Design a site like this with WordPress.com
Začít

Štítek: MLADÁ FRONTA

U Hitlerova stolu

Jíte rádi? Líbilo by se vám, kdyby vám za to, že ochutnáváte jídlo, někdo vyplácel mzdu? Ale bez příplatku za to, že můžete zemřít, pokud by pokrm byl otrávený… Když téměř devadesátiletá Margot Woelková přiznala, že za války dělala ochutnávačku jídel pro Hitlera, její osud zaujal mladou italskou spisovatelku Rosellu Postorino, která se za Margot chystala, aby si vyslechla zajímavý příběh. Bohužel to již nestihla, paní Woelková mezitím zemřela. Rosella Postorino se pokusila na základě dostupných informací vytvořit portrét Hitlerovy ochutnávačky jako reálné ženy z masa a kostí. Kniha U Hitlerova stolu vyšla v nakladatelství Mladá fronta a já vám ji představuji díky knihkupectví Knihcentrum.

Po smrti matky odjíždí v roce 1943 šestadvacetiletá Rosa z Berlína na venkov k rodičům manžela, který bojuje na ruské frontě. Sbližování s tchánem a tchyní není lehké, chybí spojovací prvek ve formě všemi milovaného Gregora, aktuálně nezvěstného. Rosa se spolu s dalšími devíti ženami stává ochutnávačkou jídel připravovaných pro samotného Vůdce. Co kdyby úder v podobě otráveného jídla přišel odněkud zvenčí… Ženy, které spolu mají jen málo společného, vlastně by se spolu dohromady asi nikdy nedaly, nebýt tohoto úkolu, začínají hrát ruskou ruletu. A Rosa rozehrává ještě jednu nebezpečnou partii, milostný vztah k nadporučíkovi Zieglerovi.

Román U Hitlerova stolu vzbudil ve světě velkou pozornost. Není jen příběhem jedné ochutnávačky, ale především mapuje vztahy mezi lidmi, které válka ovlivnila. Sledujeme ženy, jež spojuje každodenní přítomnost strachu ze smrti, Rosu v područí nebezpečného muže, rodiče, kteří se snaží najít cestu k synově manželce.

Příběh je podán z pohledu Rosy, jejíma očima vnímáme tísnivou atmosféru Německa ve válce, kdy si člověk nemohl být jistý nikým ze svého okolí. Rosa je obyčejná mladá žena se všemi touhami a pocity, které k životu patří. Chce milovat a být milována, chce mít přátele a rodinu. Rosa není bezchybnou, ryze kladnou hrdinkou, má své mouchy. O to víc působí lidsky a normálně, přestože její chování někdy působí divně. Ve vzpomínkách se vrací do dětství, zejména ke svému bratrovi Franzovi, který emigroval do USA a vypadá to, že s fašistickým Německem nechce mít nic společného.

Líbilo se mi právě to zaměření na vztahy, zejména těsné vazby mezi ochutnávačkami. Byly mezi nimi ženy z různých prostředí, prosté vesničanky, mladé a naivní dívenky, stejně jako fanatické příznivkyně Hitlera, i ženy, které něco skrývaly…

Pokud hledáte neotřelý příběh z válečného období, v němž to neřinčí zbraněmi, nesviští bombami, ale jeho síla tkví v důkladném vykreslení atmosféry a nálady, stejně jako v seznámení s poměrně zajímavou „prací“ pro Třetí říši, kniha U Hitlerova stolu tyto požadavky splňuje dokonale. Opět dokazuje, že válka semlela především obyčejné lidi.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Knihcentrum, kde si titul můžete koupit.

Víkend s Miriam

Zdroj: Chrudimka.cz

Miriam a Rostislav. Patří k sobě, nebo ne? Jak to s jejich vztahem vlastně je? Miriam je krásná herečka. Excentrická, bohémská a neskutečně chaotická. Vysokoškolský pedagog Rostislav je její pravý opak. Stojí nohama na zemi a nejvíc ho zajímá práce, do níž je ponořen až po uši. Život mu prokluzuje mezi prsty, hodně pozdě zjistí, co pro něj Miriam vlastně znamenala.

Víkend s Miriam se z převážné části odehrává za totality. Rostislav vzpomíná na osudovou ženu, s níž ho pojilo pouto přátelství, které se bál překročit. Miriam přežila dva manžely, a byť ji okolí má za potvoru, která svým mužům do hrobu určitě pomohla, opak je pravdou. Rostislav na to přichází při zpětném promítání důležitých chvil, které prožil, a jež ho s Miriam spojují.

Z převážné části se děj poměrně krátkého, leč citově hutného příběhu odehrává za vlády komunismu, v době, kdy se za kulturou chodilo domů. Bytové divadlo nebo tajné rozmnožování zakázané literatury, emigrace umělců, to vše dotváří kolorit tehdejších časů. Dějová linka Miriam a Rostislava se střídá s pohledem do velmi osobní zóny spisovatelky, v níž dává čtenáři nahlédnout do svého života poznamenaného nemocí. I když těchto zápisků není moc, zasáhly mě asi nejvíc z celého díla.

Co se hlavních hrdinů týče, nejsou příliš čitelní, jen velmi těžko jsem jim rozuměla. Bohémská Miriam na mě působila vyzývavě a trochu lacině, Rostislav zase jako někdo, koho je třeba do všeho popostrčit. Tím, že je vyprávění pojato ich-formou z pohledu Rostislava, takže Miriam vnímáme jen zprostředkovaně, máme pohled jen z jedné strany. Celkově příběh vyznívá zvláštně a tak trochu beznadějně, stejně jako šeď let sedmdesátých, kam je převážná část děje zasazena.

Víkend s Miriam je bohužel posledním literárním setkáním se spisovatelkou Martou Davouze, která letos podlehla zákeřné nemoci. Stejně jako v předchozích dílech i tady máme možnost prožít zajímavý a neotřelý příběh a vychutnat si styl, jímž autorka proslula. Nejedná se o žádnou labutí píseň, protože když otevřeme kteroukoliv z knih Marty Davouze, vždy se bude jednat o příjemně strávené chvíle u noblesního čtení, v němž prim hraje kultivovaný projev a brilantní čeština.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Vykoupení

zdroj: Chrudimka.cz

Martin Goffa přichází s osmým pokračováním detektivních příběhů, v nichž hlavní roli hraje svérázný policista Miko Syrový. Vykoupení se odehrává na typické české vesnici, kde si všichni vidí na dvorek a především do talíře.

Příběh začíná poměrně sugestivním prologem, který ihned vtahuje do děje. Je koncipován tak rafinovaně, že dokonale mate čtenáře v tom, koho se vlastně týká. Mika? Nechte se překvapit.

Miko Syrový se chystá strávit dovolenou v rodné vesnici. Svých zasloužených čtrnáct dní chce prožít v klidu, ve společnosti dcery Moniky, dobré knihy a neodmyslitelné sklenky vína. Hned po příjezdu ho čeká smutná událost – pohřeb kamaráda z dětství Vojtěcha Farského, kterého srazil vlak řízený dalším dávným kamarádem. Miko tuší, že pozadí nehody bude mít zcela jiný charakter než sebevražda ze zoufalství, jak se prvotně čin jeví. Miko chtěl původně odpočívat, ale místo toho se pouští do vyšetřování podivné Vojtovy smrti. Jenže hrabat se v životech druhých se v tomto případě nevyplácí, Miko píchl do pěkně uleželého vosího hnízda a ohrozil i svůj život.

Ačkoliv má Vykoupení pořadové číslo osm, pro mě to bylo první setkání s tvorbou Martina Goffy, a hned to byla trefa do černého. I když se Miko v příběhu vrací k událostem předchozích knih (rozvod, smrt přítelkyně, problémy s alkoholem), neměla jsem problém orientovat se v ději a pochopit některé souvislosti. Stěžejním motivem je vyšetřování Farského smrti, které ve finále rozrývá tajemství jinak obyčejné moravské vesnice.

Detektivka tím dostává jiný rozměr. Do popředí vystupují vztahy mezi obyvateli, dávné prohřešky i křivdy, a je jedno, jestli se jedná o dobré kamarády či sousedy přes plot. Právě tato tématika dodává příběhu nádech lidskosti. Všichni to přece dobře známe, většinou z vlastní zkušenosti.

Miko Syrový je typ hlavního hrdiny, kterého je snadné si oblíbit. Osobní život se mu příliš nevyvedl, i přesto se, alespoň příležitostně, snaží být dobrým otcem své dceři. Má smysl pro spravedlnost, někdy trochu horkou krev, což mu často působí problémy při vyšetřování. Je hodně osobitý, na nic si nehraje, a věřím, že mnoho čtenářek pro něj bude mít slabost, protože má charisma.

Co se týče samotného autora, byla jsem hodně příjemně překvapená, jak mi kápl do noty. Martin Goffa píše čtivě, do děje dokáže vtáhnout hned od prvních řádků. Jeho styl je přirozený, vtipný, na správných místech i ironický. Krátké kapitoly zaručují, že se od knížky jen těžko odtrhnete.
Příběh mi svým způsobem připomněl staré dobré krimi příběhy vycházející před lety v edici Magnet, které jsem mívala hodně ráda.

Vykoupení je trefou do černého, pokud jste příznivci poctivých českých detektivek, v nichž se snoubí klasické vyšetřování s osobním životem aktérů.

(Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla)

9 důvodů, proč se začíst do Hřbitova nevěst

Nekonečné bažiny, rozlehlé tajgy, lidé utápějící své životy v laciném pití. Přidejte k tomu ztracené mladé dívky, a rázem máte detektivku, jejíž ponurá atmosféra vás dokonale pohltí. Vítejte na Urale, bohem zapomenutém kraji, kde se nikdo s nikým nepáře. Ještě pořád váháte jestli si přečíst Hřbitov nevěst? Určitě se vám bude líbit, protože…

1. Autorem je český etnolog Tomáš Boukal. Ve své předchozí knize Torava – Lovci severozápadní Sibiře, příroda a lidé se zabýval kulturou tzv. “sibiřských indiánů”, nativních skupin Sibiře, a své poznatky a zážitky otiskl do tohoto detektivního románu, který je zároveň jeho debutem v žánru beletrie.

2. Přiznejme si, že číst detektivku, v níž se ztrácejí mladá děvčata, je zajímavější než louskat stokrát ohraný případ vyloupené banky.

3. Ruské reálie si i přes svou drsnost uchovávají nádech romantiky. Neláká vás vydat se pochybným vlakem jedoucím párkrát za den napříč širou a nekonečnou tajgou, kde se krčí pár zapomenutých osad?

4. Místní lidé mají možná široké srdce, ale zadarmo vám nic nedají. Cesta k nim vede přes pořádnou zásobu lihu, který obměkčí i nejzatvrzelejšího Sibiřana pod sluncem. Zároveň je to nejspolehlivější způsob jak získat informace. A to se při vyšetřování sakra hodí, zejména, když místní milice na případ doslova kašle.

5. Hlavním hrdinou je český etnograf, kterého původně zajímali poslední příslušníci domorodých skupin. Po seznámení s Marinou, jejíž sestra patří mezi pohřešované dívky, pomáhá při pátrání po jejím osudu. Zaplétá se do případu, jehož nitky vedou k místní mafii. A ta, jak známo, nešetří nikoho. Proč by měl být neznámý český vědec výjimkou?

6. Použití ich-formy, kdy k vám promlouvá hlavní postava, je skvělým tahem na branku. Knize dodává punc opravdovosti a věrohodnosti. Hlavní hrdina působí díky tomu jako člověk z masa a kostí, kterému to všechno uvěříte.

7. Je to sice drsná a syrová detektivka, ale svou cestu, byť nelehkou, se pokusí dobýt i láska. Ne, nebojte se, příběh neklesá do pochybných hlubin červené knihovny, na to není čas ani prostor. Jen dokazuje, že prostě potřebujeme občas zažít pocit, že na nás někomu záleží.

8. Tahle knížka má svůj vlastní soundtrack. Vážně. Dokonale souzní s příběhem a umocňuje atmosféru.

9. Detektivky a thrillery jsou atraktivním a vyhledávaným žánrem, který nepřestane nikdy bavit. Byť můžeme knize Hřbitov nevěst vytknout pár věcí, mezi jinými i uspěchaný konec, který rozbíjí poměrně svižné tempo celého příběhu, pořád se jedná o zajímavý, neotřelý román, jenž můžu doporučit všem fandům českých detektivek.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor, na jehož blogu recenze také vyšla)

Vražda jako terapie


Ostřílená autorka thrillerů Rachel Abbottová přichází s dalším příběhem s detektivem Tomem Douglasem v hlavní roli. Ani tentokrát nebude nouze o chvíle plné napětí a dramat.
Maggie Taylorová se i s rodinou stěhuje do Manchesteru, kde na ni čeká nová pracovní příležitost. Hned od počátku je v jednom kole, zatímco její manžel Duncan přebírá veškerou zodpovědnost za děti. Jaké je Maggiino překvapení, když jednoho dne po návratu z práce zjistí, že Duncan zmizel a dcerku se synem nechal doma samotné.
Zoufalá žena se snaží manžela najít. Zjištění, že za útěkem není klasická druhá míza, jak by se dalo čekat, ale něco mnohem závažnějšího, otřese jejím doposud klidným životem. Ke všemu je tady vražda ženy, jež se Maggie nápadně podobá.
Tento případ je přidělen Tomu Douglasovi, ten zjistí, že nitky vedou k vraždám spáchaným před dvanácti lety. Jak do toho zapadá Duncan? A co Leo, bývalá Tomova přítelkyně, která se záhadně vypařila? Když k tomu přičteme vraždy žen, jež jakoby Maggie z oka vypadly, máme tady opravdu složitý případ. Policie si nesmí dovolit plýtvat časem, vypadá to, že další obětí by mohla být právě sama Maggie.

Zabij mě znovu je v pořadí pátým (v ČR čtvrtým) románem britské autorky Rachel Abbottové, v němž oblíbený detektiv Tom Douglas řeší zapeklité případy s opravdu propracovanými zapletkami. Nejedná se pouze o běžnou detektivku, v níž se řeší vražda. Do rukou se vám dostává thriller s prvky psychologického románu. V každém díle je vyřešen konkrétní případ, zároveň autorka přibližuje osobní dějové linky hrdinů. Sledujeme tak životní kroky Toma Douglase a jeho blízkých, které se s každým dalším příběhem rozvíjí. Vůbec nevadí, když sérii nebudete číst postupně, ale na přeskáčku.

Četla jsem všechny díly, které u nás byly zatím vydány, a Zabij mě znovu se podle mého názoru řadí mezi ty nejdrsnější. Autorka dokáže čtenáře držet v šachu a dokonale mást mozkové buňky. Ve chvíli, kdy si myslíte, že víte na čem jste, vás vyvede z míry nečekanými dějovými zvraty. Nechá ve vás hlodat červíčka pochyb, takže si možná položíte otázku, jak dokonale znáte své blízké. I Maggie si v průběhu děje uvědomuje, že o svém muži vlastně vůbec nic neví, byť si s ním pořídila dvě děti a zakotvila v přístavu zvaném manželství. Zjišťuje, že Duncanova minulost je úplně jiná, než jak ji vylíčil svému okolí.

S románem Rachel Abbottové určitě nesáhnete vedle, máte-li v oblibě psychologické thrillery. Zabij mě znovu má navíc i punc klasické anglické detektivky. Poutavý a zároveň akční styl psaní je zárukou, že se vám do rukou dostala dost dobrá četba.


(Za recenzní ebook děkuji nakladatelství Neoluxor)

Kdo si umí život vychutnat, ten žije doopravdy

Když Martě Davouze vyšla kniha Dům v Bretani, mezi čtenáři vyvolala hotové pozdvižení. Autorka, která se po padesátce znovu vdala za šarmantního Francouze, v ní popisuje střípky ze společného života v půvabné francouzské provincii. Nyní vychází pokračování nesoucí název Loď v Bretani.



Marta Davouze v nové knize navazuje na historky ze svého francouzského života, které si čtenáři tak moc oblíbili. Není to příběh v klasickém slova smyslu, jednotlivé epizody na sebe nenavazují. Jedná se o soubor příhod, které Marta s manželem, rodinou a přáteli zažila. Prostřednictvím knihy tak můžete i vy poznat kouzlo půvabné, i když leckdy nevyzpytatelné Bretaně. Chcete se projet na lodi a dát si vepřové kotlety s čokoládou? Nebo poznat autorčino vyvdané francouzské příbuzenstvo? Se šarmem sobě vlastním vám naservíruje čtení, z něhož čiší humor a zároveň noblesa i elegance.



Dobře ušitá pomsta

Pro maloměsto je typické, že si lidé vidí až do talíře, vědí o sobě téměř všechno, byť by navenek jeden o druhém křivého slova neutrousili. A přesně tak to chodí v australském městečku Dungatar.
Ale jak už to bývá, občas se rozčeří i ta nejklidnější voda a potom se nestačíte divit, co všechno sebou vezme…

Švadlena Tilly Dunnageová se po dvaceti letech strávených v cizině vrací domů. Plánuje jen návštěvu matky, a pak chce zase zamířit dál. Nakonec v Dungataru zůstává, i přes nevraživost místních, kteří ji nemají rádi. Tilly totiž neměla šťastné dětství, provázelo ji stigma nemanželského dítěte a stala se obětí šikany, která vyústila v tragédii. Říká se, že čas je lékem na všechno a dvacet let, to je úctyhodně dlouhá doba. Roztrhané šaty můžete vyspravit, platí to i pro narušené vztahy?

Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor

A abych nezapomněla – podle knihy je natočen i film se skvělou Kate Winslet. V dalších rolích se objeví třeba Liam Hemsworth (asi znáte spíš jeho bráchu Chrise) nebo agent Smith – tedy Hugo Weaving :-).


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Jít za štěstím

Někdy je třeba změnit lokál. Třeba když víte, že vám tam, kde žijete, pšenka moc nepokvete. Irka Eilis se vydává hledat štěstí do Ameriky. Podaří se jí začít nový život daleko od domova a svých nejbližších?


Eilis Laceyová žije s matkou a sestrou Rose v Irsku. Píší se padesátá léta dvacátého století a pro Eilis je těžké najít si zaměstnání, i když chvíli pracuje v obchodě, jemuž pevnou rukou vládne despotická majitelka. Když už to vypadá, že Eilis uvízne v začarovaném kruhu, přichází otec Flood, katolický kněz, a nabízí jí šanci na nový život. Má to jednu podmínku – Eilis musí opustit rodinu a vydat se za oceán. Nebude první ani poslední, její bratři žijí v Anglii, kde si našli práci. Amerika je sice o kus dál, ale nabízí Eilis možnosti, o jakých se jí v Irsku ani nesnilo.




Já osobně se taky hodně těším na film:

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Nuda v Anglii? V Hinstonu rozhodně ne!

Volné pokračování knihy Jak si na anglické zahradě vypěstovat českého trpaslíka přibližuje další osudy Hany Parkánové-Whitton, české spisovatelky, která se provdala do Anglie. Přestěhováním do malé vísky Haně začíná nová životní etapa lemovaná leckdy dobrodružnými zážitky při poznávání britského životního stylu.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Když hlava a srdce nejdou ruku v ruce


Grace Sheridanová má úspěšný rok. Nejenže získala roli v muzikálu na Broadwayi, stále žhavá je i její láska k “Briťákovi” – mladému anglickému herci, který slaví úspěchy v Hollywoodu. Vůbec nevadí, že je Jack o devět let mladší než Grace. A už vůbec nevadí to, že je dělí celá Amerika. V dnešní digitální době to není žádný problém. Takový sex po telefonu dokáže vztah okořenit a nabít obzvláště silnou energií. Zrzka má kolem sebe i pár dobrých přátel, kteří se ji snaží rozptýlit.
Vše, co Grace má, si musela vybojovat. Postavu, úspěch i lásku, a tak není divu, že o sobě talentovaná zrzka pořád pochybuje. Co když nebude svému kolouškovi Jackovi stačit? Je tak mladý a pořád při chuti. Ona má třiatřicet let, pro většinu žen je to čas akorát na vdavky a děti. Měla by se tomuto všeobecnému diktátu podřídit?

Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor: 

http://neoluxor.cz/blog/recenze/kdyz-hlava-a-srdce-nejdou-ruku-v-ruce–638/

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)