Design a site like this with WordPress.com
Začít

Můj život po životě


V prosinci 2012 známému českému spisovateli Michalu Vieweghovi praskla srdeční aorta. Přežil jen díky rychlému zásahu lékařů. Vieweghův život se změnil od základů. Z úspěšného muže, který miluje ženy, víno, běh se stává troska, která má místo mozku špenát, jak sám několikrát v knize podotýká.

Deník, ve kterém popisuje dobu rekonvalescence, má jako součást terapie. Začíná znovu od nuly. Má problémy s pamětí, všechno si musí psát. Těžkosti mu dělá i obyčejný nákup v samoobsluze nebo vyzvednutí dcer z kroužku. Zatímco předtím byl tahounem rodiny on, dnes otěže přebírá jeho žena, na kterou je v mnoha věcech odkázán. Viewegh to nese s nelibostí, propadá depresím a neustále se lituje.Potýká se i s žárlivostí na svou ženu Veroniku, ke které však nemá důvod. V předchozích dvou deníkových výpovědích to byl naopak on, na koho by měla manželka žárlit.

Cesta za uzdravením je běh na dlouhou trať, tato deníková výpověď je jen jejím malým zlomkem, přečetla jsem ji za pár hodin, ale přemýšlím nad ní pořád. Přemýšlím nad tím, že stačí jen chvilka, mžik, lusknutí prstem a život se obrátí naruby.

Báječný rok


Deník Báječný rok je prvním pokusem oblíbeného autora o přiblížení svého života čtenářům. Barvitá kronika popisuje nejen spisovatelovy všední dny, ale také jeho profesní zážitky. V roce 2005 slaví tři roky od svatby s manželkou Veronikou, se kterou má dceru Sáru a zrovna čekají narození druhého dítěte, holčičky Báry. Střídavě žijí v pražském bytě a v domě na Sázavě. Vieweghův otec je těžce nemocen, problémy se odrážejí na autorově psychice, má obavy o své vlastní zdraví. Michal Viewegh glosuje každodenní příhody z běžného života, jakož i zážitky z cest po republice, kdy jezdí do knihoven na autorská čtení. Sbírá nápady na další knihy a konzultuje natáčení úspěšných snímků Román pro ženy a Účastníci zájezdů. Viewegh také sleduje literární recenze, které se týkají jeho děl. Jeho tvorba je mezi čtenáři úspěšná, knihy se prodávají, ale kritikové jej v lásce příliš nemají, což spisovatel ve svém deníku často rozebírá. Čtenář má možnost poznat osobnost Michala Viewegha, nahlédnout do jeho soukromí, poznat jej blíže skrz rodinu a přátele. Jeho zápisky jsou velmi čtivé, trochu kontroverzní a sebestředné, zároveň také velmi intimní a lehce sebeironické, autor si dokáže udělat legraci i sám ze sebe.

Další báječný rok

Michal Viewegh, jeden z nejznámějších českých spisovatelů, dostál svému slibu a po pěti letech se vrací k deníkovému žánru. Jeho druhý deník, opět vycházející knižně, je mozaikou autorových osobních prožitků. Viewegh v něm popisuje jak všední příhody z rodinného života tak i profesní zážitky z celorepublikových cest za čtením nebo psaní nového románu (Biomanželka). Opět se setkáváme se spisovatelovou ženou Veronikou, dcerami Míšou, Bárou a Sárou. Viewegha poznáváme nejen jako plodného spisovatele, ale především jako manžela a otce. Rok 2010 mu přinesl literární úspěch s románem Biomanželka, mezi populární filmy se zařadil snímek Román pro muže, který byl natočen podle Vieweghova stejnojmenného románu. Vedle příjemných okamžiků autor prožívá i chvíle smutné, umírají mu nejbližší přátelé a on se tak vrací ke smrti svého otce, se kterou se nevyrovnal. Michal Viewegh ve svém deníku glosuje literární kritiky, které se vztahují k jeho dílu. Jak sám přiznává, vyjadřovat se bude pouze k těm kladným, záporné ponechá bez komentáře. Deníková kniha „Další báječný rok“ přináší Vieweghův detailní portrét se všemi klady i zápory, jichž si je spisovatel vědom. Můžeme jen doufat, že se autor k publikování svých deníkových zápisků opět někdy vrátí.