Pátý den Knižního listopadu na téma nejděsivější obálka. No tak tohle je moje adeptka. Byť příběh mám moc ráda, ta obálka mě děsí i ve snu. Je jedna z nejhnusnějších, které jsem kdy viděla. Grafik, co ji navrhoval, by měl vrátit maturitní výzo nebo diplom.
Arkadij Kulakov založil po válce úspěšnou firmu vyrábějící hračky. Panenky Sára a Mitty okouzlily tisíce australských dětí, aniž by ty vůbec tušily, jaký původ oblíbené hračky mají. První panenky vznikaly za těžkých podmínek, kdy šlo mladému muži doslova o život. Arkadij si totiž prožil peklo, jaké by nechtěl zažít nikdo z nás. Peklo zvané koncentrační tábor.
Když Arkadij zestárl, předal firmu vnukovi Adamovi. Přestože má Adam rodinu, manželku a syna, nebrání mu to v nevázaném způsobu života. Milenky, z nichž ta poslední by mohla aspirovat na Lolitu, jsou jen špičkou ledovce. Adamův osobní i profesní svět se pomalu hroutí. Jeho žena Tess, která ve firmě vede účetnictví, se snaží zachránit firmu i manželství, ale na některé věci je i ona krátká. Středobodem celého románu, který zabírá „pouhých“ 240 stránek, jsou tajemství. Tajemství, ktera se na člověka dokážou nalepit, táhnou se za ním jako stín, a je jen otázka času, kdy budou rozmetány.
Hračkář je mrazivý psychologický příběh s neskutečně silnou výpovědí o životě během druhé světové války. Arkadij, který studoval v Praze, se díky své sexuální orientaci dostává do koncentračního tábora. A teď si asi řeknete, že knížek o druhé světové válce už bylo napsáno a vydáno neskutečně hodně, já na to odpovím svou oblíbenou replikou, že takových knih není nikdy dost. Každá další bude osobitou, i když ne příliš pozitivní připomínkou časů minulých.
Prostřihy do Arkadijovy minulosti jsou neskutečně silné a pořádně vám pocuchají nervy. Jen těžko se z válečných let budete vracet do současné Austrálie.
Ač je Liamu Pieperovi pouhých třiatřicet let, dokázal nemožné. Věcně, ale přesto velmi věrně popsal hrůzy dějící v koncentračním táboře. Navíc si „připravil“ i šokující vyústění, u něhož zůstanete civět s otevřenou pusou. Přiznám se, něco takového jsem vůbec nečekala, a chvíli jsem přemýšlela, jestli se mám zlobit na hrdinu nebo přímo na autora. A vlastně si to v hlavně přemílám i teď, při psaní recenze.
Hračkář je komorní psychologický román, který si vystačí jen s malým množstvím postav. O to víc vám zamotají hlavu a zadřou se vám pod kůži, byť sympatie k některým budete hledat jen těžko.
(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)
Představte si, že uděláte rozhodnutí, díky němuž se váš život otočí o sto osmdesát stupňů. Letiště v Salt Lake City je paralyzováno bouří a kvůli zrušeným letům se pasažéři nemůžou dostat domů. Chirurga Ben čekají naplánované operace, které nechce zmeškat a novinářka Ashley se má vdávat. Vzít si společně charterový let se jeví jako skvělý nápad do té doby, než letadlo ztroskotá v odlehlých zasněžených horách. Daleko od civilizace zůstávají dva naprosto cizí lidé odkázáni jeden na druhého.
Situace je opravdu zoufalá. Pilot zahynul, Ben i Ashley jsou zranění, přesto se snaží najít způsob jak se zachránit. Každý další den bez jídla snižuje jejich šanci přežít v třeskuté zimě. Velkou devizou je Benův koníček – amatérské horolezectví, takže se snaží čerpat z nabytých zkušeností. Mezi ním a jeho společnicí se pomalu tvoří křehké pouto. Jinak tomu snad ani být nemůže, jsou spolu dvacet čtyři hodin denně. Vidí si nejen do talíře, ale i někam, ehmm, jinam. Že byste nikdy nenechali otevřené dveře od toalety, když tam zrovna jste? Ashley je na tom mnohem hůř. Kvůli zraněné noze se nemůže hýbat a Ben se stává její prodlouženou rukou a pomáhá jí i při těch nejintimnějších situacích. Jsou vydání jeden druhému napospas, a byť se vlastně vůbec neznají, okamžitě musí jeden druhému důvěřovat. Naštěstí mají ještě něco. Ne nadarmo se říká, že humor je kořením života. Ben s Ashley vedou společně hovory plné suchého a situačního humoru, které je drží nad vodou.
Kromě hlavní dějové linky se v příběhu objevují prostřihy do minulosti. Ben se v nich obrací k manželce Rachel, pro niž nahrává na diktafon své vzpomínky na společný život. V současné době prochází těžkou životní krizí, o níž se mu jen těžko mluví a toto je jeho způsob, jak se s ní vyrovnat. S Ashley debatují o životě, lásce a manželství. Oba si sáhli na dno svých fyzických sil, o moc lépe na tom nejsou ani s těmi duševními. Co se stalo mezi Benem a Rachel? A co Ashley? Připoutaná na provizorní lůžko může i ona dumat nad svým životem. Splní vysněná svatba její očekávání?
Kniha je napsaná čtivě, hlavní devizou je sugestivní vylíčení prostředí, v němž se děj odehrává. Mrazivá atmosféra ledových hor působí hodně autenticky, skoro jsem slyšela křupat zmrzlý sníh. Vůbec představa, že by člověk mohl uvíznout v takové pustině, je sama o sobě děsivá. To, co hlavní hrdinové prožívají, by jim nezáviděl ani Robinson Crusoe.
Román Hora mezi námi není jen příběhem dvou lidí bojujících o přežití. Výstižný název knihy poukazuje na to, že překážky nemusí být nutně jen fyzické, někdy musíme zdolat sebe sama a přiznat si, že to, co chceme my, nemusí chtít ten druhý. Do rukou se vám dostává silný, zároveň dojemný příběh s nečekaným a emočně vyčerpávajícím vyústěním.
V současné době je v kinech i stejnojmenný film, v němž hlavní role ztvární Kate Winslet a Idris Elba.
Čtvrtý den Knižního listopadu na téma listí všude. Celý den jsem neměla čas něco vyfotit, přitom zahrada je plná listí, i když jsme hrabali už asi třikrát. Ale mě hrabání docela baví, člověk si u toho může různě přemýšlet. 🙂 No tak aspoň jedna večerní.
Třetí den Knižního listopadu na téma přečteno víckrát. Ke knihám srdcovkám se vracím ráda, i když teď na to není tolik času. Aspoň si v nich listuju. Tohle jsou ty, k nimž jsem se vracela hodně často.
Druhý den Knižního listopadu a oblíbená knižní série. Mám jich víc, tyhle dvě jsou moje srdcovky. První jsou knížky Karla Kyncla s jeho fejetony z Británie, z let 1990 – 1996. Četla jsem je opakovaně, teď aspoň občas prolistuju. Na druhé fotce jsou knížky o studentce Blance a jejím životě. Celkem jich je pět, poslední, Blanka a Jirka, mi do sbírky chybí, ale četla jsem ji taky.
přináší téma „Listopadové čtecí plány“. Knih mám připravených poměrně dost, ještě čekám i recenzáky a taky určitě navštívím mou milovanou knihovnu, abych měnila přečtené za nové /a marně si říkám, že tentokrát ne/. :-D. Takže fotka je v podstatě jen část toho, na co se chystám.
Kristýnka z blogu The Book Talk Blog přichází s novou fotovýzvou. Jmenuje se příznačně – Knižní listopad, hashtag k označení je #kniznilistopad
Krásný poslední říjnový den. Někdo slaví Halloween /já mám raději naše Dušičky/, někdo si v poklidu čte. A protože je konec měsíce, mám pro vás pravidelný přehled toho, co jsem za říjen přečetla.
Sbor chilburských dam Milé vyprávění o ženách z anglického městečka, které se snažily přečkat válku po svém. Jeden rok válečného života v denících a dopisech je opravdu lahůdka. Škoda, že autorka mapuje jen jeden rok, ráda bych se dozvěděla, co se s nimi dělo dál.
Žena, která mi ukradla život Moje oblíbená autorka Marian Keyes a její román, který opět spojuje romantiku, humor a vážná témata. Tentokrát je to dost neobvyklá nemoc. Více v recenzi.
Jediné pravé lásky Krásný příběh o lásce. Hlavní hrdinka řeší problém, s nímž by se nechtěl potýkaz nikdo z nás. Jen mě štvala tím, jak byla nerozhodná, čímž trpěli hlavně její blízcí. Už jsem od autorky jednu knížku četla a klidně bych si ji dala ještě do třetice, pokud něco u nás vydá.
Maminčin mazánek To byla hustá megapecka. Napínavá, drsná, s námětem, z něhož mi nebylo dobře na duši. Ale hlavně to bylo neskutečně čtivé.
Ještě než umřu Hlavní hrdinka umírá, ráda by si splnila ještě něco, takže má seznam a jede… No, čekala jsem něco trochu jiného, myslela jsem, že příběh bude pojatý jinak. Trochu zklamání, hlavně z hlavní hrdinky, která se někdy chovala divně a moc sympatií si u mě nezískala.
Hora mezi námi Wau, tohle byla úžasná knížka, příběh plný emocí a neskutečné síly, kterou v sobě museli najít hlavní hrdinové. Doporučuju moc a moc. Recenze bude.
Manželský pakt Luxusní psychothrilller, neskutečná jízda, při čtení jen kroutíte hlavou, ale čtete a čtete a čtete. Recenze tady.
Pasažérka Taková pohádka o cestování časem pro náctileté. Čte se dobře, ale opravdu je znát, že je to primárně pro teenagery.
Julie Tuhle knížku jsem vzala v knihovně úplnou náhodou, vyšla pár let nazpátek a nějak mi unikla. Dvě časové roviny, Itálie a tajemství Romea a Julie. Hodně čtivá, i když konec už byl na můj vkus překombinovaný.
Ztracené světlo Romantický příběh s vážnějším podtónem. On a ona, velká láska, rozchod, nové vztahy, a… osudová láska, která jen tak nevymizí. Příjemné čtení, pokud máte rádi vztahové propletence. Recenze bude později.
Listen to my heart: Moje láska k životu Tak to byla jedna z nejlepších biografií, co jsem četla. Marie Fredriksson je opravdu neskutečná bojovnice. Přečtěte si recenzi, více slov netřeba.
Kniha snů Neskutečně silný a dojemný příběh, který si vás podmaní a požene pro kapesník. Nina George opravdu umí, četla jsem všechny tři její knihy a ze všech jsem byla nadšená.
Rodné hnízdo Zajímavé osudy jedné rodiny. Bohužel mi moc nesedl styl autorčina psaní. Ale samozřejmě, to je jen můj pocit.
Jedna + 1 Líbilo se mi to mnohem víc než série Úterní ženy. Bylo to svižné, vtipné, milé, autorce se podařilo proniknout do světa jednoho mladého muže. Fajn překvápko. Více v recenzi.
Dáma s veverkou Milá knížka o rodině a vztazích mezi jejími členy. Autorka je pro mě takový John Irving v sukních. Líbilo se mi to moc, recenze tady.
Hlas mého srdce Dost nenáročný dívčí románek, který jsem zmákla asi za dvě hodiny, když jsem uspávala dítko, toho večera poněkud neklidné. ☺Nic světoborného, taková lepší slohovka, o to těžší bude napsat recenzi.
Historie včel No teda, tohle bylo vážně počtení. Úžasný, znepokojující a varující román, jehož tři různé dějové linky jdou vedle sebe, aby se ve finále propojily geniálním způsobem. Čte se skvěle. Jak moc, o tom v recenzi.
Mráz Výborný thriller, mrazivé prostředí mu sluší, Servaz je sympaťák. Ale Zuzana Smatanová jako jedna z vedlejších /hooodně vedlejších/ postav na konci zabila.:-D. Autor hledal ve vodách slovenské hudby? Pobavilo.
Pád titánů Výborná, barvitá sága, jen ty politické pasáže jsem přeskakovala.
Jak vyléčit zlomené srdce Milá oddechovka ve stylu Bridget Jones. Čte se dobře, humor a romantika v jednom. Ta romantika je sice předvídatelná, ale to vůbec nevadí.
Hračkář Dočetla jsem dneska. Útlá knížka, o to víc silnější příběh. Pořád přemýšlím o jejím vyústění. Doporučuju. Recenzi sepíšu, až to trochu rozdýchám.
Říjen docela nabitý dobrými peckami, snad si vyberete něco
k podzimnímu čtení.
Hmyz moc nemusíme, ke včelám se chováme s respektem a jistou bázní – tak to zřejmě má většina z nás. Kdyby nebylo včel, neměl by kdo opylovávat rostliny, zemědělci by nemohli pěstovat plodiny, lidé by neměli co jíst. Už tak skuhráme na drahé máslo a vejce, ale přijít o základní potraviny? Je to jen těžce uvěřitelné, ale možné, pokud by nastal tzv CCD syndrom, což znamená syndrom zhroucení včelstev. Vůbec jsem netušila, že něco takového existuje.
Doma občas sledujeme dokumenty, které nastiňují, jak by to vypadalo na Zemi v důsledku nějaké katastrofy. Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby vymřely včely a vůbec veškerý hmyz? Nikdy jsem si neuvědomila, že by pro naši planetu mohly mít takový význam, jaký zmiňuje Maja Lunde ve své knize Historie včel.
knihomilka.home.blog 