Štítek: MOBA

V 17. newyorském policejním okrsku slouží policista Timothy Prévit. Mezi kolegy příliš oblíbený není. Sport ho nebaví, na pivo nechodí, hledí si jen své práce. Má nejvyšší objasněnost případů, takže ho šéf nemůže propustit, i kdyby sebevíc chtěl. Doma to taky moc neklape. Znuděné pubertální děti, protivná manželka vyžadující sex jen ve středu, tchýně, která s nimi bydlí a neustále do svého zetě rýpe, to je přímo vražedná kombinace. Timothy se plácá životem a má pocit, že už ho nic nemůže vykolejit. Když se jednoho dne připlete k případu topící se ženy, nestačí se divit. Při záchranné misi ztratí služební zbraň a žena ho obviní ze znásilnění. Navíc je středa a s ní pravidelná manželská muka. Ale jak se říká, nikdy nemůže být tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, ty největší noční můry na smolaře Timothyho teprve čekají.

František Niedl se řadí mezi nejoblíbenější české spisovatele. Je autorem mnoha historických románů i příběhů ze současnosti. Pro svůj nejnovější počin si vybral americké reálie, konkrétně rušný New York, kam ukotvil svého hrdinu.

Obecně moc nemusím, když čeští autoři nechávají své postavy existovat v cizině, působí to na mě tak nějak „na sílu“ a nuceně, ale v případě Inspektora Prevíta byl New York trefou do černého.

Františku Niedlovi se podařilo navodit atmosféru, jakou známe z amerických detektivek sedmdesátých let minulého století. Má představivost fungovala na plné obrátky a já jen čekala, kdy do dveří vejde Kojak nebo Columbo.

Celkově byla četba této knihy příjemnou záležitostí. Nejenže jsem se bavila u Timothyho nesčetných eskapád, líbil se mi humor vinoucí se celým příběhem, takže jsem se opravdu nenudila. Autor umí pracovat s dialogy, v knize nejsou hluché pasáže. Máte-li v detektivním žánru načteno, možná odhalíte některé vyšetřované zločiny ještě dřív, než hlavní hrdina. Mně se to povedlo. Vlastně to vůbec nevadí, protože cílem této knížky je pobavit a odlehčit, a tento účel byl splněn.

Detektivka, v níž stěžejní roli hraje humor? Proč ne. V případě „prevíta Prévita“ je to dobře vyladěná kombinace. Inspektor Prevít je první knihou z pera Františka Niedla, která se mi dostala do rukou a doufám, že ne poslední.

Hledáte-li oddechovku, u které oceníte břitký vtip a zajímavou detektivní zápletku, tohle dílko si určitě nenechte ujít.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

zdroj: Chrudimka.cz

Inspektor Jan Rádl je bývalý zpravodajec a zkušený válečný harcovník. Od doby, kdy řešil své první případy, uplynulo už moře času. Střední věk ho zastihl jako spokojeného ženáče a otce dvou dětí. Jeho život by mohl plynout poklidně i nadále, kdyby do něj válka nevstoupila už podruhé. Jan Rádl se stává příslušníkem odboje, v němž se mu zkušenosti ze zpravodajských služeb budou hodit.

Honzu Rádla potkáváme v roce 1940, kdy v jedné z pražských kaváren plánuje další odbojové akce spolu s kolegou a nejlepším kamarádem Petrem Brázdou a s vysloužilým balistikem doktorem Pešatem. Jan Rádl je v hledáčku nacistické zpravodajské služby, která doufá, že se skrz něj dostane na kobylku i Petru Brázdovi. Jan ví, že ohroženi jsou i jeho blízcí, takže se mu uleví, když se mu podaří Janu i děti dostat do Londýna. Doufá, že co nejdříve vycestuje za nimi a bude pokračovat v odboji v cizině. To, že válka nezná bratra, pocítí Jan na vlastní kůži. Cesta za vítězstvím je trnitá, na Honzu i jeho přátele čeká velké množství nástrah.

Válka inspektora Rádla je čtvrtým a závěrečným dílemsérie příběhů se sympatickým stěžejním hrdinou v hlavní roli. Protože jsem do děje nastoupila jako do rozjetého vlaku, nemůžu posoudit, jak moc se Jan Rádl v průběhu času změnil. Původně jsem od knihy čekala typickou krimi odehrávající se v kulisách druhé světové války, ve finále jsem dostala po faktické stránce propracovaný příběh z prostředí tajných služeb. Pro mě to byla doposud neprobádaná oblast a i přesto, že jsem spoustu informací slyšela vůbec poprvé, nebyl problém se začíst a pochopit konkrétní souvislosti. Byla to skvělá příležitost poznat válku iz trochu jiné strany.

Marek Skřipský se nevěnuje pouze Janu Rádlovi a jeho rodině. Rozvíjí osudy dalších postav, které čtenář zná z předchozích knih. A pokud jste, stejně jako já, začali “od konce”, můžete se bát, že se v nich budete ztrácet. Obavy jsou liché, autor vždy zmíní podstatné informace.

Mně nejvíc sedly pasáže, které se týkaly běžných záležitostí, které Rádl řešil, ať už to byly typické rodinné scény nebo milostná vzplanutí jeho kolegů. Tyto “odchylky” od tématiky odboje a tajných zpravodajských služeb děj polidštily a odlehčily.

Autorův styl psaní je civilní, hned upoutá a dobře se čte. Popisy jsou svižné, plné akcí, jen mi občas připadalo, že dialogy mezi aktéry jsou toporné, rozpačité a lehce kostrbaté a nehodí se do celkového koloritu tehdejší doby.

Jako celek považuji knihu za povedenou, určitě potěší nejednoho příznivce válečných románů z řad mužů a doufám, že se po ní nebudou bát sáhnout i jejich křehké polovičky.