Staré odrůdy

Dvě ženy, odlišné už více být nemohou. Jedna ve zralém věku, druhá stojí na prahu dospělosti. První semlel život, proto se spoléhá jen sama na sebe, druhá má pocit, že všichni stojí proti ní a tak kolem sebe kope. Co se stane, když se setkají? Mohou, aniž to tuší, jedna druhé předat něco ze sebe, pomoci si navzájem? Liss a Sally, seznamíte se s nimi ve chvíli, kdy se Lissin statek stává útočištěm Sally. Před čím vlastně utíká a co Liss skrývá?

Ewald Arenz napsal křehký příběh, který bude trefou do černého pro všechny milovníky psychologicky laděných komorních počinů. Nepotřebujete hromadu akce, tohle je o pocitech, náladách, o tom, jak se dokážete vcítit do duší žen, jejichž nitro je zlomené. Autorovi se toto podařilo na jedničku, vůbec nemáte pocit, že knihu se dvěma silnými ženskými elementy v hlavní roli napsal muž. A taky se připravte na to, že během čtení budete mít neustále chuť na hrušky, či obyčejný krajíc čerstvého chleba třeba jen tak se solí. Jsme totiž na statku, kde se maká na sto procent. A proč právě na hrušky? Právě ty mají v příběhu svou důležitou roli.

Děj plyne poklidně, občas jiskří, když se tvrdohlavá teenagerka Sally trochu vzpíná jako mladé vzpurné hříbě. Možná vás bude její povaha zpočátku trochu štvát, zvlášť pokud vás dospělost dohnala už před mnoha lety a jedete-li v rodičovském módu, ale záhy zjistíte, co se pod její drsnou slupkou skrývá. Mně osobně byla celou dobu bližší Liss se svou pragmatickou povahou.

Staré odrůdy jsou tím typem příběhu o mezilidských vztazích, který má v sobě hloubku, přestože je křehký a komorně laděný. V nádherně napsaném počinu najdete pocity melancholie, smutku, vzteku, lásky i bolesti. A taky šťavnaté chuti hrušek, a vězte, že každá jedna chutná úplně jinak.

Ewald Arenz píše podobným stylem jako Dörte Hansenová, takže pokud se vám líbily její knihy Starý kraj a Polední hodina, máte rádi věcný styl bez zbytečných kudrlinek, budou se vám zamlouvat i Staré odrůdy.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host, knihu pořídíte na eshopu.