Víkend s Miriam

Miriam a Rostislav. Patří k sobě, nebo ne? Jak to s jejich vztahem vlastně je? Miriam je krásná herečka. Excentrická, bohémská a neskutečně chaotická. Vysokoškolský pedagog Rostislav je její pravý opak. Stojí nohama na zemi a nejvíc ho zajímá práce, do níž je ponořen až po uši. Život mu prokluzuje mezi prsty, hodně pozdě zjistí, co pro něj Miriam vlastně znamenala.

Víkend s Miriam se z převážné části odehrává za totality. Rostislav vzpomíná na osudovou ženu, s níž ho pojilo pouto přátelství, které se bál překročit. Miriam přežila dva manžely, a byť ji okolí má za potvoru, která svým mužům do hrobu určitě pomohla, opak je pravdou. Rostislav na to přichází při zpětném promítání důležitých chvil, které prožil, a jež ho s Miriam spojují.

Z převážné části se děj poměrně krátkého, leč citově hutného příběhu odehrává za vlády komunismu, v době, kdy se za kulturou chodilo domů. Bytové divadlo nebo tajné rozmnožování zakázané literatury, emigrace umělců, to vše dotváří kolorit tehdejších časů. Dějová linka Miriam a Rostislava se střídá s pohledem do velmi osobní zóny spisovatelky, v níž dává čtenáři nahlédnout do svého života poznamenaného nemocí. I když těchto zápisků není moc, zasáhly mě asi nejvíc z celého díla.

Co se hlavních hrdinů týče, nejsou příliš čitelní, jen velmi těžko jsem jim rozuměla. Bohémská Miriam na mě působila vyzývavě a trochu lacině, Rostislav zase jako někdo, koho je třeba do všeho popostrčit. Tím, že je vyprávění pojato ich-formou z pohledu Rostislava, takže Miriam vnímáme jen zprostředkovaně, máme pohled jen z jedné strany. Celkově příběh vyznívá zvláštně a tak trochu beznadějně, stejně jako šeď let sedmdesátých, kam je převážná část děje zasazena.

Víkend s Miriam je bohužel posledním literárním setkáním se spisovatelkou Martou Davouze, která letos podlehla zákeřné nemoci. Stejně jako v předchozích dílech i tady máme možnost prožít zajímavý a neotřelý příběh a vychutnat si styl, jímž autorka proslula. Nejedná se o žádnou labutí píseň, protože když otevřeme kteroukoliv z knih Marty Davouze, vždy se bude jednat o příjemně strávené chvíle u noblesního čtení, v němž prim hraje kultivovaný projev a brilantní čeština.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla