Můžu ještě milovat, i když už nejsi?

Také jste při četbě románu Než jsem tě poznala setřeli nejednu slzu? (Doufám, že pánové jsou taky romantici.) Oblíbili jste si Willa a Louisu a zajímalo by vás, jak to s mladou ošetřovatelkou bylo vlastně dál? Jojo Moyes přichází s pokračováním, které nese příznačný název Život po tobě.

Ani po roce a půl od Willovy smrti není Louisa schopná dát znovu dohromady svůj život. Utápí se v lítosti a výčitkách svědomí – u euthanazie přece jen neasistujete každý den, že? Takže když jednoho dne skončí po pádu ze střechy s těžkým zraněním, jen málokdo věří, že jde o nešťastnou náhodu.
Louisa odjíždí do rodného města, aby se vzpamatovala z úrazu a zároveň čelila minulosti, jež ji pronásleduje na každém kroku. Na scéně se tak znovu objevuje Louisina milá, leč velmi chaotická rodina, stejně jako Traynorovi, Willovi příbuzní.
Po návratu do Londýna Louisa navštěvuje terapeutickou skupinu, v níž se snaží vyrovnat se zármutkem. Povede to k uzdravení zlomené duše?


Jak si užít totalitu

To, že jste krásná, mladá a blonďatá sexbomba, vám nedává záruku na šťastný život. Eva Formánková by mohla vyprávět. Zúčastnila se soutěže Miss Praha, pařila s bohémy – a pak? Pak se vdala.


Píší se sedmdesátá léta dvacátého století a společnost se prohýbá pod tíhou totalitního režimu. Eva je tak trochu rebel. S matkou se hádá a dělá jí naschvály, otce naopak miluje. Jejím životem je pražská hospůdka U Bonaparta, kde se pravidelně schází společnost mladých umělců. Tady je Eva ve svém živlu. Randí s mladým Danielem, s nímž prožívá první vážné milostné vzplanutí. Jediným černým mráčkem je těžká nemoc milovaného otce. Po jeho smrti se propast mezi Evou a její upjatou matkou prohlubuje. Mladá dívka se snaží všemožnými způsoby vzpouzet nejen jí, ale také aktuální době, což ji přivádí až do věznice v pražské Ruzyni. Dokáže mladou rebelku něco nebo někdo zkrotit?



Vražda jako terapie


Ostřílená autorka thrillerů Rachel Abbottová přichází s dalším příběhem s detektivem Tomem Douglasem v hlavní roli. Ani tentokrát nebude nouze o chvíle plné napětí a dramat.
Maggie Taylorová se i s rodinou stěhuje do Manchesteru, kde na ni čeká nová pracovní příležitost. Hned od počátku je v jednom kole, zatímco její manžel Duncan přebírá veškerou zodpovědnost za děti. Jaké je Maggiino překvapení, když jednoho dne po návratu z práce zjistí, že Duncan zmizel a dcerku se synem nechal doma samotné.
Zoufalá žena se snaží manžela najít. Zjištění, že za útěkem není klasická druhá míza, jak by se dalo čekat, ale něco mnohem závažnějšího, otřese jejím doposud klidným životem. Ke všemu je tady vražda ženy, jež se Maggie nápadně podobá.
Tento případ je přidělen Tomu Douglasovi, ten zjistí, že nitky vedou k vraždám spáchaným před dvanácti lety. Jak do toho zapadá Duncan? A co Leo, bývalá Tomova přítelkyně, která se záhadně vypařila? Když k tomu přičteme vraždy žen, jež jakoby Maggie z oka vypadly, máme tady opravdu složitý případ. Policie si nesmí dovolit plýtvat časem, vypadá to, že další obětí by mohla být právě sama Maggie.

Zabij mě znovu je v pořadí pátým (v ČR čtvrtým) románem britské autorky Rachel Abbottové, v němž oblíbený detektiv Tom Douglas řeší zapeklité případy s opravdu propracovanými zapletkami. Nejedná se pouze o běžnou detektivku, v níž se řeší vražda. Do rukou se vám dostává thriller s prvky psychologického románu. V každém díle je vyřešen konkrétní případ, zároveň autorka přibližuje osobní dějové linky hrdinů. Sledujeme tak životní kroky Toma Douglase a jeho blízkých, které se s každým dalším příběhem rozvíjí. Vůbec nevadí, když sérii nebudete číst postupně, ale na přeskáčku.

Četla jsem všechny díly, které u nás byly zatím vydány, a Zabij mě znovu se podle mého názoru řadí mezi ty nejdrsnější. Autorka dokáže čtenáře držet v šachu a dokonale mást mozkové buňky. Ve chvíli, kdy si myslíte, že víte na čem jste, vás vyvede z míry nečekanými dějovými zvraty. Nechá ve vás hlodat červíčka pochyb, takže si možná položíte otázku, jak dokonale znáte své blízké. I Maggie si v průběhu děje uvědomuje, že o svém muži vlastně vůbec nic neví, byť si s ním pořídila dvě děti a zakotvila v přístavu zvaném manželství. Zjišťuje, že Duncanova minulost je úplně jiná, než jak ji vylíčil svému okolí.

S románem Rachel Abbottové určitě nesáhnete vedle, máte-li v oblibě psychologické thrillery. Zabij mě znovu má navíc i punc klasické anglické detektivky. Poutavý a zároveň akční styl psaní je zárukou, že se vám do rukou dostala dost dobrá četba.


(Za recenzní ebook děkuji nakladatelství Neoluxor)

Srdeční záležitost


Francouzka Camille studuje poslední ročník střední školy. Je to rok zlomový, čeká ji totiž maturita. Klasické studentské trable zvládá s pomocí party spolužáků, s nimiž se zná už od dětských střevíčků. Její nejlepší kamarádkou je Lea, s kterou si hodně rozumí. Jenže s Leou to v poslední době nevypadá moc dobře, je vážně nemocná.

Camille se během pár dní obrací doposud klidný život vzhůru nohama. Tak ráda by pro Leu něco udělala, dokud je ještě čas. Naštěstí na to není sama, spolu s kamarády dokáže něco, z čeho by si mnohdy měli vzít příklad i dospělí.

Když se začtete do této půvabné knihy, která vás zaujme nejen názvem, ale i nádhernou obálkou, zjistíte, že Gilles Legardinier napsal román, jenž vás chytí za srdce. Celý je o mladých lidech, teprve se hledajících. Prožívají první lásky, navzájem si pomáhají řešit pro ně složité životní problémy,vlastně zároveň tak poznávají sami sebe. Leina situace je donutila dospět, zvážnět a zapomenout na mladickou lehkovážnost, která k létům dospívání patří.

Román je psán v první osobě, vypráví jej přímo Camille. A já jen smekám před tím, jak autor – muž, dokáže popsat dívčí svět tak autenticky a citlivě. Styl psaní je natolik sugestivní, máte pocit, že před vámi stojí opravdová osmnáctka z masa a kostí.

Legardinierův styl na mě působil zároveň i dospěle, Camille je na svůj věk neobyčejně vyzrálá. Scény ze školního prostředí navozují tu správnou studentskou náladu. I když kniha řeší vážné téma, je odlehčená humorem a vtipem, což ve výsledku působí velmi francouzsky.
A když jsem se do knížky začetla, připomněla jsem si jeden starší český seriál o studentech, který se jmenuje Zkoušky z dospělosti.:-)

Četla jsem všechny knihy, které u nás Gilles Legardinier vydal a jen žasnu nad lehkostí, s jakou se dokáže převtělit do svých hrdinů, ať už to jsou mladé ženy nebo starší muži. Navíc je to neskutečný sympaťák (no a pak mu nepropadněte, že? ;-))

Srdeční záležitost není klasickou studentskou romancí. Je to příběh o pevných poutech přátelství, o síle, kterou v sobě nacházíme v těch nejtěžších momentech. Ať už jste studenti nebo vaše občanka vykazuje nějaký ten rok navíc, tahle knížka vám ukáže, co všechno je člověk v rámci ryzího kamarádství schopný dokázat.
Vlastně z ní můžeme čerpat inspiraci pro řešení našich vlastních vztahových problémů.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Vdova



Jean Taylorová je ideální manželka. Svého muže Glena zbožňuje a udělala by pro něj všechno. S láskou o něj pečuje a dopřává mu to nejlepší. Vlastně se chová jako ty tři slavné opičky – nevidí, neslyší, nemluví, což je někdy ideální, že? Jednoho dne však Glena srazí autobus, pod jehož koly umírá. Jean zůstává sama s velkou tíhou – její muž byl obžalován z únosu malé Belly Elliottové. Jenže důkazy pro řádné obvinění nestačí a tak případ, který se táhne léta, končí velkou neznámou, jíž může objasnit pouze sama vdova.

Ta však od počátku odmítá s novináři hovořit, pouze jediné osobě se podaří k Jean proniknout. Reportérka Kate Watersová díky své empatii prolomí bariéru mlčenlivosti a Jean rozmluví.
Jak to tedy všechno bylo?
Jean vzpomíná na roky, které prožila vedle milovaného Glena. Navenek ideální manželství však skrývá velkou bolest – Taylorovi neměli děti. Možná i z tohoto důvodu byli až nezdravě upnutí jeden na druhého. Ale i přesto se Glenovi podařilo před manželkou utajit zásadní část svého osobního života.
Vedle Kate se o Glenův případ zajímá i detektiv Bob Sparkes, pro něhož je případ unesené Belly i po letech šrámem v profesní kariéře. Možná by vdovina výpověď mohla objasnit některé nejasnosti.

V jednotlivých kapitolách, v nichž se proplétá minulost a současnost stejně jako osoby vypravěčů (Jean, Kate a Bob), se snažíme rozmotat nitky opravdu spletitého případu. 
Autorka, která je sama novinářka, skvěle vykreslila povahu té nejdůležitější postavy příběhu. Jean Taylorová  – kým vlastně je? Zoufalou, ušlápnutou ženuškou, slepě poslouchající despotického partnera nebo naopak vychytralou manipulátorkou chránící to jediné, co má – manželství? Musím říct, že v průběhu děje se můj vztah k ní měnil od pocitu lítosti až k nesnášenlivosti. Tahá vás za nos nebo je opravdu tou chudinkou, jíž byste podali kapesník, uvařili čaj a nechali vyplakat?

Fiona Barton napsala naprosto vynikající psychologický thriller. Je přirovnáván ke známým světovým bestsellerům jako je Zmizelá nebo Dívka ve vlaku, u kterých taky nevíte, na čem vlastně jste. Zároveň si zachovává kouzlo (můžu-li to tak říct) starých dobrých anglických detektivek.
Vedle Jean sledujeme i osobní životy reportérky Kate i detektiva Boba, které se s hlavní dějovou linkou proplétají.
Autorka vás po celou dobu drží v šachu, rozehrává partii, v níž si nejste vůbec jistí výsledkem. Napětí se pozvolna stupňuje, přesně tak, jak to u správného psychothrilleru má být.

Vdova je knížním debutem Fiony Barton, který se opravdu povedl. Můžeme jen doufat, že autorka v psaní i nadále pokračovat.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Kdo si umí život vychutnat, ten žije doopravdy

Když Martě Davouze vyšla kniha Dům v Bretani, mezi čtenáři vyvolala hotové pozdvižení. Autorka, která se po padesátce znovu vdala za šarmantního Francouze, v ní popisuje střípky ze společného života v půvabné francouzské provincii. Nyní vychází pokračování nesoucí název Loď v Bretani.



Marta Davouze v nové knize navazuje na historky ze svého francouzského života, které si čtenáři tak moc oblíbili. Není to příběh v klasickém slova smyslu, jednotlivé epizody na sebe nenavazují. Jedná se o soubor příhod, které Marta s manželem, rodinou a přáteli zažila. Prostřednictvím knihy tak můžete i vy poznat kouzlo půvabné, i když leckdy nevyzpytatelné Bretaně. Chcete se projet na lodi a dát si vepřové kotlety s čokoládou? Nebo poznat autorčino vyvdané francouzské příbuzenstvo? Se šarmem sobě vlastním vám naservíruje čtení, z něhož čiší humor a zároveň noblesa i elegance.



Rodina ze dne na den


Pamatujete si ještě na Sophii? Zcela oddanou své práci, luxusní pohovce a botám? Tahle mladá žena prošla neuvěřitelnou proměnou, když si k sobě vzala dvě malé dcerky své zemřelé kamarádky. O jejich sžívání jste se mohli dočíst v knize Matkou ze dne na den.

Uběhla nějaká doba a Sophie s holčičkami tvoří skvělý tým, do něhož patří i Louis, otec obou dívenek. Se Sophií spolu zatím nebydlí, jen se scházejí, ale Louis má pocit, že je na čase, aby se jejich vztah posunul dál. Co takhle svatba? Proč ne, ale vězte, že jednoduché to tyhle dvě hrdličky mít nebudou. 
Tak schválně – co byste dělali, kdybyste zjistili, že váš nastávající má dospělého syna, o němž neměl dosud ani potuchy? 

Zrovna takovou situaci řeší Sophie. Jako každá správná ženská se těší na okamžik, kdy v krásných svatebních šatech řekne svému milému sladké ano. Těší se na to, že budou sdílet radosti společného života, řešit běžné starosti a nebudou mít před sebou žádná tajemství. Nebo ne? Sophie musí vyřešit dilema – má Louisovi říct pravdu o Sethovi nebo mlčet, k čemuž ji nabádá mladíkova matka?
Čestná Sophie se rozhodne nelhat a spustí tak lavinu situací, které změní běh dosavadních událostí.
A aby toho nebylo málo, do děje výrazně zasáhne i Louisova studentská láska Wendy, matka jeho syna. Je toho dost, co Sophie na svých bedrech nese, navíc jsou tady i holčičky. A ještě něco, o čemž Sophie neměla až doteď tušení. Právě se rozhodla dát si od všech problémů oddechový čas a odjet k matce, aby si udělala pořádek nejen ve vztahu, ale především sama v sobě.
  
Moc se mi líbilo, že se autorka rozhodla vrátit k osudu Sophie a napsat další pokračování. Ani tentokrát se nevyhýbá vážným tématům a své hrdiny nechává prožít situace, které veselím zrovna nehýří. Konkrétně v tomto románu nesoucím název Rodina ze dne na den se Sophie musí rozhodnout, jestli má říct pravdu a nést důsledky, které z tohoto rozhodnutí vyplývají. Vážnější situace střídají ty veselé, o které není v knize nouze. Scénky s Izzy a Bellou nebo Sophiiny hovory s Grace, sousedkou z penzionu, mě vždycky pobavily. A na druhou stranu – zuřila jsem ve chvíli, kdy na scénu nakráčela Wendy.
Rowan Coleman prostě umí zadrnkat na tu správnou strunu. Jak už dokázala ve svých předchozích románech, zahraje vám na city pořádným romantickým příběhem, zároveň vám dokáže, že život je i o vážných věcech. Když přidá i kapku humoru, výsledkem je další ze skvělých románů z edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Dobrou chuť z Francie

Jaká je americká kuchyně? Tak to vám tahle kniha neřekne. Naopak, dozvíte se, jak jedna Američanka objevila tajemství francouzské gastronomie, které zcela podlehla.


Píše se rok 1948. Manželé Paul a Julia Childovi se stěhují do Paříže, kde má Paul pracovat. Julia, jíž bylo do té doby nějaké vaření ukradené, se přihlásí do gastronomické školy. A právě v tom okamžiku se začíná psát jak nová životní etapa této charismatické ženy, tak i kniha, která změnila pohled na kuchařinu spoustě lidí.

Když Julia v sobě objevila vášeň a nadání pro vaření, rozhodla se své poznatky zúročit v kuchařce, která by obsahovala recepty s přesnými, precizními postupy. Julia na ní spolupracovala se svými kamarádkami a během dlouhých let vytvořila více než sedmisetstránkovou bibli všech kuchařek. Bojovala s nakladateli, kterým se nelíbila forma a především obsáhlost díla. Zastávali názor, že žena má v kuchyni strávit minimum času. Psala se padesátá léta dvacátého století, ženy chtěly od života víc než jen čistou bílou zástěrku a vařečku v ruce. Do detailů propracovaná kniha poctivých receptů se dost dobře nesnesla s polotovary a instantními potravinami.
Julia však nakonec zvítězila, kuchařku vydala a proslavila tak umění francouzské kuchyně po celém světě.

V autobiograficky laděné knize Můj život ve Francii Julia Childová docela podrobně popisuje vznik slavné kuchařské bible, ale nemusíte se bát, že by tohle dílo bylo jen a jen o vaření. Vaše chuťové pohárky sice dostanou pořádně zabrat, takže budete u čtení asi pořád něco uzobávat, zároveň s Childovými objevíte Francii tak, jak ji viděli oni dva. Prožili zde pár let, během nichž si stačili tuto svéráznou zemi zamilovat. I přestože se během manželství kvůli Paulově práci několikrát stěhovali po světě, Francie zůstala jejich srdcovou záležitostí.I když čtete o dobrém jídle, nemůžete si nevšimnout vzájemné lásky mezi manželi Childovými, která prostupuje celým vyprávěním. Nebylo jim dopřáno mít děti, o to víc se semkli jeden k druhému a prožili spolu spoustu krásných let ve spokojeném manželství.


Hold krásné zemi, hold skvělé kuchyni i hold životu manželskému – to vše je Můj život ve Francii. Julia Childová jej napsala ve spolupráci se svým synovcem Alexem Prud´hommem a psaní si opravdu užívala.
Přiložené fotografie ještě víc umocňují prožitek z četby této neobyčejně “výživné” knihy.

Tak dobrou chuť!

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

Příliš hořké mládí

Měl jim patřit svět, místo toho bojovali o holý život. Čtyři mladí lidé, jejichž budoucnost si do svých rukou vzala druhá světová válka, by se normálně zřejmě nikdy nepotkali. Joanna, Emilia, Alfred a Florian pocházejí z různých koutů Evropy a společné mají jen jedno. Dostat se na loď Wilhelm Gustloff a plout vstříc svobodě. Kromě válečných traumat si každý z nich v sobě nese i tajemství, které může ohrozit jejich budoucnost.



Joanna, litevská zdravotní sestra, tajemný Němec Florian, navenek křehká Polka Emilia a Alfred, jehož posláním je sloužit Říši, vám budou vyprávět o své touze přežít.

Skupinka teenagerů putuje Východním Pruskem během tuhé zimy roku 1945. Válka se sice blíží ke svému konci, pro ně je to však jen vzdálená pohádka. Stejně tak vzdálená, jako loď Wilhelm Gustloff, která je má spasit. Ostražitost a nedůvěra je provází na každém kroku. Je třeba hlídat si každý krok, každé pronesené slovo. Válka se neptá, jestli je vám sladkých náct nebo si na zádech nesete pěkných pár křížků. Sebemenší zaváhání vás může dostat do hrobu. Když se jim po menších eskapádách podaří nalodit, netuší, že ten největší boj mají ještě před sebou.


Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor

Design a site like this with WordPress.com
Začít