28. stránka

Jednoho dne v Londýně

Cora a Jacob. Bydlí na opačných koncích rušného Londýna a jak se s oblibou říká, nikdy by se nepotkali, kdyby… Kdyby na sebe jednou nenarazili v metru, kterým oba pravidelně jezdí, ale až doposud se míjeli. Coře, vdově se dvěma odrostlými dětmi je padesát, myslela si, že ji už láska nemůže potkat. Jacob je mladší, s Corou si i přes to rozumí, ale v jeho životě je tajemství. A pak je tady Fran, která má dojem, že Jacob pro její matku není vhodný a věkem se spíše hodí k ní. Máme z toho zajímavý propletenec, že? Román nazvaný Jednoho dne v Londýně vám ukáže, že na lásku není nikdy pozdě, i když vás na cestě za ní čeká pár překážek.

Saskia Sarginsonová se českým čtenářům představila romány Dvojčata a Lavička, který mě hodně oslovil a tušila jsem, že by se totéž mohlo podařit aktuální novince. A byla to trefa!

V románu, který cílí na ženy, které už mají ledacos za sebou a nechybí jim životní zkušenosti, autorka zpracovala hned několik témat. Zaobírá se věkovým rozdílem mezi partnery, v tomto případě je žena starší než muž a bojí se reakce okolí. Další věcí jsou rodinné vztahy, zejména ten mezi matkou a dcerou, který ztěžuje fakt, že Fran se do Jacoba také zamilovala a svým chováním vytváří mezi sebou a Corou zbytečnou propast. Spisovatelka se zaměřila i na hrdinčiny děti – Fran se nedaří v herecké kariéře a neví, co se sebou, syn Luke je zdánlivě v pohodě, připravuje se na vysokou, ale kdo ví, co se introvertnímu mladíkovi honí hlavou.

Zdánlivě mnoho různorodých situací tvoří ve finále ucelený příběh o lásce a partnerských vztazích, o rodině a o tom, jak mezi lidmi vznikají mnohdy zbytečná nedorozumění. A jako třešnička na dortu se představuje rušný, pestrým, svérázným životem kypící Londýn, který se k romanticky laděným příběhům hodí.

Saskia Sarginsovová se dokáže vžít do svých hrdinů, kteří jsou v tzv. středním věku a čtenářům nastínit jejich problémy čtivou formou. Poklidně plynoucí román se čte dobře, není příliš sladký, ale spíše vyladěn do hořkosladkých tónů, jaké nám život občas dokáže namíchat. Pokud hledáte romantický příběh, který zahraje i na vážnější notu, je tento příběh přesně pro vás.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, na jehož eshopu titul pořídíte.

Pohádky z lesa. Co si stromy šeptají

Máme moc rádi knížky Lenky Jakešové. Umí se vžít do dětského čtenáře a ukázat mu svět kolem nás zábavnou a zároveň poučnou formou a zaujmout i nejednoho dospěláka. Moc se nám se synem líbily Pohádky z lesa, příběhy jedné datlí rodinky, proto jsme uvítali možnost přečíst si další knížku, a to Pohádky z lesa. Co si stromy šeptají. Tentokrát jsou v popředí dva strakapoudi, kteří pomáhají stromům zbavit se škůdců a různých bolístek. Odměnou jim jsou pohádky o stromových vílách a skřítcích, žijících v útrobách lesa.

Spolu se strakapoudy se malí (i velcí) čtenáři dozví spoustu věcí o životě v lese a o tom, jak to chodí v přírodě. Třeba, že javorové listy mají na podzim krásně barevné listy díky víle Javorce, nebo že trnovník akát kvete během pozdního jara a jeho květy mají nektar, z něhož se vyrábí jeden z nejlepších medů. Určitě chcete vědět, proč má strom platan tak krásnou a zajímavě vrstvenou kůru. Není nic snazšího, než otevřít tuto pohádkovou knížku a začíst se.

Knížka je koncipovaná poutavým způsobem, který už známe z předešlého „lesního“ počinu. Vyprávění o strakapoudech Emě a Otovi, kteří spolu léčí stromy a tak moc si rozumí, že si najdou i společné bydlení a založí krásnou rodinku, se střídá s pohádkami, o něž se ptačími léčiteli dělí stromy v lese.

Publikace Pohádky z lesa. Co si stromy šeptají je dalším knižním počinem určeným malým zvídavým milovníkům přírody, který dokazuje, jak bohatou fantazii autorka Lenka Jakešová má a že se ji nebojí využít se vším všudy, ať se jedná o text, který děti nejen zabaví, ale i nenásilnou milou formou potěší, nebo o krátké, snadno zapamatovatelné říkanky, nebo písničkové texty i s notami, takže knihu využijí i muzikálně založené rodiny či učitelky ve školkách.

O ilustrace se stejně jako v předchozích několika dílech postarala Dagmar Medzvecová a vytvořila tak příjemné a veselé obrázky, které se dětem pro svou barevnost budou líbit.

Pokud se vaši malí zvídavci zajímají o přírodu, chtějí vědět něco víc o stromech a mají rádi ptactvo, určitě jim knížku Lenky Jakešové představte a nechte je, aby si užili báječné chvilky se strakapoudy Emou a Otou ve voňavém lese.

Děkujeme autorce Lence Jakešové za příjemně strávené čtecí chvilky, které jsme prožili díky této knížce vydané v nakladatelství Bambook. Pořídit ji můžete na eshopu nakladatelského domu Grada.

Kámen, nůžky, papír

Máte rádi knihy, které se odehrávají v zimním období? Jsou plné mrazu, sněhu a ledu? Vrtáte se rádi v životech jiných? Tak přesně pro vás je nejnovější počin Alice Feeney nazvaný Kámen, nůžky, papír.

Adam a Amélie jsou manželé. Rádi by trochu vzkřísili vyhaslý vztah a tak se vydají na víkend do Skotska. Amélie vyhraje v loterii v práci zájezd na zapadlé samotě a doufá, že by jim změna prostředí mohla prospět. Jenže vše je úplně jinak, než si oba myslí a plánují. Kolem nich je spousta lží a taky je tady někdo, kdo si přeje, aby jejich manželství skončilo. Jak? Odhlehlá krajina, nikde nikdo, samota, kde se dějí podivné věci a nikoho se nedovoláte… už je vám to asi jasné, že? Tak se začtěte, stojí to za to.

Od Alice Feeney jsem už před lety četla psychothriller Občas lžu, z něhož jsem byla nadšená. Líbilo se mi pojetí příběhu, jak autorka zkombinovala dvě dějové linky a čtenáře vedla po svých cestičkách, aby ho dovedla k šokujícímu vyústění, které ani zdaleka nečekal. Totéž se stalo i v případě aktuální novinky. Měla jsem pocit, že vím/tuším/předpokládám a mám celou pointu v kapse, ale houby s octem, jak se říká. Alice Feeney mě opět převezla. Do děje jsem byla vtažená hned od prvních chvil díky osobité atmosféře – odehrává se v zimě, za sněhové bouře a ani u jedné postav si nejste jisti, jestli na výlet přijela s dobrým úmyslem, nebo má něco za lubem.

Děj střídavě vypráví Amélie a Adam, každý z nich vnímá stěžejní situace jinak a nabídne vám proto svůj vlastní pohled. Kapitoly jsou proloženy dopisy, které několik let píše manželka Adamovi v den výročí jejich svatby a díky nimž získává příběh další rozměr.

Kromě klasického pohrávání si se čtenářovou myslí se autorka zaměřila na velmi zajímavý jev. Tím je prosopagnosie, neboli obličejová slepota. Touto nemocí trpí Adam, který nepoznává obličeje lidí. Prostě mu tváře nic neříkají a je jedno, jestli je to člověk, jehož vidí poprvé v životě, nebo vlastní manželka. Ta mu musí občas napovídat, když se má Adam s někým sejít. Docela nepředstavitelné a zároveň i děsící, že? A hlavně, dá se to v takovém příběhu rafinovaně použít. 🙂

Psychothriller Kámen, nůžky, papír je jedním slovem výborný. Má děj, který vás vtáhne, chcete vědět, co se vlastně děje a kde je pravda. Zpočátku se vám zdá, že plyne pomalu a rozjíždí se pozvolna, ale čím déle jste s Amélií a Adamem, tím víc jste do jejich příběhu ponořeni. Alice Feeney umí psát, těží z toho, že dokáže nastínit děj a ukolébat vás v naději, že jste rozlouskli zápletku, abyste nakonec zůstali v mírném šoku.

Hledáte-li napínavou četbu na nadcházející zimní dny, sáhněte právě po tomto počinu, za vaši pozornost stojí.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku koupíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Knižní tip týdne: Lampička

Lampička je naprosto úžasná dívenka. Ona by to tedy o sobě nikdy neřekla, ale je to tak. Však uvidíte sami, co všechno dokáže, až se začtete do této po grafické stránce vymazlené knížky. Napsala ji holandská spisovatelka Annet Schaap a zavede vás na maják, kde žije August, strážce majáku se svou malou dcerkou Emilií zvanou Lampička. August má jen jednu nohu, a tak se o službu na majáku stará Lampička. Ale jednou přišla velká bouře, holčička zapomněla koupit sirky, nestihla tudíž zapálit světlo a proto došlo k tragédii, jež Lampičce do slova a do písmene změní život.
🚨 🏄
Lampička je primárně určená starším dětem, ale jak víme, dětské knížky se dají číst v jakémkoliv věku, je-li ve vás pořád kousek dítěte a máte bohatou fantazii.
🏄🚨
Jedná se o nadčasový příběh, neznáme přesně časové období, kdy se odehrává. Je psán jednoduše, srozumitelně a nechává volnou cestu vašim myšlenkám a představám.
🚨🏄
S Lampičkou se vydáte na cestu, která zpočátku budí strach a obavy (nejen o dívenku). Knížka vypráví o velké lásce, smutku, touze i odvaze, díky které se člověk stane silnějším a sebevědomějším.
🏄🚨
Lampička je jednou z nejkrásnějších knížek pro děti a mládež, které jsem četla. Trochu mi připomínala Tajemnou zahradu, takže pokud máte rádi podobně laděné příběhy, Lampičku si nenechte ujít, je radost ji číst.

Knižní tip týdne: Máma má alzheimera

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Alzheimer není žádná sranda. Určitě se s touto nemocí setkal každý z nás, ať už zblízka, nebo jen z povzdálí. Sledovat něčí psychický úpadek není nic příjemného, své o tom ví i hlavní postava knížky Máma má alzheimera, jejíž maminka se s onemocněním potýkala.
🧠🧠🧠
V deníkových záznamech, které si vede Soňa (matka autora tohoto počinu), sledujeme, jak nemoc pomalu a jistě měnila Zdeničku, jak všichni členové rodiny Soninu maminku nazývali, v úplně jiného člověka. Luboš Hacala líčí tento nemilý přerod s velkou dávkou empatie a porozumění.
🧠🧠🧠
Vůbec celá knížka je napsaná s citem, je vidět, že Zdeničku měli v rodině hodně rádi a starali se o ni intenzivně a s láskou, kterou jí projevovali.
Autor se nebojí jít na dřeň a popsat také odvrácenou stranu příběhu. Soňa ve svých deníkových záznamech přemýšlí nás tím, jestli péči o matku zvládne, dokonce se nebojí přiznat vlastní slabiny a pochyby, stejně jako frustraci a únavu, jež ji sužovala.
🧠🧠🧠
Biograficky laděný příběh vám ukáže, jak zákeřná tato nemoc umí být, nejen ve vztahu k pacientovi, ale také k jeho blízkým. Nebojte se do něj začíst, je čtivý, i když pojednává o neveselých věcech.

Poslední velkokněžna

Se spisovatelkou Bryn Turnbullovou jste se mohli setkat, pokud jste četli román Milenka prince z Walesu, líčící bouřlivý poměr Thelmy Morganové a britského následníka trůnu Eduarda VIII, který se své pozice vzdal ve prospěch pozdějšího sňatku s Wallis Simpsonovou. Také tentokrát spisovatelka zůstává věrná historii, ale zaměřuje se na dynastii Romanovců, respektive na cara Mikuláše II a jeho rodinu. V popředí stojí nejstarší dcera Olga, mladá žena plná ideálů i nenaplněné lásky, která své city a ambice nemohla nikdy prožít naplno.

Ani v druhém románu nazvaném Poslední velkokněžna Bryn Turnbullová neuhýbá z osvědčeného schématu a líčí příběh carské rodiny ve dvou liniích; retrospektivní pohled se odehrává v letech 1913 – 1917, proložen je kapitolami z osudného pobytu ve vyhnanství, končícím vražedným útokem 17. 7. 1918, kdy byla celá rodina zastřelena bolševiky.

Autorka si pro svůj historicky laděný počin vybrala kontroverzní carskou rodinu, k níž Rusové chovali rozporuplné emoce. V rodině Mikuláše II se postupně narodily čtyři dcery, teprve po nich Alexej, vytoužený syn a očekávaný dědic trůnu. Trpěl hemofilií, jež ohrožovala jeho život, celou dobu rodina trnula hrůzou, kdykoli se chlapec zranil. Obavy o chlapce jsou těžištěm příběhu, odráží se v nich labilita Mikulášovy manželky, carevny Alexandry. Její zdraví a psychika je dlouhodobě ve špatném stavu. Odvahu a sílu jí vedle rodiny dodává i Rasputin, rozporupolný léčitel a mnich, k němuž Alexandra vzhlížela.

Román Bryn Turnbullové líčí dvě časová období – to šťastnější, kdy z pohledu Olgy sledujeme první dívčí vzplanutí k muži, čajové dýchánky u bohémsky založené tety, přes útrapy první světové války, v níž ženy z rodu Romanovců působily jako zdravotnice, až po tragické vyústění, které, bohužel, dobře známe a víme, že jinak to v tomto biograficky laděném románu skončit nemůže. O to víc je Poslední velkokněžna přesvědčivá, spolu s carskou rodinou odkrajujete poslední měsíce jejich života, sledujete, jak se dokázali vyrovnat s pobytem ve vyhnanství. Jako pevný bod působí láska Mikuláše a jeho manželky Alexandry, vnučky královny Viktorie, která kvůli své lásce přešla na pravoslavnou víru.

Spisovatelka napsala dojemný příběh čerpající ze skutečných historických událostí. Podařilo se jí věrně zachytit rozklad ruské monarchie, stejně jako střípky šťastnějších časů carské rodiny i následné útrapy a ponižování ze strany věznitelů – vězte, že poslední kapitoly se vám zcela určitě nebudou číst snadno, a je úplně jedno, jaký vztah k carské rodině máte.

Doporučuji knihu všem čtenářům, kteří se zajímají o monarchii, osudy Romanovců a zejména o životní příběh posledního cara Mikuláše II a jeho rodiny. Poslední velkokněžna přináší dramatický děj plný zvratů a nelehkých okamžiků a zachycuje známé historické události čtivou formou.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, knihu zakoupíte na eshopu.

Cíťa. Proč svět nutně potřebuje citlivé introvert(k)y +Senzitivní sešit Cíťa

„Nebuď cíťa!“ „No ty jsi nějaká fajnovka, vůbec se s námi nebavíš!“. Takové a podobné věty zaslechl občas každý introvert. No prostě jsme už takoví trochu mrzouti a domasedi. V nové publikaci grafičky Lenky Blažejové nazvané příznačně Cíťa a nesoucí podtitul Proč svět nutně potřebuje citlivé introvert(k)y se o lidech, kteří tíhnou spíše ke klidu a samotě, dozvíte víc. Kam se řadíte vy? Jedete v tom s námi, nebo jste extroverti?

Kdo se s tvorbou Lenky Blažejové seznámil už dřív, například díky počinu nazvaném Moje rudá knížka, už ví, co může od Cíti čekat. Opět se setkáváme s vymazlenou grafikou, přehlednou a interaktivní. Smekám, protože hned na začátku se autorka trochu poodhalí – nevynechejte Plachou předmluvu – a přiblíží něco málo ze svého soukromí, což je u introverta nepříliš časté.

Celá publikace je pojatá vtipnou formou – vítá nás Nesmělý obsach, Plachá předmluva, Nejisté kapitoly – názvy přímo nahrávají tématu. Dozvíme se, kdo je to vlastně introvert, jaké situace na něj číhají a jak je nejlépe zvládat. Zajímavou kapitolou jsou vztahy introvertů a citlivek – mohou žít s extroverty? Co jim prospívá? Byl pro ně lockdown výhra? Se zájmem jsem si přečetla o známých osobnostech, které se mezi introverty a citlivky řadí. Vůbec jsem neměla tušení, že mezi ně patří třeba Barack Obama, Marie Curie-Skłodowská, nebo sir Nicholas Winton a Patrik Hartl.

Zatímco předchozí počin byl laděn do červena, Cíťa je modrá. Působí to uklidňujícím dojmem a vzhledem k námětu je to perfektně zvolená barva. Obrázky a ilustrace jsou výrazné a srozumitelné, text vás nezahltí, je ho tak akorát, abyste získali podnětné informace.

Cíťu doplňuje Senzitivní sešit, tzv. Průzkumník vnitřního života. Do něj se může směle psát, doplňovat a zaznamenávat si pocity i různé poznámky.

Propracovanou publikaci Lenky Blažejové Cíťa doporučuji všem introvertním duším, které se v ní zcela určitě najdou. Díky trefným obrázkům zjistí, že se svými pocity, nesmělostí a občasným strachem z nových věcí a nečekaných situací nejsou sami. A těm ostatním ji doporučuji proto, aby se naučili své introvertně založené blízké chápat a porozumět jim. Cíťa, to je trefa do černého pro introverty, také ji mohou využít učitelé, vychovatelé i terapeuti při výuce či práci s klienty.

Pro mě to byla poučná četba (a prohlížení obrázků), ve spoustě načrtnutých situací a modelů jsem se jako introvert našla a ujistila se, že není nic špatného na tom, být nesmělý, raději si někde v koutku číst a na společenských akcích být spíš tichým pozorovatelem, než lvem salónů.

Za recenzní výtisk děkuji Lence Blažejové, knížku můžete na webu autorky.

Svátky v Kavárně nových začátků

Pokud se vám do rukou dostala kniha Léto v Kavárně nových začátků, tak si určitě na příběh Laury, která spolu s dětmi našla v malebném Dorsetu nový domov i lásku po smrti milovaného manžela, ještě vzpomínáte. A také na příslib nakladatelství Cosmopolis, že se dočkáme vánočního pokračování. A je to tady! Tentokrát je v hlavní roli Grinch. Tedy pardon, Lauřina sestra Becca, která Vánoce a vše, co je s nimi spojené, bytostně nesnáší. Jak to může dopadnout, když přijme pozvání své starší sestry, aby za ní do Dorsetu přijela a strávila tam svátky? To se dozvíte, když se do příběhu nazvaného příznačně Svátky v Kavárně nových začátků začtete.

Druhý díl série je zcela v režii Beccy, která vystoupí ze své komfortní zóny a oslaví nenáviděné svátky spolu se sestrou a jejími přáteli. Opět se tedy podíváme do Dorsetu a potkáme staré známé, s nimiž jsme se setkali v „letním“ příběhu Laury. Ta aktuálně prožívá lásku s veterinářem Mattem a pomáhá připravovat svatbu kavárnice Cherie a jejího snoubence Franka. Snad vlivem prostředí, snad díky vřelým a upřímným lidem Becca pookřává a pobyt v kouzelné destinaci si začne užívat i s příjemným bonusem – Surfařem Samem. Ano, i ten se v první knize objevil. 🙂

Na rozdíl od prvního dílu je pokračování kratší, čítá něco málo přes dvě stě stran a nezabere vám proto příliš mnoho času. Debbie Johnsonová vykouzlila milý příběh s vánoční náladou, který díky svému menšímu rozsahu působí trochu zrychleně a instatně, odehrává se totiž v poměrně okleštěném časovém období adventu a Vánoc, tudíž na širší rozvíjení Becčina příběhu není tolik prostoru. I přesto se vám do rukou dostává hřejivé čtení s příchutí romantiky a špetkou humoru. Potěší všechny milovníky romancí s přesahem, které nejsou jen bezduchými slaďáky, ale čtenáři nabízí i něco navíc.

Pohodové sérii odehrávající se v divokém a nespoutaném Dorsetu v jedinečné Kavárně nových začátků, která má terapeutické účinky, je snadné podlehnout. Já takovou terapii vřele doporučuji.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Duch Vánoc

Valná většina lidí ráda vzpomíná na příběhy, které jim vyprávěli prarodiče, a je jedno, zda to byly smyšlené pohádky, nebo skutečné historky a vzpomínky na doby minulé. Ten pocit, když jste mohli sedět se svými blízkými a poslouchat vyprávění… Stejně to cítí i děti Lance a Lily, jimž jejich babička vypráví jeden kouzelný vánoční příběh, který má pohádkový nádech, přesto se skutečně stal.

Dva nejlepší kamarádi hospodský Hank a pastor Peter sedí v předvánočním čase v oblíbené hospůdce, kde se pravidelně scházejí na oběd. Povídají si o tom, co všechno musí do Vánoc stihnout a najednou se přistihnou, jak se dohadují o důležitosti své práce a nemůžou se shodnout. Domluví se, že si na týden svá zaměstnání vymění a tak zjistí, kdo je na tom hůř a nebo líp. Co si během těch pár dní uvědomí? Určitě to, že obě povolání, ač na první pohled rozdílná jako den a noc, mají mnoho společného.

Příběh Debbie Macomeborové je zasazen do roku 1977, doby jen nedávno minulé, kdy lidé ještě neznali nejnovější moderní technologie, spoléhali se jeden na druhého a čas jakoby plynul o mnoho pomaleji než dnes. K jeho kouzlu přispívá i fakt, že se odehrává v magickém čase vánočních svátků, kdy občas roztaje i to nejtvrdší srdce, o čemž se během vyprávění přesvědčíme.

Čtení vám nezabere příliš mnoho času, Duch Vánoc je pohodovou jednohubkou na adventní odpoledne. Přečteno budete mít za chvilku, úsměv vám vydrží déle, protože v příběhu dojde k mnoha dojemným i humorným situacím. A nebyl by to správný vánoční počin, kdyby v něm nefigurovalo duchovní poučení a poselství Vánoc, obojí podáno nevtíravou formou.

Příjemná novela z pera autorky romantické literatury vám zpestří hektické předvánoční dny a pomůže nastolit poklidnou atmosféru nejkrásnějších svátků v roce. Určitě by si ji neměli nechat ujít milovníci Vánoc, a kdo ví, třeba vykouzlí dobrou náladu i u zarytých Grinchů. 🙂

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, knížku pořídíte na eshopu.

Všechno modré z nebe

Když je vám šestadvacet, je to ten nejlepší věk na to, abyste si užívali život se vším všudy, poznávali nové lidi, bavili se, cestovali, nebo založili rodinu. Z toho všeho už Émile moc nestihne, právě mu diagnostikovali předčasnou Alzheimerovu nemoc s dost špatnou prognózou – déle než dva roky žít nebude. Mladík se rozhodne nezatěžovat projevy nemocí své nejbližší, podá si inzerát, v němž hledá spolucestujícícho na poslední dobrodružnou cestu karavanem po Pyrenejích. Odpověď dostane od tajemné Joanne, mladé ženy, která vypadá jako za groš kudla, moc toho nenamluví, takže Émile vlastně ani neví, co ji k němu přivedlo. Spolu se vydají na neobyčejný road trip po divokých francouzských horách a malebných vesničkách, kde se zastavil čas.

Mélissa da Costa mě nadchla předchozím románem Adresa naděje, v němž se hlavní hrdinka vyrovnává s tragickou smrtí manžela. Její schopnost vžít se do pocitů truchlící osoby a citlivým, vnímavým způsobem je předat čtenáři, se mi vryla pod kůži a doufala jsem, že stejně na mě bude působit i román Všechno modré z nebe. Obě knihy vydalo nakladatelství Jota, sice v opačném pořadí, neboť Všechno modré z nebe je debut a u nás vyšla až jako druhá, ale tento fakt vůbec nemá vliv na kvalitu textu, romány stojí na stejné úrovni.

Myslíte si, že když od samého počátku víte, že Émilův život brzy skončí, nemůže vás nic překvapit? Právě naopak! Mélissa da Costa napsala hluboký, emocemi nabitý příběh, v němž oba aktéři, Émile i Joanne v retrospektivě glosují svůj život a vy se dozvíte, co tajemnou spolucestovatelku vedlo k tomu, aby se k Émilovi připojila. Společně procestují velký kus Francie a poznají nejen krásy divoké přírody, svérázné, leč srdečné lidi, ale také sebe sama.

Text je protkán laskavostí, spisovatelka je empatická, dokáže se vžít do pocitů obou hrdinů a přiblížit je čtenáři. Děj je psán v er-formě, převážně se zaměřuje na pohled Émila – čteme si mimo jiné jeho deníkové záznamy a dopisy blízkým. Dost reálně a plasticky je vylíčeno Émilovo pozvolné, o to víc intenzivnější psychické i fyzické chátrání. Sledovat jeho úpadek až k nevyhnutelnému konci bylo bolestné a dojímavé. Musím říct, že Joanne mi přirostla hodně k srdci. Byla velmi sympatická, její přirozenost, empatie a nezištné, mnohdy bezelstné chování bylo balzámem pro duši, takových lidí v životě příliš mnoho nepotkáte.

Příběh Émila a Joanne je poučný. Pokud si říkáte, že vám něco chybí, trápíte se pro maličkosti a malichernosti, přečtěte si román Všechno modré z nebe. Ukáže vám, že život může někdy rozdat karty dost svérázným způsobem. Román Mélissy da Costa má v sobě vše, co od kvalitního příběhu čekáte, přinutí vás přemýšlet, dojme k slzám a naučí vás najít způsob, jak přijmout a přežít těžké chvíle, které nám život postaví do cesty.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota, knížku pořídíte na eshopu.