Ohnivé květy

Dvě ženy, jejichž životy dělí sto let, spojuje nádherný šál s aksamitníky, a také město, které jim oběma vzalo to nejcennější.

New York, září 1911. Zdravotní sestra Clara pracuje v nemocnici na Ellisově ostrově. Zde jsou umístěni přistěhovalci, kteří kvůli nemoci musí projít karanténou. Jedním z pacientů je Welšan Andrew, jenž onemocněl spálou. Na stejnou nemoc mu ještě na lodi zemřela manželka. Zůstal mu po ní jen nádherný šál s aksamitníky. Se ztrátou se nedokáže vyrovnat, a právě v jeho žalu se zrcadlí ten Clařin. Jen náhodou unikla spárům obsáhlého požáru, ale viděla, jak v něm umírá muž, kterého milovala.

New York, září 2011. Ani po letech nepřekonala Taryn smrt milovaného manžela, který zahynul v troskách Světového obchodního centra. Snaží se žít i s nesmírnou bolestí v srdci a s výčitkami, že za manželovu smrt je zodpovědná. Na desáté výročí osudové tragédie se v novinách objeví fotka, na níž je zachycena Taryn sledující pád Dvojčat. V rukou drží šál s aksamitníky, přesně ten šál, s nimž kdysi Andrew přišel do nemocnice.

Susan Meissner spojila dvě sobě podobné reálné tragédie a na jejich základech vystavěla nádherný, emocemi tryskající příběh o lásce, ztrátě a o tom, zda-li je nutné vždy říkat pravdu. Obě hrdinky bojují se svým svědomím, trápí je myšlenka, že jsou za smrt svých blízkých zodpovědné, protože kdyby tehdy udělaly něco jiného, mohlo vše dopadnout úplně jinak. A jakou roli v obou případech hraje onen nádherný šál? Je významným pojítkem mezi oběma ženami. Neznaly se, neměly spolu, kromě podobného životního osudu, nic společného. Přesto jim oběma svým způsobem do života zasáhl.

Autorka využila tolik oblíbeného motivu, kdy se prolínají dvě časové linky, aby ve finále nabídly ucelený a propojený příběh, v němž vše zapadá na správné místo. V případě Ohnivých květů je větší pozornost věnována linii z roku 1911, v níž vystupuje zdravotní sestra Clara. Susan Meissner nastiňuje chod nemocnice na počátku 20. století a popisuje, jak bylo pečováno o přistěhovalce v karanténě, než mohli vkročit do své vysněné destinace. Líbilo se mi, že i když autorka naznačuje možnou milostnou linii, nesklouzává do klišé a nenechá hrdinku spadnout do osidel lásky hned na první dobrou.

Taryninu příběhu je věnována pozornost menší, což mě trochu mrzelo, její linie by zasloužila více rozvinout. V každém případě autorka na Taryn i Claře ukázala, jak prožitá traumata a výčitky svědomí dokážou člověka psychicky paralyzovat.

Netajím se tím, že jsem milovnicí poklidných příběhů, které nemusí nutně sršet akcí, ale jejichž síla tkví v tom, jak hluboce se autor dokáže ponořit do svých postav. Susan Meissner se to podařilo a napsala citlivý, emocemi nabitý román, v němž hlavní roli hraje láska i svědomí. Můžeme druhým zasahovat do života a ničit jim iluze? Kdy je dobré říkat pravdu a kdy raději mlčet?

Ohnivé květy jsou v každém případě nádherným příběhem, po jehož dočtení zůstává v hlavě plno otázek a témat k přemýšlení.

Děkuji Megaknihám za příležitost přečíst si tuto knížku, pro mě to byla jasná trefa do mého knižního vkusu. Knihu můžete koupit na eshopu.

3 komentáře: „Ohnivé květy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s