Ocejchovaná

Už potřetí se za sukni Anny Ekbergové schovali dva dánští spisovatelé Anders Rønnow Klarlund a Jacob Weinreich, aby čtenářům přinesli další thriller, v němž nebude nouze o napětí ani o emoce. Po románech Ztracená a Šťastně až do smrti, na které si můžete na blogu také přečíst recenze, přichází s novinkou Ocejchovaná, kterou vydalo nakladatelství Metafora.

Děj se odehrává ve třech liniích. V první poznáváme Rebeku, s níž si osud nepěkně zahrál. S rodiči žila v Africe, kde její otec působil jako diplomat. Když jí bylo sedmnáct, při autonehodě přišla o nenarozené dítě a matku, která ji doprovázela do nemocnice k porodu. Po sedmnácti letech je mladé ženě diagnostikována agresivní forma leukémie. Jedinou nadějí je transplantace kostní dřeně od blízkého příbuzného. Rebeka kromě otce jiné příbuzné nemá, takže když se potvrdí, že otec nevyhovuje, její naděje na přežití skomírají. Ale pak se ukáže, že Rebečin otec celá léta lhal a její dcera při nehodě nezemřela a byla adoptována. Proč? To Rebeka vyřeší později, teď potřebuje dcerku najít, a nejen kvůli nemoci.

V africké džungli bloudí sedmnáctiletá Angel, kterou unesli povstalci a udělali z ní dětského vojáka předurčeného k bojům. Kromě toho byla sexuálně zneužívána. Spolu s kamarádem se jí podařilo uprchnout, ale vyhráno zcela určitě nemá, každý, koho potká, může být potenciální nepřítel.

Souběžně sledujeme detektiva Kima, který řeší násilnou smrt emigrantky v kodaňském ghettu. Asi by to byla „jen“ jedna z mnoha vražd, které dánská policie šetří dnes a denně, kdyby ženě vrah neuřízl nohu a neodnesl ji. I tady se nabízí otázka proč? Kim rozplétá velký případ sahající až za hranice země, do africké Ugandy.

Nebojím se říct, že Anna Ekbergová (ponecháme ženskou variantu jména autorů) je podle mě s každým dalším románem na vyšším stupni své spisovatelské laťky. Ocejchovaná se od předchozích knih trošku odlišuje námětem i pocity, které během čtení vyvolává. Velmi emotivní je už předmluva, v níž se dozvídáme, co ji k napsání takového thrilleru vedlo.

Thriller Ocejchovaná se řadí mezi nejemotivnější romány s tématikou násilí, které jsem četla. Anna Ekbergová jde až na dřeň. Popisuje, jakých zvěrstev se povstalci dopouštěli na malých dětech, některé scény doslova vyrazí dech. Člověk si uvědomí, jak si žijeme v blažené nevědomosti a tomto nemáme tušení ani za mák. I když jsou některé události popsány poměrně naturalisticky, takže máte-li představivost, pojede vám na plné obrátky, cítíte i určitou citlivost, kterou do nich autorka vložila. Nechce být zbytečně vulgární nebo obscénní, jen poukazuje na to, že se takové věci dějí. Dětem.

Na atraktivitě mu přidává nejen lokalita, kdy se hladce přesouváte z Dánska do Afriky, ale také fakt, že kromě toho, že mapuje skutečné události, zaobírá se také rodinnými vztahy. Je čtivý, svižný a i přes to, že se v něm objevuje spousta jmen i míst, nepůsobí chaoticky a děj odsýpá. Je plný nečekaných zvratů, které stupňují napětí.

Určitě zaujme všechny, kteří hledají netuctový thriller. Za sebe jej můžu doporučit.

Za recenzní výtisk děkuji nakladelství Metafora.
Knihu můžete koupit zde.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s