Márince je dvanáct. Není typickou představitelkou své generace, nenajdete ji s mobilem v ruce, ani venku s kamarádkami, jak pokukuje po spolužácích. Márinka žije s babičkou v chaloupce na muřích nožkách a dost často se stěhují, to pokaždé, když si chaloupka usmyslí, že je čas zvednout muří nožky a odkráčet na jiné místo. K moři? Na poušť? Jak je libo. Zdálo by se to zábavné, kdyby… kdyby baička nebyla samotná baba Jaga, průvodkyně mrtvých na onen svět a Márinku na tuto pozici pomalu, ale jistě nepřipravovala. Dívka má jiné přání, nechce kráčet ve stopách babičky, chce žít na jednom stabilním místě, mít kamarádky a prožívat to, co ony.
Autorka Sophie Andersonová ve svém půvabném počinu nazvaném příznačně Chaloupka na muřích nožkách vychází ze starých ruských pohádek. A kápla tím do noty mně a určitě i dalším čtenářům, kteří stejně jako já vyrostli na kultovní pohádkové sbírce Krása nesmírná, v níž baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný a plot z lidských kostí hráli významné role a všem se nám vryli pod kůži. To se krásně bálo!
Nemusíte mít strach, že by počin Sophie Andersonové byl hororově laděný. Je určen dětem od desíti let, takže strašidelné scény tam nejsou. Naopak, na své si přijdou i čtenáři mnohem starší, ti, kteří v sobě mají pořád kousek dítěte a nechybí jim bohatá fantazie a představivost. Chaloupka na muřích nožkách je především laskavé vyprávění o lidských touhách a přáních, o tom, kým jsme, kam směřujeme a klade otázky, jestli je předem daný úděl nutné splnit.
Sophie Andersonová napsala nádherný, magický příběh o dospívání a hledání životní cesty. Je v něm kus pohádky a také životního moudra, které Márince předávají baby Jagy, které vůbec nejsou strašidelné, ale mají roli laskavých babiček a životních rádkyň.
Márinku si člověk oblíbí raz dva. Přese všechno je to malá holčička, která si chce žít po svém, občas proto neposlouchá, dělá ukvapená rozhodnutí a k těm správným musí teprve dozrát.
Celou dobu jsem přemýšlela, jaký může mít tento příběh konec a byla jsem nakonec hodně spokojená, tohle se prostě povedlo nejen po vypravěčské, ale také po grafické stránce, prostě nádhera ve všech směrech.
Pokud si Márinčin příběh vyberete ke čtení, vězte, že v rukou držíte vymazlený, propracovaný laskavý počin určený všem generacím.
P. S. Docela ráda bych Márinku seznámila s Lampičkou, myslím, že by si spolu náramně rozuměly. 🙂
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, knížku pořídíte na eshopu.
knihomilka.home.blog 