Madony z Leningradu

Marina a Dmitrij žijí léta ve šťastném manželství. Přežili válečné útrapy i obléhání Leningradu a po válce se přestěhovali do Ameriky. Nyní mají přes osmdesát let. Marině se začínají myšlenky toulat všemi směry, nejčastěji utíkají do minulosti… To nemilosrdný Alzheimer užírá její zdravý rozum a Dmitrij se tak stává svědkem postupného rozpadu manželčiny osobnosti. Situace se horší ve chvíli, kdy se chystají na svatbu své vnučky. Marinina mysl se vrací zpátky do válečných let, do doby, kdy byla mladou dívkou a pracovala jako průvodkyně v proslulé Ermitráži. Po dobu války musela být významná plátna ukrytá a Marina byla jednou z věrných strážkyní. Sama pro sebe si v mysli vytvořila svou vlastní galerii a promítala si milované obrazy, aby alespoň v myšlenkách unikla hrůzám blokády.

Román Madony z Leningradu kombinuje dvě náročná témata – válku a její útrapy a boj s nemocí. Debře Dean se podařilo velmi citlivě zpracovat obě témata tak, že jedno nepřebíjí druhé. Děj se odehrává ve dvou časových liniích, v obou je stěžejní postavou Marina, zachycená ve dvou klíčových podobách. Historická část popisující blokádu Leningradu je hodně emotivní a především drsná. Autorka popisuje krutou bitvu o přežití. Je jedno, jestli se jednalo o malé dítě, ženu v rozpuku nebo vetchého starce, válka semlela všechny a bez rozdílu. Tady nebylo příliš mnoho prostoru pro detailnější popis, přesto se spisovatelce podařilo nastínit sugestivní atmosféru, která se vryje do paměti.

I současná linie je hodně zajímavá, pasáže popisující Marininy výpadky paměti jsou realistické, člověk si uvědomí, jak křehká je lidská mysl. Debra Dean také lehce rozehrává rodinnou partii a do popředí posouvá dceru Helen, u níž nastiňuje její životní linii. Tady bych si dokázala představit samostatný příběh věnovaný právě jí. Helen po matce zdědila umělecký talent i urputnost, takže o zajímavý děj by nebyla nouze.

Román Madony z Leningradu vzdává hold umění a jeho kráse, je smutnou připomínkou všech válečných obětí a zároveň dává důraz na fakt, že rodinná pouta jsou nejdůležitější.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si titul můžete koupit.

Mrtvá zóna

Mrtvá zóna se právem řadí mezi kultovní romány Stephena Kinga a bývá doporučována zejména těm, kteří se s autorovou tvorbou teprve seznamují. Pro mě je toto dílo srdcovou záležitostí, je jednou z prvních kingovek, které jsem četla, navíc to byla verze slovenská. Osud Johna Smithe mě tehdy něčím zasáhl, zalíbil se mi Kingův styl psaní i pojetí mysteriózních příběhů. Jsem nesmírně ráda, že nakladatelství Beta spisovatelovy knihy znovu vrací na knižní trh a umožňuje tak dalším čtenářům objevit specifické charisma, kterým oplývají.

Když byl John Smith malý, upadl na kluzišti a bouchl se do hlavy. Když se probral, stalo se něco podivného. Hlavou mu prolétne událost, která se má teprve stát a při níž hrozí Johnnyho kamarádovi nebezpečí. Varování všichni berou jako blouznění a není divu, že na příhodu postupem času všichni včetně zraněného chlapce zapomenou. Uplyne několik let, z Johnnyho je učitel. S kolegyní Sárou má první rande, na pouti, kde se mu zčistajasna daří na kole štěstí. Ještě ten večer se mladík stává obětí drsné autonehody a upadá do kómatu, v němž je dlouhých pět let. Když se probere, jeho jasnovidecké schopnosti jsou zpět. Jsou pro Johnnyho přínosem nebo prokletím?

Stephen King napsal Mrtvou zónu koncem sedmdesátých let, což je znát na reáliích příběhu. Pokud se už předem děsíte, že na vás čeká něco jako okoralý silvestrovský chlebíček, mýlíte se. Ač je románu čtyřicet let, je aktuální a nadčasový. Jedním z témat je dlouhodobé kóma a jeho následky, zjistíte, jak těžké je vrátit se do běžného života po pěti letech „spánku“ a zjistit, že je všechno úplně jinak, od vztahů mezi lidmi, až po politickou situaci. Politika je dalším námětem, hrajícím důležitou roli. Jak už jsem uvedla výše, děj se odehrává v sedmdesátých letech, takže potkáte významné politické osobnosti tehdejší doby jako třeba Jimmyho Cartera, Richarda Nixona, s nímž je spojená aféra Watergate. Johnnyho nabyté schopnosti mohou ovlivnit další vývoj celé Ameriky.

Autor věnuje opět velkou pozornost hlavním aktérům. Nelze si neoblíbit Johna, jehož život mohl směřovat k úplně obyčejnému stylu života. Měl učit, vzít si Sáru za ženu, mít s ní děti a po jejím boku šťastně zestárnout. Místo toho čelil nátlaku společnosti, lidé ho buď uctívali nebo nenáviděli, média v něm měla tučné sousto. Oblíbíte si i Sáru, přestože se po Johnnyho nehodě jejich cesty rozdělily, i jeho dobráckého otce. Naopak, pít krev vám bude matka Vera, jejíž víra v Boha se proměnila v ryzí fanatismus.

Jak už to u Kinga bývá, kromě hlavní dějové linie si párkrát „odskočí“ i jinam, líčí zdánlivě nesouvisející linky postav, které na první pohled do příběhu nepatří, aby je ve finále dokonale propojil jako kabely v elektrickém obvodu.

Mrtvá zóna má v sobě vše. Romantiku, napětí, tajemno i trochu politického pletichaření. I přes mysteriózní námět působí velmi lidsky, určitě budete soucítit s Johnnym a fandit mu. Je to jeden z nejcharismatičtějších a nejsympatičtějších Kingových hrdinů a musím říct, že jsem kvůli němu měla i na krajíčku.

Pokud jste milovníky románů Stephena Kinga, určitě si Mrtvou zónu nenechejte ujít, je to „must have“ každého fanouška.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu můžete koupit.

Slib

Katharina a Peter se setkávají uprostřed války, aby uzavřeli manželství. Nikdy předtím se neviděli, ale to není podstatné. Důležité je, že díky sňatku se Katharina bude moci vymanit z vlivu rodičů. Důchod válečné vdovy, který by v případě Peterovy smrti dostávala, by jí umožnil vlastní bydlení. Peter by díky propustce, na kterou má jako ženatý voják nárok, mohl navštívit rodiče.

 Katharina žije s rodiči v malém bytě a pracuje jako úřednice v bance. Peter, civilním povoláním učitel, je momentálně na ruské frontě jako voják wehrmachtu. Mladí lidé, kteří by se za jiných okolností možná ani nepotkali. Oba věří, že po skončení války bude jejich vlast prosperujícím státem, ve kterém budou oba spokojeně žít. Tak jak to führer svému Německu naplánoval, tak jak to má být. Společný sňatek je pro oba vstupenkou ke splnění jejich přání.

Mezi Katharinou a Peterem se během líbánek vytvoří pevné citové pouto. Válka je ovšem neúprosná a oni se musí po pár dnech rozloučit. Jejich naději na společný život udržují dopisy, které si během odloučení píšou s vědomím, že není jisté, jestli se ještě vůbec někdy uvidí. A pokud se tak stane – dokážou navázat tam, kde skončili? 

Román Slib přináší pohled na 2. světovou válku tentokrát očima Němců. Ne všichni měli Hitlera jako modlu, spíše věřili v sílu Německa. Většina z nich žila obyčejné životy a věřila, že konec války přinese jejich zemi úspěch. Když se ale karty obrátí a německá armáda ztrácí svou pozici, je najednou všechno jinak.

Autorka knihy je Irka, němčinu studovala na vysoké škole a dlouho jí trvalo, než se odvážila knihu napsat. Měla pocit, že nemá oprávnění o Německu a jeho historii psát. Nechala se ale inspirovat německým spisovatelem Heinrichem Böllem, který také, stejně jako knižní hrdina Peter, bojoval ve wehrmachtu. Po válce žil v Irsku, o svém pobytu napsal Irský deník.

Román Slib je nejen křehkým příběhem o lásce, ale také výpovědí o životě obyčejných lidí ve válečném Německu.

Dallas 63


Jakeovi Eppingovi je pětatřicet let, učí angličtinu a právě se rozešel s manželkou. Když si ho zavolá majitel místí restaurace, netuší, že se jeho dosud poklidný život obrátí naruby.
Jake se pod novou identitou se vydává do minulosti, aby zabránil atentátu na prezidenta Kennedyho. V malém městečku nedaleko Dallasu se usadí jako George Amberson a sžívá se s místními lidmi. Jeho životní láskou je knihovnice Sadie. Oba toho mají mnoho společného  – minulost s problémovým člověkem i lásku k hudbě a tanci. George však musí být ve střehu – bedlivě sleduje podivínského samotáře jménem Lee Harvey  Oswald,  který je klíčovou osobou v atentátu na Kennedyho. George musí za každou cenu vražednému útoku zabránit. Jenže má člověk právo měnit minulost? 
Po dlouhé době „kingovka“, kterou jsem nemohla odložit. Některé jeho knížky se mi líbí jen zčásti, některé vůbec no a některé přečtu jedním dechem. Dallas 63 se řadí k těm posledním. Mistr strachu ukázal, že ještě pořád umí, a že ještě neřekl, tedy nenapsal poslední slovo. 

Kouzelník


Román Kouzelník čtenáře zavádí do Paříže, kde byl napaden malý chlapec. Vyšetřování vede komisař Ludovic Mistral, který se právě vrátil ze stáže v USA a své nabyté zkušenosti chce využít v praxi. Indicie případu ukazují na vraždy malých chlapců, které se udály před dvanácti lety a staly se noční můrou celé Paříže. Vrahem byl dokonalý profesionál přezdívaný Kouzelník. Své malé oběti lákal na karetní triky. Román sleduje nejen vyšetřování otřesné kauzy, ale také Kouzelníkův život po návratu z vězení, kde si odpykával trest za znásilnění starší ženy. Kouzelník je rafinovaný vrah, který trpí traumatem zneužívání ze strany otce, když byl ve věku zavražděných chlapců. Zároveň je profesionál, po kterém nezůstávají téměř žádné stopy. Policie je bezradná, další chlapec je nalezen mrtvý. Ludovic Mistral, který má dva malé syny, se uchýlí k jedinečnému řešení. Promluví v televizi, kde nejen veřejnosti, ale především samotnému vrahovi vyloží karty na stůl a poskytne kompletní informace o Kouzelníkově profilu v naději, že to povede k jeho zatčení…
Jsem velkým příznivcem anglických nebo severských krimi, toto je po hodně dlouhé době první francouzská, kterou jsem četla. Je mimořádně čtivá, autor fakt umí psát a taky ví, o čem píše – je policista. Každopádně byly pasáže, které jsem přeskakovala, právě vraždy malých chlapců, protože jednoho mám doma, takže mi to moc dobře na duši nedělalo. Skvělý byl pohled přímo do vnitřního světa Kouzelníka.


Černočerná tma

Čtyři temné povídky, při jejichž čtení mrazí v zádech. Všechny spojuje pomsta ve formě zločinu nejkrutějšího – vraždy. A také myšlenky, že nemůžeme dokonale znát nikoho, ani toho nejbližšího člověka, o němž si myslíme, že víme vše. První povídka s názvem „1922“ přináší zpověď bývalého farmáře, který se doznává k vraždě vlastní ženy. Vykonal ji jen proto, že jeho manželka chtěla prodat pole, která zdědila, velké firmě a odstěhovat se do města, zatímco on chtěl dál farmařit. S vraždou mu pomáhá jeho mladičký syn, který se nechá otcem zmanipulovat. Nějakou dobu pak vedou poklidný život, jenže špatné svědomí ze spáchaného zločinu je dostihne a tragicky zasáhne do jejich osudů. Ve druhé povídce „Velký řidič“ oblíbená spisovatelka detektivních příběhů míří na setkání se čtenáři, při zpáteční cestě je však znásilněna řidičem dodávky. Při své pomstě využívá teoretických znalostí, které doposud uplatila ve své tvorbě. Netuší, čeho všeho je v rámci msty schopná. Povídka „Prodlužování času“ vypráví příběh těžce nemocného Streetera, který umírá. Potkává muže, jenž mu nabízí, že mu prodá prodloužený život. Podmínkou je, že Streeter musí tajemnému prodejci prozradit jméno někoho, koho ve svém životě opravdu nenávidí. V poslední povídce nazvané „Dobré manželství“ se potvrzuje ono rčení, že si nemůžeme být opravdu jistí tím, že známe dobře své blízké. To zjistí Darcy, která úplnou náhodou objeví tajnou skrýš svého manžela, z něhož se vyklube dlouho hledaný masový vrah. Darcy se musí ujistit, že její muž už opravdu nikomu neublíží.
Povídky v tomto souboru jsou velmi čtivé, s překvapivým závěrem, který, jak už to u mistra horroru bývá, jsme vlastně tak trochu čekali. Já jsem si čtení povídek opravdu užívala, i když byly místy poněkud nechutnějšího rázu :), ale pan King si to může dovolit napsat, k němu to tak nějak patří a nepůsobí to vulgárně. Vřele doporučuju všem jeho příznivcům i milovníkům napětí i tajemna.

Světová výstava

Román je autorovým ohlédnutím za raným dětstvím. E. L. Doctorow žil s rodiči, bratrem a babičkou v New Yorku, vyrůstal v židovském prostředí, rodinné kořeny sahají k ruským uprchlíkům. Malý Edgar zbožňuje maminku, obdivuje svého bratra a je uchvácen všemi možnými technickými novinkami své doby.
Prostřednictvím autorových vzpomínek poznáváme newyorské čtvrti Manhattan a Bronx 30. let 20. století, kdy bylo v ulicích celkem bezpečno a rodinné klany držely pohromadě. Edgar vyrůstá v milující rodině, kterou řídí maminka. Tatínek provozuje obchod s gramofonovými deskami, je trochu víc bohém. Mají se tedy co ohánět, aby vyšli s rodinným rozpočtem, což není v období hospodářské krize jednoduché. Malý Edgar pozoruje svět kolem sebe, novým věcem a poznatkům se učí od svého staršího bratra. Jeho poklidný svět je ale ohrožen poté, co málem umírá na prasklý apendix. Vše naštěstí dobře dopadne. Ve škole se Edgar sbližuje se spolužačkou Meg. Díky ní se dostává na Světovou výstavu, která je v roce 1939 pořádána v New Yorku. Výstava je jakýmsi symbolickým předělem doby postižené hospodářskou krizí, která si i přes to zachovala jistý půvab a kouzlo, a nadcházející hrozbou 2. světové války.