Třetího vydání se dočkala povídková sbírka Stephena Kinga Černočerná tma. Soubor obsahuje čtyři povídky, hutné a pekelně napínavé. Hned první, nazvaná 1922 nás zavede na typickou americkou farmu, kde žijí manželé s patnáctiletým synem. Text je koncipován jako výpověď farmáře, který spáchal těžký zločin jen proto, aby mohl i nadále farmařit. Zrovna tato úvodní povídka je poměrně drsná, co se týče popisů, ty jsou poměrně barvité a podněcující čtenářovu fantazii, a to opravdu hodně. Nebojte, následující kousky sice drsné jsou, ale spíše se zaměřují na psychologickou stránku, King umí nastolit atmosféru tísně a dokonale se vžít do pocitů svých postav. V druhé povídce Velký řidič to ukáže na postavě spisovatelky detektivek, která žije sama s kočkou. Své teoretické znalosti, jež doposud uplatnila pouze v knížkách, teď prakticky využije poté, co byla znásilněna. S pochopením pro traumatizovanou ženu a s úžasem, čeho všeho je takový člověk schopen, sledujeme přerod z nenápadné ženy v bohyni pomsty. I tady King své čtenáře zaujme sugestivními popisy.
Třetí příběh nese název Prodlužování času. Poznáváme smrtelně nemocného Skeetera, který uzavře neobyčejnou smlouvu s podivným obchodníkem, aby získal, co potřebuje, stačí prozradit prodejci jedno konkrétní jméno. Tady mi některé indicie připomněly Kingovy počiny Nezbytné věci a Zhubni. Je váš osud předurčen, nebo je to souhra různých okolností? Nebo ho snad může někdo přímo ovlivnit? Čtvrý příběh s názvem Dobré manželství poukazuje na to, že ani po letech nemusíme své nejbližší znát natolik dobře, jak si myslíme, jak se přesvědčí Darcy, která jednoho krásného dne objeví v garáži zajímavou krabici…
Povídky se opravdu povedly, co se rozsahu i námětu týče. Tentokrát nebylo třeba žádného škrtání, v textu nic nedrhne, nemáte pocit, že by autor příběhy zbytečně natahoval. Motivem povídek je pomsta v různé podobě. Můžeme ji vždy akceptovat?
Některé scény jsou hodně působivé, vyvolávají mrazení i plno otázek. King je všímavým pozorovatelem svých hrdinů, dokáže z nich „vyždímat“ maximum emocí a nechá je provádět takové věci, že se někdy nestačíte divit, i když už dávno víte, že autorova fantazie je bez hranic. Dvě povídky mají mysteriózní nádech, všechny čtyři jsou bezesporu důkazem toho, že King umí napsat kratší prózu možná ještě lépe než své nejobsáhlejší romány. A doporučuji nevynechat doslov, který opravdu stojí za to.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.
knihomilka.home.blog 