Zjistila jsem, že naposledy jsem nějaké perličky vložila loni v lednu. No za ten rok se jich nemálo nasbíralo, takže můžu nabídnout docela pestrý výběr.
„Máte volného Hemingwaye – Na západní frontě klid?“
„Počítačové kurzy?“
„Ne, já jsem chtěl na ty kurzy…eee.. jo! Trénování paměti!“
***
„Moc se omlouvám, ale internet momentálně nejede.“
„Aha… a volali jste opraváře?“
***
Dnešní prodlužování vypůjčených knih po telefonu: „Můžete mi, prosím, říct, co mám doma? Napíšu si to“:
„Takže je to kniha Jáma a kyvadlo..“
„Jana a kyvadlo?“
***
Jeden náš čtenář šel vyzvednout knížky pro svou manželku, měla je u nás odložené. Když si je bral, říká: „Nevím, jestli mám být naštvaný nebo se bát. Žena si půjčila knihy Jak zabít manžela a Rok vdovou.“
***
Přihlašuji nového čtenáře a proces končím se slovy: „Budete si u nás dneska něco půjčovat?“
„Ne, já jsem šel okolo vás a je pátek třináctého, tak jsem se přihlásil.“
***
Loučení jednoho našeho čtenáře: „Tak děkuju, papa“
***
„Nějakou knížku… najdete mi?“
„A co ráda čtete?“
„Něco pěkného.“
***
„Máte od Nesba Půlnoční slunce a Krev na svahu?“
***
Kterak čtenáři nerozumí knihovnickému slangu:
„Knihu nemáme, ale podívám se, jestli není v dědinách“.
„V čem?“ diví se čtenářka :-))))
***
Čtenář po vyřešení problému s knížkou říká kolegyni: „Tak se nezlobte, že jsem vás zdržel…Běžte si udělat dobře, to je důležité, to za vás nikdo nezrobí!!“ :-)))))))))
***
„Jednu knížku máte ještě doma…“ ujišťuju se při vrácení knížek.
„Jojo, jednu zamilovanou…ze starého věku“, přitakává čtenářka.
***
Mladá krásná slečna říká: „Ještě nikdy jsem nic nečetla a chtěla bych. Čím bych měla začít?“
***
„Máte Žítkovské paní?“
***
Dvakrát na téma Grey.
1. „Máte už ji? Můžu si ji objednat, i když ji ještě nemáte?“
2. „Chtěla jsem se zeptat na tu novou knížku, jestli už vyšla, jakéhosi Greye.“
***
Z mého dnešního zástupu na dětském oddělení:
„Chci se zeptat, jestli máte… Dášeňka a Pinocchio.“
„Dášeňka a Pinocchio? To mi nic neříká, ale podívám se do katalo…počkejte, myslíte DVĚ knížky. Dášeňka A Pinocchio.“
„Ano, promiňte, asi jsem se špatně vyjádřila.“
„Ne, promiňte vy, už mi to dneska nemyslí.“ 😀
***
„Další díly od Austenové máte?“
„Myslíte další její knihy?“
„Další nové díly od ní máte?“
***
Moje perlička: Čtenářka nám nadšeně líčí, jak si užila volno ve své domovině na Valašsku, ve Velkých Karlovicích. Píšu u toho lístek se jménem čtenáře, který si objednal jistou knížku. Na lístku se málem objevilo, že knížka je pro doktora Martina 😀
***
„Pane XY, měl jste Šváby?“, ptá se kolegyně čtenáře.
***
Rozhovor s mladým studentem:
„Můžu si půjčit i čtyři knížky?“
„Můžete si půjčit kolik chcete. Takže máte čtyři knížky, nejsou povinná četba, chcete je tedy na dva měsíce?“
„Na dva měsíce? Tak to si jich vezmu osm.“
Tetelím se blahem, že máme takové super mladé čtenáře a mezitím z mladíka vylezlo, že to má pro babičku, a že mu za to upeče dobrou buchtu.
***
Telefonát: „Prosím vás, můžete mi prodloužit knížky, přišla mi zpráva, že už se blíží konec.“ :)))
***
Tak to je vše, přátelé, alespoň pro nejbližší skoro tři roky. Jak jste možná z náznaků pochopili, užívám si mateřskou – prý – dovolenou. Ale jo, číst zvládám, takže to tak trochu sedí.
Na závěr něco, co mě pobavilo při třídění červené knihovny, která je u nás hojně půjčována.
Harry Potter s rodinou 😀