Štítek: FORTUNA LIBRI

Sedmnáctileté Nelle se rozpadl celý svět. Vinou otce přišla rodina o majetek a ona musela jít do kláštera. Po dvou letech se vrací domů, rodina ji plánuje provdat za šlechtice Nicholase Albrechta. Nella zahoří láskou k chudému medikovi Sebastianovi, ale i když srdci neporučíš, rodiče poslouchat musíš, to vám Nella může potvrdit. Manželský svazek je od počátku plný nevraživosti, ale i nevyřčené vášně a především nedorozumění. Když dojde k anulování sňatku, je Nella nucena postavit se na vlastní nohy a osamostatnit se. Začne vyrábět vlastní kosmetiku a parfémy. Ale pouto mezi ní a Nicholasem je pořád silné, i když si to ani jeden nechce přiznat…

Byla jsem hodně zvědavá na románový debut spisovatelky Sarah Parsley. Pod anglicky znějícím jménem se skrývá Češka, která už roky žije v Austrálii. Využila jsem proto příležitost, kdy hledala recenzenty pro svou knížku nazvanou Třetí zahrada. Nějak intuitivně jsem cítila, že to bude příběh, jenž mě bude bavit.

Dostala jsem přesně to, co jsem čekala, žádný složitý historický román, ale lehkou šlechtickou romanci v níž se střídá široká škála emocí. Třetí zahrada mi připomněla knížky Madeline Brent nebo Victorie Holt, které jsem četla, když mi bylo kolem dvaceti.

Román je napsán svižně a čtivě, obsahuje určité klišoidní prvky, které se v romantických příbězích často opakují. Autorka to vyvážila činností, jíž se Nella věnuje – pěstování bylinek a vyroba rostlinné kosmetiky, je něco, co z historie známe moc dobře a v knižní podobě to funguje. Můžeme říct, že dnes by Nella byla se svou „bio zahradou“ velice in. 🙂

Máme tady romantiku, intriky a… sex. Už jsem několikrát přiznala, že ho v knihách moc nemusím, protože o něm jen málokdo umí psát tak, aby nevyzníval lacině, ale přirozeně. Sarah Parsley se to podařilo, erotika v příběhu hraje zásadní roli, ale nepřebíjí děj a je docela vkusná – na můj vkus. 🙂

A co hlavní hrdinové? Čteme šlechtickou romanci, takže je jasné, že láska a vztahy hladce probíhat nebudou. Někdy budete mít chuť s Nellou i Nicholasem zatřást a říct jim, sakra mluvte spolu, vy dva! Komunikace je základním stavebním kamenem každého vztahu, ať už se píše rok 2021 nebo 1796.

Pokud chcete číst klasický historický román, sáhněte po Jménu růže nebo se ponořte do světa Bídníků. Hledáte-li oddechovou četbu zasazenou do historických reálií, tady konkrétně zakotvíme v na sklonku 18. století, Třetí zahrada je dobrou volbou.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Sarah Parsley, knížku můžete pořídit na eshopu nakladatelství Fortuna Libri.

Knih s tématikou druhé světové války vychází stále víc a víc. Osobně říkám, že jich není nikdy dost, ale je třeba rozlišovat mezi kvalitou a kvantitou. Na konci loňského roku vyšla v nakladatelství Fortuna Libri poměrně nenápadná kniha Hanina hvězda, která z výše uvedeného tématu těží. Novinář Miro Frindt se v vrací do rodného Dolného Kubína, kam umístil děj příběhu.

Blíží se Vánoce 1945. Dolnokubíňané se těší, nečeká je válečná vřava a strach o život, ale pokojná oslava Kristova narození. Do rodného města se z koncentračního tábora v Osvětimi vrací Hana, dcera místního lékárníka. Osmnáctiletou Židovku lidé vítají se smíšenými pocity, nevěří, respektive nechtějí věřit tomu, že si v táboře prožila zlé věci. Hana nemá kde bydlet, rodný dům i s lékárnou zabrala žena, která u nich kdysi pracovala. Vyhublé a hladové děvče se potlouká mezi domy, nejčastěji mezi židovskou synagogou a evangelickým kostelem. Když už to s ní vypadá hodně špatně, setká se s pomocí lidí, kteří ví, jaké to je, přijít o milovanou osobu. Co myslíte, jak to s Hanou bude pokračovat dál?

Hana je sice stěžejní postavou knihy, kolem níž je soustředněn děj, ale v celkovém vyznění je spíše svědomím obyvatel Dolného Kubína. Na postoji, který zaujali vůči dívce, se odráží jejich chování. S návratem Hany se ukazují pravé tváře lidí. Kdo se zaprodal nacistům a snažil se, aby se měl za války dobře? A kdo byl soucitný, či pomáhal v odboji? Za lidi nemluví slova, ale činy, a přesně o tom je Hanina hvězda.

Byla jsem mile překvapená, jak na mě ve výsledku kniha zapůsobila. Popisy oravské krajiny, nebo náčrty lidských vlastností byly podány tak, aby ani slovo nepřišlo nazmar. Někdy není třeba několik stovek stran, někdy jich stačí pár a přesto dostanete silný příběh, který se zaryje pod kůži. A to je případ této knížky. Hanina hvězda čítá něco málo přes dvě stě stran, přesto je v ní řečeno vše podstatné, aniž by vás spisovatel oslňoval květnatými souvětími. Příběh je kolorován nádhernými popisy Oravy, malebnými a lehce nostalgickými, které tak umocňují celkový dojem z knížky.

Přímočará, věcná, přesto velmi emotivní a dojemná, taková je Hanina hvězda. A já ji doporučuji všemi deseti.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knížku můžete pořídit.

Máte rádi romantické příběhy? A ty, které se odehrávají v kulisách pravé ladovské zimy? Právě takový jsem jen nedávno dočetla a ještě teď mi zůstává lehký úsměv na obličeji, protože to bylo psáno přesně podle mého gusta. Vánoční prázdniny jsou sice zimně laděným příběhem, potěší však milovníky romantické literatury klidně i v létě u vody.

Evie Millerová se uchýlila do náruče tiché, pokojné vesničky Willowbrook v Cotswolds, kde hledá klid po rozchodu se snoubencem. Otevřela si tam malý obchůdek s látkami a šicími potřebami nazvaný Knoflíková dírka. Ale Evie se moc nedaří, obchod je ve ztrátě a navíc ji pořád otravuje neodbytný ex. Evie se seznámí s Jakem Hartwoodem, který se do Willowbrook nastěhuje. Počáteční antipatie se mění v přátelství, oba zjišťují, že mají mnoho společného. Domluví se, že nadcházející Vánoce, na něž ani jeden nemá pomyšlení, stráví spolu v Provence. Ve vší počestnosti, samozřejmě. Jake si vyřídí nějaké služební záležitosti a Evie si trochu odpočine. Navíc oba zapomenou na starosti, které je tíží. Jenže co když to tak snadno nepůjde? Co když se jeden z nich zjistí, že ho jeho protějšek přitahuje víc, než se sluší?

Vánoční prázdniny jsou přesně tou knížkou, která vás vyvede ze špatné nálady, pomůže odpočívat nebo vám bude dělat společníka při léčbě nachlazení. Vy víte, co můžete očekávat, a přesně to dostanete. Je vám hned od začátku jasné, že ti dva, mezi kterými to při prvním setkání nedopadlo dvakrát nejlíp, k sobě patří. A ne, není to spoiler, je to ryzí romantika, ve které to většinou takhle končí. Jenže zadarmo to ti dva mít nebudou. Musíte počítat s tím, že cestička ke štěstí bude trochu trnitá, lehce spletitá, lemovaná problémy, takže si spolu s Evie a Jakem užijete své.

Moc se mi líbila postava Evie, zejména kvůli její práci. Umí šít, na rozdíl ode mě. Její království látek a konflíků působilo mile starosvětsky, a i když miluji příběhy odehrávající se v pekárnách a cukrárnách, „zašít“ se tentokrát do světa kreativity bylo velmi osvěžující.

Venku mrzne až praští, začal únor, takže není nic lepšího než si uvařit horký čaj a zalézt si s touto sladkou pohodovkou někam, kde si můžete nerušeně číst.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knížku můžete koupit.

Miri Abramovová je jednou z prvních lékařek v Rusku. Píše se rok 1914 a Mirina rodná země, stejně jako zbytek světa to nemá jednoduché. Bouřlivé dějiny se odrážejí na životech Rusů, nikdo si není jistý, zda-li ho neudá třeba nejbližší soused. Abramovovi jsou totiž Židé, ti byli v Rusku cíleně likvidováni. Mirin bratr Váňa, talentovaný fyzik, chce dokázat, že teorie relativity není úplná. Potřebuje k tomu zatmění Slunce, ke kterému má dojít za pár týdnů. Pokud se jeho pokus podaří, může se dostat až do Spojených států. Miri se zasnoubila se svým kolegou lékařem, ten ale zmizí spolu s Váňou neznámo kam. Miri se vydává po jejich stopách, na každém kroku jí však hrozí nebezpečí. Obloha tmavne, zatmění je tady. Podaří se Váňovi jeho experiment? A co Miri? Najde bratra a snoubence?

Rachel Barenbaumová napsala nádherný román nazvaný Tajemství hvězd, v němž se bouří dějiny a vaří emoce. Nechala se inspirovat skutečným zatměním Slunce, které bylo v roce 1914, a namixovala příběh plný lásky nejen k člověku, ale především k vědě.

Přiznám se, že jsem měla velké obavy, zda pochopím to, co se Váňa chystal dokázat. A ne, nepochopila jsem to. Ale vůbec to nevadí, síla a především podstata knížky je někde úplně jinde. Líbila se mi houževnatost a odvaha hlavních hrdinů, jak Miri, tak i Váni, kteří se nebáli jít za svým doslova proti zdi, protože tehdy měla jakákoli vzpoura proti režimu fatální následky.

Autorka má můj obdiv, jak dokázala vědeckou tematiku zakomponovat do příběhu, v němž se dále ještě snoubí milostný motiv a politika. Tato tři na první pohled nesourodá témata zpracovala v silný společenský příběh. Přibližuje v něm nelítostný hon na židovskou komunitu, dotýká se také emancipace žen, což ukazuje na příkladu Miri, jejíž mužští kolegové nedokázali uznat, že by jim mohla být rovnocennou partnerkou v práci.

Příběh Miri a Váni jiskří napětím od začátku až do konce, nemá hluchá místa. Přibližuje nelehké období ruských dějin a nechává hlavní hrdiny padnou doslova až na samé dno. Budou mít možnost vstát a odrazit se od něj? To zjistíte, když se do nádherného příběhu plného lásky i smutku začtete.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knížku můžete koupit.

Josef Kugelstein vůbec netušil, že má bratra. O dost staršího, věhlasného profesora, který se po sametové revoluci vrací do rodné Prahy. Josefův otec David měl totiž před válkou rodinu, která se stala obětí holokaustu. Než David a jeho žena odjeli transportem do koncentračního tábora, podařilo se jim zachránit malého, tehdy šestiletého syna Aarona a ukrýt ho v klášteře na Slovensku. Z původní rodiny se vrátil jen otec, matka se stala obětí šílených pokusů doktora Mengeleho, Aaron se dostal do USA, kde vyrůstal v náhradní rodině. Když Josef po letech zjistil, že Aaron je jeho bratrem, kontaktoval ho a na společných setkáních se zatajeným dechem poslouchal profesorovo vyprávění o životě, který je fascinujícím svědectvím o houževnatosti, síle a lásce, která doslova hory přenáší.

Na téhle knize je unikátní způsob, jakým se Aaronovo vyprávění dostává ke čtenáři. Není to klasické vyprávění, ale něco jako kniha v knize, příběh v příběhu… Vše začíná vyprávěním autora Jana Žáčka, který se Josefem Kugelsteinem nechá přemluvit, aby dal dohromady jeho spisy a během deseti let je publikoval se zmínkou o jeho osobě v textu. Jan Žáček zpracoval vyprávění o setkání obou bratří a o Aaronově životě, a nabídl je k vydání do nakladatelství. Důkazem, že celá věc klapla, je kniha Shalom, má lásko, která vyšla v nakladatelství Fortuna Libri.

Když se do knihy začtete, máte pocit, že sedíte s Aaronem a Josefem v kavárně a posloucháte jejich rozhovor. Jan Žáček je nechává vést dialog, na Josefovy dychtivé otázky odpovídá Aaron věcně a nebojí se zmínit ani lechtivá či drastická témata. Jste svědky Aaronova odchodu z tepla a jistoty rodičovské náruče a útrap, které ztrpčovaly chlapcův život. Než se dostal do Států, prošel si peklem, což na něm zanechalo doživotní psychické následky. Dialogy přecházejí nenásilně v popisné scény, podobné filmovým, takže čtenářova představivost pracuje na plné obrátky. Oba bratři jsou zajímavými postavami, dělají věci, s nimiž se nemusíte ztotožnit, ale můžete je pochopit.

Vyprávění je členěno do krátkých kapitol, od nichž je opravdu těžké se odtrhnout. Před vámi se odvíjí inspirativní příběh o tom, že stojí za to jít za svým vysněným cílem i přes nepřízeň osudu. Aaronovo vyprávění vzbuzuje emoce – přemýšlela jsem, jestli bych v sobě měla tolik síly a odhodlání, jako on. Když čtete o všech zlých věcech, které ho potkaly, vážíte si toho, co máte.

Plastické a živé zpodobnění neobyčejného osudu jednoho židovského chlapce, z něhož se stal vážený profesor bojující s démony, zasáhne každého, kdo má rád silné životní příběhy. V této knize je obsaženo vše: víra, láska, strach, zlo, pochyby, humor i sex. O této knížce jen nečtěte, ale PŘEČTĚTE si ji.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si můžete knížku pořídit.

Nakladatelství Fortuna Libri vydalo knížku, která potěší všechny milovníky čtyřnohých kamarádů ze psí říše. Léčba psem je pro tuto publikaci příhodný název, historky s chlupatými hrdiny vykouzlí úsměv a jsou zárukou, že si u nich odpočinete.

Jestli máte rádi Robina od Zdeny Frýbové a chybí vám něco podobného, u čeho se zasmějete i dojmete najednou, zkuste se začíst do této knihy. Dagmar Morenová se psů odmalička bála. Říkáte si asi, jak tedy o nich mohla psát? Jednoduše. „Viníkem“ je pes Don, kříženec ovčáka a kolie, který se rozhodl, že si rodinu spisovatelky adoptuje a rázem se stal jejím miláčkem. A nejen on, do rodiny přibylo postupně několik dalších psích společníků.

Autorka líčí psí historky s vtipem, dokázala mě rozesmát hned na prvních stránkách, když popisovala příběh své kamarádky Zdeny, majitelky malé čivavy. Celá knížka se nese v humorném oparu, nechybí nadhled a pochopení pro všechny vybrané psí kusy. Kapitoly nejsou číslované, ale každá má svůj vlastní úvod, takže jste obeznámeni s obsahem a psími i lidskými aktéry. Dagmar Morenová zaujímá roli vypravěčky a představuje svérázné zážitky vlastní, i svých blízkých a známých. Můžete je číst po řadě, stejně tak knížkou listovat a vybírat si ty kousky, které vám aktuálně padnou do oka, protože se nejedná o celistvý text, ale o uzavřené příběhy.

Všechny historky nejsou jen veselé, dojde i na smutné situace, ale to už tak v životě bývá. Celkově se však knížka vyznívá pohodově a příjemně. Nehraje si na žádnou náročnou literaturu, není ani návodem na to, jak se starat o psa.

Knížka je opravdovým balzámem pro duši a představuje příjemný způsob, jak utéct realitě aktuálně nemilé doby, zároveň se může stát skvělým dárkem pro milovníka čtyřnohých kamarádů.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, na jehož eshopu si můžete titul pořídit.

Gábině je pětadvacet, má dítě a manžela, ale šťastná není, její manžel také ne. Vypadá to, že rozvod bude jediným možným řešením jejich vztahu. Gábina se poté znovu zamiluje, ale její vyvolený žádná výhra v loterii není, i když přes růžové brýle zamilovanosti to mladá žena hned nepozná. Výrazně mladší partner je nevyzrálý, nemá peníze, za to se umí bavit, nechat se živit od své ženy a pro ránu taky nejde daleko. Kdo by s takovým mužem vydržel? Gábina ano. Trvá jí poměrně dlouho, než se odhodlá uzavřít tuto nešťastnou kapitolu a jít dál. A co ji vlastně čeká?

Barbara Walterová Benešová je autorkou několika knížek rozličných žánrů. Pro mě je Síla naděje prvním setkáním s její tvorbou. Zaujala mě anotace znějící drsně a poměrně syrově.

Do Gábinina příběhu vpadnete rovnýma nohama, ona sama je totiž vypravěčkou. Netuším, nakolik je příběh autentický, jestli tedy vůbec je, ale působí díky některým indiciím reálně. Před vámi vyvstává portrét ženy, jež se nedokázala vymanit z toxického vztahu, který ubíjel nejen ji samotnou, ale ubližoval zejména jejím dětem. Tohle byl pro mě kámen úrazu. Gábina měla možnost od násilnického partnera odejít a zabezpečit s pomocí rodičů své děti, ale neudělala to hned. Nedokázala jsem se s ní proto ztotožnit a naladit se na její strunu. Taky mi připadala nestálá, létala ze vztahu do vztahu, protože nedokázala být sama, přišlo mi, že už kvůli dětem trpícím změnami prostředí i životní úrovně, by si měla utřídit priority trochu jinak.

Druhá část knihy je vyprávěna Ondřejem, dalším osudovým mužem Gábiny. Dozvíte se, co prožil, než ji poznal, a opět budou v hlavní roli děti. Ondřejovi se nevydařilo manželství, jeho žena dávala přednost zábavě než svým potomkům. Přiznám se, že líčení toho, co všechno jeho děti prožily, mi nebylo lehko na duši.

Ať je to s autentičností knihy jak chce, a vězte, že vám to bude pořád vrtat hlavou, jedná se o silný příběh, který nechce nikdo zažít. Přestože je spisovatelka věcná a líčí vše bez příkras i patosu, nechybí scény, v nichž budou mít emoce mejdan. I když přiznávám jistou zaujatost vůči Gábině, jako celek mě její příběh zaujal a potřebovala jsem si ho přečíst už jen z toho důvodu, abych se ujistila, že se ve vztahu mám jako v bavlnce.

Určitě by se kniha měla jakýmkoliv způsobem dostat k ženám, které bojují s domácím násilím a je pro ně těžké odpoutat se od tyrana a násilníka, možná jim pomůže v rozhodutí, jak nejlépe pokračovat na životním rozcestí dál.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, na jehož eshopu si titul můžete koupit.

Příběh tří žen odehrávající se ve dvou časových obdobích zpracovala Lindsay Harrelová v tomto nádherném románu, který vás zavede do divokého a nespoustaného Cornwallu.

Američanka Sophie se nemůže vzpamatovat ze smrti svého snoubence. Pracuje jako terapeutka a ví, že dokud ona sama nebude v pohodě, nemůže pomáhat druhým. Odjíždí do Cornwallu, země svého oblíbeného spisovatele, aby načerpala síly a energii jít dál. Snad díky náhodě, či řízením osudu, se Sophie ubytuje u Ginny, která vlastní malé rodinné knihkupectví. Ginny nečekaně opustil manžel, který potřeboval „oddechový čas“ a nechal ji bez finančních prostředků pouze s neprosperujícím obchodem. Pro obě ženy má společné setkání fatální důsledky. Nejenže si skvěle rozumí a společnými silami dávají obchod pomalu a jistě dohromady, najdou také tajemný deník, který si před sto padesáti lety psala jistá Emily…

Tak tohle byl jeden z nejhezčích romantických příběhů. Podmanil si mě nejen prostředím, kde se odehrával, protože Cornwall je mou oblíbenou knižní destinací, ale také samotným dějem. Zatímco Sophie byla stoprocentní knihomol s nosem neustále zabořeným v knize, Ginny se nejlépe cítila v kuchyni a s rukama v těstě. Uznejte sami, že knížky a pečení jde naprosto skvěle dohromady, nejen v literárním, ale i ve skutečném světě. V případě této knížky to byla trefa přímo do černého. Když si připočtete ještě historickou linii s Emily, máte před sebou čtivý příběh přesně pro milovníky výše uvedeného.

Linie ze současnosti, v níž prim hraje Sophie a Ginny, je hlavně o klasických mezilidských vztazích. Obě ženy řeší problémy s muži, a protože se jedná o romantickou záležitost, je jasné, že se kolem nich nějací točit budou. Zároveň se autorka dotýká tématiky domácího násilí a jeho dopadu na psychiku oběti.

Historická linie se také povedla, a můžu říct, že by si zasloužila svou vlastní samostatnou knihu, natolik je příběh Emily zajímavý. Ocitáme se v 19. století, v době, kdy ženy pocházející z chudých poměrů neměly možnost žít vlastní svobodný život, natož se provdat za někoho z vyšší společenské vrstvy. Emily je postavou, kterou si oblíbíte asi nejvíc, alespoň mně se to stalo. Připomínala mi to nejlepší z postav románů Jane Austenové a sester Brontëových, byla ztělesněním neuvěřitelné vůle, odvahy a odhodlání.

Je fakt, že jistou podstatnou věc jsem uhodla téměř hned, ale to vůbec nevadilo, Sophii, Ginny a Emily, stejně jako nádherný, divoký Cornwall jsem si užívala. Ve finále se mi dostalo přesně to, co jsem čekala, poklidný příběh s jemnou romantikou. Jen ke konci se autorka nechala až příliš unést svou láskou k Bohu a snad až příliš intenzivně ji promítla do závěru knihy.

Určitě po knize sáhněte, milujete-li písmenka, něco dobrého na zub a necháváte se rádi unášet na vlnách romantických příběhů, které jsou sladké právě tak akorát, aby vás ty zuby nebolely. :).

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knížku můžete koupit.