Před malou chvíli přišly do knihovny dvě mladinké slečny studentky. Vcházely se slovy: „Jéžišmarijá, já jsem nebyla v knihovně sto let.“
Druhá na to: „Já taky ne, nechodím sem, protože je to daleko“.
Zacukal mi koutek, říkám: „No to se máte čím chlubit, holky“.
Všechny tři jsme se zasmály a slečny mě poprosily o vyhledání povinné četby.
Našla jsem jim menší část toho, co potřebovaly, na ostatní knížky jsem je odkázala na na naše další pobočky.
Na jedné z nich byly, další jsou daleko. Při zapisování do průkazky konstatuju, že s takovou odpovědí profesorka asi spokojená moc nebude.
„Bude muset počkat“, odvětily s ledovým klidem studentky. Už jsem nenašla odvahu zeptat se, na co bude muset učitelka čekat :-).
Při odchodu mě ale dívky potěšily, při balení knížek si mezi sebou povídaly, že to u nás máme útulné. Malé a proto útulné. Že se po cestě ze školy domů zastaví častěji. Neměla jsem to srdce jim říct, že dlouho malí nebudeme, že nás čeká pořádná rekonstrukce.
Přece si neodradím dvě ztracené a znovunalezené dušičky, ne? 🙂

Po roce tu máme tradiční Týden knihoven. Pro čtenáře to znamená odpuštění upomínek za pozdě vrácené knihy, nově registrovaní čtenáři neplatí registrační poplatek. Internetoví maniaci mají bonus k nabitému kreditu a děti můžou kutit různé výrobky, poslouchat četbu knihovnic nebo hostů, kteří přijedou číst a vyplňovat kvízy a soutěže. Co to znamená pro nás? Zapisování nových dušiček, vymýšlení her a soutěží a taky zábavného programu, kterým chceme školáčkům zpestřit jejich pasování na nové čtenáře knihovny. Držím nám všem palce, aby se povedlo všechno, co jsme si naplánovali. Ať máme hodně nových čtenářů, kteří budou našimi častými a hlavně spokojenými návštěvníky. Večer si namažu ruce krémem, odlehčím namoženému zápěstí (ono zapsat nějakých 30 čtenářů během dvou hodinek není žádná sranda, ale radost :-)).
Zítra nás čeká první „pasovací den“.

Když se řekne knihovna, většině lidí se nejspíš vybaví police plné knih, ticho rušené jemným šustěním otáčených stránek a šepotem návštěvníků. Knihovně vévodí zamračená upjatá knihovnice s drdůlkem a brýlemi na nose, zpoza kterých sleduje dění před výpůjčním pultem.
Stop!!
Příjemná a usměvavá knihovnice (nebo knihovník :-)) v moderním oblečení a účesu vychází vstříc čtenářům, zodpovídá jejich dotazy, vyhledává knihy nebo informace. Začátečníkům pomáhá proniknout do tajů internetových sítí.
A právě rozmach internetu přinutil v dobrém slova smyslu knihovníky rozšiřovat poskytované služby.
Komunikace čtenáře s knihovnou neprobíhá jen osobně nebo telefonicky, uživatel může knihovnu kontaktovat mailem, přes icq nebo Facebook.
Fenomén Facebook pronikl nejen mezi lidi, ale také mezi organizace a spolky, které si na Facebooku zakládají své profily a stránky.
Regionální knihovna Karviná není výjimkou, čerstvě založeným profilem na Facebooku chce přiblížit svou činnost nejen skalním příznivcům, ale také těm, kteří se zajímají o dění v knihovnách. Prostřednictvím Facebooku chce být knihovna v kontaktu se čtenáři a návštěvníky, propagovat kulturní akce a činnost jednotlivých poboček.
Jak založený profil najít? Stačí si na Facebooku vyhledat „Regionální knihovna Karviná“ a je hotovo 🙂