Design a site like this with WordPress.com
Začít

Co když žádné zítra nebude?

Můžou být nejlepšími kamarádkami osoby rozdílné jako den a noc? Říká se, že protiklady se přitahují. Platí to i pro Štěpánku a Zuzanu, která si říká Zu? Ty dvě se kamarádí už od dětství, a přes značné povahové i sociální rozdíly se zdá, že to tak zůstane navždy. Jenže člověk míní a pánbůh mění… Jednoho dne dostane Štěpánka dopis, který bude mít vliv na její další životní kroky. Prsty v něm má Zu, která před několika lety zradou přeťala pouto přátelství. V dopise se Štěpánka dozvídá, že se s kamarádkou bohužel už nikdy nesetká, ale že ji ustanovila svou univerzální dědičkou. Jak se k tomu Štěpánka postaví? Aby nečekané dědictví přijala, musí nejprve Zuzaně odpustit…

Dagmar Digma Čechová je pro mě zárukou, že do rukou dostanu příběh, který se čte úplně sám a je stoprocentně ze života. Toho našeho, českého. Témata, jež ve svých románech zpracovává, známe všichni až moc dobře – rodinné vztahy, přátelství, lásku, starosti obyčejných žen.

V tomto počinu je to stejné – kromě stěžejní zápletky, což je zrada nejlepší kamarádky, poznáváme chod Štěpánčiny rodiny, na niž měl Zuzanin čin osudový dopad. Spisovatelka dokáže autenticky popsat rozdíly ženského a mužského myšlení, vcítít se do náctiletých a napsat dokonalé dialogy, mistrné slovní přestřelky, které v podstatě nečtete, ale přímo prožíváte a dokážete si tak lépe představit postavy knihy, jež pak působí jako z masa a kostí a určitě vám půjdou některé z nich pěkně na nervy.

Děj je koncipován jako prolínání dvou časových rovin, z té současné se ve vzpomínkách Štěpánky postupně vracíme do minulosti a sledujeme obě kamarádky od dětských střevíců až po dospělost, ze vzpomínek postupně skládáme střípky příběhu plného lásky i zklamání.

Co když žádné zítra nebude? Ale ano, bude, zjistí to i Štěpánka a její rodina, jen si k tomu zjištění musí hrdinka vyšlapat cestu, pohlédnout do očí minulosti a naučit se odpouštět.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.

Jedna z pěti

Máte nejlepší kamarádku? Dobrou kamarádku? Nebo prostě jen kamarádku? A kolik celkem, jednu, tři, čtyři, deset? Edita jich má pět. Všechny se u ní setkají na oslavě jejích čtyřicátin, kde se Edita čirou náhodou dozví, že jedna z nich je milenkou jejího muže. Ale která? A proč? Edita začne velké pátrání, musí přijít na to, se kterou z nich ji manžel podvádí. Ale jak to udělat, aby nikdo nepoznal, o co se snaží a přitom se dopátrat pravdy. Během detektivní mise Edita poznává své přítelkyně blíže a zjišťuje, že nejsou ani zdaleka takové, za jaké je vždy měla. Pět kamarádek, pět různých povah, příběhů i možných motivů k nevěře. Odhalí Edita, kdo jí leze do zelí?

Jedna z pěti je prozatím třetí knížkou, kterou jsem od spisovatelky Dagmar Digmy Čechové četla a ani jedna mě doposud nezklamala. Pokud máte rádi příběhy, v nichž vystupují obyčejné ženy, takže by se mohlo zdát, že nic převratného neprožijí, zapište si za uši jméno této spisovatelky. Má totiž dar přetavit i zdánlivě nejbanálnější životní osud v román, který vám bude blízký, a to nejen tím, že hrdinkou můžete být třeba vy.

Dagmar Digma Čechová píše nesmírně čtivě. Zní to jako klišé, ale je to pravda. Neobyčejně svěží, moderní styl plný dialogů a trefných myšlenek, které baví. V knížce najdete humor a vtip, scény, u nichž máte mnohdy pocit déjà vu a říkáte si, že inspiraci zřejmě čerpala u vás či vašeho blízkého okolí.

Bystrému čtenáři asi nebude trvat dlouho a na to, kdo Editě zanáší s manželem, přijde. Vůbec to nevadí, stejně knížku zhltnete, ani nebudete vědět jak. Pátrání hlavní hrdinky totiž tak trochu nastavuje zrcadlo nejen jí, ale všem v partě. Prověří vzájemné vazby, Edita zjistí, že šťastný a veselý obličej kamarádky nemusí být známkou spokojeného manželství.

V románu Jedna z pěti autorka nahlíží na současné mezilidské vztahy a líčí je bez pozlátka, prostě tak jak jsou, ale s nadhledem a humorem sobě vlastním. Děj je protkán barvitými dialogy, v nichž si postavy mnohdy servítky neberou, takže působí přirozeně a autenticky.

Je těžké v záplavě současné literatury vybrat to pravé ořechové čtení pro čtenářskou kategorii, která už má v životě leccos za sebou. Román Jedna z pěti je stejně jako další knihy Dagmar Digmy Čechové trefou do černého.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.