Nové kousky

Starší syn má brigádu. Trochu mu pomáhám, protože je to přes školní rok náročné a já mám na mateřské přece móóře času. 😜
Teď dostal první výplatu a za pomoc mi chtěl koupit knížku. A protože jsme byli v Levných knihách, tak se nám ten jeden kousek trochu pomnožil.  😍

Knižní listopad, den dvacátý osmý

Se zpožděním Knižní listopad, den dvacátý osmý a s ním téma dárek. Mně skoro nikdo knihy nechce dávat, mám jich prý v práci dost. Tak si tu radost většinou udělám sama. Dnešní opožděný dárek k narozeninám.

Klasika do knihovny


Mám novou knihovnu. Vlastně dvě. A možná budou i tři. Foto ukážu, až to vyfotím :-). 
No a do správné knihovny patří nějaká ta klasika. Severskou ságu Věčně zpívají lesy jsem dostala od manželovy maminky (slovo tchýně se mi opravdu nelíbí). Byly jsme spolu v Levných knihách a tam měli takové krásné vydání. Bylo mi řečeno, že něco tak úžasného bych měla mít ve své knihovně. No a tak to tam mám. 🙂

Jen taková perlička – knížky jsem dostala ještě před novou knihovnou. Asi ji ke mně přitáhly, jinak si to neumím vysvětlit. 🙂

A zase Levné knihy :-)

Nesmím tam chodit, nesmím tam chodit, nesmím tam chodit. Tak tohle si můžu opakovat dnes a denně a stejně nikdy neodolám. V Levných knihách se dají najít opravdu poklady.

Obě knížky naprosto skvělé. Zlaté náměstí je taková oddechovka o ženách ze současného Irska, autorka je moje oblíbená, mám ráda její styl psaní.
Sladké zapomínání – to je na první pohled romantika, ale pozor, opravdu jen na pohled. Hrdinka sice řeší milostné problémy, zároveň se kniha dotýká i tématu holocaustu.

Navnadila jsem vás? Vezmete LK útokem?

Už zase… :-)

Už zase jsem vlezla do Levných knih. Nikdy nemůžu odolat.
Jarmark marnosti je ještě loňská záležitost (vydyndáno v prosinci k svátku). Těšila jsem se, že si ji přečtu přes Vánoce, je to takové to „hutné“ zimní čtení. No nedostalo se na ni, takže čeká na dlouhé letní noci.

Další kousky jsem koupila minulý týden:

Starosta casterbridgeský je klasika od Thomase Hardyho. Četla jsem ji už kdysi před lety a ráda se k ní vrátím. Styl jeho psaní se mi líbí.

Astin deník je kniha, které bych si tam málem nevšimla. Napsala ji Barbara Vineová. Jestli je vám jméno trochu povědomé, možná jste jej zachytili v souvislosti s Ruth Rendellovou, je to totiž její pseudonym. Pro mě záruka skvělého psychologického románu.

Lahůdka na konec – to je Evropa v rodině. Popisuje osudy aristokratů z Pobaltí v průběhu 20. století. Mám takové memoáry ráda a pro Pobaltí mám slabost.

A než příště zabrousím do Levných knih, plácněte mě někdo přes ruku :-).