Nedávno jsem od kamarádky dostala čokoládu. Nebyla to jen tak nějaká čokoláda, byla to „ta oblíkací“.

Hned mě vzpomínky přenesly do dětství, kdy byly tyto čokolády na pultech obchodů. Panenky Jana, Dana a Lena na nás jukaly z obalu, každá měla šatičky, které se daly vystřihnout a panence oblíknout.

Obal jsem si schovala, ale stříhat jej nebudu. Doba pokročila a materiál, ze kterého je obal vyrobený, je jiný. Je z lesklého papíru a já se bojím, že šatičky budou na panence držet špatně. Možná vůbec.

Každopádně mě Figaro potěšilo, s čokoládou jsem lítala nadšeně po bytě a ukazovala ji školákovi. Jako dítě moderní doby a kluk, nad obalem nejásal, zajímal ho jenom obsah :-D.

Další oblíbené čokolády byly nugátová a sójová pochoutka. Mně nejvíce chutnala bílá čokoláda.
Ještě si vzpomínám na jednu, která byla jedinečná. Velká, trojbarevná (bílá, mléčná, hořká.) Dostala jsem ji od budoucího švagra, když přišel žádat ségru o ruku ;-).

Obrázek jsem si půjčila ze stránek idnes.cz.

Rozhodla jsem se (a nejen pod vlivem skvěle napsaného retro článku od E.T.), zavést rubriku Retro. Je hodně věcí, na které vzpomínám, a které se už nevrátí (a není to politický systém). Jídlo, hudba, oblečení, hračky..prostě to, co provázelo nás narozené v sedmdesátých letech.
K nostalgickému vzpomínání doporučuju virtuální samoobsluhu na stránkách idnes.cz.