Někdy je hezké, že mě miluješ

Constance a Chloe se poznaly ve čtenářském klubu, kde si padly do oka. Nemohly by se spřátelit odlišnější ženy, než jsou ty dvě. Zatímco Chloe se dosud nevzpamatovala z rozchodu se svým dlouholetým partnerem a tak vyhledává jednorázová sexuální dobrodružství, pije a kouří jako tovární komín a čas od času podlehne svému ex, neustále zasněná romantička Constance pluje na růžovém obláčku a čeká na svou životní lásku. Protože nadevše miluje romány Jane Austenové, neměl by tím vyvoleným být nikdo jiný než druhý pan Darcy. Ale existuje někdo takový vůbec? A co Chloe? Dokáže zatočit se svou závislostí? Mladé ženy spolu uzavřou dohodu. Chloe odjede na venkov, kde se bude věnovat psaní a Constance začne randit s úplně obyčejnými muži. Dostojí obě svému slovu?

Někdy je hezké, že mě miluješ je příjemným počinem na poli romantické literatury. Na knihu jsem slyšela rozporuplné názory. Zatímco část čtenářek ji vynášela až do nebe, mezi jinými se objevovaly i záporné reakce. Mně se četla vcelku dobře, až na pár drobností. Vadilo mi, že se obě hrdinky jmenovaly podobně, Constance a Chloe se mi prostě pletly, i když to na první pohled tak nevypadá a jejich jména se vyslovují s jinými písmenem, dvě céčka mě po vizuální stránce dokonale mátla a pořád jsem si musela připomínat, která je která.

Zápletka je přesně taková, jakou od romantických příběhů čekáte. Takže nevyřešené vztahy, sny, touhy a muži. V románu se objevují dva, kteří dějem pořádně zahýbou. Jestli máte tento žánr načtený, budete tušit, kam vyprávění směřuje, ale zároveň si užijete všechny ty spletité cesty plné výmolů, které ke šťastným koncům vedou.

Co se týče hlavních hrdinek, přiznám se, že mi trvalo trochu dlouho, než jsem jim přišla na chuť. Bylo jim osmadvacet, ale chovaly se občas jako zastydlé puberťačky a nevěděly si se svými životy rady. Pak ale zase udělaly něco, co mě rozesmálo. Eskapády Chloe a Constance jsou přirovnávány k Bridget Jonesové, musím uznat, že na tom něco je. Ztřeštěnou legendární Angličanku jsem viděla zejména v Constance, která mi byla přece jen trochu bližší.

Román Je hezké, že mě miluješ v sobě spojuje typické znaky romantické literatury, ale nesklouzává do červené knihovny. Nechybí humor a vtip, to vše je okořeněno francouzským šarmem, který tady čiší ze všech stran.

Tohle čtení bylo na pohodu a já jej doporučuji právě v těchto nepříliš příjemných dnech, kdy se člověk potřebuje odpoutat od reality a utéct někam, kde je láska a radost ze života.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knihu můžete koupit na eshopu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s