Láska podle příručky

Zdroj: Chrudimka.cz

On je časově vytížený, věčně spěchající morous, ona klidná, tichá vyznavačka populárního způsobu žití, kterému se říká „hygge“. Klára a Joe. Setkávají se v malebném anglickém městečku Yulethorpe, kam se Dánka Klára uchýlí, původně jen na pár dní, aby si prohlédla lokalitu, kde se natáčel seriál Vraždy v Midsommeru. Hned první večer se stane svědkem hádky mezi svéráznými obyvateli a sblíží se s Luisou,chaotickou majitelkou obchůdku s hračkami. Luisa se chystá odjet z města a Klára jí nabídne, že obchod povede než se vrátí. I když všechno klape jak má, protože Klára z téměř zkrachovalého hračkářství vytvořila ráj pro děti, a pomohla mu tak vzkřísit zašlou slávu, je tady jedna překážka. Joe. Luisin syn. Dost dobře nechápe, proč by hračkářství někdo vedl nezištně, jen z dobré vůle. Skvělý důvod posvítit si na Kláru a zjistit, co má vlastně za lubem. Existuje šance, že by se dva naprosto odlišní lidé mohli sblížit? Pomůže jim k tomu hygge?

Rosie Blake se drží zavedeného schématu typického pro romantické knihy. Hlavní hrdinové se zpočátku nesnáší, v průběhu knihy se jejich vztahy zákonitě mění. Ruku na srdce, nic jiného ani nečekáte a na ten konec, sladký a ulepený jako cukrová vata, se vlastně těšíte.
Na druhou stranu, některé věci jsou jen těžko uvěřitelné, například situace, kdy Luisa nechá s lehkým srdcem obchod i byt v podstatě neznámé osobě, aniž by si ji pořádně prověřila nebo sepsala smlouvu.

Přemýšlíte nad tím, jak autorka do knihy zakomponovala prvek hygge, aniž byste měli pocit, že čtete motivační knihu nebo úklidový manuál? Činí tak nenásilnou formou. Podstatnou rekvizitou jsou vonné svíčky, naducané polštářky a vnitřní klid duše. A nebojte se, není to jen pro upjaté hospodyňky. Pokud jste až doposud tento dánský životní styl nezkoušeli, určitě tak učiníte, až zaklapnete poslední stránku.

Román Život zn.: Hygge je ryzí romantika, u níž vůbec nevadí, že už od počátku tušíte, k jakému konci směřuje. Její kouzlo tkví v něčem jiném. Ano, je to ono zmiňované slovo hygge. Pohoda vinoucí se celým dějem vás ukolébá do klidu a vy máte pocit, že jste v teple, schoulení v křesle, jíte něco dobrého a pijete oblíbený horký nápoj.
Chcete-li akci a napětí, sáhněte spíše po detektivce a tuhle knihu nechte nám, snílkům.

Tento půvabný příběh,v němž vedle hygge velkou roli hrají i reálie anglického venkova, ocení především čtenářky milující knihy Jenny Colgan, kterým ho můžu s klidným srdcem doporučit.

(Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla)

Vykoupení

zdroj: Chrudimka.cz

Martin Goffa přichází s osmým pokračováním detektivních příběhů, v nichž hlavní roli hraje svérázný policista Miko Syrový. Vykoupení se odehrává na typické české vesnici, kde si všichni vidí na dvorek a především do talíře.

Příběh začíná poměrně sugestivním prologem, který ihned vtahuje do děje. Je koncipován tak rafinovaně, že dokonale mate čtenáře v tom, koho se vlastně týká. Mika? Nechte se překvapit.

Miko Syrový se chystá strávit dovolenou v rodné vesnici. Svých zasloužených čtrnáct dní chce prožít v klidu, ve společnosti dcery Moniky, dobré knihy a neodmyslitelné sklenky vína. Hned po příjezdu ho čeká smutná událost – pohřeb kamaráda z dětství Vojtěcha Farského, kterého srazil vlak řízený dalším dávným kamarádem. Miko tuší, že pozadí nehody bude mít zcela jiný charakter než sebevražda ze zoufalství, jak se prvotně čin jeví. Miko chtěl původně odpočívat, ale místo toho se pouští do vyšetřování podivné Vojtovy smrti. Jenže hrabat se v životech druhých se v tomto případě nevyplácí, Miko píchl do pěkně uleželého vosího hnízda a ohrozil i svůj život.

Ačkoliv má Vykoupení pořadové číslo osm, pro mě to bylo první setkání s tvorbou Martina Goffy, a hned to byla trefa do černého. I když se Miko v příběhu vrací k událostem předchozích knih (rozvod, smrt přítelkyně, problémy s alkoholem), neměla jsem problém orientovat se v ději a pochopit některé souvislosti. Stěžejním motivem je vyšetřování Farského smrti, které ve finále rozrývá tajemství jinak obyčejné moravské vesnice.

Detektivka tím dostává jiný rozměr. Do popředí vystupují vztahy mezi obyvateli, dávné prohřešky i křivdy, a je jedno, jestli se jedná o dobré kamarády či sousedy přes plot. Právě tato tématika dodává příběhu nádech lidskosti. Všichni to přece dobře známe, většinou z vlastní zkušenosti.

Miko Syrový je typ hlavního hrdiny, kterého je snadné si oblíbit. Osobní život se mu příliš nevyvedl, i přesto se, alespoň příležitostně, snaží být dobrým otcem své dceři. Má smysl pro spravedlnost, někdy trochu horkou krev, což mu často působí problémy při vyšetřování. Je hodně osobitý, na nic si nehraje, a věřím, že mnoho čtenářek pro něj bude mít slabost, protože má charisma.

Co se týče samotného autora, byla jsem hodně příjemně překvapená, jak mi kápl do noty. Martin Goffa píše čtivě, do děje dokáže vtáhnout hned od prvních řádků. Jeho styl je přirozený, vtipný, na správných místech i ironický. Krátké kapitoly zaručují, že se od knížky jen těžko odtrhnete.
Příběh mi svým způsobem připomněl staré dobré krimi příběhy vycházející před lety v edici Magnet, které jsem mívala hodně ráda.

Vykoupení je trefou do černého, pokud jste příznivci poctivých českých detektivek, v nichž se snoubí klasické vyšetřování s osobním životem aktérů.

(Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla)
Design a site like this with WordPress.com
Začít