#12KNIHZA12MESICU: POSLEDNÍ RODINA V ANGLII

První kousek z výzvy #12knihza12mesicu od @denisinsvet_denicek je za mnou.
🐕🐶
Můj oblíbený spisovatel Matt Haig a jeho neotřelý počin nazvaný Poslední rodina v Anglii.
🐶🐕
Vypravěčem je pes, labrador Princ, věrný strážce a ochránce své lidské rodiny. Podle psí úmluvy musí dohlížet na to, aby jeho lidé byli šťastní a spokojení. Ale všechno se začne hroutit a rozpadat a rodina už při sobě nedrží jako dřív. Princ ji chce zachránit za každou cenu, což se mu příliš nedaří, až pak jednou udělá něco, co má pro něj fatální dopad. Ale pomůže to jeho rodině?
🐕🐶
Tohle je hořkosladké čtení o vztazích, o dospívání a problémech, které z toho všeho vyplývají. Pes jako vypravěč je hodně zajímavý prvek. Já pak hodně přemýšlela, co naše hafa, jestli na nás taky dohlíží a co si myslí. 🙂
🐶🐕
Matt Haig je skvělý vypravěč, jeho romány jsou kombinací humoru, smutku, jemné ironie a sarkasmu a hlavně jsou trefnou sondou do vztahů mezi lidmi. Já ho mám hodně ráda pro jeho empatii, vnímavost a schopnost proniknout do vztahů až na dřeň.

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Pojízdný krámek snů

Knihy, knihy, knihy, Skotsko, knihy, knihy, Skotsko, láska, knihy, knihy… Tak nějak v kostce by se dal shrnout děj půvabné knihy Pojízdný krámek snů od mé oblíbené spisovatelky Jenny Colganové. Kápla mi do noty nejen tématikou, ale i reáliemi.

Příběh Niny, introvertní knihovnice, která se kvůli rušení knihovny musí se svou prací rozloučit, potěší všechny milovníky knížek. Nina se rozhodne udělat radikální krok. Jede do Skotska, kde chce koupit starší dodávku a z vyřazených knih zachráněných ze zrušené knihovny, plánuje vytvořit pojízdné knihkupectví. Podaří se jí to? A co láska? Kdo získá srdce plaché Niny – roztomilý strojvedoucí, ztracený v cizí zemi a toužící po spřízněné duši nebo zamračený, protivný farmář, u kterého si Nina pronajala bydlení?

Pokud jste už od Jenny Colganové něco četli, tak se vám bude určitě líbit i tahle knížka. Potěší romantické duše, knihomoly i fanoušky Skotska. Když si budete číst o tom, jak se Nina s touto drsnou krajinou sžívala, budete se chtít okamžitě do Skotska vydat. Nejlépe s dalším románem autorky. 🙂

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Zkouška dítětem

Claudii je pětatřicet, pracuje jako redaktorka v knižním nakladatelství. Práce ji baví, je spokojená, srovnané má i životní priority. Stoprocentně ví, že nikdy nebude chtít děti. Prostě na to nemá ty správné „buňky“, biologické hodiny jí netikají a tikat ani nebudou. Claudie není žádný Herodes, miluje své synovce a neteř, stejně jako děti přátel. Jen prostě nemá v plánu šířit dál své geny. Když najde společně spřízněnou duši, je šťastná. Ben po dětech taky netouží, jejich manželství bude spokojeně fungovat i  bez  nich.

Jak se to říká? Člověk míní, Pánbůh mění? V tomto případě je to jeden z manželů, kterému se priority přerovnají do nového komínku, na jehož vrcholku je právě touha po dítěti. Kdo změnil názor, Claudie nebo Ben, koho tipujete?

Tuhle knížku jsem koupila v Levných knihách. Upřímně, kdybych se měla řídit příšernou obálkou, asi by mě od nákupu odradila. Naštěstí znám autorku, jejíž další dvě knihy vydalo nakladatelství Domino, takže jsem věděla, do čeho jdu.
Zkouška dítětem je sice staršího data (originál vydání je z roku 2007, u nás vyšla v Argu o dva roky později), pořád je její téma aktuální.

Jedná se o společenský román řešící podstatnou otázku každého vztahu. Děti. Ne každý je chce mít, ne každý po nich touží. Já mám děti dvě a jsem za ně ráda, byť nejsem taková ta matka kvočna. Zároveň chápu i ty, kteří se rozhodnou pro život bez nich. Je to jejich věc a jejich rozhodnutí.
Autorka se ožehavého tématu nebála a napsala čtivý román, který nikomu nestraní ani neubližuje, a je na vás, jak ho budete vnímat.

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: V případě neočekávané události

Zavedla jsem novou rubriku a pevně doufám, že na ni nebudu zapomínat :). Je to v podstatě taková mini pidi recenze na knížku, která mě hodně zaujala a já ji chci doporučit dál.

Nejen na víkendové čtení bych vám ráda doporučila knížku V případě neočekávané události, kterou vydalo nakladatelství Argo.
Napsala ji americká autorka Judy Blume, ve své vlasti velice oblíbená. Já se přiznám, že to byla první knížka, kterou jsem od ní četla a moc se mi líbila. Abych pravdu řekla, nevěděla jsem zpočátku, co mám od tohoto románu čekat. Považte sami – na malé americké městečko spadnou během pár měsíců tři!!! dopravní letadla. Co autorka bude na čtyřech stovkách stran rozebírat? Jak to chce pojmout?
Čekalo na mě hodně příjemné knižní překvápko, s kterým se mi ve finále jen těžko loučilo.

Román se odehrává v padesátých letech minulého století a ta úžasná atmosféra je v příběhu hodně znát. Ženy nosí rudé rtěnky, lakují si nehty, začínají se pomaličku prosazovat v mužském světě… I přesto se nadále ctí rodina, dobré jídlo a tradice. Do popředí vystupuje židovská rodina Ammermanových s krásnou svobodnou matkou Zrzi a její patnáctiletou dcerou Miri. Kolem nich a kolem spousty dalších obyvatel městečka se točí události, které jimi pořádně otřásly. Pád tří letadel s tragickými následky, to vyštípe i toho nejhoršího cynika.
Autorka dokázala na základě vlastních zkušeností z mládí (ano, ona tyto pády zažila, není to fikce), vytvořit barvitou mozaiku osudů několika rodin z amerického maloměsta. Každého z nich se tyto události svým způsobem dotkly a poznamenaly jej.

Kniha se čte dobře, pokud máte rádi pomalejší tempo, kdy se zas až tak moc neděje, ale do detailů je popsáno co, kde, kdy, s kým a jak, tak si to užijete. Miri se mi hodně líbila, je to jedna z nejsympatičtějších teenagerek, se kterými jsem měla v knižním světě tu čest.

Jsem ráda, že se mi tahle knižka dostala do rukou a doufám, že zaujme i vás.

Pečte chleba. Je to terapie, proti níž nemá krize šanci

Pamatujete si ještě na Polly z románu Ostrov s vůní čerstvého chleba, která po životní krizi opustila město a odjela na malý cornwallský ostrov, kde času vládne odliv a příliv? Začala tam péct chleba a díky své přátelské povaze se rychle začlenila mezi místní. Chtěli jste vědět, jak si Polly povede dál? Mám pro vás dobrou zprávu. Naše milá pekařka je zpátky. I se svým rozkošným papuchalkem Neilem a americkým přítelem Hucklem.

Pollyin život je jedna velká idylka. S Hucklem cukrují jako dvě hrdličky (pardon, vlastně tři, papuchalka Neila nelze vynechat) a pekárna si taky vede mimořádně dobře. Vůbec celý Mount Polbearne vypadá jako zalitý sluncem. Ale jak už to bývá, taková idylka nemá většinou dlouhého trvání. Paní Manseová, která pekárnu Polly pronajala, umírá a její hamižní příbuzní mají s podnikem jiné plány. Do městečka se navíc vrací Selina, vdova po charismatickém rybáři Tarniem, a nikdo neví proč. Ano, Tarnie je ten rybář, s nímž se Polly po příjezdu tak trochu zapletla. Na půvabnou pekařku čekají krušné časy. Znovu bude muset využít veškerý svůj důvtip, aby se odrazila ode dna a se šarmem sobě vlastním bojovala o své sny.


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)


Slavík

        

Píše se rok 1995. Stará paní, které nezbývá už příliš času, dostává pozvánku na setkání válečných hrdinů. Proč by zrovna ona měla jet do Paříže? Se životem i smrtí je smířená. Minulost je pro ni uzavřená kapitola. Jenže když její syn objeví kufřík se záhadným jménem, jenž vůbec nezná, vrátí se jí všechny vzpomínky na dobu, kterou by nejraději vytěsnila z mysli…

V roce 1939 Francouzi ještě vůbec netuší, jak zlé časy na ně čekají. V malé zapadlé vesničce se Vianne loučí s manželem, který jej povolán do zbraně. Všichni myslí, že je to jen na pár měsíců. Vše se mění po kapitulaci Francie. Vianne s malou dcerkou Sophií musí snášet německého důstojníka, který se k nim nastěhoval. Další problém představuje mladší sestra Isabelle, která je horkokrevná a dřív mluví, než jedná. Mermomocí chce pomáhat v odboji, čímž ohrozí rodinu své sestry. Má jí za zlé, že je pasivní a nesnaží se zapojit do protiválečné činnosti. Vianne se snaží chránit to nejcennější, co má, svou dceru. Obě sestry jsou přesvědčeny o své pravdě, tvrdohlavost i složitá rodinná minulost jim brání uznat, že by ta druhá mohla být v právu. Válka si však nevybírá a oběti budou muset přinést obě dvě.

Nesmírně působivý příběh je výpravnou sondou do života obyčejných lidí, kteří byli nuceni snášet útrapy války a zároveň v sobě našli sílu bojovat i milovat. Námětem mi kniha připomínala román Jojo Moyes Dívka, jíž jsi tu zanechal.


Slavík je tedy pořádná bichle, trochu slabší jedince zvyklé na menší formáty může polekat :-). Nenechte se odradit, za přečtení opravdu stojí. Vlastně jsem si díky ní uvědomila, jak těžké to lidé za války měli. Hladověli, báli se, opravdu nevěděli dne ani hodiny. Dnešní běžné starosti jsou proti těm válečným malicherné. Na konci jsem se neubránila slzám a bylo mi líto, že už je konec. Kristin Hannah zpracovala nelehké téma opravdu s citem a napsala působivý román, na něhož je po přečtení těžké zapomenout.

Řekni to chlebem

Život se někdy může zbořit jako domeček z karet. U Polly se tak stalo poté, co s přítelem vyhlásili bankrot po nevydařeném podnikání. Zatímco Chris se cítí ublížený, Polly se snaží napravit, co se dá. Ale když ten druhý nechce, je veškerá snaha marná.

Polly si sbalí svých pár švestek a zamíří do malého ospalého městečka na ostrově Mount Polbearne, kde se čas řídí podle přílivu a odlivu. Místo, kde dobrou noc už nedávají ani lišky, je pro Polly z nouze ctnost. Na nic lepšího jí peníze nezbývají. Houževnatá Polly se ale nevzdává. Pronajímá si byt v dezolátním stavu a uchýlí se ke své jediné jistotě – pečení chleba. A taky přilne k zatoulanému papuchalkovi, který jí vletěl do okna a stal se jejím jediným přítelem na ostrově.




Na břehu jezera

                                    

Maddie je vdaná za Ellise, syna bohatých rodičů. Ti se synovou volbou nejsou příliš spokojení. Mladý pár jim ani příliš šancí nedává, veškerý čas tráví s nejlepším kamarádem Hankem a lahví dobrého moku. Právě alkohol stojí za ostudou, kterou si mladí manželé uříznou na silvestrovském večírku roku 1944. Rozlícený otec jim poté zarazí přísun pravidelné apanáže.

Ellis s Hankem se rozhodnou odjet do Skotska, kde chce Ellis ulovit lochnesskou příšeru a dokázat tak otci, že je hoden jeho přízně. Starý plukovník se o totéž pokoušel již před lety, ale neuspěl. Maddie se cesta moc nezamlouvá, ale odjede taky.

Ve Skotsku na všechny čekají krušné chvíle. Vesničané nejsou příliš vstřícní vůči cizincům a navíc zuří válka. Potraviny jsou na příděl, což Ellis ani Hank nedokážou pochopit a myslí si, že pro ně bude připravený servis se vším všudy. Změny pociťuje i Maddie. Až v daleké cizině si uvědomí, že její manželství není tak idylické, jak si myslela a na svého muže se poprvé podívá jinýma očima, aby zjistila, že žije s cizincem, který si ji vlastně vůbec neváží.

Tak tenhle román jsem si toužila přečíst především proto, že se odehrává ve Skotsku. Drsný sever miluju! Měla jsem trochu obavy z lochnessky, říkala jsem si, aby z knížky nebyla náhodou druhá Bílá velryba. Naštěstí převažuje osobní příběh Maddie.

Příběh je vyprávěn ich formou, právě z pohledu Maddie, která si v knize projde pořádnou proměnou. Z trochu nafoukané, pořád lehce ovíněné dámičky se stává holka do nepohody, která se naučí uklízet a postarat sama o sebe.

Drsná skotská vysočina, svérázní vesničané a neustálý strach ze smrti… Najde se prostor i pro lásku?

Román Na břehu jezera je velmi půvabný, čtivý. Já jsem byla velmi mile překvapená. Vím, že autorka napsala i knihu Voda pro slony /tu jsem ještě nečetla, ale film jsem viděla/.
Moc ráda bych si od ní přečetla i něco dalšího.

Jsem Ir, jsem bojovník, jsem zrádce

Tyrone Meehan je zrádce. Ví to jeho rodina, ví to IRA a ví to on sám. Že si pod sebou řeže větev bylo jasné ve chvíli, kdy se ke zradě veřejně přiznal. Ale nic není jen černé, nebo bílé, prostřednictvím tohoto románu autor nechává Tyrona vyprávět svůj příběh…


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor:

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)

Design a site like this with WordPress.com
Začít