Historička Lucy Worsleyová přináší neotřelý pohled na život jedné z nejznámějších anglických spisovatelek přelomu 18. a 19. století. Jane Austenová byla a je pojmem nejen v rodné Británii, podmanila si srdce čtenářů (především tedy čtenářek) na celém světě. Kdo by neznal romány Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Emma nebo Mansfieldské panství? Jaká byla jejich autorka jako člověk?
Autorka publikace představuje Jane Austenovou nejen jako spisovatelku, zaměřuje se najejí osobní život. Sledujeme ji od dětských střevíčků až po brzký skon v pouhých dvaačtyřiceti letech. Jane pocházela z osmi sourozenců, měla šest bratrů a starší sestru Cassandru, s níž ji pojil mimořádný vztah, velmi si spolu rozuměly.
Jane se, stejně jako Cassandra, nikdy neprovdala. Žila obklopena příbuznými, často cestovala a věnovala se psaní. Tradovalo se, že když se zabývala klasickými ručními pracemi, často odbíhala ke svému psacímu stolu, aby si zaznamenala poznámky ke knize. Velkým podporovatelem jejího psaní byl otec George.
Kromě klasických životopisných údajů, které jsou však obohaceny o nevšední a málo známédoplňující informace, se kniha zabývá také životním stylem tehdejší doby, zvané georgiánským obdobím. Ženy byly zcela závislé na mužích. Pokud zemřel otec rodiny, o něžnější část příbuzných se museli postarat muži. V případě matky a dcer Austenových to byli bratři. Tuto tématiku Jane Austenová otiskla do knihy Rozum a cit.
Austenovi se také často stěhovali. V několika románech se jako destinace objevuje přímořské město Bath, které však spisovatelka ze srdce nenáviděla a toužila se přestěhovat někam jinam, což se jí později splnilo. Austenovic ženy neseděly jen s rukama v klíně, aktivně se zapojovaly do chodu domácnosti, a stejně tak se věnovaly zábavě a hrám.
Publikace Jane Austenová je velmi výpravná a obsáhlá. Není to biografie v beletristické formě, ale poctivý historický dokument, v němž se podařilo proniknout do nejmenších skulinek osobního i společenského života rodiny. Na povrch vyplouvají i zajímavosti o povrchním vnímání lidí tehdejší doby. Jediná podoba Jane Austenové, která se zachovala, je v podobě skici, jíž namalovala sestra Cassandra. Není příliš lichotivá a Jane vykresluje jako nehezkou ženu s hrubými rysy. Pro oči veřejnosti musel být portrét přemalován do lichotivější podoby. Stejné pokrytectví Austenovi projevili, když se „zbavili“ postiženého syna George, kterého raději odeslali na výchovu do pěstounské rodiny.
V knize je podobných, lehce pikantních a překvapivých informací mnohem víc. Nejedná se o suchopárné memorování známých faktů, Lucy Worsley je dokázala okořenit humorem i nadhledem a přitom zachovala eleganci a noblesu historických dokumentů.
Toto nevšední dílo ocení příznivci anglických reálií a historie, zároveň potěší fanoušky Jane Austenové, kteří se o své oblíbené mistryni slova rádi dozví něco nového.
Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla
knihomilka.home.blog 