Láska v područí ostnatého drátu

Zdroj: Chrudimka.cz

Román Tatér z Osvětimi přináší životní příběh slovenského Žida Lalea Sokolova, který díky svému optimismu, nezdolné síle a přátelské povaze přežil Osvětim. Neváhal riskovat, aby pomohl druhým. Bát se začal ve chvíli, kdy se zamiloval…

Lale se do koncentračního tábora dostal, protože chtěl zachránit své nejbližší. Díky neuvěřitelné dávce štěstí začal pracovat jako pomocník tatéra, později se stal tatérem sám. Získal několik výhod, ale nenechával si je jen pro sebe, využíval je i pro ostatní. Dělil se o jídlo, obstarával léky, stal se dobrou duší tábora. Když potkal Gitu, zamiloval se doslova na první pohled. Vzájemná láska jim pomáhala přežít nejtěžší chvíle a dodávala naději, že jednou bude líp.

Heather Morrisová začala původně zpracovávat Laleovy vzpomínky jako scénář, později je převedla do podoby románu. Autorka píše bez zbytečných příkras a nudných popisů, je věcná a snaží se zachovat autentičnost, což se jí podařilo, z knihy vyzařuje ponurá atmosféra, která přechází v strach a obavy, kdykoliv šlo Laleovi o život. V kontrastu s tím je nádherné sledovat, jak v područí ostnatého drátu vzniká ten nejkrásnější cit, na který jsou i nejtvrdší bachaři krátcí.

Na téma holokaustu a života v koncentračních táborech už byl napsán bezpočet knih, ať už v žánru literatury faktu nebo beletrie. Ptáte se, proč by vás měl zaujmout zrovna Tatér z Osvětimi? Za zmínku stojí práce, kterou hlavní hrdina vykonával. Pozice tatéra ho sice trochu privilegovala oproti souputníkům, zároveň šlo o činnost, kdy musel, chtě nechtě, tetovat identifikační čísla na ruce vězňů, aniž by záleželo na tom, jestli je to dospělý nebo malé vystrašené dítě. Občas byl svědkem toho, jak si doktor Mengele vybíral své pokusné králíky a nemohl tomu zabránit.

Poměrně dobře je zde vylíčen běžný život v táboře, třeba rutina denního režimu, kdy vězni po pár týdnech nevěděli, jestli je pondělí nebo neděle, či nevyzpytatelné nálady bachařů, které je nutily k neustálé bdělosti a ostražitosti. I přesto si Lale s Gitou dokázali najít čas i prostor, aby se mohli tajně scházet. A právě milostná linka dodává knize nádech lidskosti. Tím, že si mohli projevit náklonnost, dovolit se zamilovat a občas podlehnout vášni, byla svým způsobem revolta proti nacistům.

Tatér z Osvětimi je upřímný příběh psaný od srdce. Možná vám přijde v určitých momentech trochu naivní, ale i přesto v něm převažuje víra a naděje v lepší zítřky.

Za recenzní e-book děkuji portálu Chrudimka.cz, kde recenze primárně vyšla

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s