Běh o život

Běh o život je další „bachmanovkou“ z pera Stephena Kinga. Napsal ji pod pseudonymem Richard Bachman stejně jako Dlouhý pochod a Srovnáno se zemí. Pro mě mají Kingovy knihy pod tímto jménem jiný rozměr, líbí se mi vážnější tón a určitá naléhavost. Nejsou to horory, ale spíše komorní příběhy silné námětem.

Poprvé vyšel tento příběh v originále v roce 1982. Děj se odehrává v roce 2025, což byla tehdy docela vzdálená budoucnost (my, narozeni v sedmdesátkách, vzpomeňme si, jak jsme jako děti psaly slohovky o světě v roce 2000, to byla utopie!). Dnes je rok 2025 co by kamenem dohodil, a věřte, že když jsem Běh o život četla, bylo mi trochu úzko z toho, jak Stephen King viděl budoucnost, k níž se teď mílovými kroky blížíme, vzhledem k současné pandemické situaci to působí až děsivě.

V roce 2025 se nežije lehce. Lidé dýchají špatný vzduch, jsou nemocní a spousta z nich živoří. Jejich zábavou jsou drsné reality show běžící na jediném televizním kanále. Jednou takovou je Běh o život. Vybraný jedinec je vypuštěn do terénu, kde ho nahánějí profesionální Lovci, jimž jsou nápomocni udavači z řad veřejnosti. Pokud štvanec vyhraje, získává milion dolarů. Bohužel, pravděpodobnost výhry je minimální, vlastně žádná, což si uvědomuje i Ben Richards, zoufalý otec těžce nemocné holčičky. S manželkou živoří na okraji společnosti, své dcerce nemohou zaplatit lékařskou péči. Běh o život je Benovou nadějí na lepší život. A naděje, jak známo, umírá poslední…

V této docela útlé knížce King dokazuje, že když chce, nepotřebuje stovky stran a tisíce slov, aby vás dostal do kolen tím, že vás doslova ukecá, jak to mívá obvykle ve zvyku. Na necelých dvou stech stránkách vytvořil úderný příběh, z něhož doslova mrazí. Důležitým faktorem je psychologie postav a důraz na atmosféru prostředí, do něhož je děj zasazen. King to mívá na jedničku vždy, ale v bachmanovkách je to ještě výraznější, možná právě proto, že nejsou tak dlouhé. Důraz je kladen na jednotlivé postavy, jejich chování a jednání.

Svět, který je zde popsán, je děsivý a nutí k zamyšlení nad tím, jak snadno se mu může podobat ten náš. V Kingově realitě nemají frustrovaní jedinci žádnou motivaci do života, protože je jim jasné, že širokou propast rozdílů mezi bohatými a chudými nikdy nepřekročí. A tak, pokud se sami neodhodlají zúčastnit některé z reality show, sledují je z domova a s masochistickou rozkoší udávají účastníky Lovcům. Stejně jako u Dlouhého pochodu jsem měla i tady pocit, že se Suzanne Collins u Kinga inspirovala, co se týče námětu k Hunger games. Svým způsobem jsou si Běh o život i Dlouhý pochod v mnohém podobné.

Běh o život se čte dobře, King se oprostil od svého obvyklého okecávání a přímou čarou vás vede k cíli spolu s prchajícím Benem Richardsem. Krátké úderné kapitoly mají zvláštní číslování, nejdou od jedničky vzestupně, ale odpočítávají se od stovky dolů, což působí poměrně dramaticky a vyvolává pocit, že máte stejně jako Ben omezený čas.

I když Kingovy klasické bichličky plné různých odboček a vedlejších cestiček v ději miluju, pro jeho bachmanovky mám velkou slabost. Jsou nevelké rozsahem, ale hluboké, co se námětu týče, zpracovávají vždy aktuální sociální témata, a nezáleží na tom, že se odehrávají třeba v budoucnosti, pořád mají co říct.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si můžete knížku pořídit.

Farma

Maminky mají vždycky pravdu. A tatínkové taky. Jenže co když vám rodiče zavolají nezávisle na sobě a tvrdí, že ten druhý ji nemá? Komu uvěříte? Mámě nebo tátovi?

Daniel žije v Londýně se svým přítelem. Sice se trochu plácá v kapku neuspořádaném životě, ale vcelku je spokojený.
Jeho rodiče Tilde a Chris si koupili starší farmu ve Švédsku, kde chtějí strávit důchod. Daniel je rád, že si rodiče užívají zasloužený odpočinek, dokud jednoho dne nezazvoní telefon, v němž rozrušený otec Danielovi sděluje, že matka psychicky onemocněla. Než Daniel stačí tuto informaci vstřebat, následuje matčin telefonát, aby otcova slova nebral vážně. Ona je v pořádku, a až dorazí do Londýna, dokáže mu, že otec se účastní spiknutí namířeného proti její osobě.

Co se vlastně ve Švédsku stalo?
Zprvu skvělá vesnická idylka se mění v horor. Chris s Tilde plánovali rekonstrukci farmy, chtěli z ní vybudovat útulný penzion pro turisty. To však netušili, že o farmu má velký zájem jejich soused Håkan, s nimž není lehké vyjít. Kolem Tilde se najednou začnou dít podivné věci, a ona je přesvědčená, že se její muž proti ní spolčil právě s Håkanem.

V bezpečí anonymního hotelového pokoje Tilde svému synovi předkládá jeden důkaz za druhým a snaží se ho přesvědčit o své pravdě. A vy spolu s Danielem máte pouze dvě možnosti. Buď uvěříte nebo ne. Protože naservírovanou máte pouze jednu verzi celého příběhu. Jak to tedy bylo? Opravdu je Tilde obětí nebo má pravdu otec, který tvrdí, že je jeho žena psychicky nemocná?
Daniel s pomocí matčina vyprávění odkrývá hluboká tajemství a zjišťuje, že rodinné vztahy nejsou tak idylické, jak se mu doposud zdály…

Tom Rob Smith, autor tohoto bestselleru vám určitě není neznámý. Jeho trilogie o Lvu Děmidovovi, jejíž první díl Dítě číslo 44 se proslavil asi nejvíc, si získala pozornost čtenářů celého světa.
Po letech přichází s další knihou, tentokrát se jedná o psychologický thriller, odehrávající se v současnosti. Děj je zasazen na švédský venkov, který je od nepaměti spojen s legendami, v nichž vystupují trollové. Jakou souvislost mají s příběhem Tilde a Chrise? 

Farma je kniha, od které je velmi těžké se odtrhnout. Atraktivní námět i reálie, stejně jako styl vyprávění (z větší části du forma), zaručují výborný čtenářský zážitek, Zároveň si budete klást otázku, na čí straně je vlastně pravda? Jak snadno je člověk ovlivnitelný, má-li jako důkaz jen pohled jedné strany? A dokáže strana druhá svými argumenty váš pevný názor rozmetat? 
Věřte, že při čtení této knihy nad tím budete dumat.

Já osobně jsem Farmu rozdýchávala hodně dlouho. Psychologické thrillery jsou mým oblíbeným knižním žánrem, vždy jen s údivem žasnu, jak se autorům daří vymýšlet tak důmyslně propletené příběhy, u kterých  nikdy netuším, jak mohou skončit. Ani tomuto románu nechybělo dramatické a šokující rozuzlení, které způsobilo, že jsem ho dočítala s otevřenou pusou.

Bojíte se rádi? Láká vás tajemno? Nimráte se rádi ve složitých rodinných vztazích? Farma čeká právě na vás.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský)

P. S.

S fejetony Ani Geislerové jsem se poprvé setkala v časopise o módě. Četla jsem je velmi ráda, bavily mě a občas jsem se v nich dokonce poznala. Přiznávám dobrovolně, že jsem se vlastně na ten časopis těšila hlavně kvůli nim. Jsem ráda, že dostaly knižní podobu a já si je mohla užít hezky pohromadě.


Aňa Geislerová je úspěšná ve všem, co dělá. Ať už je to herecká profese, byznys, nebo mateřství. Je skvělou dcerou a sestrou, rodina je pro ni nejvíc. Právě o manželství, přátelství i rodinných vazbách Aňa Geislerová píše. Tak jak to vidí a cítí. Vesele i vážně. 


Kniha zabírá pět let v životě Ani Geislerové. Během nich dává všanc své nejnitěrnější pocity a nálady, takže máte možnost poznat ji takovou, jaká vlastně doopravdy je. Máte-li pečlivě nastudovaný bulvár a čekáte, že vám Aňa objasní některé taje a záhady, které ji obestírají, jste tady špatně. Ona sama určuje, kam vás pustí. A vy zjistíte, že i přes svou masku nepřístupné a odtažité osoby, je to fajn ženská. Je stejná jako vy nebo já. Trápí ji větší boky (ale Aňo, to kecáš!!!), má celulitidu, řeší běžné maminkovské problémy. No fakt, tyhle „lidské“ radosti a strasti trápí i slavné osobnosti, a vám toto zjištění utkví v paměti asi nejvíc.
Aňa taky hodně přemýšlí. O životě, smrti nebo lásce. Překvapilo mě, když jsem zjistila, že se moje myšlenky podobají těm jejím.


Musím říct, že mě Aňa Geislerová dostala do kolen. Líbí se mi styl jejího psaní, má lehkou ruku, člověk by řekl, že slova jen tak sype z rukávu. A vůbec… prostě se to četlo samo. Fakt. Za jeden večer. Až mi bylo líto, že už otáčím na poslední stránku. 


Ráda bych se ještě zaměřila na vizuální stránku knihy. Musím říct, že tak krásnou knihu jsem už dlouho neviděla. Grafická podoba je opravdu luxusní. Ilustrace jsou od Aniny sestry Lely. Jsou velmi jemné, vypracované do detailů a fejetonům dodávají ten správný šmrnc. Tahle knížka je děsně sexy, půvabná a šarmantní. Stejně jako její autorka. 
Stane se ozdobou vaší knihovny (knížka, pochopitelně :-)) a věnujete-li ji jako dárek, nesáhnete vedle.


P. S. Je to taky o jídle, hlavně o meruňkové marmeládě. Nezapomeňte si ji ke knížce pořídit, po přečtení na ni budete mít velkou chuť.


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský)