

Alespoň jedna publikace se zaměřením na mentální kondici do každé rodiny, za to se přimlouvám. Nikdy není pozdě začít procvičovat mozek, a tyto drobné úkoly jsou pro to jako dělané. Rozvoj mentální kondice využijí jak jednotlivci všeho věku, tak i lektoři při práci se seniory nebo lidmi, kteří musí stimulovat mozek po nemoci nebo úraze.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, knížku pořídíte na eshopu.

Zahrada tajů

Píše se rok 1916 a Evropou se sveřepě prohání první světová válka. Dvanáctiletou Kláru rodiče posílají k příbuzným na anglický venkov. Teta a strýc, na něž má Klára z dětství jen milé vzpomínky, jsou rázem jiní. Hlavně teta se na dívku utrhuje, neustále ji peskuje a nechce ji říct, proč ji rodiče poslali pryč. Klára se pomalu otrkává a sbližuje s novým prostředím. Všechno je tak jiné, spousta nevyřčených tajemství, zamčený pokoj, tajemný chlapec, náhodně položené pomeranče na pařezech stromů a k tomu ještě dopis, který Klára nepředala rodičům a bojí se ho otevřít…

Ann-Marie Howell napsala příběh primárně určený mládeži, ale užijí si ho i dospělí, kteří ho budou vnímat asi trochu jinak, očima starších, zkušených čtenářů. Pokud je vám tedy víc než náct, zkuste na Klářin svět nahlížet z jejího úhlu pohledu a vcítit se tak do obav, které ji sužují a které nám připadají možná trochu malicherné a banální, přesto v křehké, ještě dětské duši mohou nechat stopy.

Základní těžiště knížky Zahrada tajů je první světová válka a její dopad na děti, které ne vždy tuší, co se vlastně děje. Nejhorší je, když s nimi dospělí nemluví, nedokážou jim vysvětlit potřebné věci srozumitelně a jasně, aby se nebály. Tady mě trochu štvali všichni Klářini příbuzní, rodiče i teta se strýcem, kteří ji nechali tak trochu plavat ve strachu.

Autorka do děje zakomponovala také detektivní zápletku, která jej nijak nenarušuje, naopak, trochu rozptyluje Klářin strach a smutek z toho, co aktuálně prožívá.

Zahrada tajů pro mě byla čtením na jedno odpoledne, přesto ve mně nechala dojem. Užila jsem si jak destinaci – Anglie je prostě láska, tak i příběh jako takový, na konci mě i dojal.

Určitě knížku doporučuji všem, kteří nezapomněli na to, jaké je to je, když stojíte jednou nohou v dětství a tou druhou se pomalu dotýkáte dospělosti. A také mladým čtenářům, aby zjistili, jaký byl svět dávno, dávno před tím, než se narodili.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, na jehož eshopu knížku můžete pořídit.

Přehlížená holka

Torey L. Hayden je známá dětská psycholožka a terapeutka. O své činnosti napsala několik knih, v nichž beletristickou formou zpracovává své zážitky z praxe. Nejnovější počin nese název Přehlížená holka a opět se setkáme s dítětem, které potřebuje terapeutickou pomoc.

Tentokrát je to čtrnáctiletá Eloise, dívka pocházející z problematické rodiny. Před potížemi utíká do imaginárního světa, v němž se nejvíc upíná na vymyšlenou kamarádku, která má zřejmě základ v reálné dívce. Eloise doslova vpadne Torey do profesního a částečně i soukromého života a terapeutka má co dělat, aby svéráznou dívku, která si se sebou neví rady, ukočírovala a pomohla jí.

Nemusíte se bát, že byste četli odborný text plný nesrozumitelných výrazů. Torey L. Hayden čtivou formou představuje činnost sociálních pracovníků a terapeutů. Pokusíte se proniknout do mnohdy nesrozumitelného světa Eloise, s níž to není jednoduché, já sama přiznávám, že bych si na takovou práci netroufla. Eloise je jedinečná, leč komplikovaná osoba, s níž není jednoduché pracovat, natož proniknout do jejího nitra a myšlenek.

Čtení této knížky vám zřejmě nezabere příliš mnoho času, je poměrně útlá, přesto v sobě skrývá silný příběh plný emocí a námětů k přemýšlení.

Přehlížená holka je výrazným počinem, který zaujme jak širokou laickou veřejnost, tak i odborníky. Ti se mohou zaměřit na stránku, týkající se jejich profese. To si netroufám hodnotit, ale jako čtenář, který chtěl nahlédnout pod pokličku terapeutické činnosti a zjistit, jaké to je, pracovat s problémovou mládeží, smekám. Zkuste se i vy začíst a poznat různá zákoutí této náročné práce.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, na jehož eshopu knížku můžete pořídit.

Velice lehká smrt

Francouzská spisovatelka, feministka a levicově orientovaná autorka knih, které u nás vycházely nejvíce v 60. letech 20. století, to je Simone de Beauvoir. Novela Velice lehká smrt byla česky poprvé vydána v roce 1967, akutálně vychází znovu v nakladatelství Portál.

Nejedná se o románový příběh, ani o eseje, ale o skutečné vzpomínky spisovatelky na poslední chvíle, které prožila s vážně nemocnou maminkou. Děj se točí kolem pár týdnů, které pacientka tráví v nemocnici. Simone de Beauvoir jí dělá společnost, snaží se jí zpříjemnit pobyt na lůžku a zároveň vzpomíná na svou matku v dobách, kdy byla zdravá a mladá. Líčí její život a vztah s despotickým manželem, otcem Simone a její sestry zvané Panenka. Po smrti muže Françoise de Beauvoir nabírá nový dech, začíná znovu a dohání to, co nemohla dělat – vzdělává se, čte literaturu, pracuje v knihovně. Simone se vrací do minulosti a bilancuje vzájemné vztahy mezi matkou a dcerou, zároveň se stará o to, aby nemocná maminka měla veškeré pohodlí.

Novela nazvaná Velice lehká smrt má pouhých 136 stran, její přečtení vám nezabere víc, než pár hodin, přesto je velmi hutná a odráží se v mysli ještě dlouho po přečtení. Simone de Beuvoir píše bez servítků a na rovinu, líčí strasti spojené s léčbou smrtelného nádoru, snahu lékařů udržet pacientku co nejdéle při životě, i když ji toto martyrium připravuje o důstojnost a působí mnoho bolestí, fyzických i těch na duši.

Úvahy o životě o smrti a především o umírání tvoří kostru tohoto nevšedního dílka. Možná i vy sami přemýšlíte o tom, jaký bude jednou váš konec, jaká smrt na vás čeká? Trochu morbidní? Možná to tak působí, ale o tomto tématu určitě přemýšlí každý.

Novela je velmi nadčasová, aktuální v každé době. Byť je opravdu syrová a nechybí v ní naturalisticky laděné popisy zdravotnických procedur i tělesných jevů, působí velmi křehce. Pokud hledáte neotřelé čtení o životě, respektive jeho finální části, o umírání a těžkém smíření se s nezvratným osudem každého z nás, Velice lehká smrt by vás mohla oslovit.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, na jehož eshopu knížku pořídíte.

Domek plný úkolů

Nakladatelství Portál vydalo další hravý sešit – pracovní listy pro malé předškoláky a školáky nazvaný Domek plný úkolů.

Kateřina Markalousová vymyslela koncept, který malé tvořivce určitě zaujme. Hlavní roli zaujímá dům, k němuž a jeho nájemníkům se váže patnáct příběhů. Každý z nich má své tři pracovní listy. Procvičují grafomotoriku, děti se učí poslouchat a následně reagovat na otázky, zároveň si mohou užít zábavné doplňovačky.

Samozřejmě, je na vás a především na vašich dětech, jak budete se sešitem pracovat. Starší děti si určitě rády poslechnou příběhy a zpracují i těžší úkoly, ti mladší si vyberou podle svého uvážení a toho, co jsou schopny zvládnout.

Náš malý předškolák si jel podle svého. Co ho zaujalo, nad tím se zastavil, doplnil, dobarvil, nezdržoval se (zatím) příběhy. Líbily se mu úkoly s budíky a různé spojovačky. Úplně všechno vyplněné nemáme, přece jen nechodí do školy a něco pro něj bylo náročné. Další doplňovačky a úkoly si proto necháváme na školní časy. 🙂

Originálně pojatý Domek plný úkolů využijí jak učitelé, vychovatelé, tak i rodiče při domácím zábavném učení s dětmi. V závěru čeká na děti překvapení – domeček, do něhož si mohou dolepovat obrázky z příběhů.

Publikaci, která nenudí, zabaví a přinese i spoustu nových informací a podnětů, pořídíte na eshopu nakladatelství Portál, kterému děkuji za recenzní výtisk.

Do pelíšku

Oblíbený Petr Horáček myslí i na ty úplně nej nej nejmenší děti, kterým písmenka neříkají ještě vůbec nic a raději si knížku prohlíží po svém. Nádherná publikace Do pelíšku je pro ně jako stvořená.

Má pevné tvrdé stránky, takže si ji prckové můžou pořádně ohmatat. Jsou v ní oblíbené průřezy pro neposedné prstíky, což malí ocení.

Tentokrát se nic dramatického neděje. Žádné zvířátko nehledá nový domov, nesahá na hvězdu, ani nekouše měsíc. 🙂 Tentokrát se zvířátka chystají do pelíšku a my jim popřejeme dobrou noc, hezky každému zvlášť. Jednoduché, nenáročné, ideální pro batolata k rozvíjení jejich fantazie.

Dobrou noc zvířátkům a dětem hezkou zábavu s touto malou knížkou. Určitě si vymyslí další němé tváře, kterým můžou popřát sladké sny a napodobit jejich zvuky. Nebo si s rodiči nějaké namalovat, fantazii se meze nekladou, a o to v knížkách Petra Horáčka jde.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, knížku koupíte na eshopu.

Husa Líza a vánoční hvězda

Máme tady další knížku od Petra Horáčka. Druhé vydání příběhu, který si získá srdce milovníků vánočních svátků. Je tady Husa Líza a vánoční hvězda. Tentokrát se Líza vydá hledat vánoční hvězdu, která chybí na ozdobeném stromě. Cesta to bude dlouhá, hvězda je totiž na obloze.

Na děti čeká opět skvělý zážitek plný obrázků, tentokrát se sváteční tématikou. Husa Líza je trošku zbrklá a protože chce, aby byl stromeček dokonalý, udělá pro to všechno. Ale zjistí, že i když se moc snaží, některé překážky překonat nejde, bohužel. To však nevadí, důležité je, že to zkusila, navíc jsou tady ještě kamarádi, kteří podají pomocnou ruku.

Příběh je opět vystavěn víceméně na obrázcích, které jsou výrazné, laděné do sváteční modré barvy, která působí navíc uklidňujícím dojmem. Prostě Vánoce. Jednoduché věty, velká písmena, minimum textu – tahle knížka se bude dobře číst i čerstvým miničtenářům.

Užijte si s husou Lízou a jejími kamarády vánoční pohodu kdykoliv během roku, nejen v magické prosincové dny. Tahle knížka vám ukáže, že i když vám něco nejde, nevadí, důležité je mít kolem sebe správné lidi. A snaha, ta se cení vždycky!

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, knížku pořídíte na eshopu.

Oslík a vánoční andělíček

Znáte Otfrieda Preusslera? Ne? A když vám řeknu – Malá čarodějnice, Krabat, čarodějův učeň – tak už víte? Tak tento spisovatel má na svém kontě nejen výše zmíněné charismatické hrdiny, ale také půvabné vyprávění o vánočních svátcích. Oslík a vánoční andělíček dětem i vám připomene kouzlo nejnádhernějších svátků v roce.

Malému oslíkovi jeho maminka často vypráví příběh o oslici, která spolu s volkem zahřívá v jesličkách v Betlémě malé Jezulátko. Jednoho dne se oslík probudí a zjistí, že maminka je pryč! Přiletí k němu andělíček a řekne mu, že maminka má důležitý úkol, je zrovna u jesliček s Ježíškem. Spolu se za ní do betlémské stáje vydají a spolu s nimi na cestu míří všichni, které cestou potkají – děti s maminkami a babičkami, pekařka s pekařem a pekaříkem, pastýř se psem a ovcemi…

Oslík a vánoční andělíček je jednou z nejpůvabnějších dětských knížek, které se mi dostaly v poslední době do rukou. I když je její autor znám jako tvůrce spíše strašidelných příběhů, v případě tohoto počinu se vůbec nemusíte obávat, že by vašim dětem stoupla hladina adrenalinu v těle. Nebo vám. Laskavé vyprávění o putování malého oslíka za maminkou, s tím nejbezpečnějším průvodcem na světě, andílkem, vykouzlí úsměv na tváři.

Příběh se nese v lehce humorném tónu, který asi nejvíce pocítí ti, kteří budou knížku předčítat. Jmenujete totiž všechny, kteří se k misi připojí a postupně přidáváte další a další a tak pořád dokola. Něco jako když zpíváte písničku „Když jsem já sloužil…“ :)))

S knížkou se dá dobře pracovat i jiným způsobem, než je předčítání. Díky úžasným ilustracím Christiane Hansen, na nichž andělíček vypadá přesně tak, jak jsem si jako malá představovala našeho českého Ježíška :), mohou děti určovat, kdo se k oslíkovi připojil, počítat množství lidí i zvířat, říkat, co kdo zrovna dělá, případně vyprávět příběh samy podle obrázků.

S touto knížkou můžete dětem srozumitelně objasnit poselství Vánoc, že svátky sbližují a nejsou jen o dárcích, ale také o pohodě a klidu.

Nadčasový příběh je určen nejen malým, ale také všem dospělým, kteří milují Vánoce a rádi si je připomínají i v knížkách.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, knížku koupíte na eshopu.

Slon

Vsadím se, že nějakého imaginárního kamaráda měl každý, komu jsou dětské boty malé už hodně dlouho, stejně jako ho mají dnešní děti. Takový kamarád, kterého vidíme jen my, je hodně důležitý. Je s námi, když ostatní nemají čas, naslouchá, chceme-li poradit, je oporou, když se cítíme smutní. Takový je i Slon. Nevěříte? Začtěte se a poznáte kamaráda, jakého svět neviděl, jen kluk, k němuž Slon patří.

Příběh je vyprávěn v první osobě malým klukem (jméno se nedozvíme, vlastně ani podstatné není), který si chce hrát, ale nikdo na něj nemá čas. A tak si hraje se Slonem. Dají si partičku fotbalu, hrají si v celém domě, Slon v zápalu hry nacáká v koupelně, sní koláčky a pošlape záhonky!

Petr Horáček je ostříleným autorem a ilustrátorem knížek pro děti. Jeho počiny mají nejen estetickou, ale i výpovědní hodnotu. Určitě si mnoho rodičů, kteří budou knížku předčítat dětem, uvědomí, že větu „Teď nemám čas“ říkají někdy bezmyšlenkovitě až příliš často a zbytečně.

Opět se jedná o zpracování, na jaké jsme u Petra Horáčka zvyklí, to znamená méně textu, ale více ilustrací. Tentokrát jsou v hlavní roli imaginární kamarád Slon, malý chlapec a jeho prarodiče. Ocenila jsem, jak je autor vyobrazil, s laskavými obličeji a shovívavým výrazem, který odráží jeden fakt, o němž malí nemají ani potuchy – dospělí ví, že děti mají neviditelné kamarády, ale dělají, jako že nic, mrk mrk.

Knížky Petra Horáčka máme doma moc rádi. Obsahují textu tak akorát, aby zaujal nejmenší, nádherné ilustrace plné barev, které podněcují dětskou fantazii a vždy jsou zárukou, že si malí čtenáři a posluchači odnesou nejen vizuální, ale i poučný zážitek.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Portál, knížku zakoupíte na eshopu.

Pepo! Ty popleto!

Po hravém obrázkovém leporelu, v němž se děti seznámily se základy etikety nazvaném Edo! Ty neposedo! přichází Vendula Hegerová s pokračování, které se nese v podobném duchu i názvu Pepo! Ty popleto! A o čem to bude tentokrát? Opět potkáme sloníka Edu, opičáka Pepu a jejich zvířecí kamarády a strávíme s nimi zimu a vánoční svátky a ještě se přiučíme dalším zásadám v slušném chování i bezpečnosti.

Leporelo opět cílí na děti, které chce seznámit s etiketou příjemnou a nenásilnou formou. Pomocí výrazných obrázků, které pochopí i ti, kteří ještě do školy nechodí a písmenka neumí, se děti naučí, jak se chovat v různých situacích. Pepa s Edou vezmou malé zvídavce do města, ukážou jim rušnou ulici, kde stojí poštovní úřad, banka a policie a kde cesty neustále křižují dopravní prostředky. Tak schválně – jak si povídáme se spolucestujícím v autobuse? Křičíme tak, aby nás slyšela i paní na posledním sedadle? A co na poště? Postavíme se do řady, nebo se předběhneme?

Zvířecí kluci vezmou malé zvídavce na veselý obrázkový výlet, při kterém se naučí ohleduplnosti ke druhým, zažijí předvánoční šrumec na vánočním trhu při shánění stromku a kapra, dají si štědrovečerní večeři a pojedou vlakem na zimní prázdniny na hory, kde zažijí spoustu dobrodružství a uvědomí si, co se může a naopak nemá dělat, když lyžujeme, bydlíme v hotelu nebo sedíme ve vlaku.

My jsme si s naším pětiletým synem užili zábavy i poučení. Obrázky jsou velké, na první pohled vypadají v prostoru trochu chaoticky, ale opak je pravdou. Při prohlížení zjistíte, že jejich umístění má svůj řád a logiku a že žádný výjev ani text není navíc. S dětmi můžete „jet“ postupně, nebo si „skákat“ z obrázku na obrázek, jak se to bude zamlouvat vám. U nás to bylo tak, že jsme si prohlíželi napřeskáčku, podle toho, která scéna zaujala syna aktuálně víc.

Opět je to typ knížky, se kterou se dá výborně pracovat v rámci aktivit ve školních zařízeních, protože děti mohou formou rozhovorů nebo odpovědí na otázky různé situace napodobovat a vysvětlovat, co znamenají.

Chcete své děti provést současným světem slušného chování vtipnou a hravou formou? S leporelem Pepo! Ty popleto! i jeho starším knižním kamarádem Edo! Ty neposedo! to jde samo.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, na jehož eshopu můžete knížku pořídit.