Finská literatura. Co se vám vybaví na první dobrou, Mika Waltari? Většině lidí asi ano, ani já nejsem výjimkou. Abych si rozšířila obzory, sáhla jsem díky nakladatelství Beta po vcelku nenápadné knize s názvem Co padá z nebe.
Náhody, náhody, náhody. Právě ty hrají velkou roli v komorním díle, které není jen tak pro každého, to si dovolím upozornit předem. Stojíte-li celý život nohama pevně na zemi a nic vás nedokáže z vaší životní osy vychýlit, zřejmě si knížku neužijete tak jako my snílci, hloubavci a věční přemýšlivci.
Co na vás může spadnout z nebe? Na Saařinu maminku dopadl kus ledu. Zcela nečekaně, byla to náhoda. Kdyby ten den nezůstala doma a jela s rodinou pryč… Kdyby nestála přímo na verandě, ale někde stranou… Kdyby… Ne, takhle to nefunguje. Saařina maminka je mrtvá, tatínek zdrcený žalem a malá, osmiletá holčička se snaží pochopit zákonitosti náhod. Jako třeba to, že teta Annu už podruhé v životě vyhrála v loterii a nemůže se z toho vzpamatovat, dokonce upadne do několikatýdenního spánku. Náhody, dobré i špatné, nás prostě životem provázejí, ať už si to uvědomujeme, či ne. Příkladem je třeba skotský rybář, s nímž si Annu dopisuje, a který byl čtyřikrát zasažen bleskem…
Co padá z nebe není souvislým příběhem. Nejprve sledujeme vyprávění malé Saary zaměřené na to, co se stalo její mamince. Z jejího úhlu pohledu sledujeme život malé a semknuté rodiny, vidíme svět očima malé dívenky. Autorce se podařilo skvěle vystihnout dětské nahlížení se vší bezelstností a upřímností, která je dětem vlastní. Velmi dojemně působí Saařino vnímání maminky, to, jak ji viděla, jak si ji zapamatovala. V další části čteme korespondenci mezi Annu a rybářem ze Skotska, dvěma lidmi, jimž do životů zasáhly náhody. Třetím příběhem se opět vracíme k Saaře a jejímu tatínkovi. Tentokrát uplynulo pár let a do jejich života vstoupila nová osoba.
Trochu mi to připomnělo legendární Knoflíkáře. Tím, jak byly příběhy koncipovány a propojeny. Jedná se o čtení pro čtenáře, kteří rádi přemýšlejí, hledají odpovědi a kniha pro ně není jen předem daný děj. U téhle knížky jsem hodně přemýšlela a vžila jsem se především do Saary, která se mi hodně líbila, zejména její vášeň pro Hercula Poirota. A taky bych si dokázala představit, že by autorka psala čistě jen o Annu, což je vedle hloubavé holčičky taky velmi zajímavá postava.
Stále nad něčím přemýšlíte? Zajímá vás, proč se něco stalo zrovna vám? Je ve vás pořád kus malého dítěte s bohatou fantazií? Tak v tom případě zkuste finskou spisovatelku Selju Ahavu a její Co padá z nebe.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si můžete titul také koupit.
knihomilka.home.blog 