Andělé zvěstují smrt

Zdroj: Chrudimka.cz

V místní katedrále je nalezena mrtvola ženy. Než policisté stihnou pořádně rozjet vyšetřování, mají dalšího mrtvého, tentokrát je to oběšený muž. Ti dva byli kolegové v práci a navíc mají na těle stejné tetování. Stopy vedou do bývalého dětského domova v klášteře svaté Anděly, který je dnes objektem zájmu místních developerů. Lottie hledá nitky, které by ji dovedly k pachateli, síť podezřelých i zavražděných se rozrůstá. Před mnoha lety se v tomto dětském domově děly nepředstavitelné věci, hrůzy páchané na dětech, jaké si dnes nikdo nedokáže představit ani připustit. Vypadá to, že někdo chce svědky těchto dávných činů umlčet. Podaří se Lottii vypátrat vraha, který své oběti rychlostí blesku?

Na první pohled se jedná o další z řady kriminálních příběhů s nevyrovnanou hlavní hrdinkou. Lottie Parkerová je výborná policistka, ale svůj osobní život pod kontrolou nemá. Nejenže se po několika letech nedokázala smířit s údělem vdovy, ale nezvládá ani běžné rodinné záležitosti. Její potomci dospívají a i když to na první pohled nevypadá, matku stále potřebují. Lottie je jako mezi dvěma mlýnskými kameny, na jedné straně ji drtí šéf, na druhé vina vůči dětem. Pomoc hledá v občasném pití končícím hořkou kocovinou a v posteli kolegy Marka Boyda. Lottie však není žádná troska, žádá-li si to případ, je schopná dát do něj veškerou svou energii i čas. Přesto je velmi sympatickou postavou, které během jejích lapálií držíte palce a fandíte jí. 

Děj se odehrává na přelomu let 2014/2015, během neskutečně třeskuté zimy, která příběhu dodává tu správnou drsnou atmosféru. Část příběhu se vrací do minulosti vzdálené čtyři desítky let a popisuje zvěrstva páchaná kněžími na nezletilých dětech. Po kauze Magdaleniných prádelen, kam byly ještě poměrně nedávno posílány těhotné dívky, aby tam porodily a svůj „hřích“ si patřičně odpykaly, je toto další temná kapitola irských dějin, a musíme bohužel konstatovat, že nejen jejich. 

Popisované scény jsou poměrně brutální, a i když se jim autorka snažila vtisknout trochu lidský pohled,není příjemné je číst, stačí abyste byli i jen trochu citlivější povahy a dostanou vás.

I přes temný námět se jedná o thriller, který má to, co od něj požadujete. Napětí a dobře vykonstruovanou zápletku, která graduje až v samotném závěru. Profesní i osobní životy hlavní hrdinky jsou do sebe pořádně prorostlé, takže je jasné, že to žádná nuda nebude. Lottie má pod sebou tým policistů, jemuž dominuje sympatický Mark Boyd, na němž si Lottie vybíjí frustrace ze života, a to dost svérázným způsobem. 

Patricia Gibneyová začala svůj první román s ovdovělou policistkou v hlavní roli psát poté, co jí zemřel manžel. To, co považovala za únikovou terapii v období smutku, se v literárním světě stalo trhákem. 

Pokud máte rádi kriminální příběhy, v nichž velkou roli hraje minulost, určitě si knihu Andělé smrti nenechte ujít. Poctivá detektivní práce a rozháraný život jedné irské policistky stojí za přečtení.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Jedna, dvě, Hračkář jde

Zdroj: Chrudimka.cz

Andrew Mayne zaujal čtenáře kriminálních příběhů svým debutem Šelma, v němž představil zajímavého knižního hrdinu. Profesor bioinformatiky Theo Cray svou inteligencí i věcným pohledem vědátora přispěje k dopadení šíleného vraha. V Hračkáři se s ním setkáváme podruhé, a jak jinak, opět v roli vyšetřovatele.

Po událostech spojených se zabijákem Šelmou se Theo musí vzdát práce na univerzitě. Pracuje jako odborník na profilování, ale necítí se příliš spokojený. Jednoho dne je, aniž by si to přál, vtažen do případu ztraceného chlapce. Je to poměrně podivná kauza, hoch nevyrůstal v příjemném rodinném prostředí, jeho otec je dost podivného charakteru, navíc pracuje pro místního gangstera. Policie se proto k vyšetřování moc nemá. Když se Theo začne o případ zajímat, zjistí, že kromě malého Chrise zmizeli ještě další kluci. Říká se, že je unesl tajemný Hračkář, místní letitá legenda. Theo má jen pár informací, o něž se může opřít. Přesto se pouští do pátrání a zjišťuje, že to opět nebude vůbec jednoduché.

Theo je pohlcen vědeckou činností, okolní svět vnímá skrze svůj chytrý mozek. Věci matematicky analyzuje, ve všem vidí nějaký konkrétní vzorec. Pokud jste Šelmu četli, víte přesně, o čem je řeč. A jestli je Hračkář vaše první setkání s Theem, problém to není. Autor se k případu Šelmy průběžně vrací (v podstatě spoileruje), takže budete v obraze. Oba romány spojuje jistá šablonovitost, ale to už tak u sérií bývá.

To, co vzbudilo pozornost a úžas v Šelmě, využívá Andrew Mayne i v Hračkářovi. Spojení podivínského vědce a jeho metod s klasickým vyšetřováním zločinu je něco podobného, jako bylo propojení vědy a sci-fi v Marťanovi Andyho Weira. Kombinace neobvyklého je prostě sázka na jistotu, když je třeba vznést trochu vzruchu do zajetých žánrových kolejí. Možná vás suchopárné vědecké popisy budou trochu nudit, přece jen jich není málo, ale v příběhu mají svůj význam a pomáhají nahlédnout do podstaty Theovy činnosti. On sám působí sympaticky, jeho asociální povaha a velká inteligence ho činí charismatickým a atraktivním zejména pro ženskou část čtenářstva. Tím, že je použita ich-forma ve vyprávění právě z Theova pohledu, můžeme ocenit i věcný, trochu suchý humor a omluvit tak jeho občasnou samolibost.

Pokud hledáte neotřelý thriller, milujete nervy drásající napětí a klasická detektivka vás nudí, Hračkář vás určitě překvapí.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Hořká příchuť prázdnin

Zdroj: Chrudimka.cz

Anders de la Motte před pár lety české čtenáře uhranul trilogií Game, poté přišlo dvoudílné MemoRandom. V současné době se můžete začíst do detektivní série Roční období, jež uvedl mysteriózním krimi románem Konec léta. Následuje Podzimní případ, který i přes detektivní tématiku hraje na mollovou notu.

Policistka Anna Vesperová se s pubertální dcerou Agnes stěhuje z rušného Stockholmu do poměrně klidné vesničky, aby převzala vedení místní policejní stanice. Se stínem mrtvého exmanžela, věčně nabručenou dcerou a nezbedným psem se Anna ubytuje v domě zvaném Tabor, který patří zámožné Elisabet Vidjeové. Její syn Simon se kdysi za záhadných okolností utopil v místním kamenolomu a jeho smrt už dvacet sedm let leží jako tíživý povlak na celé vesnici. Co se stalo osudného dne, kdy si pětice nejlepších kamarádů vyjela stanovat? Domů se vrátili jen čtyři. Anna se pouští do pátrání, ale je to jakoby píchla do vosího hnízda – o případu nechce nikdo mluvit a vypadá to, jakoby se někdo snažil pátrání bojkotovat. Ani Anna to nemá, co se osobního života týče, jednoduché. Ze Stockholmu v podstatě utekla poté, co pohřbila svého exmanžela a otce Agnes. S sebou si odnesla tíživé tajemství, které ji může zničit. Jenže je tady Agnes, která má nárok znát pravdu o smrti otce, i když je to pro ostřílenou policistku těžké.

Podzimní případ v sobě spojuje to nejlepší ze severské kriminálky a společenského dramatu. Mistrně střídá minulost a současnost, kapitoly končí vždy na napínavém místě,takže nutně potřebujete vědět, jak to pokračovalo dál.

Zaujme i lokalita – malá vesnička je přesně to pravé pro rozehrání pořádného dramatu, jehož kořeny prorůstají celou vesnicí. Všechno souvisí se vším – v případě Simonovy smrti to platí dvojnásobně. Anna odkrývá pozadí tragické události a zjišťuje, že hrabat se v minulosti může mít osudové následky i pro ni.

Anders de la Motte skvěle vystihl tísnivou náladu vinoucí se příběhem. Z prvotního ryze detektivního příběhu se stává drama, které si nezadá s shakespearovskou klasikou. Charaktery jednotlivých postav jsou skvěle nastíněny. Anna působí sympaticky a lidsky, což je umocněno drobnou vadou řeči. Její dcera je přesně taková, jako miliony jejích pubertálních protivných vrstevníků, máte chuť roztrhnout ji jako hada a zároveň ji chránit před zlým světem. Vztahy ve vesnici potvrzují známou pravdu, že všichni rádi koukají druhým do talířů, ale běda, když se chce někdo podívat do toho jejich.

Podzimní případ je napínavý thriller plný vzpomínek, z něhož cítíte nádech nostalgie. Určitě zaujme příznivce klasických severských krimi, stejně jako milovníky hutných příběhů s dramatickou zápletkou.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

V hlavní roli křída

Zdroj: Chrudimka.cz

Kříďák byl dlouho očekávaným knižním počinem loňského roku. Anotace, v níž se odkazuje na mistra hororu Stephena Kinga, to už je megalákadlo. Jaký Kříďák je? Snese srovnání s Kingovými romány?

Taky jste jako děti milovali kreslení křídou? Malovali jste panáky, princezny, zabrali se do toho tak, že na chodníku či cestě nezůstalo volné místo? S křídami se dají dělat věci, třeba si s ostatními nechávat vzkazy. Přesně takhle se v létě roku 1986 bavili Eddie a jeho kamarádi. Různobarevní křídoví panáčci byli jejich poznávacím znamením, když se potřebovali sejít. Legrace ale skončila ve chvíli, kdy je panáčci zavedli k tělu zabité dívky. Od té doby není nic jako dřív. Vražda mladého děvčete je citelně zasáhla. Kamarádské vztahy se trhají, mezi chlapce se vkrádá stín nedůvěry.

A pak je tady pan Halloran. Učitel, jemuž se kvůli bledému obličeji přezdívá Kříďák. Byl to právě on, kdo klukům poradil, aby spolu komunikovali pomoci kříd…

Po třiceti letech bývalí členové dětské party dostávají obálky, ve kterých je tajemný vzkaz – panáček a kousek křídy. Co to znamená? Má někdo potřebu otevírat staré rány a šťourat se v nich?

V příběhu se v kapitolách střídají dvě časové roviny, v obou je vypravěčem Eddie, kterého díky tomu poznáváme jako dvanáctiletého kluka i jako zahořklého čtyřicátníka. Kříďáka s výraznou mužskou hlavní postavou sice napsala žena, ale vůbec to nepoznáte. Podařilo se jí vystihnout obě Eddieho polohy, a to poměrně věrohodně. Zaznamenáváme postupné změny v Eddieho životě, které měly vliv na jeho dospívání. C. J. Tudor (v české variantě zůstává příjmení nepřechýleno) se celkově do mužské role vcítila poměrně dobře. Detailně se zaměřila i na rodinné prostředí, v němž Eddie vyrůstal, dokázala navodit houstnoucí atmosféru, která se nesla celým příběhem.

Milujete tajemství i zápletky a taky se rádi tak trochu bojíte? V Kříďákovi na vás čeká několik záhad, vrchovatou měrou si užijete zvraty, které zahýbou příběhem i samotnými hrdiny. Barvité a svižné dialogy zaručují, že děj odsýpá, ani nevíte jak. Prolínání časových rovin, kdy se střídá Eddie jako dítě a dospělý, příběhu prospívá. Kapitoly jsou úderné, končí na správném místě a nutí vás pokračovat dál a dál. Napětím nabitý Kříďák totiž jiskří jako vzduch před bouří.

Doporučuji přistupovat ke Kříďákovi jinak než jako k napodobenině Kingova mistrného románu To. Pokud jej přijmete jako originál, který nekopíruje, pouze se necháte inspirovat, máte naději, že se vám Kříďák bude zamlouvat.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla