BB ART

Nové úlovky

Tak jsem si zase udělala radost. Sice nevím, kde a kdy najdu čas dostat se k přečtení, ale za ty peníze jsem je tam nechat nemohla, uznejte sami. 🙂

No a jak vypadá realita, když chcete nové přírůstky vyfotit? Asi nějak takhle:

Stella Sweeneyová věří na karmu. Věří v to, že dobré je opláceno dobrým a naopak. Stella se rozhodne konat dobré skutky a začne tím, že v koloně jedoucích aut pustí před sebe jiného řidiče.
V jejím případě bohužel platí, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán. Banální nehoda rozvíří dosud klidné vody Stellina nudného života a přinese s sebou události, které s ní zdánlivě nesouvisí.

Román Žena, která mi ukradla život je příběhem obyčejné ženy, pro níž je rodina středobodem vesmíru. V případě Stelly je to trochu víc rozevlátý bohémský manžel Ryan a děti, typičtí teenageři Jeffrey a Betsy.
Stella je klasická žena středního věku, na níž závisí chod celé domácnosti. Bez ní si nikdo neví rady. Matka, manželka, uklízečka, pradlena, kuchařka… Denně stejný kolotoč, který tak dobře znají všichni, co mají rodinu. Zkusíte-li z něj však vypadnout, zastaví se celý svět.
Stella onemocněla velmi vzácným Guillain-Barrého syndromem, což je onemocnění postihující nervovou soustavu. Ochrnutá, bezmocná leží v nemocnici a hýbat může pouze víčky. K uzdravení vede dlouhá a trnitá cesta, na jejímž konci Stellu čeká životní zlom.

Léčba Stelliny nemoci nespočívala pouze v rehabilitacích, ale také v komunikaci. Ptáte se, jak mohla s někým mluvit? Pomocí mrkání se dorozumívala s okolím, rodinou a především se svým neurologem Mannixem. Díky němu mohla vydat knihu motivačních citátů. Dílko je to sice útlounké, ale je mu prorokován velký úspěch v Americe, která si v takovém druhu literatury přímo libuje. Na nenápadnou šedou myšku z Dublinu čeká hvězdná kariéra spisovatelky. Bude to opravdu taková idylka, jak by se mohlo zdát?

Knihu Žena, která mi ukradla život napsala moje oblíbená spisovatelka Marian Keyesová. Už dlouho jsem od ní nic nečetla, takže jsem se na knížku těšila. Dostala jsem přesně to, co od této spisovatelky můžu vždycky čekat. Příběh, který má humorný podtón, ale pod pokličkou bublají emoce a vážné problémy rozdělující rodinu. Tohle autorka umí skvěle. Příběh je vyprávěn ve dvou dějových liniích, které si postupně skládáte dohromady. V současnosti je Stella frustrovaná a zneuznaná žena, která se pokouší navázat na úspěch své motivační knihy a ve flashbacích se vrací do doby, kdy ležela ochrnutá v nemocnici.

Trochu mi trvalo než jsem se v ději zorientovala, ale po pár stránkách jsem byla v obraze. Líbilo se mi, jak se Marian Keyesová umí vcítit do svých hrdinek. Stella je typickou představitelkou moderní ženy, u níž se předpokládá, že zvládne rodinu, práci a v podstatě dokáže udělat pro své blízké to, co si ještě ani nevymysleli. Knize nechybí romantická linka, která je pro oddechové ženské romány typická. K tomu přičtěte autorčinu schopnost přiblížit atmosféru všedních a nudných dní jedné irské domácnosti tak, že si řeknete – „a jo, nejsem v tom sama“. Se Stellou by asi nikdo měnit nechtěl, nahlédnout do jejího života a vztahů ano.

Umění vyprávět a okouzlit čtenářky, (toto asi vaše parketa nebude, pánové) je devizou irské spisovatelky Marian Keyesové. Její knihy jsou zárukou, že si přečtete příběh, s jehož hrdinkou se můžete ztotožnit.
Literatura pro náročné čtenáře to není, ale ruku na srdce, občas potřebujeme vypnout a přečíst si románek, který je lehčího charakteru, ale i tak má co říct.

(Za recenzní výtisk děkuji eshopu Dobré knihy cz)

Svatební noc

Nemohla jsem se dočkat, až se mi do rukou dostane nová Sophie Kinsella. Těším se na každou její knížku, vždycky se bavím a odreaguju.

Svatební noc rozehrává příběh sester Fliss a Lottie, které k sobě mají blízko. Matku nemají, otce zajímá spíše whisky než dcery, a tak jim nezbývá než se spolehnout jedna na druhou. Nejinak je to i teď, kdy se Fliss rozvádí a Lottie naopak očekává nabídku k sňatku. Jenžel Lottie dřív mluví než myslí a tak na Richardovo „Chtěl bych se na něco zeptat“ odpovídá ihned „ANO“. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby už předtím zbrklá Lottie nesdělila své domněnky hostům v restauraci. Trapas, jak má být.
Ale Lottie nelení a vzápětí kývne na nabídku bývalé lásky z mládí. Co kdyby navázali na staré časy a vzali se. Vždyť jim to tehdy tak klapalo…
Fliss se to nelíbí a všemožně se snaží svatbě zabránit. Když se to nepodaří, napadne ji geniální řešení. Sňatek se dá anulovat, pokud nedojde ke konzumaci manželství. Rozkaz je jasný: za žádnou cenu nesmí mezi novomanželi dojít k sexu. Do svého plánu zasvětí nejen ženichova kamaráda a právníka v jedné osobě, který je mimochodem dost ~~protivný~~ okouzlující, ale také zaměstnance hotelu, kam Lottie míří na líbánky.
Dochází tedy k mnoha komickým situacím, které Sophie Kinsella umí popsat tak, že máte pusu od ucha k uchu a ani o tom nevíte.

Tahle knížka mě chytla od první stránky. Když jsem se nesmála nahlas, měla jsem aspoň oba koutky permanentně vzhůru. Prostě pohodová humorná knížka, akorát na letní dovolenkové čtení.

Domek na pláži

Jedním z knižních vánočních dárků byla knížka mé oblíbené autorky Jane Green. Mám její tvorbu ráda už od dob, kdy její hrdinky měly něco málo přes dvacet, hledaly si pořádnou práci a chlapa. Na obálkách knih JG se píše, že hrdinové románů stárnou spolu s autorkou. Je to pravda. Ztřeštěné pětadvacítky se mění v usedlé čtyřicátnice. Už neřeší, jestli půjdou v sobotu pařit nebo budou, jsou-li nezadané, doma u televize s lahví vína. Mají rodiny, děti, zaneprázdněné partnery. Už nežijí v hektickém Londýně, ale na pobřeží Connecticutu v USA, kde se před lety Jane Green usadila.
Domek na pláži čtenáře zavádí na ostrov Nantucket, kde žije postarší vdova Nan. Nan už sice není dvacet, ale to jí vůbec nevadí. Věk je pro ni jen číslo. Chová se nekonvenčně, z ničeho si nic nedělá.
I když z jedné věci ano. Její peněženka není bezedná, rezervy se krátí a Nan hrozí, že zůstane bez peněz a ještě přijde o milovaný dům. Rozhodne se, že domek pronajme. Prvním nájemníkem je Daniel, rozvedený otec dvou malých holčiček, který se potřebuje srovnat sám se sebou a uvědomit si, kým vlastně doopravdy je. Druhou obyvatelkou je Daff. I ona je rozvedená a vychovává pubertální dceru, se kterou je těžké vyjít. Nečekaně také přijíždí Nanin syn Michael, který se zamotal do komplikovaného milostného vztahu.
Nan má tedy o „zábavu“ postaráno, její dům je plný lidí, jak o tom vždy snila.
Sledujeme tedy osudy nájemníků, které se navzájem proplétají. I Nan čeká jedno velké překvapení, které bude jen těžko vydýchávat.
Knížka je velmi příjemným čtením, ocení ji milovníci rodinných příběhů. Moc se mi líbí popis ostrova Nantucket, že jsem si ho hned musela vyhledat na Google Earth :-).

Neděle u bazénu

Manželství Louise a Barnabyho je v troskách. Jediné pojítko mezi nimi jsou dcerky Amelia a Kate. Louise se snaží začít nový život po boku ambiciózního právníka Cassiana. Kromě nezbytného předávání dětí se Louise a Barnaby setkávají na charitativní akci, kterou pořádají jejich sousedé. Zdánlivě poklidné nedělní odpoledne se mění v hrůzostrašné drama, když mladší dcerka Kate upadne do bezvědomí po nešťastném pádu ze skokanského prkna. Cassian se snaží oba rodiče přesvědčit, aby sousedy žalovali o finanční náhradu za nedbalost. Cítí totiž příležitost kariérního postupu a zároveň chce zapůsobit na svého vlivného potencionálního tchána. Zatímco se čeká na to, zda se Kate z bezvědomí probere a jaký vliv to na ni bude mít, stojí její rodiče před zásadní otázkou. Mají své sousedy žalovat a rozvířit tak vody dosud klidné vesnice, ve které se všichni znají? Stmelí dceřina nehoda rodinu dohromady?

Sophie Kinsella opustila /určitě jen na chvíli/ svět shopaholiček a ztřeštěných hrdinek, které pořád cosi ztrácí a pak hledají, aby se pustila do vážného tématu, jakým je v tomto případě zranění dítěte a důsledky, které z něj vyplývají. Ať se jedná o zdravotní poúrazový stav nebo morální hledisko, zda mají sousedy žalovat či ne. Dle mého se jí povedlo dokonale, stejně jako JKR v Prázdném místě, vykreslit charaktery lidí žijících v malé vesničce. Ať už je to Louise, která má pocit, že jí život protéká mezi prsty, a proto se upíná k úlisnému kariéristovi Cassianovi nebo sousedé, kteří se rozdělí na dva tábory. Jední fandí rodičům Kate a druzí nešťastným manželům, u kterých se nehoda stala.

Na nový, „vážný“ styl SK jsem si při čtení zvykla, sice jsem podvědomě pořád čekala nějakou ztřeštěninu, která samozřejmě nepřišla, na čtivosti to knížce vůbec neubralo. Naopak. Těším se na další knihu, kterou u nás autorka vydá.

Místo v mém srdci

Andi dlouho hledala dokonalého muže pro život, toho pravého našla až těsně před čtyřicítkou. Ethan je skvělý muž, miluje Andi i své dvě dcerky z prvního manželství, které mu nevyšlo. Jeho žena se potýkala se závislostí na alkoholu a na rodinu neměla čas. Andi, která miluje rodinný život a po dětech vždy toužila, se snaží vyvdaným dcerkám vytvořit ideální rodinné zázemí. Zatímco mladší Sophie nevlastní matku zbožňuje, starší Emily ji vidí jako sokyni. Dělá všechno pro to, aby Andi znepříjemnila život. Ani Ethan není své ženě oporou, a tak Andi dojde k bolestnému rozhodnutí, že rodinu opustí. Ještě než tak učiní, dojde k události, která ovlivní životy všech.

Překoná Andi staré křivdy a najde si k nevlastní dceři cestu?

Jane Green je moje srdcová záležitost, její knížky mám ráda a přečetla jsem všechno, co u nás vydala.

Stárne se svými hrdinkami, jak se píše na obálkách knih, a je to pravda. V knihách Jane Green najdeme různé typy žen – od ztřeštěných mladých dívek ve stylu Bridget Jones až po matky, které řeší klasické rodinné problémy.

Bludné kruhy

Rozsáhlý román amerického autora vypráví příběh jednovaječných dvojčat Dominika a Thomase. Dva bratři, tolik si podobní a přesto odlišní. Zatímco Dominic je zdravý muž, který se po rozvodu s první ženou chce usadit s novou partnerkou, Thomas trpí schizofrenií. Dominic slíbil nevyléčitelně nemocné matce, že se po její smrti o bratra postará. Splnění tohoto slibu je velmi těžké, péče o bratra zabírá Dominicovi veškerý čas. Celý život se Dominic potýká se zlostí i strachem a zároveň s láskou ke svému bratrovi, což se na jeho povaze výrazně projevuje výbušností a návaly vzteku. Také se musí potýkat se vztahem k nevlastnímu otci, vysloužilému námořníkovi, jehož neurvalé chování bratrům znepříjemňovalo dětství. Matka se snažila udržet teplo rodinného krbu, a proto otčímovy výchovné metody tolerovala. V dospělosti Dominic pátrá po svých rodinných kořenech, jeho matka mu dala zápisky svého otce, italského přistěhovalce, které by mohly leccos vysvětlit. Velkou pomocí je také rada zkušené psycholožky, která Dominicovi pomůže překonat pocity viny a nasměrovat jej k životu bez výčitek svědomí. Velmi čtivá sága zaujme čtenáře, kteří mají rádi rodinné příběhy a psychologické náměty.

Dokonalá nevěsta

Moje oblíbená Sophie Kinsella přišla opět s oddechovkou, které nechybí humor ani lehká romantika. Milly má těsně před svatbou s milým, laskavým a nechutně bohatým Simonem. Plánují nákladnou svatbu, která musí být tip top do nejmenšího detailu. No..plánují…velká svatba je snem Millyiny matky, která se do příprav pustila s velkou vervou. Milly se připravuje na velké focení a právě fotograf je ten, který odhalí její velké tajemství, které by nejraději pohřbila hluboko do země. Milly už totiž jednou vdaná byla. Vlastně vdaná pořád JE. Když jí bylo osmnáct, pomohla jednomu sympatickému Američanovi narychlo spíchnutým sňatkem k pobytu v Británii. A právě fotograf, který je tehdy zvěčnil, Milly po letech fotografuje. Co s tím, čtyři dny před svatbou? Začíná tak kolotoč leckdy humorných situací. Nevěsta hledá svého stále ještě manžela, její snoubenec je nešťastný, protože jej jeho otec trumfuje nákladnými dary novomanželům, Milliyna matka si hraje na snobku, kterou vůbec není a pohřbívá své manželství, sestra Isobel je těhotná a nikomu to nechce říct…
Jak to všechno dopadne? Samozřejmě, že dobře, detaily prozrazovat nebudu, ale je to jasné, protože Sophie Kinsella jinak ani nepíše. Román jsem měla přelouskaný za večer, až mi to bylo líto, protože jsem si čtení opravdu užívala. Nemluvě o krásné obálce, na kterou jsem pořád musela koukat. 🙂

Kdysi

Bylo nebylo… Tak začínají pohádky pro děti.I dospělí, ač to někdy nepřiznají, po pohádkách sáhnou, aby si připomněli, jakéto bylo, když byli dětmi, či aby si odpočinuli od starostí dospělých. Právě proty, kteří pohádkám neodolají, je určen příběh z pera uznávaného britského autora Jamese Herberta.

Hlavní hrdina Thom Kindred pracuje jako truhlář. Jednoho dne, když jede v autě,dostane mrtvici. Po následné autohavárii se zotavuje na zámku Bracken, kde kdysi vyrůstal spolu s matkou. Po letech se znovu setkává se svým přítelem, dědicem tohoto panství, se kterým jako děti vyrůstali. Hugo mu sežene pečovatelku, léčitelku Nell Quickovou. Zdálo by se, že Thomova rekonvalesce nebude probíhat poklidně, ale opak je pravdou. Thom zjišťuje, že svět není takový, jaký se nám zdá. Všude kolem nás jsou pohádkové bytosti, dobré i zlé, je na nás, zda v ně věříme. Thomovi kdosi usiluje o život. Jsou to démoni či skuteční lidé? Začíná boj o život, nejhorší noční můry se mění veskutečnost. Napětí, vášeň i erotika, boj dobra se zlem či nenávist a láska, to vše najde čtenář v tomto výborném fantasy románu, který je čtivý a napínavý od první do poslední stránky.

Chlapec v pruhovaném pyžamu

Tenká knížka, o to silnější obsahem. Vypráví se v ní o devítiletém Brunovi, synovi jednoho vysoce postaveného důstojníka SS, který získává práci velitele v koncentračním táboře v Osvětimi.

Bruno nikam odjíždět nechce, je mu dobře doma v Berlíně, kde má své kamarády. V novém domově se mu nelíbí, nemůže si zvyknout. Z okna vidí plot, za kterým je spousta lidí v pruhovaných pyžamech. Bruno chce zjistit, co jsou to za lidi a tak se tam jednoho dne vydá.

Seznámí se se Šmuelem, stejně starým chlapcem, žijícím na druhé straně plotu. Vzniká tak velké přátelství dvou malých kluků. Bruno neví nic o Židech, nechápe, proč Šmuel chodí celé dny v tom podivném pyžamu a nemůže za ním ven.

Protože chce vědět, co se na druhé straně děje, obléká si taky pruhované pyžamo…..
Nádherný, emotivní příběh, který ve mně nechal hluboký dojem. Podle knížky byl natočen i film.