Láska v područí ostnatého drátu

Zdroj: Chrudimka.cz

Román Tatér z Osvětimi přináší životní příběh slovenského Žida Lalea Sokolova, který díky svému optimismu, nezdolné síle a přátelské povaze přežil Osvětim. Neváhal riskovat, aby pomohl druhým. Bát se začal ve chvíli, kdy se zamiloval…

Lale se do koncentračního tábora dostal, protože chtěl zachránit své nejbližší. Díky neuvěřitelné dávce štěstí začal pracovat jako pomocník tatéra, později se stal tatérem sám. Získal několik výhod, ale nenechával si je jen pro sebe, využíval je i pro ostatní. Dělil se o jídlo, obstarával léky, stal se dobrou duší tábora. Když potkal Gitu, zamiloval se doslova na první pohled. Vzájemná láska jim pomáhala přežít nejtěžší chvíle a dodávala naději, že jednou bude líp.

Heather Morrisová začala původně zpracovávat Laleovy vzpomínky jako scénář, později je převedla do podoby románu. Autorka píše bez zbytečných příkras a nudných popisů, je věcná a snaží se zachovat autentičnost, což se jí podařilo, z knihy vyzařuje ponurá atmosféra, která přechází v strach a obavy, kdykoliv šlo Laleovi o život. V kontrastu s tím je nádherné sledovat, jak v područí ostnatého drátu vzniká ten nejkrásnější cit, na který jsou i nejtvrdší bachaři krátcí.

Na téma holokaustu a života v koncentračních táborech už byl napsán bezpočet knih, ať už v žánru literatury faktu nebo beletrie. Ptáte se, proč by vás měl zaujmout zrovna Tatér z Osvětimi? Za zmínku stojí práce, kterou hlavní hrdina vykonával. Pozice tatéra ho sice trochu privilegovala oproti souputníkům, zároveň šlo o činnost, kdy musel, chtě nechtě, tetovat identifikační čísla na ruce vězňů, aniž by záleželo na tom, jestli je to dospělý nebo malé vystrašené dítě. Občas byl svědkem toho, jak si doktor Mengele vybíral své pokusné králíky a nemohl tomu zabránit.

Poměrně dobře je zde vylíčen běžný život v táboře, třeba rutina denního režimu, kdy vězni po pár týdnech nevěděli, jestli je pondělí nebo neděle, či nevyzpytatelné nálady bachařů, které je nutily k neustálé bdělosti a ostražitosti. I přesto si Lale s Gitou dokázali najít čas i prostor, aby se mohli tajně scházet. A právě milostná linka dodává knize nádech lidskosti. Tím, že si mohli projevit náklonnost, dovolit se zamilovat a občas podlehnout vášni, byla svým způsobem revolta proti nacistům.

Tatér z Osvětimi je upřímný příběh psaný od srdce. Možná vám přijde v určitých momentech trochu naivní, ale i přesto v něm převažuje víra a naděje v lepší zítřky.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Mazací tramvaj

Už máte dost ponurých severských detektivek a rádi byste zkusili něco “domáčtějšího”? Polská spisovatelka Magda Stachula přichází s napínavým psychothrillerem, který si vás okamžitě získá, a to nejen díky zajímavému názvu.

Anita a Adam žijí v manželství, které už dávno není šťastné. Ona se trápí, protože nemůže otěhotnět, on jejím náladám už vůbec nerozumí. Vlastně se nechápou navzájem, každý jejich rozhovor je jako odjištěný granát. Propast mezi nimi se zvětšuje, oba hledají rozptýlení někde jinde. Zatímco Anita pozoruje přes webové kamery lidi na celém světě, Adam podlehne pradávnému pokušení – nevěře.

Anitu zaujme tajemný mladík, kterého sleduje za pomoci kamery umístěné na mazací tramvaji v Praze. V této činnosti nachází uspokojení a klid, takže si málem nevšimne, že se kolem ní děje něco divného. Ve skříni nachází oblečení, které si nekoupila, v kabelce má líčidla, s nimiž by se v životě nenalíčila. Mladá žena zjišťuje, že se kolem ní motá někdo, kdo o ní ví všechno. Chce ji zničit? A co Adam, momentálně poblouzněn milenkou, uvěří manželce?

V příběhu se v jednotlivých kapitolách střídají čtyři vypravěči – Anita, Adam, Marta a Erik. Každý z nich svým originálním způsobem zasahuje do děje. Autorka se tak trefila do černého. Čtyři úhly pohledu jsou velmi zajímavým prvkem, protože každý z vypravěčů má osobitý pohled na věc a je na vás, komu uvěříte, kdo si získá vaše sympatie. V případě Anity a Adama jde především o sondu do jejich manželství. Sledujete jeho úpadek, stejně jako pozvolný rozpad Anitiny osobnosti. Ze sebevědomé, úspěšné ženy se vlivem problémů stává psychicky labilní troska, která téměř nevychází z domu. Adam jako oběť manželčina vzteku vzbuzuje lítost a porozumění i díky tomu, že se i přes svůj prohřešek snaží manželství zachránit.

Výrazným způsobem do děje zasahují i zbylí dva aktéři, Marta a Erik. Marta je typickou představitelkou žen, které jdou za svým cílem doslova přes mrtvoly, malíř Erik zase umělcem, jenž právě získal zakázku snů. Ptáte se, co mají společného s Anitou a Adamem? Nechte se překvapit, stojí to za to.

Psychothriller polské autorky Magdy Stachuly si vás získá od první stránky. Autorka píše podmanivě, čtivě, dokáže čtenáře upoutat a vtáhnout do děje. Kapitoly jsou relativně krátké, takže vás to bezděčně nutí pokračovat dál a dál. Zpočátku je děj trochu rozvláčnější, vlastně sledujete jedno manželství, v němž to pekelně skřípe, a ani zdánlivě to nevypadá, že by se mohlo jednat o thriller. Příběh pak postupně graduje do finále, v němž je vše do poslední nitky propojeno a zapadá to přesně tam, kam má.

Za zmínku stojí reálie – Polsko je země, jejíž životní styl a rytmus je podobný tomu našemu, navíc se v ději objevuje Praha, což ještě více zvyšuje zvědavost, jak se Magda Stachula s českou metropolí popasovala.

Mazací tramvaj je důstojným zástupcem svého žánru a zcela určitě by neměla chybět v knihovně milovníků thrillerů a psychologických románů.

(Knihu k recenzi věnovala Albatros Media, recenzi si můžete přečíst také na webu knižního komunitního portálu Zeedee.com, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku)