Tý potvoře to nedaruju

                                             

Svět módy je jedinečný. Propracovaný do detailů, žádná chyba v něm nemá místo. Dynamicky kráčí kupředu, vyvíjí se spolu s dobou. Jak v něm dokáže fungovat čtyřicetiletá Imogen, má-li za soupeřku mladou, dravou Evu?

Imogen je šéfkou módního časopisu Glosy. Svou práci miluje, je v ní dobrá. Zároveň je oblíbená mezi kolegy pro svou vlídnou povahu. Bohužel musí na půl roku kvůli nemoci opustit práci, a když se vrátí, nestačí se divit. Na jejím místě sedí její bývalá asistentka Eva, která jí oznámí, že Glosy se z tištěného časopisu stává internetovým magazínem, který bude Eva mít na starosti. Imogen si připadá jak Alenka v říši divů. Zatímco ona si vystačila s telefonními hovory, chtěla-li něco vyřídit, Eva využívá nejmodernější technologie. Počítač, chytrý telefon, nejrůznější aplikace, které mají redakční život usnadnit. Maily, tweety, selfíčka – to vše je pro Imogen španělská vesnice. Eva jí dává nedostatky pořádně sežrat a Imogen tak nezbývá nic jiného, než si ony technické vymoženosti ochočit a být Evě rovnocennou partnerkou. Podaří se jí pochopit moderní, digitální svět nebo zůstane v očích Evy starým dinosaurem?

Tahle knížka je přirovnávána k románu „Ďábel nosí Pradu“, v němž hrdinka bojuje s nepřítelem v podobě ambiciózní šéfové, která kvůli úspěchu neváhá kráčet přes mrtvoly. I v tomto příběhu je to podobné. Imogen se musí přizpůsobit novému formátu milovaného časopisu, což by i udělala, nebýt Evy, která jí hází klacky pod nohy. Jejich role se mění. Z Evy se stává šéfka, nekompromisní a vůči Imogen zákeřná. Imogen přebírá roli asistentky a musí plnit úkoly, které jsou mnohdy takřka nesplnitelné. Zároveň bojuje s pocitem méněcennosti a cítí se frustrovaná. Nejlíp jí je s rodinou a přáteli, na které paradoxně díky perným chvilkám v práci nemá čas.
Imogen a Eva jsou dvě povahově odlišné bytosti, opaky, které se vůbec nepřitahují. Zatímco Imogen je sympatická, i když trochu ušlápnutá, až si někdy říkáte, co všechno si dá líbit, Eva je ztělesněním ďábla. Opravdu jsem ji nesnášela a doufala jsem, že její zlé chování bude po zásluze potrestáno.


Román Tý potvoře to nedaruju se mi líbil. Četl se snadno, přiblížil mi svět módního průmyslu, ve kterém bych nechtěla pracovat ani za… za ty nejexkluzivnější šaty z kolekce Dolce &Gabbana.
Autorky (ano, množné číslo je správné, na knize pracovaly dvě ženy, a já před nimi smekám, protože si to neumím představit) dokázaly popsat tento svět opravdu plasticky a věrně, můžu-li to tak říct, byť s ním nemám žádné osobní zkušenosti.
Knížka je skvělou oddechovkou, která vám pomůže zmírnit hektický začátek roku nebo zpříjemní letní dovolenou (pokud to v lednu nestihnete přečíst).
Docela vážné a seriózní téma, jakým ztráta pracovní pozice bezesporu je, pojaly autorky s humorem a nadhledem, aby vytvořily zábavný, moderní a dokonale stylový román pro ženy z atraktivního prostředí.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora) 

Autor: Zápisky jedné knihovnice

Knihovnice tělem i duší.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte vlastní web s WordPress.com
Začít
%d blogerům se to líbí: