Vy neznáte Virginii Hallovou? Vážně ne? No, přiznám se, já ji taky neznala. Vůbec jsem o této výjimečné ženě neměla absolutní ponětí, dokud jsem se s ní neseznámila prostřednictvím této knížky. A vám doporučuji to samé, zvláště obdivujete-li chytré a odvážné ženy, které se nebály měnit svět a riskovat své vlastní životy.

Sonia Purnellová sepsala biografii Virginie Hallové, ženy, která přiměla mocné, aby se jí báli. Agentka, špiónka, klíčová osoba britské rozvědky a francouzského odboje. Co všechno dokázala, aby napomohla k vítězství ve druhé světové válce?

Virginia Hallová se narodila v americkém Baltimore. Studovala jazyky a ekonomii a toužila pracovat v diplomatických službách. Její velký profesní sen bohužel zhatila autonehoda v roce 1932, při níž přišla o nohu. Paradoxně se jí podařilo dostat do Oddělení pro zvláštní operace u britské rozvědky. Organizovala špionážní akce ve Francii, její podobiznu gestapo vyvěšovalo všude možně, přesto se jí dlouhou dobu dařilo unikat. I když byla později odhalena, uprchla do Španělska a posléze vedla proti nacistům partyzánskou válku. A to všechno navzdory svému handicapu.

Neviditelná žena je sice biografickou publikací, čte se však téměř sama, stejně jako nejnapínavější thriller. Sledujeme Virginii jako mladou houževnatou dívku i odvážnou ženu bojující proti nacistům. Kniha není suchopárným výčtem dat a skutků, Sonia Purnellová nabízí fascinující pohled do nitra odboje a špionážních služeb. Nebudu lhát, když přiznám, že se mi místy tajil dech. To, co dokázala Virginie s jednou nohou, bych nezvládla ani se zástupem asistentů. Můžeme jen hluboce smeknout před odvahou a energií této chytré, šikovné a krásné ženy.

I když je v text v podstatě bez přímé řeči a dialogů, není nudný a suchopárný. Akce a napětí dýchají z každé věty. Autorka se soustředila také na věcnou část a nezapomněla na vysvětlivky a doplňující informace, které tak napomáhají pochopit souvislosti a podstatné věci vztahující se k tématu. Tentokrát nechybí ani fotografická příloha, máme tak příležitost poznat Virginii Hallovou trochu blíže a osobněji.

Neviditelná žena vzdává hold nejen statečné a krásné Virginii, která předčila mnoho svých mužských kolegů a dokázala, že ani fyzický nedostatek nemusí bránit v akční činnosti.

Virginiin příběh se odehrává z největší části během druhé světové války. Autorka tak prostřednictvím Virginie seznamuje čtenáře se životem ve válkou zmítané Francii, kdy valná část bojů zůstávala na tajném odboji.

Co bylo s Virginií dál? Přežila válku? I to se dočtete v této osobité biografii, kterou doporučuji. Nejenže se seznámíte se zajímavou ženou, ale proniknete také do hlubin odboje a špionáže.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, titul si můžete koupit na eshopu nakladatelského domu Grada.

Zara Khoury žije v Dubaji. Na dálku si dopisuje se svou novou láskou a už se nemůže dočkat, až se uvidí. Odletí proto za ním do Liverpoolu, protože si myslí, že je ten pravý. V Liverpoolu bydlí Jim Glover. Už několik let tak trochu přešlapuje na místě a nedokáže se odrazit ani v osobním ani v profesním životě. Ale i na něj se konečně usmálo štěstí, v rozhlasové soutěži vyhrál luxusní BMW. Kdyby auto prodal, může začít nový život, vzít matku do Států za sestrami a vůbec. Jenže to by nesměl potkat Zaru. Tito dva lidé se teoreticky nikdy potkat neměli, ale stalo se. Od chvíle, kdy se jejich vozidla ne příliš romanticky „seznámila“ na cestě, začíná jejich společná cesta, která jim může úplně změnit dosavadní životy.

Román Neviděla jsem tě přicházet je dalším počinem z oblíbené edice 7lásky, jež spadá pod hlavičku nakladatelství Metafora. Nabízí neotřelý mix romanticky laděného příběhu lehce šmírnutého road movie. Zdálo by se, že půjde o lehké čtení, ale omyl je pravdou, opět je nám nabídnutý známý model, kdy je cesta ke štěstí pořádně trnitá. Než (a jestli vůbec) Zara a Jim zjistí, že k sobě patří, čeká na ně řada mnohdy i bláznivých situací.

Hayley Doyleová měla skvělý nápad. Těží z často opakovaného tématu, kdy k sobě hlavní hrdinové pociťují antipatie, skoro pořád proti sobě něco mají a nemůžou se domluvit, zároveň cítí jistou přitažlivost přerůstající v cit. Tady mám jedno velké ale. Zara a Jim mi k sobě vůbec nepasovali, nefungovala mezi nimi žádná chemie, nic, a to ani přes to, že je autorka nechávala střídavě promlouvat ke čtenářům tzv. ich-formou. Zara se neustále plácala ve svých osobních problémech, z nichž se nemohla vymanit. Naopak jsem si zamilovala Jima, roztomilého sympaťáka se srdcem na dlani a smyslem pro čest a rodinu, ten mě bavil hodně moc.

Přese všechno je celkové vyznění knížky pozitivní. Mám ráda příběhy, v nichž musí hrdinové o svou lásku bojovat neotřelým způsobem, a tady tomu tak bylo. Ve snaze zaujmout čtenáře a nenabízet stále dokola to samé, co ostatní romantické příběhy, nechává Hayley Doyleová Zaru a Jima podnikat někdy až příliš ztřeštěné kousky, které se před vámi odvíjí jako dobrodružný film. Navíc spisovatelka nabízí dvě na první pohled nesourodé destinace -lehce ponurý anglický Liverpool a exotickou Dubaj – neříkejte, že nejste zvědaví na její nevšední architekturu.

Romanticky naladěným čtenářům se román Neviděla jsem tě přicházet určitě bude líbit. Jede na vlně lehce ztřeštěných, leč v jádru pohodových romancí a nabízí příběh plný lásky a humoru.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knížku si můžete koupit na eshopu nakladatelského domu Grada

Novinářka Sandrine je vyzvána notářem, aby si vyzvedla věci po své zemřelé babičce. Ta žila na odhlehlém ostrově jen s pár vrstevníky a s nikým, ani s vlastní dcerou a vnučkou se nestýkala. Sandrine přijíždí na nehostinný ostrov mezi zbývající staroušky. Hned vycítí podivnou atmosféru, která na ostrově panuje a jíž nepřidá ani tajemství, které ostrované skrývají. Po válce byl na ostrově zřízen letní tábor pro děti, jež se tam měly zotavit z válečných traumat, ale byl pak narychlo zavřen. Co se stalo s dětmi? A co se přihodilo Sandrine? Po pár dnech je nalezena na pláži v zakrváceném oděvu, který jí nepatří. Případ vyšetřuje policista Damian, jenž se sám potýká s démony minulosti. Útočiště ukrývá pořádně zamotaný příběh, a příjít na jeho rozuzlení je hodně těžké.

Musím říct, že Útočiště mě velmi překvapilo nejen tím, že je poměrně čtivé, ale především tím, jak jej autor uchopil. Něco takového jsem snad ještě nečetla. Před vámi se vrství příběh, který na první pohled vypadá docela normálně. Sandrine se zřejmě pomátla, kriminalista Damian se snaží zjistit, kde je pravda, kým Sandrine je a co se vlastně stalo. Ale ani on to nemá jednoduché a dost těžko se mu kloubí osobní život s profesním. Klasický thriller či snad detektivka? Ani jedno! Do děje autor mistrně vpletl linku mysteriózní a zamíchal se všemi linkami tak, že ve finále není kámen na kameni, jen vaše (a tak moje) pusa zůstává otevřená dokořán.

Jérôme Loubry sepsal psychothriller, jaký svět neviděl. Četla jsem už několik knih, jejichž autoři se zabývali psychickými poruchami a dokázali čtenáře vést po svých cestičkách podle toho, kam právě potřebovali, ale to, co v Útočišti spisovatel předvedl, to považuji za absolutní top v tomto žánru. Zažili jste někdy jízdu na horské dráze? Nebo si ji dokážete představit? Tak přesně takové pocity vyvolává Útočiště. Vezete se pěkně ve vyjetých kolejích, sledujete příběh, jehož napětí se pomalu zvyšuje, stoupáte vzhůru, a pak… Pak letíte do neznáma, protože Jérôme Loubry právě vychýlil vytyčený směr, jimž se příběh měl ubírat. A kam doletíte? Nebudu prozrazovat víc, než jen to, že já osobně jsem na vyústění tohoto psychothrilleru koukala jako zjara a jen se nevěřícně usmívala. Geniální, zamotané víc než klubko vlny slečny Marplové. Víc už říkat nebudu, abych neprozradila pointu celého příběhu. Začtěte se sami a uvidíte, stojí to za to. Útočiště se tváří jako klasický představitel svého žánru, ale uvnitř se schovává vskutku originální námět i pojetí.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, titul si můžete koupit na eshopu nakladatelského domu Grada.

Víte, co mají společného Romeo a Julie a skořicové šneky? Obojí je svým způsobem součástí jednoho nádherného rodinného příběhu plného lásky, nenávisti a chutného pečiva. Pekárna s vůní skořice je prvním dílem plánované série Halleholm, jejíž dějová linie čtenáře zavádí do stejnojmenného městečka ve Švédsku.

Hlavní hrdinka Lovisa Lindegrenová se po rozchodu se snoubencem vrací z Londýna zpátky domů do Halleholmu, kde na ni čeká dědictví po prarodičích v podobě pekárny. Lovisa je z oboru, pokusí se tedy rodinný podnik vzkřísit a zase začíst péct skořicové šneky, které v Halleholmu proslavil její dědeček. Nebude to vůbec jednoduché, malé město je už léta zmítáno nenávistí, jež panuje mezi dvěma větvemi Lovisiny rodiny, Halleholmovými a Lindegrenovými. Nejhorší na tom je, že téměř všechny nemovitosti v Halleholmu patří Lovisinu bratranci Reubenovi Halleholmovi, místnímu magnátovi, který mladou ženu nenávidí a hází jí pod nohy ne ony příslovečné klacky, ale rovnou celé kmeny. Pomocí intrik a podvodů se snaží sestřenici přimět, aby mu své dědictví prodala. A pak je tady další Halleholm, Reubenův bratr Axel, jenž je celý jeho opak a Lovisa časem zjišťuje, že se s ním cítí dobře. Ale pořád je tady ona rodinná pře táhnoucí se desítky let, a taky nenávist, jakou i Kapuletovi s Monteky mohou jen závidět. Lovisa to jednoduché mít nebude, bojovat s Reubenem je jako postavit se větrným mlýnům. Kdo vyhraje?

Mohlo by se zdát, že Pekárna s vůní skořice se ponese ve stejném druhu, jako desítky podobně laděných románů, v nichž prim hraje vaření a láska. Je vám jasné, že příběh by měl vzhledem ke svému zaměření směřovat k šťastnému konci, ale tak snadné to nebude. Autorka neservíruje lacinou romantiku, ale propracovaný román, jenž cílí především na ženy. Na tomto počinu je sympatické především to, že zaujme čtenářky napříč generacemi. Mladé romantické duše si budou užívat jiskření mezi Lovisou a Axelem, jejich maminky a babičky se určitě nadchnou pro dějovou linii, jež začíná téměř před sto lety a nastíní nejen životní příběh Lovisiny babičky Amélie, ale především se zaměří na události, které vedly k vzájemné rodinné nevraživosti.

V této knize potkáte hrdiny, jimž to, co prožívají, věříte. Žádné plytké postavy, všichni působí velmi reálně, jako lidé z masa a kostí. Určitě si zamilujete Lovisu, která se po prvotních rozpacích do svého projektu pořádně obula a ukázala halleholmským, že je jednou z nich. Oblíbíte si milého Axela, tiché a zásadové Lovisiny rodiče, a asi se vám stejně jako mně budou kroutit prsty na nohou, když na scénu nastoupí arogantní Reuben.

Pekárna s vůní skořice je sice prodchnutá aroma sladkého pečiva a dobré kávy, nabízí však víc, než byste od typického čtení pro ženy čekali. Tragické tajemství vetkané do osudů dvou rodin, jejichž vzájemná nenávist se opravdu podobá té z Shakespearea, slibuje emoce i romantiku, z níž však zuby netrnou. Můžeme jen doufat, že se druhého dílu ze série Halleholm dočkáme co nejdřív, protože ne vše bylo vyřčeno a ukončeno, Halleholm má ještě co nabídnout.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, titul si můžete pořídit na eshopu nakladatelského domu Grada.

Pět bývalých snowboardistů, pět bývalých kamarádů, pět bývalých soupeřů ve sportu se potkává po deseti letech v horském resortu Le Rocher ve francouzských Alpách, kde se tenkrát připravovali na jeden z nejdůležitějších snowboardových závodů. Tehdy se něco stalo. Něco, co zamávalo s životy všech. A teď se na inkriminovaném místě setkávají zase, ale vůbec netuší, kdo je tam pozval a podezírají tak jeden druhého. Milla, Brent, Curtis, Heather a Dale. Kdysi k nim patřila Saskia, Curtisova sestra, a půvabná Odette. Jenže první z nich je deset let pohřešovaná a ta druhá se po úraze nemůže hýbat. Pětice se neubrání pocitu, že si s nimi někdo nehezky pohrává. Ale kdo? Chata je úplně prázdná, navíc jim zmizely mobily. Hra začíná, a vězte, že se vám dostane pod kůži stejně hluboko jako vlezlý horský mráz.

Allie Reynoldsová je bývalou snowboardistkou, takže prostředí sportu a vzájemné rivality mezi závodníky má v malíčku. Dokonale obojí zakomponovala do svého debutu nazvaného Mráz pod kůží, který jako prvotina vůbec nepůsobí. Důmyslná zápletka, atraktivní prostředí a nevěrohodná vypravěčka v podobě Milly zaručuje, že se od knihy jen tak neodlepíte.

U knih, v nichž prim hraje strach a napětí, se skoro nikdy nebojím a jsem ráda, když mě aspoň někdy lehounce zamrazí. U tohoto počinu jsem však pocit mrazení měla poměrně intenzivní a trval po celou dobu, co jsem četla. Pod mou kůži mráz zalezl hned od prvních stránek, kdy se snowbordisté dohadovali, kdo je sezval a mezitím přišli o své telefony…

Dějové linie jsou dvě – současná a minulá, oběma vás provede Milla, vůči které občas můžete mít pochyby, protože její jednání není vždy košer, mezi ní a Saskií vládla sportovní rivalita a jak víme, zvítězit může vždy jen jeden. Ale stejně se chovala i její soupeřka, takže je jasné, že o napjaté scény nouze nebude.

Příběh občas působí jako román pro dospívající – sledujeme propletené vztahy mladých lidí, jejich milostná vzplanutí, pro něž ve sportovním prostředí, kde každý kope doslova sám za sebe, není místo, ale bát se nemusíte, žádná sladká teen limča tento počin není.

Allie Reynoldsová kromě hlavní zápletky nabízí také pohled na život ve sportovní komunitě, seznámí nás se snowboardingem a ukáže, jak probíhá příprava na závody, a to se vším všudy, i s onou už několikrát výše zmíněnou rivalitou mezi sportovci.

Mráz pod kůží vám dodá pořádnou dávku napětí a emocí. Spolu s hrdiny bloumáte po prázdném hotelu a víte, že tam na vás na každém kroku číhá nebezpečí, jen prostě nevíte odkud přijde. Tak sportu zdar a snowboardu zvlášť!

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, titul si můžete koupit na eshopu nakladatelského domu Grada.