Plnou parou do pohádky

To si takhle světem jezdily parní mašinky, houkaly, pískaly a vždy byl kolem nich hustý dým. Pamatujete? Asi už ne, dneska si to po kolejích sviští rychlá Pendolina a InterCity a podobné moderní vlakové soupravy. A jak to tedy kdysi parní mašinky měly? Co všechno během služby prožily? Nejenže vozily cestující sem a tam a tam a sem, dokonce potkaly i pohádkové bytosti! Nevěříte? Tak se začtěte do knihy Plnou parou do pohádky a uvidíte sami.

Tyto pohádky asi ještě úplně neocení malinké děti, které potřebují kratší texty k udržení pozornosti, ale starším se líbit určitě budou. Mně trochu připomněly příhody Mašinky Tomáše, kterou ve své době miloval starší syn. Podobnost nacházím v tom, že mašinky mezi sebou mluvily, vnímaly svět kolem sebe a vše pozorovaly, stejně jako jejich anglické kolegyně. A zatímco ty měly Tlustého kontrolora, naše české mají strojvedoucího pana France a jeho kolegu topiče.

Pohádky jsou moc hezky napsané, je v nich hodně dialogů mezi mašinkami, potkáte se i s pohádkovými bytostmi a seznámíte se s provozem na trati i životem mašinek v depu. Proč se mašinka bála pískat? A co se od svých pasažérů dozvěděla o kouzelném kopci nazvaném Čarodějka?

Jak to u knížek pro děti bývá zvykem, text doprovázejí ilustrace. Ty si namalovala autorka pohádek Iva Hoňková sama a musím říct, že smekám, jak jsou povedené a trefné. Působí jako malované štětcem, hlavně ty s mašinkami, a dodávají pohádkám nádech starých časů, čehož si asi povšimnou především dospělí. Na obrázcích je vidět, s jakou pečlivostí je autorka vytvářela, jsou velmi detailní a výrazné.

Písmena textu jsou větší a příběh je členěn do kratších odstavců, takže si děti, které už umí číst, mohou pohádky louskat samy.

Bonusem knížky je příloha na konci, v níž malí i velcí kutilové najdou model nádraží i s mašinkami, který si mohou sestavit, stačí si obrázky s návodem okopírovat na zvláštní papír a pak nechat průchod šikovným rukám.

Tato knížka se Ivě Hoňkové opravdu povedla. Spojuje atraktivní téma železnice, které baví děti i dospělé se světem pohádek. Příběhy jsou poučné tak akorát a děti se dozví i spoustu zajímavých informací ze života mašinek. Určitě bude bavit kluky i holky, každý si v knížce vybere to své. Maminky budou předčítat, děti poslouchat a tatínkové skládat model nádraží. Nebo to budete mít u vás doma třeba jinak? 🙂

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, knížku si můžete koupit na eshopu Nakladatelského domu Grada.

Plašmyška

Seznamte se s Plašmyškou. Malým myším klukem, který se všeho bojí, ať už se jedná o činnosti nebo setkání s lidmi. Neužívá si zimních radovánek, protože se bojí. Nechodí s rodinou na návštěvy za kamarády, protože se… bojí. Ale když zjistí, že se mu sousedovic děti posmívají, rozhodne se sbalit si raneček a vydat se do světa hledat odvahu. Co myslíte, najde ji?

Plašmyška popisuje příběh malého myšáka, který má ze všeho strach. Řekla bych, že se v něm některé děti poznají, zejména ty, které jsou trošku bojácnější. S Plašmyškou můžou svůj strach z nových věcí ovládnout a stejně jako on najít odvahu. Ona totiž neroste na poli, jak myšákovi nakukali zlomyslní krysáci, ale každý ji musí najít sám v sobě.

V knížce najdete poučný příběh s ilustracemi, které navozují pohodu, jsou roztomilé a milé, dětem se budou líbit. Rámují Plašmyškovu pouť za odvahou a kopírují děj, takže si je menší děti mohou prohlížet i samy a povídat si, co vidí. Namalovala je Zdenka Študlarová a dala si na nich opravdu záležet. Text je nápaditý a plný dialogů. Starší děti, které jsou už zvídavější, mohou mít spoustu otázek k Plašmyškově výletu, menším dětem ho bude častokrát i líto, protože myšák nepotká jen nové kamarády, ale potká se i se zvířaty, která se k němu moc mile chovat nebudou.

Kateřina Kubalová už má na svém kontě jednu knížku, Kouzelné karamelky, ale nepochybuji o tom, že přibudou další, protože autorka pracuje jako redaktorka v rozhlase a má čtyři děti, odmala taky ráda píše, takže inspirace má kolem sebe určitě hodně.

Plašmyška je moc hezká pohádka pro děti od pěti let, které si díky myšákově dobrodružném putování uvědomí, že odvahu na cestě jen tak položenou nenajdeme, ale musíme se snažit sami najít ji v sobě. A s pomocí kamarádů kus odvahy v sobě najde každý, i malý myšák Plašmyška.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, knížku můžete pořídit na eshopu.

Nejkrásnější místo na světě

Petr Horáček, jehož knihy primárně vydává nakladatelství Portál, je na poli dětské literatury stálicí a pojmem. Husa Líza, Papuchalk Petr, malá myška, o těch všech jste si mohli už přečíst.

Nejkrásnější místo na světě je další knížkou v řadě propracovaných publikací, které si najdou místo v knihovničkách malých čtenářů, protože opravdu stojí za to.

Zajíc má v hlavě spoustu otázek. Zajímá ho, jaké je nejkrásnější místo na světě. Je to rozkvetlá louka s potůčkem? A proč vlastně? Ptá se svých zvířecích kamarádů, ale spokojený s odpověďmi moc není. Vydává se proto do světa, aby našel svou správnou odpověď.

Petr Horáček si tento počin opět „ošéfoval“ sám, postaral se jak o text, tak o nádherné ilustrace. Jsme u něj zvyklí na precizní a dokonalou práci, nejinak je tomu i tady. Knížka je tentokrát laděná do letních barev rozkvetlé louky, převládá žlutá a zelená, jež doplňují červené a hnědé odstíny. Obrázky vypadají jako namalované pastely, působí sympaticky a vřele a vyzařuje z nich laskavost. Dětským očím a mysli budou příjemné.

Autor se tentokrát zamýšlí nad tím, jak je důležité mít kamarády, s nimiž je nám dobře, protože ti tvoří ten pravý domov. Ale než k tomuto zjištění zajíc „dohopká“, čeká ho velké dobrodružství, které Petr Horáček popsal opravdu poutavě. Nádherné ilustrace dotvářejí atmosféru, můžu říct, že jsme se nemohli vynadívat.

Petru Horáčkovi se opět podařilo skvostné dílko, nad nímž si smlsnou nejen děti, jimž je primárně určen, ale i jejich rodiče, je to prostě pastva pro oko. Můžeme se už teď těšit, co pěkného nás od tohoto autora čeká.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, kde si knížku můžete pořídit.

Auta, vlaky, bagry taky

Čtení (nejen) pro kluky, to je publikace Auta, vlaky, bagry taky, jejíž autorkou je Hana Zobačová, speciální pedagožka, redaktorka a autorka knížek pro děti.

V této knize se malí čtenáři seznámí s několika příběhy vztahujícími se k dopravním prostředkům. Veselé a hravé pohádky pobaví i dospělé. Hned první vyprávění je o Edovi, autíčku, které má pět kol. Potřebuje jich tolik vůbec? Vlak Ivo vás seznámí se stejnojmenným dopravním prostředkem, který má svou vlastní trať, která ho však nebaví a rád by jel až na vrch, kde je vysoká věž. Pracant Emil vypráví o bagru, který byl nesmírně pracovitý, zároveň však také pyšný a samolibý. V příběhu nazvaném Kamil Špína se dočtete o popelářském voze sbírajícím odpadky, bohužel ne příliš vonícímu svému okolí. Knížka obsahuje celkem devět pohádek, jež doplňují barevné ilustrace Venduly Hegerové.

Jednotlivé příběhy jsou řazeny vzestupně podle náročnosti. Začíná se od nejjednodušších, jednoslabičných a postupně se přechází na náročnější, v nichž se objevují slova víceslabičná. Tomu je přizpůsobená i grafická podoba, zprvu větší velikost písmen se zmenšuje. Takhle se totiž nejlépe učí genetická metoda čtení, na kterou publikace cílí. Dítě nejprve hláskuje slovo, teprve pak je přečte dohromady.

Protože máme doma školkáčka, který číst neumí, zvolili jsme naši tradiční metodu – předčítání a prohlížení obrázků. Mě osobně čtení bavilo, i když pro mě jako dospělou je vnímání textu trochu jiné než pro prvňáčka, který se s písmenky teprve seznamuje. Jednoslabičná slova ve mně evokovala pohádku Jana Wericha „Chlap, děd, vnuk, pes a hrob, v níž se vyznal z lásky k češtině a dokázal, že se s ní dá báječně pohrát. Krátká úderná slovíčka se mi předčítala hůř, protože mě to nutilo k odlišnému přednesu, než jaký mívám obvykle. Důležité však je, jak budou text vnímat malí čtenáři, jimž je primárně právě kvůli genetické metodě určen.

Pohádky nenudí, jsou vtipné a zábavné, takže určitě přilákají nejen děti, které čtení baví, ale i ty žáčky, jenž se písmenek trochu bojí a bojují s nimi.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, kde si můžete knížku pořídit.

Jak se vyznat v klimatu

Klima. Co je to klima? My dospěláci víme, že je to podnebí, a že vliv na něj má nejen teplota, srážky, tlak vzduchu, ale také člověk a jeho konání. Ne vždy je to v souladu s přírodou, která nám to dává náležitě pocítit na změnách klimatu. Enycklopedie Jak se vyznat v klimatu vysvětlí hravou formou (nejen) dětem všechno ohledně tohoto aktuálního tématu.

Autorkami publikace jsou Němky, spisovatelka Kristina Scharmacher-Schreiber a ilustrátorka Stephanie Marian. Pro tuzemské čtenáře byl text náležitě revidován a aktualizován českými odborníky.

Publikace neobsahuje kapitoly ani žádné jiné dělení, rovnou se jde na věc a začít se nemůže ničím jiným než oteplováním. Dále se dozvíme více o podnebí v Evropě, jak chodilo v době ledové, jak je to s prouděním vzduchu, nebo myšlenky a nápady jak bychom my sami mohli přispět k lepšímu klimatu.

Na knížce je velmi sympatická forma. Text je proložen obrázky, které jsou opravdu povedené. Namalovala je Stephanie Marian a dokázala vtisknout informacím, které jsou podány velmi srozumitelně, jednoduše a přitom vůbec ne nudně, věrnou obrazovou podobu, takže si malý čtenář snadněji představí popisované téma.

Knížka dokonce zaujala i našeho skoro čtyřleťáka, který byl unešen obrázky a pořád jsme si museli ukazovat a popisovat, co na nich je.

Z encyklopedie jsem se i já, dospělá, dozvěděla spoustu zajímavých informací. Publikace může být nápomocná učitelům při výuce jako názorná pomůcka díky věcně podaným informacím a povedené grafické úpravě.

Knížka se nesnaží vnucovat agresivní ekologické názory, ale hravou formou seznámit děti s problémy, které naši planetu sužují.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál, knížku si můžete pořídit na eshopu.

Pohádky z lesa

Lenka Jakešová je autorkou také této knížky, která vás i malé čtenáře tentokrát vezme do lesa. Poznáte jednu moc milou datlí rodinku. Rodiče se mají co ohánět, musí léčit nemocné stromy a zároveň shánět potravu pro své datlí kluky. A víte, co se děje každý večer tam, kde se uspávají malé děti? No přece, čtou nebo se jim povídají pohádky! A stejné je to i u datlů. Když rodiče přes den splní to, co mají a večer nakrmí svoje ratolesti, vypráví jim příběhy, které jim prozradí uzdravené stromy.

I Pohádky z lesa jsou překrásnou publikací pro děti, která zaujme i dospělé. Přistihla jsem se, že si užívám atmosféru, jež z ní vyzařuje, cítila jsem se, jako bych opravdu byla v lese a vnímala stromy. A líbila se i malému synovi, který poslouchal, co všechno malí datlíci a jejich rodiče zažili.

Opět se jedná o knížku, v níž děti nenajdou jen zábavu, ale také poučení. Dozví se, proč modřín opadává, proč roste vrba hlavně u vody, nebo čím to, že má borovice dlouhé jehličí. I tentokrát knížku ilustrovala Dagmar Medzvecová, její obrázky jsou příjemné pro oko, korespondují s poselstvím knížky a ladí do přírodních barev.

Líbilo se mi souznění s přírodou, dětem by se láska k ní měla vštěpovat už od malička. Pohádky z lesa jsou ideálním společníkem a nápomocnou rukou k jejímu poznávání. Malým čtenářům i vám dospělým datlí kluci s krásnými českými jmény Vilík, Jeník, Pepík a Jiřík určitě také přirostou k srdci. Jsou totiž úplně stejní, jako všechny děti.

Opět je vhodným prostředkem k předčítání malým předškoláčkům nejen doma, ale i ve školkách, kde pak děti mohou dál rozvíjet své znalosti.

Moc děkujeme Lence Jakešové za krásnou pohádkovou knížku s milým věnováním. Čtení bylo pohlazením po duši, se synem jsme si ho užili, stejně jako veselé obrázky. Titul vydalo nakladatelství Bambook a pořídit si ji můžete na eshopu nakladatelského domu Grada.

Kamarádi na výletě

To se tak jednoho krásného dne zvířátka ze dvorečku rozhodnou, že se vydají na výlet. Co všechno je za plotem čeká, zjistíte, když otevřete tuto půvabnou dětskou knížku, jejíž autorkou je Lenka Jakešová, zkušená pedagožka, která své znalosti a um zúročila v tvorbě pro děti.

Děti objevují fascinující svět přírody, seznamují se se zvířaty a poznávají spolu s nimi svět i nové kamarády. Na cestě za dobrodružstvím malé čtenáře provází pejsek Tuli, kočička Mína, slepičky Ďobka, Zobka a Ťopka a kohoutek Kyky.

Knížka je koncipována jako sled několika příběhů, v nichž se zvířátka každé ráno vydávají na výlet a večer se vracejí. Nenásilnou formou se děti prostřednictvím pestrých příhod dozvídají, jak se chovat v přírodě i k sobě vzájemně, že když spojí své síly dohromady, mohou někomu pomoci, poznávaji také další zvířata, která se v přírodě vyskytují.

Textu je sice hodně, ale písmo je větší, takže si malí čtenáři mohou číst sami. Zaujme i mladší posluchače, příhody jsou uzpůsobeny dětem, které zaujme jak pestrost zážitků v přírodě, tak i zvukomalebnost použitých slov, my jsme si užívali jména ze zvířecí říše a jednoznačně u nás vedou slepičky Zobka, Ťopka a Ďobka. I ostatní aktéři mají jména, která je vtipně a výstižně označují: straka Zlatka, žabka Hopsalka, stonožka Božka.

Příběhy doplňují nádherné ilustraceDagmar Medzvecové. Jsou barevné, výrazné, dětem srozumitelné a především veselé. Příjemným zpestřením jsou jednoduché dětské písničky i s notami, takže pokud umíte na něco hrát a číst noty, můžete si s dětmi zazpívat. (Nebo zarecitovat, pokud jste na tom s hraním na hudební nástroje jako já.)

Moc děkujeme Lence Jakešové za krásnou pohádkovou knížku s milým věnováním. Čtení bylo pohlazením po duši, se synem jsme si ho užili, stejně jako veselé obrázky. Titul vydalo nakladatelství Bambook a pořídit si ji můžete na eshopu nakladatelského domu Grada.

Kubík a autíčko

Kubík si často hraje se setřičkou Lucinkou. Někdy se však spolu pohádají, a to se pak musí zabavit každý zvlášť. Kubík se jedno takové rozhádané odpoledne vydá se svým autíčkem na výlet. Koho potká?

Kubík a autíčko je druhým počinem, který u nakladatelství Bambook vyšel Elišce Mauleové. Ta si kromě textu knížky i sama ilustrovala. Poprvé jste měli možnost prostřednictvím knížky Lucinka a kouzelná zvířátka se seznámit s malou Lucinkou, dnes je na řadě její bráška Kubík.

Primárně je publikace určená malým čtenářům – prvňáčkům, kteří začali sami číst. Knížce dominují výrazné a velké ilustrace doplněné kratším textem, na stránce vždy jen několik řádků, což je pro začátečníky ideální. Na obrázky jako takové jsem si musela zvykat. Jsou výrazné, a to opravdu hodně, postavám dominují oči, které nelze přehlédnout. Z pohledu dětského čtenáře jsou velké obrázky ideální, dopravní prostředky jsou vykreslené jako hravé a veselé věci, s nimiž si Kubík povídá.

S Kubíkem se děti projedou krajinou a potkají dopravní prostředky jako bagr, vlak, jeřáb, letadlo a mnoho dalších. Na své si tedy přijdou kluci a holky milující svět dopravy.

Kubík a autíčko není jen o tom, co všechno můžeme na cestách potkat. Soustřeďuje se také na sourozenecké vztahy, takže v průběhu čtení si rodiče s dětmi mohou povídat nejen o dopravních prostředcích, ale také o tom, že se sourozenci někdy neshodnou a proč si někdy nechceme hrát s bráškou nebo sestrou, ale sami.

Tím, že podstatnou část knihy tvoří obrázky a text je uzpůsoben začínajícím čtenářům, ji většina rodičů přečte při předčítání na jeden zátah. Kubíkovo dobrodružství u nás mělo úspěch, četli jsme ji hned první den dvakrát a kromě toho jsme si ukazovali obrázky, syn určoval jednotlivé dopravní prostředky, které na nich viděl a poznal.

Knížka bude mít zaručeně úspěch u všech kluků (i holčiček), kteří mají rádi knížky o dopravě. Je vhodná jak pro první samostatné čtení, tak i pro předčítání těm nejmenším.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, titul Kubík a autíčko můžete pořídit na eshopu.

Liška Šiška ve školce

S liškou Šiškou jsme se se synem už jednou potkali a byla to láska na první čtení. Příhody plyšové hračky, kterou její dětská majitelka Adélka zapomněla u doktorky, nás bavila. Proto jsme neváhali a pustili se do dalšího dobrodružství lišky Šišky. Tentokrát se odehrává ve školce.

Je úplně jedno, kterou z knížek začnete jako první. Obě obsahují uzavřené příběhy, v nichž hlavní roli mají holčička Adélka a plyšová liška Šiška.

Opět musím ocenit vyváženou kombinaci textu a obrázků, příběh si opravdu se svými ratolestmi užijete, pokud si ho už nebudou číst sami. Příhody jsou rozděleny do kratších kapitol a opět se můžete rozhodnout, jestli dáte knížku celou na jeden zátah nebo si ji budete dávkovat po jednotlivých částech. U nás se někdy dokonce přeskakuje na rozličné pasáže podle toho, co si malý posluchač vybere, takže jednou se loučíme spolu s Adélkou se školkou, abychom vzápětí slavili narozeniny ledního medvěda.

Liška Šiška ve školce je ideálním prostředníkem, pokud potřebujete dítko obeznámit s chodem školky a ono se jí tak trochu bojí. Přesně taková situace panuje u nás, proto si knížku Liška Šiška ve školce čteme skoro každý den, pokud ji zrovna nestřídá ta u doktora. 🙂

O ilustrace se znovu postarala Bára Buchalová, jejíž styl nás se synem oslovil na první dobrou. U jejích obrázků se bavíme oba. Jsou výrazné, hodně barevné, přesto nejsou křiklavé. Líbí se mi hravost, která z nich vyzařuje a taky srozumitelnost, děti se v nich skvěle orientují a sami si mohou s jejich pomocí převyprávět příběh.

Z knížky se děti dozví, co dělají hračky, když zůstanou odpoledne samy ve školce. Nenásilnou formou tak zjistí, že chodit do školky je prima, že není třeba vůbec se bát, třeba když tam musí zůstat spát po obědě.

Doporučuji obě knížky všem malým školkáčkům, příběhy lišky Šišky jsou hravé a milé. Přimlouvám se za další příhody plyšové lišky a holčičky Adélky, spolu s nimi se děti určitě naučí zase něco nového.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, Lišku Šišku ve školce můžete pořídit na eshopu.

Velká kniha pohádek o zvířatech

Nakladatelství Slovart vydalo výpravnou publikaci nazvanou Velká kniha pohádek o zvířatech. Je opravdu nádherná a já jsem ráda, že vám ji můžu díky knihkupectví Knihcentrum.cz představit.

Autorkou je Angela McAllister, která je zkušenou spisovatelkou zaměřenou na tvorbu pro děti. Na svém kontě má přes 80 knížek oceněných literárními cenami a přeloženými do více než dvaceti jazyků. České děti (a nejen ony) mají možnost seznámit se se světem zvířat prostřednictvím právě této knihy.

Publikace je po vizuální stránce nepřehlédnutelná. Je trochu většího formátu, díky tomu vynikne celková grafická úprava, a především ilustrace. Ty vytvořila rumunská kreslířka Aitch. Ve svých kresbách se inspiruje lidovým uměním, cestováním i láskou k přírodě. Obrázky jsou barevné, výrazné a hlavně srozumitelné. Objevují se na každé stránce a díky pestrým barvám nenudí.

Pohádky a bajky jsou rozděleny do šesti částí podle světadílů, odkud pocházejí. Afriku zastupují mezi jinými příběhy Deset malých pštrosátek, Mravenci a poklad, nebo Jak přišlo prase bradavičnaté k bradavicím. Evropa nabízí irskou pohádku Svatý Dominik a včely, z Francie je Kropenatá slepička, z Finska Mocný Mikko. O Austrálii vypráví Žraločí chlapec, Paikea a Ruatapu. Nechybí ani bajky z Asie a Ameriky. Celkem jich autorka převyprávěla padesát a nabízí tak průřez světovou pohádkovou lidovou tvorbou.

Tím, že pohádky a bajky zastupují jednotlivé země výše uvedených kontinentů, máte možnost poznat danou zemi či oblast prostřednictvím světa zvířat.

Příběhy nejsou dlouhé, zabírají jednu až dvě stránky z knihy a tudíž jsou vhodné i pro menší děti, které neudrží pozornost dlouhodobě. Lze je číst popořadě nebo na přeskáčku, vybrat si konkrétní světadíl a se staršími dětmi využít pohádky při výuce zeměpisu.

Pohádky nezklamou nikdy. Přenesou nás do jiných světů, podněcují fantazii a dospělí se díky nim stávají zase na chvíli dětmi. S Velkou knihou pohádek o zvířatech můžete virtuálně procestovat celý svět, nahlédnout do říše zvířat a poznat jejich zástupce prostřednictvím výpravných pohádek, bajek a legend.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihcentrum.cz, kde si Velkou knihu pohádek o zvířatech můžete koupit.