Tak sladce voní domov

Těšíte se na víkendová rána s domácí bábovkou či koláčem a voňavou kávou? Neumíte si neděli představit bez tradičního moučníku, tak jak to bylo v domácnosti vaší babičky i maminky? Pečete rádi? Pak to zkuste podle publikace z nakladatelství Anag nazvané trefně Tak sladce voní domov, protože jestli nějaká kuchařka v tom enormním množství, jaké jich na trhu je, dokáže navodit útulnou atmosféru a vůni domácího pečení, je to tahle. Autorkou je Anna Šmalcová. K napsání knížky ji vedla touha podělit se o své kulinářské zkušenosti s fanoušky nadýchaných koláčů a lahodných buchet.

Autorka pochází ze Severní Moravy, stejně jako já. Přichází tedy s recepty, které jsou mi blízké a znám je. Ostatně většina receptů v této knize pochází z rodinných sbírek. A jak dobře víme, nejlepší jsou z nejohmatanějších stránek, pokud takový ručně sešit vlastníte, nebo kuchařku, z níž vaříte nejčastěji, určitě to potvrdíte.

Publikace je rozdělena na dvě části. Určitě není problém uhodnout, podle čeho – ano, na kynuté a nekynuté moučníky. Jak dobře víme, dobré kynuté těsto je kumšt a ne vždy se podaří – od toho tady máme pár dobře míněných rad jak na to. A teď hurá na recepty. S Annou Šmalcovou si upečete tradiční frgály, jidášky, loupáčky, mazanec či legendární prajzské koláče nebo slezský koláč, a mnoho dalšího. S nekynutými moučníky je to snazší, ale opět nechybí tipy na správný postup, nemyslete si, i křehké těsto se může vymknout z rukou. A co dobrého si dáme? Jablkový závin, sváteční chlebíček, tvarohové řezy, listové šátečky nebo jablkové kopečky. Mimo jiné, receptů v kuchařce je velká spousta.

Kuchařka má sympatickou grafickou podobu, která dokazuje, že v jednoduchosti je krása. Nepotřebujete křiklavé barvy, či výrazné filtry, abyste upoutali pozornost, stačí zacílit na detaily. Upečené moučníky jsou nafoceny na tmavém, nejčastěji černém pozadí. Tady si nejsem tak úplně jistá efektem, podle mě by se hodila nejvíc šedá. Ve výsledku se však jedná o zajímavé fotografie, na tmavém pozadí vynikne bílý práškový cukr, který tvoří podstatnou ingredienci zdobení. Líbí se mi jednotný styl s výrazným nadpisem a receptem, v němž jsou ingredience přehledně odděleny od postupu.

Jak už jsem zmínila, kuchařek je na trhu dost, tak proč péct zrovna podle této?

  • Má sympatický název.
  • Recepty vesměs znáte, nebo je znají lidé ve vašem okolí, jedná se o osvědčené moučníky prověřené léty a strávníky.
  • Ingredience nemusíte shánět ve specializovaných prodejnách či eshopech, jsou to suroviny dostupné v každém supermarketu i zapadlém krámku.
  • Je typicky česká (slezská, moravská i slovenská), prostě NAŠE.

Našla jsem tam dokonce i recept na tříbarevný koláč, který znám z dětství a patří mezi naše oblíbené.

Kuchařka Tak sladce voní domov má měkkou vazbu, u které jsem se trošku bála, aby se nerozpadla, znáte to, ale je odolná, i po několikerém prohlížení a listování vypadá dobře a nekroutí se ani obálka, jak bývá u „měkoušů“ častým jevem. Ta je sama o sobě příjemná i na dotek, není lesklá, má zvláštní strukturu.

Publikaci doporučuji všem, kteří rádi pečou podle tradičních receptů našich maminek a babiček. Žádná exotika, žádné experimenty, ale osvědčené moučníky, jež potěší každého mlsouna a labužníka.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Anag, na jehož eshopu si kuchařku můžete koupit.

Tradinář. Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů

Projekt kniha měsíce nabízí pro podzimní dny čtivo přímo ideální. Tradinář je z pera Moniky Kindlové a Martiny Boledovičové a je plný rad, nápadů, receptů a hlavně příjemného povídání o tradicích a zvycích, které můžeme dodržovat během celého roku.

V úvodu obě autorky popisují vznik knihy, hlavní myšlenku, jíž je návrat ke kořenům, k tradicím našich předků a hlavně – k rodině jako takové. Soudržnost, pospolitost a láska, to jsou hlavní ingredience, které by dnešní rodiny měly mít stále „po ruce“.

Kniha je po grafické stránce hodně příjemnou záležitostí. Působí milým, starosvětským dojmem, který umocňuje její poselství. Kapitoly jsou rozděleny podle měsíců v roce, k nim jsou přirazeny konkrétní svátky a tradice. Nechybí základní informace o těchto dnech a zvycích, recepty, které se k nim vztahují, a samozřejmě fotky.

O Tradináři jsem slyšela už dříve, ale vůbec jsem netušila, že jednou z autorek (Monika Kindlová) je provozovatelka mého oblíbeného blogu U nás na kopečku, kam už několik let moc ráda nakukuju. To bylo pro mě příjemné překvapení. Moničin blog se mi líbí právě pro svou útulnost a domáckou atmosféru a jsem ráda, že totéž nacházím i v Tradináři.

Každou knihu, která se mi dostane do rukou, posuzuji ze svého pracovního pohledu. Dívám se na ni a přemýšlím, komu bych ji doporučila. U Tradináře je to jednoduché. Asi nejvíc ji využijí rodiny s dětmi. Seznámit novou generaci s tradicemi našich předků v rodinném kruhu je přece to nejkrásnější, co může být. Vánoce, Velikonoce, ty jsou pro spoustu z nás samozřejmostí, ale co třeba Hromnice? Dají se nějak oslavit? Nebo květnový den rodiny, jak si ho zpříjemnit? Stejný účel kniha plní i ve výchovných institucích. Je ideální do školek a škol, ze své zkušenosti vím, že ji využije každá knihovna v rámci besedování s dětskými i dospělými čtenáři, i při rukodělných dílničkách.

Užijte si Tradinář od ledna do prosince, po řadě i na přeskáčku. Pečte koláče, dělejte panenky z kukuřičného šustí, pěstujte bylinky, dívejte se na fotky a čerpejte inspiraci i dobrou náladu. Tohle je život v souladu s přírodou a překrásnými tradicemi a rituály, které nám zanechali naši předci.

Svátky, tradicemi a rituály je naplněn celý rok, od ledna až do prosince. Nestresujte se tím, co všechno by se mělo zvládnout. Berte tuto knihu jako inspiraci, vybírejte si z ní to, co se líbí právě vám a vašim dětem a na co máte v daném období čas a chuť. To nejdůležitější je stejně totiž to, co je za tím. Jaká energie rituály utváří a co tradice udržuje. Ať je to vždy LÁSKA! (Předmluva knihy Tradinář)

Za recenzní výtisk děkuji Knihcentrum.cz, na jehož eshopu si knihu můžete pořídit.

Zkuste to doma sami – kuchyně

Nakladatelství Kazda provozují manželé Michaela a Václav Kazdovi a zaměřují se v něm na literaturu týkající se přírody, domácnosti nebo životů zajímavých lidí. Zaujala mě publikace Zkuste to doma sami -kuchyně, v níž autoři nabízí 137 zdravějších alternativ ke kupovaným výrobkům.

Můžete namítnout, že vše kolem receptů a rad najdete na internetu. To je pravda, ale nejlepší je mít vše pěkně pohromadě v knížce, moci si ji kdykoli prolistovat, prozkoumat obrázky a v klidu prostudovat recepty.

Publikace Zkuste to doma sami – kuchyně jde svým čtenářům příkladem – je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře. Má příjemnou grafiku, je menšího formátu – tak akorát do ruky. Nabízí hodně zajímavé varianty ke kupovaným výrobkům a také recepty na jednoduché a přitom geniální pokrmy.

Zjistíte, jak jednoduché je nahradit vajíčka, jak si vyrobit vlastní kvásek a upéct domácí chleba, čím nahradit instantní jíšku nebo sníh z bílků.
Upečete si křupavé krekry a zeleninové chipsy, pochutnáte si na bábovce nebo nákypu ze sklenice a dětem vyrobíte zdravou čokoládovou pomazánku.


Zajímavá je kapitola Z přírody, v níž se seznámíte se superpotravinami, které máte možnost získat zdarma pouhým pěstováním – ano, jsou to bylinky, dnes nepostradatelná součást receptů. Maminky ocení kapitolu Pro zdraví plnou receptů na sirupy a jiné pochutiny zabírající na nejrůznější neduhy.

Recepty a návody pocházejí z německého webu smarticular.net a do češtiny je srozumitelnou formou přeložila Monika Řezníčková.
Není třeba mít obavy, že byste některé suroviny nesehnali. Do všech receptů jsou použity běžné ingredience, dostupné a nepředražené.
Pokud se s taji kuchyně teprve seznamujete, ale snažíte se o zdravý životní styl, budete překvapeni, jak je všechno v podstatě jednoduché. Recepty jsou po vizuální stránce příjemné na pohled, přehledné a srozumitelné. Doplňují je fotografie, díky kterým vidíte výsledný pokrm.

Vařit podle této sympatické publikace je opravdu zábava. Zatím jsem udělala zeleninové chipsy, protože jsem celé dny venku a užívám si letní pohodu, ale jakmile na dveře zaklepe podzim, kuchyň bude moje a já toho vyzkouším mnohem víc a o výsledek se na blogu podělím.

Chcete-li aspoň trochu změnit stravovací návyky, ulehčit žaludku i rodinnému rozpočtu, vyzkoušejte rady, návody a recepty z knihy Zkuste to doma sami – kuchyně. Přesvědčíte se, že vaření může být zábavné.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda, na jehož eshopu si titul můžete pořídit.

Holanďan, který nebloudí

Holandské řízky si pamatuju ze školní jídelny. Chutnaly mi. Mně ale chutnal i školní špenát, takže nevím, jak moc mě můžete brát vážně. ☺
Každopádně jsem na ně na pár let zapomněla, a dala si je až loni jako menu. Zase chutnaly, tak jsem se rozhodla zkusit je uvařit sama. A biju se do hlavy, že jsem je do rodinného jídelníčku nezařadila dřív. 
Recept tady

Jestli vás při čtení receptu svrbí ruka s kořením, vydržte a do směsi nesypejte nic víc, než co je psáno. Pepř a sůl úplně stačí, aby se nepřebila chuť masa v kombinaci se sýrem. 
Pokud se rádi matláte s těstem, užijete si to. 
Nejlepší jsou s bramborovou kaší, která se mi dneska moc nepovedla. Ujela mi ruka s mlékem, takže si v ní holanďani vesele plavčili. 

Dobrou chuť. ☺

Dušená mrkev

My ji prostě milujeme. Klasickou, dušenou s hráškem a podávanou s volským okem nebo třeba jen tak, a stejně i tu „masovou“. Ta nese oficiální název „Vepřové maso v mrkvi“ a já ji dělám podle tohoto receptu: http://www.chute-sveta.cz/veprove-v-mrkvi-podle-romana-vanka/. Vařila jsem ji teď v sobotu, zatímco na Silvestra byla ta s hráškem. K oběma brambory vařené, co nebyly maštěné :-).
Alchymistovo tajemství v hrnci

                                  A pak ve finále na talíři, kde se neohřeje dlouho 🙂

Ledový chai

Miluju ledový kořeněný chai, který dělá kavárnice Lenka u nás v knihovně v Literárním salónu. Dávám si ho vždycky, když máme posezení nad knihami s holkami SenSenkami.

Zkusila jsem si ho vyrobit sama. Uvařila jsem si kořeněný čaj Loyd s příchutí badyán-skořice. Výluh jsem nalila do sklenice (jen cca do necelé třetiny), přidala skořici, kardamon, zalila studeným mlékem, trochu přisladila a doplnila ledem.
Na Lenčin chai to tedy nemá ani zdaleka, ale jako alternativa, když mám na něj chuť – proč ne.