Oblíbený Petr Horáček myslí i na ty úplně nej nej nejmenší děti, kterým písmenka neříkají ještě vůbec nic a raději si knížku prohlíží po svém. Nádherná publikace Do pelíšku je pro ně jako stvořená.
Má pevné tvrdé stránky, takže si ji prckové můžou pořádně ohmatat. Jsou v ní oblíbené průřezy pro neposedné prstíky, což malí ocení.
Tentokrát se nic dramatického neděje. Žádné zvířátko nehledá nový domov, nesahá na hvězdu, ani nekouše měsíc. 🙂 Tentokrát se zvířátka chystají do pelíšku a my jim popřejeme dobrou noc, hezky každému zvlášť. Jednoduché, nenáročné, ideální pro batolata k rozvíjení jejich fantazie.
Dobrou noc zvířátkům a dětem hezkou zábavu s touto malou knížkou. Určitě si vymyslí další němé tváře, kterým můžou popřát sladké sny a napodobit jejich zvuky. Nebo si s rodiči nějaké namalovat, fantazii se meze nekladou, a o to v knížkách Petra Horáčka jde.
Máme tady další knížku od Petra Horáčka. Druhé vydání příběhu, který si získá srdce milovníků vánočních svátků. Je tady Husa Líza a vánoční hvězda. Tentokrát se Líza vydá hledat vánoční hvězdu, která chybí na ozdobeném stromě. Cesta to bude dlouhá, hvězda je totiž na obloze.
Na děti čeká opět skvělý zážitek plný obrázků, tentokrát se sváteční tématikou. Husa Líza je trošku zbrklá a protože chce, aby byl stromeček dokonalý, udělá pro to všechno. Ale zjistí, že i když se moc snaží, některé překážky překonat nejde, bohužel. To však nevadí, důležité je, že to zkusila, navíc jsou tady ještě kamarádi, kteří podají pomocnou ruku.
Příběh je opět vystavěn víceméně na obrázcích, které jsou výrazné, laděné do sváteční modré barvy, která působí navíc uklidňujícím dojmem. Prostě Vánoce. Jednoduché věty, velká písmena, minimum textu – tahle knížka se bude dobře číst i čerstvým miničtenářům.
Užijte si s husou Lízou a jejími kamarády vánoční pohodu kdykoliv během roku, nejen v magické prosincové dny. Tahle knížka vám ukáže, že i když vám něco nejde, nevadí, důležité je mít kolem sebe správné lidi. A snaha, ta se cení vždycky!
Znáte Otfrieda Preusslera? Ne? A když vám řeknu – Malá čarodějnice, Krabat, čarodějův učeň – tak už víte? Tak tento spisovatel má na svém kontě nejen výše zmíněné charismatické hrdiny, ale také půvabné vyprávění o vánočních svátcích. Oslík a vánoční andělíček dětem i vám připomene kouzlo nejnádhernějších svátků v roce.
Malému oslíkovi jeho maminka často vypráví příběh o oslici, která spolu s volkem zahřívá v jesličkách v Betlémě malé Jezulátko. Jednoho dne se oslík probudí a zjistí, že maminka je pryč! Přiletí k němu andělíček a řekne mu, že maminka má důležitý úkol, je zrovna u jesliček s Ježíškem. Spolu se za ní do betlémské stáje vydají a spolu s nimi na cestu míří všichni, které cestou potkají – děti s maminkami a babičkami, pekařka s pekařem a pekaříkem, pastýř se psem a ovcemi…
Oslík a vánoční andělíček je jednou z nejpůvabnějších dětských knížek, které se mi dostaly v poslední době do rukou. I když je její autor znám jako tvůrce spíše strašidelných příběhů, v případě tohoto počinu se vůbec nemusíte obávat, že by vašim dětem stoupla hladina adrenalinu v těle. Nebo vám. Laskavé vyprávění o putování malého oslíka za maminkou, s tím nejbezpečnějším průvodcem na světě, andílkem, vykouzlí úsměv na tváři.
Příběh se nese v lehce humorném tónu, který asi nejvíce pocítí ti, kteří budou knížku předčítat. Jmenujete totiž všechny, kteří se k misi připojí a postupně přidáváte další a další a tak pořád dokola. Něco jako když zpíváte písničku „Když jsem já sloužil…“ :)))
S knížkou se dá dobře pracovat i jiným způsobem, než je předčítání. Díky úžasným ilustracím Christiane Hansen, na nichž andělíček vypadá přesně tak, jak jsem si jako malá představovala našeho českého Ježíška :), mohou děti určovat, kdo se k oslíkovi připojil, počítat množství lidí i zvířat, říkat, co kdo zrovna dělá, případně vyprávět příběh samy podle obrázků.
S touto knížkou můžete dětem srozumitelně objasnit poselství Vánoc, že svátky sbližují a nejsou jen o dárcích, ale také o pohodě a klidu.
Nadčasový příběh je určen nejen malým, ale také všem dospělým, kteří milují Vánoce a rádi si je připomínají i v knížkách.
Knižní tip týdne: Taková karanténa je k něčemu dobrá. Můžete beztrestně a bez výčitek přečíst kvanta knih. Určitě doporučuju Propast od Jitky Ludvíkové. Je to moje oblíbené „PPP“ perfektní psychologický příběh. Sledujeme dění v jedné rodině, jejímiž vztahy pořádně zalomcuje tragická událost. Tři sestry mají každá svůj život, přesto jsou tady neustále jedna pro druhou, připravené pomáhat si, i když jsou rozdílných povah a vidí svět svým osobitým úhlem pohledu.
Tohle se četlo samo, knížka přesně podle mého gusta. Reálné prostředí, rodinné vztahy, různé pohledy na věc a taky důležité vedlejší postavy, které mají v románu své místo.
Děj je svižný hned od počátku, pořád se v příběhu něco děje, jsou tam různé zvraty a chvíle k zamyšlení, kdy se budete přiklánět k jedné či druhé straně a někdy to bude hodně těžké.
Příběh o rodinných poutech, o lásce, vině i trestu má hodně zajímavý konec, který vás určitě nenechá chladnými, aspoň já nad ním musím pořád přemýšlet, a tak to má být.
Ornitoložka Joanna se po traumatických situacích, které v krátkém sledu prožila, vrací k rozdělanému studijnímu projektu, v němž zkoumá hnízdění ptáků v odlehlých lesích státu Illinois. Jo jen nedávno pohřbila matku, která zemřela na rakovinu, sama se stejnou nemocí svedla urputný boj a nehodlá se života jen tak vzdát. Zcela se ponořila do své práce a samoty, kterou však naruší samozvaný host, malá dívenka Ursa, jež tvrdí, že je mimozemšťanka pocházející ze vzdálené galaxie a na Zemi bude tak dlouho, dokud nezažije pět zázraků. Děvčátko je však potlučené a bez bot, Joanně je jasné, že něco není v pořádku. Že by Ursa utekla z domova? Za pomoci tichého souseda Gabea se dívky ujme, samozřejmě jen do doby, než najdou její rodinu, o níž však devítiletá Ursa tvrdí, že na Zemi neexistuje, když pochází z vesmíru… Osudy všech tří se postupem času propletou natolik pevně, že bude těžké rozplést je. Přidejte pár tajemství, které se nečekaně vynoří, jak už to bývá. A pořád je tady otázka, odkud přišla Ursa a ke komu patří…
Román Kde se les dotýká hvězd se pro mě i přes to, že je teprve polovina února, stává jedním z nejlepších, které se mi letos dostaly do rukou. Glendy Vanderahová napsala příběh, jenž se dotýká jak hvězd, tak i srdcí. Joanna, Gabe i Ursa se nesmazatelně zapsali do toho mého, prožívala jsem jejich příběh a žila jejich životy, které ani u jednoho nejsou procházkou růžovým sadem. Všichni tři jsou takoví „staří mladí“ jak se říká. Ursa je na svůj věk nesmírně inteligentní a sečtělá, u Gabea a Jo jsem měla pocit, že jim není okolo pětadvaceti, ale spíš jednou tolik. Už dlouho jsem nečetla knížku, jejíž hrdinové by mi svým charakterem byli natolik sympatičtí, jako tohle trio a jejich úžasný pes zvaný Malý medvěd, jenž hraje důležitou roli a nesmíme ho vynechat. 🙂
Tento nádherný, srdcervoucí počin ocení citliví čtenáři, kteří milují spletité příběhy s psychologickou zápletkou. Nechci prozrazovat příliš mnoho, protože tohle vyprávění je prostě geniální a vyplivne vás na konci, troufám si říct, emočně vyštípané.
Napíšu snad jen, že autorka nešetří dialogy mezi hlavními hrdiny, díky čemuž má příběh spád a je bez hluchých míst, přesto si zachovává jemnost a křehkost, které mu vzhledem k námětu i povahám ústředního tria nesmírně sluší.
Potřebujete-li svou čtecí touhu ukonejšit silným příběhem plným emocí, sáhněte právě po této knížce a zkuste se dotknout hvězd, jsou někdy tak blízko…
Vsadím se, že nějakého imaginárního kamaráda měl každý, komu jsou dětské boty malé už hodně dlouho, stejně jako ho mají dnešní děti. Takový kamarád, kterého vidíme jen my, je hodně důležitý. Je s námi, když ostatní nemají čas, naslouchá, chceme-li poradit, je oporou, když se cítíme smutní. Takový je i Slon. Nevěříte? Začtěte se a poznáte kamaráda, jakého svět neviděl, jen kluk, k němuž Slon patří.
Příběh je vyprávěn v první osobě malým klukem (jméno se nedozvíme, vlastně ani podstatné není), který si chce hrát, ale nikdo na něj nemá čas. A tak si hraje se Slonem. Dají si partičku fotbalu, hrají si v celém domě, Slon v zápalu hry nacáká v koupelně, sní koláčky a pošlape záhonky!
Petr Horáček je ostříleným autorem a ilustrátorem knížek pro děti. Jeho počiny mají nejen estetickou, ale i výpovědní hodnotu. Určitě si mnoho rodičů, kteří budou knížku předčítat dětem, uvědomí, že větu „Teď nemám čas“ říkají někdy bezmyšlenkovitě až příliš často a zbytečně.
Opět se jedná o zpracování, na jaké jsme u Petra Horáčka zvyklí, to znamená méně textu, ale více ilustrací. Tentokrát jsou v hlavní roli imaginární kamarád Slon, malý chlapec a jeho prarodiče. Ocenila jsem, jak je autor vyobrazil, s laskavými obličeji a shovívavým výrazem, který odráží jeden fakt, o němž malí nemají ani potuchy – dospělí ví, že děti mají neviditelné kamarády, ale dělají, jako že nic, mrk mrk.
Knížky Petra Horáčka máme doma moc rádi. Obsahují textu tak akorát, aby zaujal nejmenší, nádherné ilustrace plné barev, které podněcují dětskou fantazii a vždy jsou zárukou, že si malí čtenáři a posluchači odnesou nejen vizuální, ale i poučný zážitek.
Po hravém obrázkovém leporelu, v němž se děti seznámily se základy etikety nazvaném Edo! Ty neposedo! přichází Vendula Hegerová s pokračování, které se nese v podobném duchu i názvu Pepo! Ty popleto! A o čem to bude tentokrát? Opět potkáme sloníka Edu, opičáka Pepu a jejich zvířecí kamarády a strávíme s nimi zimu a vánoční svátky a ještě se přiučíme dalším zásadám v slušném chování i bezpečnosti.
Leporelo opět cílí na děti, které chce seznámit s etiketou příjemnou a nenásilnou formou. Pomocí výrazných obrázků, které pochopí i ti, kteří ještě do školy nechodí a písmenka neumí, se děti naučí, jak se chovat v různých situacích. Pepa s Edou vezmou malé zvídavce do města, ukážou jim rušnou ulici, kde stojí poštovní úřad, banka a policie a kde cesty neustále křižují dopravní prostředky. Tak schválně – jak si povídáme se spolucestujícím v autobuse? Křičíme tak, aby nás slyšela i paní na posledním sedadle? A co na poště? Postavíme se do řady, nebo se předběhneme?
Zvířecí kluci vezmou malé zvídavce na veselý obrázkový výlet, při kterém se naučí ohleduplnosti ke druhým, zažijí předvánoční šrumec na vánočním trhu při shánění stromku a kapra, dají si štědrovečerní večeři a pojedou vlakem na zimní prázdniny na hory, kde zažijí spoustu dobrodružství a uvědomí si, co se může a naopak nemá dělat, když lyžujeme, bydlíme v hotelu nebo sedíme ve vlaku.
My jsme si s naším pětiletým synem užili zábavy i poučení. Obrázky jsou velké, na první pohled vypadají v prostoru trochu chaoticky, ale opak je pravdou. Při prohlížení zjistíte, že jejich umístění má svůj řád a logiku a že žádný výjev ani text není navíc. S dětmi můžete „jet“ postupně, nebo si „skákat“ z obrázku na obrázek, jak se to bude zamlouvat vám. U nás to bylo tak, že jsme si prohlíželi napřeskáčku, podle toho, která scéna zaujala syna aktuálně víc.
Opět je to typ knížky, se kterou se dá výborně pracovat v rámci aktivit ve školních zařízeních, protože děti mohou formou rozhovorů nebo odpovědí na otázky různé situace napodobovat a vysvětlovat, co znamenají.
Chcete své děti provést současným světem slušného chování vtipnou a hravou formou? S leporelem Pepo! Ty popleto! i jeho starším knižním kamarádem Edo! Ty neposedo! to jde samo.
Susan Wiggsová je autorkou romantických, na rodinné vztahy zaměřených románů. Četla jsem od ní dvě krásné knížkyStrom životaa a Knihkupectví ztrát a nálezů. Tentokrát příchází s příběhem prosyceným vůní jablek, nazvaným V Jabloňovém sadu.
Tess Delaneyová má hodně zajímavé povolání. Objevuje staré poklady a vrací je jejich majitelům. Obrazy, šperky, nebo čajové servisy, cokoliv, co má pro někoho cenu ani finanční, jako osobní. Její život není příliš uspořádaný, žije chaoticky, s matkou má rezervovaný vztah a pořád jí je smutno po zesnulé babičce, která jí jako jediná rozuměla. Když se dozví, že má nevlastní sestru a dědečka, vystřídá se u ní celá škála pocitů, od zaskočení, přes rozčarování, až po radost, že by mohla žít ve velké a milující rodině. Ale není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Přestože je Tess sestrou Isabel vřele přijata, rodinu trápí mnoho problémů, od komatu dědečka až po velké finanční problémy rodinné farmy a spoustu nevyřčených tajemství…
Tohle je nádherný, vřelý rodinný příběh provoněný vůní jablek. Rodinné vztahy jdou autorce jako po másle, má je v každém svém románu a prostě je umí dobře zaplést i rozplést. 🙂 Děj se odehrává v několika časových rovinách, v linii týkající se minulosti se dostaneme do období druhé světové války a dánského odboje proti fašismu. Sledujeme také proměnu hlavní hrdinky, z ženy, která je časově vytížená a neumí odpočívat, se stává úplně jiný člověk, zklidněný dobrým jídlem a rodinnou harmonií.
Jídlo je vůbec důležitou součástí knihy, dějem se v podstatě příjemně projíte díky Isabel, která je výbornou kuchařkou. Ale abychom neusnuli nad plným talířem, dočkáme se i milostné linky a dramatických chvilek.
Přestože jsem tušila, jakým směrem se bude život Tess odvíjet a jak to nakonec celé dopadne, užívala jsem si román všemi smysly. Popisy kalifornského prostředí plného slunce a šťavnatých jablek, vůně sladkých koláčů, jiskření Tess a Dominica, které to k sobě přitahuje jako magnet, to vše podněcovalo chuť číst dál a dál. Susan Wiggsová je skvělá vypravěčka, jež umí upoutat pozornost a zadrnkat na tu správnou notu. A aby to nebyla jen ryzí romantika, do příběhu rodiny zakomponovala pár tajemství a dramatických chvilek.
Román V jabloňovém sadu ocení čtenářky napříč všemi věkovými kategoriemi, zejména ty, které milují rodinná tajemství a mají rády jemnou romantiku a vztahové propletence.
Lenka Jakešová je nebývale plodná autorka dětských knížek, které jsou všechno, jen ne tuctové a obyčejné. Píše o všem, co děti zajímá a o čem by se mohly dozvědět spoustu nového. Les, úl, dvorek s domácími zvířaty, to vše a ještě mnohé další. Co si třeba zaletět na kouzelnou planetu, kde bydlí Snovík? Vy nevíte, kdo to je? No tak to musíte napravit a spolu se svými malými dětmi (nebo i sami) otevřít tuhle úžasnou knížku nazvanou příhodně Neuvěřitelná dobrodružství se Snovíkem.
Franta bude po prázdninách chodit do druhé třídy. No fakt! Na dvouměsíční volno se moc těšil, jenže ho bude trávit sám, v paneláku, bez nejlepšího kamaráda Honzíka, který bude u babičky. Smutnou náladu mu však zažene Snovík, kluk s červenými vlasy, oblečený do podivného pláště. Vezme Frantu s sebou na dobrodružnou cestu, při níž jako dopravní prostředek poslouží duha. To je co? A to ještě nevíte, že se Franta bude koupat v bazénu v obýváku, potká piráty, setká se s Honzíkem a taky s dinosaury! A bude sáňkovat! Jo, prázdniny se Snovíkem stojí vážně za to!
Číst tuto úžasnou knížku našlapanou barvitými příhodami, byla lahůdka. Ona totiž zaujme nejen malé dobrodruhy, ale i dospělé. Nás jako děti doprovázela Lucie, postrach ulice a její formeláci, chobotničky Zelená a Modrej, Pan Tau nebo Křeček v noční košili. Všechno to byly knížky či seriály podněcující dětskou fantazii, a totéž mají dnešní malí čtenáři v podobě Snovíka.
Text je přizpůsoben dětem, je plný dialogů a akcí, takže se nestihnete nudit, a to je správně. Kratší kapitoly zvládnou číst i pokročilejší druháčci či třeťáci, mladším mohou Frantovy výlety zprostředkovat rodiče a užít si tak příjemné chvilky se svými dětmi a zavzpomínat na vlastní dětská dobrodružství.
Ilustrace Josefa Quise jsou stejně barevné, jako celý příběh a rozverné jako Snovík a jeho kamarádi. Chcete-li pro své děti neotřelou a zábavnou knížku, která je nenechá vydechnout a nabídne jim spoustu skvělých knižních zážitků, sedněte na duhu a vydejte se na planetu Snění, stojí to za to.
Že jsou včely důležité, to víme, bez nich by příroda nefungovala. Jak to funguje ve včelím úle, co všechno včelky umí a čím jsou nám a přírodě celkově prospěšné, se děti dozví v půvabné publikaci spisovatelky Lenky Jakešové. Příhody včeličky Emičky jsou skvělou volbou pro holky i kluky, kteří se s bzučícím světem chtějí seznámit blíž.
Průvodcem je malá včelka Emička. Spolu s ní děti poznají, jaké to je, žít v bzučícím úle. Že mají včelky neustále něco na práci, musí krmit miminka, naučit se tančit, čistit buňky, hlídat česno… že nevíte, co je česno? Začtěte se do knížky a zjistíte to.
Příhody včeličky Emičky jsou určené malým dětem od čtyř let, které už mají nějaké povědomí o tom, jak to v přírodě chodí. Příjemnou hravou formou jim autorka přiblíží rušný úl s pilnými obyvateli. Lenka Jakešová je bývalou učitelkou ve školce a z textu je to znát. Píše velmi mile s ohledem na malé posluchače, kterým budou knížku určitě předčítat rodiče. Zároveň klade důraz na nenásilné učení a vstřebávání informací, s čímž pomáhá šikovná průvodkyně Emička.
Na konci každé kapitoly jsou tři jednoduché otázky, na které děti odpovídají a tak si své znalosti ještě více umocňují. Protože se Lenka Jakešová zabývá také skládáním písniček a textů, nechybí ani básničky doplněné pohybovou aktivitou. Děti (i rodiče nebo paní učitelky) se po přečtení protáhnou a zacvičí si.
Knížka Příhody včeličky Emičky v sobě spojuje půvabné vyprávění s poučením formovaným tak, že mu snadno porozumí i ti nejmenší. Emičku si užijí nejen prckové se svými rodiči či prarodiči, ale díky přidané hodnotě – k pohybu směrovaným básničkám je vhodná i pro kolektivy mateřských škol, kde se dá její potenciál široce využít.
My jsme se o tom, jak to u včel chodí, dozvěděli dost, zacvičili si a hezky si o včelkách popovídali. Doporučujeme všem malým zvídavým milovníkům přírody a všetečných otázek ohledně života kolem nás.
knihomilka.home.blog 