5. stránka

Láska na klíč

Alex se blíží třicítka. Už není bezstarostnou studentkou, která žije přítomností, už myslí na to, co jí přinese budoucnost. Pracuje jako realitní makléřka, má stálou známost a aktuálně plánuje společné bydlení s nejlepší kamarádkou. Pronajmou si byt a těší se, co jim nové bydlení přinese. Třeba dva sympaťáky, kteří se přistěhovali přímo naproti. Copak jsou ti milí chlapíci vlastně zač? Do jednoho z nich se Alexina kamarádka Emma zamiluje rychlostí blesku a taky Alex řeší vlastní vztahové záležitosti, protože její snoubenec Thomas se rozhodl splnit si své sny a vydal se na uměleckou stáž do Států, aniž by to s partnerkou předem probral. Během pár týdnů se životy obou kamarádek začnou měnit. Bude to k dobrému?

Láska na klíč je příjemná oddechovka řešící milostné vztahy dnešních třicátníků. Vlastně je jedno, v které době tento věk prožíváte, co se týče lásky, je to to vždy stejné, spousta partnerů řeší povahové rozdíly i rozcházející se představy o společné budoucnosti. Nejinak to má Alex. Thomas se zhlédl v umění a volných vztazích, bordelářsky založená Emma si našla sobě rovného a Alex? Ta zjišťuje, že soused, tichý a zádumčivě působící Callum není zas tak nerudný, jak vypadá.

Hodně baví také rozdíly v povahách postav. Alex a Emma i jejich sousedi Mark a Callum jsou typickým příkladem, že protiklady se přitahují a díky těmto kontrastům jsme svědky mnoha humorných situací, stejně jako těch, v nichž vám občas dětinská chaotička Emma poleze na nervy.

Phoebe MacLeod je přirovnávána k Sophii Kinselle, což docela sedí. Já jsem si díky Lásce na klíč připomněla i knihy spisovatelky Jane Green, které u nás vydávalo na přelomu milénia nakladatelství BB art. Odpočinkové vztahové příběhy o obyčejných lidech, kteří touží najít svůj dokonalý protějšek a usadit se.

Hledáte něco ze života, co je psáno lehkou rukou? Našli jste to. Tento svěží a pohodový příběh se dobře čte a užíjí si ho všechny čtenářky, které mají rády vtipné romance, dobrou kávu, luštění křížovek a podivínské nerdy, a to v jakémkoliv pořadí.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda, na jehož eshopu můžete knížku pořídit.

Rok, který nás změnil

Nakladatelství Kazda pokračuje v řadě inteligentních a pohodových románů pro ženy, které svým zaměřením oživují profil nakladatelství. Tentokrát tady máme Helen Rolfe a Rok, který nás změnil.

Emma a Lise – kdysi naprosto nerozlučná a nerozdělitelná dvojka kamarádek, nyní dvě osoby, které spolu několik let nepromluvily. Co se mezi nimi stalo, aby to poznamenalo následujících téměř dvacet let? Když se jednoho dne otevřou dveře Emminy kavárny a v nich stojí Lise, ani jedna neví, co může od té druhé očekávat. Odpuštění? Vysvětlení? Autorka Helen Rolfe rozehrává společenský příběh o přátelství a rodině.

Děj je rozdělen do dvou časových rovin. První je zasazená do současnosti a představuje Emmu a Lise jako čtyřicátnice, které se v průběhu let postavily na vlastní nohy. V druhé se vracíme o dvacet let zpátky a v retrospektivě sledujeme dospívání obou hrdinek. Jsou nejlepšími kamarádkami, u Emminých rodičů Lise nachází to, co doma nemá – lásku, empatii a pozornost. Spolu taky odjely do Paříže, kde se jejich životy obrátily o sto osmdesát stupňů, ale k dobrému to nebylo.

Román Helen Rolfe je příjemným, trochu melancholicky laděným společenským románem s přesahem – zabývá se mimo jiné i toxickými vztahy a problémy v komunikaci – když se po přečtení zamyslíte, zjistíte, že rozkol v přátelství obou žen byl vlastně úplně zbytečný a malicherný, stačilo mezi sebou komunikovat a nejednat zbrkle.

Rok, který nás změnil cílí primárně na čtenářky, které už mají leccos za sebou a nechybí jim nadhled, se kterým se mnohdy nelehké životní situace zvládají líp. A proč ho najdete zrovna v produkci nakladatelství Kazda? Protože hlavní hrdinky Emma a Lise musely přehodnotit svůj dosavadní pohled na vzájemný vztah, otevřít staré rány a opět je zavřít, tentokrát už vyléčené, a to navždy. A hlavně se musely naučit odpouštět, což je sice nesmírně těžké, ale zároveň je to osvobozující.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.

Agatha Christie

Spisovatelka Susanne Lieder se milovníkům beletrizovaných životopisů představila knihou Astrid Lindgrenová, v níž čtenářům představila životní příběh nejznámější švédské spisovatelky. Zaměřila se v něm na konkrétní časové období a totéž učinila i v případě nekorunované královny detektivek.

V jejím případě zacílila na dobu, kdy Agathě zemřela milovaná matka a manželství procházelo velkou krizí. Smutná a citově vysílená Agatha se v retrospektivním vyprávění vrací do minulosti, do dob, kdy byla šťastná a její vztah s Archiem byl teprve v plenkách a o Herculu Poirotovi a Jane Marplové ještě neslyšela ani Agathina fantazie. Jak na ně vlastně přišla? A proč začala psát? To všechno se prostřednictím Susanne Lieder dozvíme. Sledujeme fascinující Agathinu cestu za nečekaným literárním úspěchem. Jsme svědky bolavých odmítnutí rukopisu a také prvních úspěšných prodejů. Agathina hvězda stoupá, ale soukromí se pomalu, ale jistě hroutí…

Z příběhu vyzařuje jemný smutek a melancholický podtón, protože spisovatelku potkáváme v nejtěžších chvílích, přesto z něj cítíme také Agathinu odhodlanost a urputnost. Autorka ve své knize příliš nefabuluje, Agathin život líčí tak, jak se udál, dovolila si odchýlit se pouze v pár drobnostech, které skutečnosti nijak neublíží.

Publikace Susanne Lieder je opravdu jen drobným střípkem z mozaiky spisovatelčina života. Pokud se chcete dozvědět víc věcí, například jaké bylo její druhé manželství, kam všude cestovala, nebo jaké bylo její dětství, sáhněte po autobiografi Vlastní životopis nebo po díle od Janet Morgan, která získala souhlas rodiny k sepsání biografie. Trefou je také kniha od Lucy Worsley.

Pro nás, kteří Agátku milujeme a četli jsme o ní už hodně moc, je tento počin spíše jen milou připomínkou několika zásadních okamžiků jejího života . Ale pořád dorůstají noví čtenáři, jimž královna detektivek může učarovat, a pro které bude tato biografie (částečná, neboť zahrnuje jen výsek Agathina života) přínosem i zdrojem nových a zajímavých informací.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Svatebčané

Phoebe si oblékla krásné zelené šaty, obula zlaté lodičky a jen tak, bez zavazadel i jakéhokoli vysvětlení odjela do luxusního hotelu Cornwall inn na Rhode Islandu. Plánuje jednu jedinou noc a pak… pak… Řekněme, že její plán je úplně jiný než ten, který mají hosté čekající u recepce na ubytování. Jsou totiž pozváni na velkolepou svatbu trvající téměř celý týden. Phoebe si chce naplno užít své poslední hodiny, přestože s ní není ten, se kterým měla původně v hotelu být. Ale to se nezamlouvá nevěstě, pro níž je její svatební den hodně důležitý. Je bohatá, rozmazlená a svých vlastností a zbraní hodlá využít na sto procent a zabránit tak Phoebeinu plánu za každou cenu.

Už když jsem viděla titul Svatebčané v edičním plánu nakladatelství Beta, věděla jsem, že mi nesmí utéct. A to nejen kvůli nádherné obálce, kterou jako by si střihl Václav Špála, kdyby dnes žil. :). Na první dobrou mě zaujala anotace, byla jsem zvědavá, co se z ní vyklube. A dobře jsem udělala, už dlouho jsem nečetla něco tak milého, hořkosladkého, prostě báječného, přestože tam k smíchu moc není.

Phoebe, vysokoškolská profesorka specializující se na viktoriánskou dobu je jednou z nejsympatičtějších postav knihy. Od života dostala pořádně naloženo a už toho má dost. Jejím opakem je nevěsta Lila, kontroverzní osoba, u níž do poslední chvíle nevíte, zda ji milovat, nebo nenávidět.

Děj je ohraničen šesti dny, během nichž dojde k mnoha nečekaným situacím, humorným i vážným, někdy až absurdním. Máte pocit, že jste se ocitli v tragikomickém seriálu a čekáte, jakým směrem se to všechno posune. Držíte palce Phoebe, jejíž životní eskapády autorka líčí v retrospektivním vyprávění, tiše nadáváte Lile, abyste zjistili, že ani u ní není všechno jen černé nebo bílé. Těch šest dní je jako aprílové počasí, vystřídají se v nich veškeré emoce, které známe – radost, smutek, vztek, sympatie, znechucení, strach… Knížka je napsána velmi jemně, něžně a humorně a nechybí jí hravé a svižné dialogy založené na Phoebině inteligenci a chytrosti. Například debata o množství sexu je hodně zábavná. Tak schválně, můžete mít sex dvakrát nebo dva sexy? :)))

Pro mě jsou Svatebčané knižní lahůdkou, dalším zářezem do letošního seznamu top knížek, který se utěšeně rozrůstá.

Jestli máte rádi příběhy s hrdiny, kteří působí jako lúzři (ale nejsou!) a máte rádi chytré a inteligentní romány, zkuste si na tuhle nevšední svatbu zajít. 🙂

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, na jehož eshopu si knížku můžete pořídit.

Pod papírovým měsícem

Evelyn Bishopová je dědičkou leteckého impéria ve Spojených státech. Píše se rok 1942 a mladá žena s neklidnou duší dobrodruha působí v Londýně jako tlumočnice – ovšem jen navenek – ve skutečnosti se infiltrovala do odbojářské skupiny, působí jako agentka a jejím cílem je osvobození bratra, o němž ví, že uvízl jako válečný zajatec kdesi ve Francii. Evelyn se spolu s ostatními členy odbojové skupiny účastní nejrůznějších misí, v nichž není místo na strach, ale důležitým pojítkem je důvěra. Nejintenzivnější vztah má s kolegou Nickem Gallagherem, bohužel do něj vstoupí zrada a jejich cesty se rozcházejí. Po šesti letech má Evelyn doma v Los Angeles malou detektivní kancelář a věnuje se sledování nevěrných manželů. Při jednom pátrání potkává Nicka a vlivem okolností je nucena s ním spolupracovat a otevřít staré rány a nedořešené věci z války, jejíž události je oba dohánějí i po letech.

Na román Pod papírovým měsícem jsem se těšila protože zpracovává pro mě zajímavé téma odboje i poválečného života. Navíc je hlavní hrdinka poměrně originální a zajímavá, není tuctová. Nechce se přizpůsobit dobovým požadavkům na ženy, stát se hospodyňkou v domácnosti, která s prachovkou v ruce čeká na manžela, ale rovnocennou partnerkou muže.

V příběhu autorka rozvíjí dvě dějové linie, současná se zabývá případem, v němž Evelyn i Nick rozplétají podivný případ vraždy, která se svým způsobem týká i jich obou. V minulé se dostáváme do období druhé světové války, sledujeme odbojářskou činnost statečných agentů. Evelyn je v této činnosti velmi houževnatá, její bratr uvízl v německém zajetí a ona by se k němu chtěla dostat a zachránit ho.

Shaina Steinberg v doslovu píše, že ve svém románu vzdává hold své babičce, která je předobrazem Evelyn, stejně jako milovaným černobílým filmům, v jejichž duchu se nese celková atmosféra příběhu. Nemusí téct potoky krve, důraz je kladen na vzájemné vztahy a vazby mezi postavami, z nichž vás mnohé překvapí svým jednáním a chováním.

Noirová detektivka Pod papírovým měsícem má kromě krimi a historické linky také romantický nádech. Možná stejně jako já romantiku v detektivních příbězích nemusíte, protože se do tohoto žánru až tak nehodí, ale tady to kupodivu nevadí a docela to k tématu ladí. Příběh není o akci a adrenalinu, ale o tom, jak vás minulost může dohnat i po letech, a také o tom, že svou pozici si ženy musely a musejí vydobýt samy už po mnoho generací.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Sestry z Toskánska

Lucrezia žije už dlouhá léta mimo rodnou domovinu, jíž je nádherné Toskánsko. Přestože si vybudovala úspěšnou kariéru v Paříži, pořád ji něco táhne domů za milovanými sestrami. Teď už za nimi může, teď ano. Otec je mrtvý a jí v tom brání pouze strach z toho, jaké přivítání ji čeká. Přijmou ji sestry zpátky? Pochopí, proč se domovu tak dlouho vyhýbala? Bianca, Mia, Nora a Lucrezia, čtyři sestry, každá tak jiná, jak jen to jde, všechny s neobvyklým duchovním darem, který zdědily po irské matce. A teď se musí vyrovnat s dalším dědictvím v podobě rodinné vily, již všechny milují a obrovskými dluhy, které jim otec zanechal. Jak budou pokračovat dál?

Sestry z Toskánska jsou prvním dílem série, jejíž díly by měly náležet jednotlivým sestrám. Teď je na řadě Lucrezia. Otec ji jako dvanáctiletou poslal ´po smrti matky z domova do internátní školy a bránil v kontaktu s ostatními dívkami. Není divu, že se zatrpklá Lucrezia uzavřela do sebe a bála se návratu. Setkání se sestrami i dětskou láskou, stejně jako problémy s dědictvím mění její zahořklost v houževnatost a odvahu, s níž brání rodnou vilu.

Daniela Sacerdoti sice žije ve Skotsku, ale dětství a mládí strávila v Itálii, o níž teď píše tak sugestivně, že se vám od knížky bude jen těžko odcházet. Sestry z Toskánska jsou rodinným příběhem, v němž kouzlo této charismatické země cítíte z každé stránky, ať už se jedná o rodinnou soudržnost nebo vypjaté vztahy mezi rodinnými klany, či přípravu a servírování dobrého italského jídla. Moc se mi líbily sestry, každá byla tak jiná a jedinečná, těším se na další díly, v nichž poznáme zbývající dívky blíž.

Příběh je plný tajemství a překvapí neočekávanými odhaleními. Možná některé věci v průběhu čtení vytušíte, nic to však nemění na kouzelné, místy téměř mystické atmosféře, jíž knížka oplývá a která vás pohltí hned od prvních stránek. Daniela Sacerdoti píše opravdu krásně, jímavě vypráví o rodinných poutech, o lásce, strachu, nenávisti a odpuštění i nových začátcích.

Dojemný, křehký a místy hodně bolavý román potěší všechny milovníky rodinných příběhů, v nichž to jiskří emocemi.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Ella a Marilyn

Ella Fitzgeraldová a Marilyn Monroe. Nikdy jsem netušila, že se tyto dvě kulturní ikony přátelily, dokud se mi do rukou nedostal román Ella a Marilyn z pera Elizy Knight a Denny S. Bryce.

Obě hvězdy ve své době zářily a získaly si nespočet fanoušků. Ella jako úžasná jazzová zpěvačka dobyla svět hudební, Marilyn se o totéž snažila ve světlech filmových reflektorů. Požádala Ellu, zda by ji neučila zpívat, ale zpěvačka odmítla – sama nikdy výuku zpěvu nenavštěvovala. Přesto mezi oběma ženami vykvetlo pouto přátelské, podporované hojnou písemnou korespondencí a telefonáty.

V knize se objevují dvě vypravěčské polohy. První patří Elle promlouvající ke čtenáři v ich-formě, ta druhá zachycuje Marilyn v er-formě. Obě linky se střídají a nabízejí pohled na dvě výrazné osobnosti napříč padesátými a šedesátými lety, které přály rozvoji americké kultury.

Na první pohled jsou obě ženy rozdílné jako den a noc, na ten druhý zjistíme, že mají hodně společného. Obě i přes velkou popularitu sžírá nejistota, neustále o sobě pochybují, jsou citlivé a muži s nimi hodně manipulují. Autorky ani jednu neglorifikují, popisují je se všemi chybami a omyly, kterých se obě ve svých životech dopouštějí. Je to lidské, empatické a zároveň i docela smutné čtení, když víme, jak život jedné z nich skončí.

Ella a Marilyn je nejen poctivě zpracovanou beletrizovanou biografií dvou ikon, na jejíž podobě si daly autorky záležet a věnovaly se rešerším, aby zachytily vše podstatné, je to zároveň výpověď o jedné éře amerických dějin. Nabízí setkání s osobnostmi kulturního i politického světa, nevyhýbá se ani citlivým tématům jako rasové předsudky, jež Elle řádně znepříjemňovaly osobní i profesní život.

Je to výborné čtení od kterého se jen těžko odchází. Pragmatická Ella i křehká a podceňovaná Marilyn si díky citlivému psaní obou autorek získaly mou plnou pozornost. Jsem ráda, že jsem si opět mohla rozšířit obzory, seznámit se blíže s legendami a ponořit se do dob jen nedávno minulých. Doporučuji všemi deseti.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Lásky z nemocnice

Co mají společného Klára a František? Eva a Radek? Věra a Petr? A kam zapadá Eliška? Navzájem takhle ve dvojicích vlastně nic, ale když se na propletenec podíváme podrobněji, zjistíme, jsou propojeni, aniž by o sobě někteří z nich tušili.

Klára čeká dítě s Petrem, úspěšným, leč časově vytíženým moderátorem, který nemá čas na matku ani na umírajícího otce. Radek ustrnul ve vyhořelém manželství a má pocit, že mu ujíždí poslední vlak, takže není divu, když podlehne mladinké a svůdné kolegyni Elišce. Jeho žena Věra pendluje mezi nemocnou matkou a dcerou Klárou, ležící v nemocnici s rizikovým těhotenstvím a snaží se, aby bylo všechno v domácnosti tip ťop. A Eva? Obětavě navštěvuje každý den umírajícího manžela v nemocnici, přestože jejich vztah byl všechno, jen ne šťastný. Z jejich osudů a životních cest Kateřina Kubalová spletla příběh, který vás překvapí.

Lásky z nemocnice jsou v anotaci popisovány jako romance, ve skutečnosti jde o docela zajímavou sondu do mezilidských vztahů – milostných i rodinných, a propletenec osudů, který z toho vznikl, je srovnatelný s psychologicky laděnými prózami, protože v Kláře, Petrovi, Radkovi a všech dalších akteréch poznáváme širokou škálů charakterů které se v průběhu děje rozvíjí. Je fascinující pozorovat, jak se vyrovnávají s vypjatými situacemi a zjišťují, co je pro ně důležité a podstatné.

Způsob, jakým jsou mezi sebou provázáni, funguje na stejném principu, jako vztahy ve filmu Láska nebeská, či v obou Bábovkách Radky Třeštíkové, a to mě hodně baví – zjišťovat, kdo má s kým „ hlavní vztah“ a koho pojí tenké nitky vazeb „vedlejších “, jestli by se hrdinové chovali jinak, kdyby věděli o dalších lidech, s nimiž něco pojí jejich blízké. Pro představu: Klářin otec Radek se zaplete s Eliškou, která se dvakrát zcela náhodně potká s Evou, jejíž syn Petr čeká dítě s Klárou. Právě takové drobné, mnohdy na pohled neviditelné, přesto podstatné nitky Kateřina Kubalová důmyslně propojila v dobře promyšlený celek. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány konkrétní postavě, některé dostávají prostor častěji, jiné jen jednou, přesto jsou jejich výpovědi důležité a mnohdy popisují jednu situaci z různých úhlů pohledu, takže není nic jen černé nebo bílé.

Útlý počin Kateřiny Kubalové, který má dvě stě stran, možná stejně jako já přečtete za jeden večer. Má dynamický, odsýpající děj, přesto to není žádná jednohubka, o které byste za pár dní nevěděli. Hlavní postavy jsou uvěřitelné a ve svých životech dělají mnohdy pořádné chyby, a právě proto vám utkví v hlavě.

Lásky z nemocnice jsou přesně tím typem knížky, která překvapí, aniž byste to cíleně očekávali. Kateřina Kubalová doposud napsala několik příběhů pro děti a tato novela je prvním počinem pro dospělé, můžeme doufat, že ne poslední.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.

Italský sen

Stella a Fern. Fern a Stella. Dvě nerozlučné kamarádky už od školních let, které nerozdělila ani rozdílné životní situace. Zatímco Stelle se podařilo vystudovat a vybudovat si kariéru i přestože se stala dvojnásobnou matkou a s dětmi žila sama, Fern hned po škole otěhotněla, vdala se a zbytek života zasvětila rodině a ve svém rozvoji ustrnula. Teď se jim blíží čtyříctka, děti je tolik nepotřebují. Stella vyhrála v loterii a pozvala svou kamarádku na ostrov Capri, kde obě stráví odpočinkový čas s dospělými dcerami a poté i s dalšími členy rodin oslaví dvojí narozeniny. Měla to být pohodová dovolená, ale luxus a požitkářství, kterého si obě dosytosti užívají, pomalu, ale nenápadně rozevírá nůžky mezi jejich životy, plány a sny. Na povrch vyvěrají skrytá tajemství a nevyřčené věty, které si kamarádky navzájem nikdy nechtěly říct. Nebo ano? Bude jejich dovolená pravý Italský sen?

Katie Frost píše o obyčejných ženách, které balancují mezi rodinou, prací a touhami, které mnohdy skrývají uvnitř. A nemyslete hned na něco pikantního, taková touha může být i prahnutí po kousku štěstí s člověkem, který si vás všímá a nebere vás jako inventář bytu. A přesně takhle se cítí Fern, jen se bojí přiznat si to nahlas. Autorka popisuje pocity osamělých žen, jimž děti vyletěly z hnízda a v partnerském vztahu to neklape, s velkou dávkou empatie a pochopení. Líbilo se mi, že i když Fern a Stella řešily problémy, nechovaly se dětinsky, ale jako rozumné, dospělé ženské, byť to byly i věci bolestné, dokázaly se k nim postavit čelem a nést následky.

Co vás okouzlí na příběhu, který se točí kolem přátelství a přátelství? Jsme v Itálii, takže dobré jídlo, zatraceně dobré jídlo a jako bonus lákavé popisy destinace, kde se děj odehrává, protože slunné Capri s útulnými vilami a romantickými uličkami přímo svádí k návštěvě. Přestože se děj nezabývá pouze pěknými věcmi, ale je trefným ponorem do mezilidských vztahů, je napsán příjemným stylem. Měla jsem pocit, že nad hrdinkami bdí kouzelná víla a vede jejich životy sice klikatými cestami, ale zároveň jim dává naději v lepší zítřky. Kate Frost mi svým psaním připomíná irskou spisovatelku Patricii Scanlan, která byla velmi populární na přelomu devadesátých let a milénia a psala o radostech a strastech obyčejných rodin.

Italské léto můžu doporučit nejen jako letní odpočinkové čtení, ale také jako román pro ženy s přesahem, který říká, že na nové začátky není nikdy pozdě.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda, na jehož eshopu můžete knížku pořídit.

Neznámá z portrétu

Jedno dílo, tři různí lidé. Portrét neznámé ženy, v češtině známý jako Portrét dámy namaloval Gustav Klimt. Spisovatelka Camille de Peretti ve svém románu Neznámá z portrétu poodhaluje roušku tajemství, která obraz obestírá. Je o něm známo, že jeho první verzi Gustav Klimt přemaloval, v roce 1997 byl obraz ukradený z muzea moderního umění v Piacenze, aby se za dva roky objevil zpátky v jeho zahradách. Kdo ho zcizil a vrátil? Komu patří ikonická tvář s výraznýma modrýma očima?

Přiznám se, čekala jsem původně akční honičku za obrazem, a toho jsem se trošku obávala, přesto mě ke knížce něco táhlo a udělala jsem dobře, že jsem si ji přečetla. Jedná se o výpravnou ságu, která zabírá téměř celé dvacáté století a která mě svým zaměřěním a pojetím velmi mile překvapila.

Obraz tajemné ženy posloužil autorce k vyfabulování barvitého příběhu. Modelka Klimtova obrazu mohla být kýmkoli, třeba chudou služkou, která neplánovaně otěhotněla a musela se postarat o sebe i své dítě. A jak to mohlo být dál? Její syn se na prahu dospělosti dostal z Evropy do země zaslíbené, do Ameriky, kde začínal jako čistič bot. Vlastní pílí, houževnatostí, pracovitostí i důvtipem se vypracoval v jednoho z nejbohatších magnátů. A pak je tady Pearl, mladá studentka práv, již s Isidorem pojí jisté pouto a svým způsobem i tajemný obraz.

Ať to bylo tak či onak, verze Camille de Peretti se povedla. Je epickým vyprávěním o lásce rodičovské i partnerské, o překonávání překážek, zavede nás do vídeňských uliček i rušného New Yorku. Za zmínku stojí způsob, jakým spisovatelka pojala vyprávění. Rodinná sága se tříští do několika částí, které na sebe nenavazují chronologicky, takže zpočátku můžete mít pocit lehkého chaosu a zmatení. Čím déle se do příběhu noříte, tím je vám vše jasnější, až se v závěru všechny linky spojí.

Neznámá z portrétu oplývá svižným dějem i napínavými zápletkami, které oživují možné představy o Klimtově obraze. Není striktně určená pouze milovníkům umění, ale všem, kteří mají rádi poctivé rodinné ságy odehrávající se na pozadí mnohdy bouřlivých světových dějin.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, knížku pořídíte na eshopu nakladatelského domu Grada.