Volá Moskva

Rusko. Krásné, divoké, drsné i kruté. Zabírá kus Evropy a ukouslo si i z Asie. Kdysi Sovětský svaz spojoval 15 republik, z nichž se většina po pádu komunismu osamostatnila. I když v sedmdesátých a osmdesátých letech panoval v tehdejším Sovětském svazu tuhý komunismus, takže se v podstatě jevil jako centralizovaný stát, přesto jeho bohatá historie, kultura i pestrá krajina, stejně jako malebný jazyk učarovali lidem i jinde na světě. Angličan Angus Roxburgh ruštinu studoval a toužil se do Ruska podívat. Splnilo se mu to, v Moskvě působil jako zahraniční zpravodaj, a díky knize Volá Moskva, kterou napsal, se do Ruska let minulých můžeme podívat i my.

Na tento titul jsem se těšila už od chvíle, kdy se objevil v edičním plánu nakladatelství Beta. Už jako malá jsem milovala Zápisník zahraničních zpravodajů, který jsme poslouchali každou sobotu v rádiu, a i když tíhnu spíše k severským zemím, tak Rusko pro mě má taky své kouzlo. Jsem tzv. „Husákovo dítě“, zažila jsem léta osmdesátá, kdy byl pro země východního bloku Sovětský svaz víceméně nucenou modlou, přesto jsem věděla, že na Rusku něco JE. Tehdy to byli olympijský míša, vlk a zajíc z notoricky známého večerníčku Nu pogodi! :-D, bábušky aneb matrjošky, či ruská digitální hra v níž vlk chytá vajíčka. Dnes mě Rusko zajímá i po jiné stránce, chtěla jsem vědět, jak se tam žilo, jestli proslulé vtipy Rádia Jerevan stojí na reálných základech a hlavně jsem toužila poznat tuto zemi trochu podrobněji, ze všech úhlů a různých aspektů.

Angus Roxburgh odjel do Ruska i se svou manželkou na konci sedmdesátých let minulého století. Hned po příjezdu poznal, že to nebudou mít jednoduché. Boj s ruskou byrokracií se podobá tomu, který Don Quijote vedl s větrnými mlýny. Na jednu stranu milion požadavků a příkazů, na druhou stejný milion překážek, kvůli kterým je těžké nařízením dostát. Ale nebojte se, Angus si nestěžuje, jen věcně, přitom vtipně a s nadhledem glosuje. A tak se dozvíme, jak se v sedmdesátkách v Rusku nakupovalo, že vás, pokud jste byli něčím podezřelí, odposlouchávali, nebo jaké martyrium museli Roxburghovi podstoupit, když chtěli poslat své knihy domů do Anglie.

Angus Roxburgh je pozorný a vnímavý pozorovatel, píše poutavě a jeho textu nechybí humorný nádech. Na vážnější notu zahrál v kapitole věnované zemětřesení v Arménii, které zemi postihlo v roce 1988, tady mě opravdu mrazilo a zároveň jsem cítila smutek, když jsem emotivní Roxburghovy zápisky četla.

Volá Moskva, hovor klidně vemte. Tahle kniha, ač je poměrně obsáhlá, není vůbec nudná. Žádné suchopárné popisy, ale barvité výjevy ze života anglického zpravodaje v Rusku. Provede vás několika desetiletími, během kterých se Rusko vyvíjelo jak politicky, tak i lidsky a představí vám vrcholné politiky režimů, jež se v průběhu těchto let v zemi vystřídaly. K tomu přidejte náhled do života obyčejných ruských lidí, a rázem před sebou máte zajímavou sondu do fungování této slovanské země.

Biografie, memoáry, neotřelý cestopis, vyberte si sami, k jakému žánru budete po přečtení tíhnout. Určitě po ní sáhněte, pokud vás baví postřehy a glosy zahraničních zpravodajů, a také chcete-li poznat Rusko z lidštějští stránky a ne pouze jako velmoc, z níž jde strach. Země kontrastů a protikladů, na jedné straně nesmyslných příkazů a na té druhé milých, pohostinných lidí, to je Rusko. Nechte pískat samovar, nalejte si stakan vodky, poobědvejte pirohy a boršč. A k tomu si nezapomeňte otevřít knihu novináře Anguse Roxburgha Volá Moskva, protože tohle volání vážně stojí za to.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu můžete koupit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s