O hledání kořenů i sebe sama

Jonathan Franzen se po pěti letech vrací na český knižní trh. Ani tentokrát nepouští svá oblíbená témata, a čtenáři se tak do rukou dostává příběh o hledání kořenů i sebe sama, prošpikovaný linií téměř špionážní. Rozsáhlý společenský román nese název Purity, což v překladu znamená čistotu, zároveň je to jméno hlavní hrdinky.

Purity Tylerová své jméno nemá ráda, pro své okolí je známá jako Pip. Není spokojená ani se svým životem. Práce ji nebaví, navíc je mizerně placená, takže Pip jen těžko splácí studentskou půjčku. A to se nebavíme o bydlení. Pip žije v domě s několika přáteli, kteří tíhnou k anarchismu. Už tak dost náročný život Pip komplikuje fakt, že jí matka nikdy neprozradila, kdo je její otec, a sama ukrývá svou pravou identitu za falešné jméno. Pip doufala, že když najde otce, dostane se k penězům, aby mohla splatit půjčku. Jako stážistka odjíždí do Bolívie, kde okouzlující Němec Andreas Wolf založil projekt Sunlight, jakousi obdobu WikiLeaks.

Tom Aberant vede internetové noviny, pro něž píše ctižádostivá novinářka Leila. Je sice vdaná za stárnoucího spisovatele upoutaného na invalidní vozík, to jí ale nebrání v tom, aby měla poměr se svým zaměstnavatelem. Když u nich Pip začne pracovat, berou ji pod ochranná křídla. Jak se říká, všechno souvisí se vším, stejné je to i s hrdiny románu, jejichž zdánlivě nesourodé životy mají mnoho společného.

Předchozí dva literární počiny Jonathana Franzena mají mezi čtenáři velký úspěch. Zatím jsem je nečetla, Purity je moje první setkání s ním, a musím říct, že to bylo setkání docela vyčerpávající. Autor je totiž typem spisovatele, který vám svou knihou vymluví díru do hlavy. Purity je dílo hodně květnaté, měla jsem pocit, že Franzen chce, aby čtenáři nic neuniklo a měl veškeré souvislosti hezky pohromadě.

Kniha není příliš akční, převládají popisné pasáže, výrazné akční momenty spočítáte na prstech jedné ruky. Kupodivu se mi ten hutný styl i docela zamlouval, rozsáhlá souvětí mám obecně raději než strohé jednoduché věty. Oceňuji překlad Lucie Mikolajkové, která text bravurně převedla do češtiny.

Purity je čtenářsky náročný příběh, vrstevnatý, složitý, zpracovává hned několik témat. Jedná se o společenský román, který si na paškál bere rodinné vztahy, a zabývá se i aktuální tématikou úniku tajných informací, díky čemuž si můžete připomenout nedávnou aféru související s WikiLeaks.

Na čtení téhle knihy se sice budete muset soustředit, zároveň však máte záruku, že se vám do rukou dostává neotřelé dílo, které si, jste-li milovníci rozsáhlých opusů, vychutnáte.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor, na jehož blogu recenze také vyšla.)

Opravdovou žízeň jen tak neuhasíš

Jo Nesbo své čtenáře umí udržet v napětí. Dva roky uplynuly od posledního případu Harryho Holea. Jakmile vyřešil vraždy osloských policistů, doslova se vypařil a vypadalo to, že jsme ho viděli naposled. Pomalu jsme se s jeho odchodem smiřovali, když se najednou objevila zpráva, že je svérázný kriminalista zpátky.

Harry s manželkou Rachel žije v ústraní. Nepije, seká latinu. Jediný kontakt s bývalou prací jsou přednášky na policejní akademii. A možná by tomu bylo tak i nadále, kdyby Harryho nezavolali k novému případu. Vlastně byl k tomu tak trochu přinucen, ale to zjistíte sami.

Neznámý vrah se zaměřil na ženy, které se seznamují s muži pomocí aplikace Tinder. Vůbec se nejedná o klasický typ vraždy, indicie na místě činu naznačují, že zabíjí vampýr, milovník krve, který má ukrutně velkou žízeň. Je na Harrym, aby ji uhasil. Bude to pro něj neskutečně těžké, protože svou soukromou žízeň má i on sám.
Harry má v případu vraždícího vampýra fungovat jako jakýsi doplněk vyšetřovacího týmu, který vede jeho bývalá kolegyně Katrine. Policisté neustále tápou a rozmazávají vampýrovy krvavé stopy. Harry bude muset použít svůj svérázný vyšetřovací styl a pokusit se případ dovést ke zdárnému konci. Jestli se mu to vůbec podaří.


Žízeň je jedenáctým příběhem s Harrym v hlavní roli. Že by se mohlo jednat o vyčpělou nastavovanou kaši, kde už nelze čekat nic nového? Tak to vůbec. Jo Nesbo před čtenáře nastupuje v nejlepší možné formě. Dostanete pořádnou dávku adrenalinu, na kterou si zvyknete hodně rychle. Šok, znechucení, odpor, strach. Tyhle pocity budou při čtení vašimi věrnými společníky. Myslela jsem, že v Policii Nesbo vyčerpal všechny své možnosti. No, mýlit se je lidské. Žízeň překonala moje očekávání. Když už jsem se chlapácky poklepávala po ramenou, protože jsem si naivně myslela, že vím, kdo je vrah, Nesbo mi vzápětí rozmetal iluze o mé skvělé dedukci. Posledních sto stran jsem skoro přestávala dýchat. Jestli bude další díl, jakože to na něj vypadá, budu si muset pořídit kyslíkovou masku.

Abyste si nemysleli, že budete celou dobu v permanentní křeči, Nesbo vám ukáže i lidskou stránku Harryho. Moc se mi líbí vztah, který má se svou ženou, byla radost sledovat jejich rozhovory plné lásky i jemného špičkování.

Kniha má úctyhodných šest set stran, které vám však příliš času nezaberou. Tuhle žízeň sice uhasíte, ale vsadím se, že ne nadlouho. Otázkou je, jak dlouho nás tenhle po čertech dobrý Nor nechá zase čekat.


(Za recenzní ebook děkuji knihkupectví Neoluxor)

Dobrodružství jako smysl života

Pamatujete si ještě Dívku, která spadla z nebe? Statečnou Marian Sutrovou, anglickou odbojářku, která působila ve Francii? Přestála zatčení gestapem i drsný pobyt v koncentračním táboře. A teď je zpátky.

Marian se po prožitých útrapách vrací zpátky do Anglie. Čeká ji rekonvalescence a zapojení do běžného života. Vůbec to nemá jednoduché. Zatímco Marianino okolí doufá, že se přizpůsobí a rychle zapomene, její hlava je plná vzpomínek na krušné chvíle. A vy to máte naservírováno se vší parádou. Asi budete chvílemi v ději tápat, stejně jako já, to než si zvyknete na autorův styl psaní. Míchá minulost a současnost, z letmých útržků vzpomínek tak získáváte obrázek o dívčině utrpení.

Marian se chvíli chová jako hodná holka. Vdá se za bývalého pilota Alexe Wallcotta, ale nezvládá nudnou šeď všedního života. Dozvuky druhé světové války pomalu mizí v dáli, ale nad světem visí nová hrozba – válka studená. Marian přijímá nabídku britské tajné vojenské organizace a stává se špiónkou.

V tu ránu se román, který se původně tvářil jako psychologický, mění ve slušný špionážní příběh plný atomových bomb, tajných operací a agentů. A taky mileneckých vztahů a sexu, čehož si půvabná špiónka užívá plnými doušky. Ale i pro ni platí, že co je v domě, není pro mě. Když osobní vztahy převálcují ty pracovní, je hned zaděláno na malér mezinárodní velikosti.

Simon Mawer je obdivuhodný spisovatel, jehož romány jsou neskutečně čtivé. Ať už v nich zabrousí do historie nebo zkoumá vědecký svět, vždy jsou zárukou, že se vám do rukou dostala kvalitní četba.
Patří sem i Provazochodkyně. Není jen sondou do života ženy, která se musí přizpůsobit měnící se době, ale také pohledem do světa tajných služeb, kam se normální smrtelník nikdy nedostane.

Musím přiznat, že Dívka, která spadla z nebe se mi z obou románů o Marian Sutrové líbila víc. Nic to však nemění nic na situaci, že Provazochodkyně jí slušně šlape na paty. No a já se už těším, až si od Simona Mawera zase něco přečtu.


Vyhodnocení soutěže o knížku Prosinec už je takovej

Tak se nám sešel týden s týdnem a dneska losujeme výherce knížky Prosinec už je takovej

Ještě doplním správné odpovědi na otázky v soutěžním kvíze o Irsku:

1. Hlavní město Irska: DUBLIN
2. Řeka, která protéká Dublinem: LIFFEY
3. Patron Irska: SVATÝ PATRICK
3. Barvy irské vlajky: ZELENÁ, BÍLÁ, ORANŽOVÁ
4. Irsku se také jinak říká: SMARAGDOVÝ OSTROV

Ruka šmátralka (nebyla moje, patří mé šéfové) zalovila 



a vylosovala výherkyni s nickem



GRATULUJI!!!!! PŘEJI PŘÍJEMNÉ ČTENÍ

SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ

Mám pro vás připravenou svou první soutěž.  Vyhrát můžete knížku Prosinec už je takovej, kterou vydala Kniha Zlin. Máte-li rádi Irsko, je to pro vás přesně to pravé. Mně osobně se líbila hodně.
Nejste v obraze? Mrkněte na recenzi.

Co pro výhru udělat? Vyplnit SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ do  pondělí 15. 6.  do půlnoci a pak čekat, jestli se v úterý stanete šťastným výhercem :-).

Být prosťáčkem je někdy děsně komplikované

Johnsey Cunliffe je takový irský Forrest Gump. Příroda mu toho pod čepici moc nenadělila, zato jeho rodiče ho milovali a vychovávali ho v sice prostém, leč láskyplném prostředí. Čím víc ho chránili před nástrahami světa, tím víc mu spíše ubližovali. Když oba předčasně zemřeli, Johnsey zůstal sám na rodinné farmě, aniž by tušil, jak se zvládne postarat o hospodářství natož sám o sebe.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Dokonalá vražda je ta, na kterou je i Harry Hole krátký

Brutální vraždy policistů by byly dalším případem pro Harryho Holea, kdyby ho nezasáhla kulka Ráchelina syna Olega. Připravte se, nejnovější Nesbøho počin vámi řádně otřese!


Osloská policie je bezradná. Mrtví policisté se objevují na místech neobjasněných zločinů z minulosti, které před lety sami řešili. Vražd stále přibývá, tým vyšetřovatelů se musí obejít bez Harryho a v nemocnici leží polomrtvý chlápek, jehož je třeba nepřetržitě střežit. Pořádný záhul pro všechny. Když chybí motiv, je těžké hledat vraha.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:


(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)