Už delší dobu sleduju jeden příjemný blog. Jeho autorka žije na ostrově Korfu přes deset let, je vdaná za místního doktora, se kterým má dvě děti. V létě pracuje jako průvodkyně, v zimě odpočívá a především sepisuje své postřehy. Jak jsem byla ráda, když jsem zjistila, že toto příjemné čtení vyšlo knižně! Začíst se do Příběhů z olivového ostrova doporučuju, k tomu si nalijte ouzo nebo alespoň frappé a nechte se přenést na jih Evropy, kde je horko, klid a pohoda. A taky neuvěřitelný chaos na úřadech, v nemocnicích, ve škole… Po přečtení jsem měla sto chutí na Korfu zajet a vychutnat si zdejší atmosféru osobně. 🙂
Mormonka
Skutečný příběh vypráví osudy Carolyn, která vyrůstala v mormonské komunitě. V osmnácti letech byla provdána za mnohem staršího muže, s jehož dcerami chodila do školy. Všechny její dosavadní plány a sny vzaly za své, v područí despotického muže a dalších manželek, které měl, prožila Carolyn sedmnáct let. Mezi manželkami panovala napjatá atmosféra, každá z nich chtěla být favoritkou. Svému manželovi Carolyn porodila osm dětí, z nichž jedno onemocnělo rakovinou. Ona sama měla také zdravotní potíže, časté porody a stresy ji vyčerpávaly. Jednoho dne sebere odvahu a pokusí se utéct. Plán se vydaří a Carolyn s dětmi mohou konečně začít nový život. Některé z dětí odchod nechápe, pobyt v komunitě jim vymazal mozky, nebyly zvyklé na normální prostředí. Jedna z dcer se vrátila zpátky k otci, se změnou se nedokázala smířit. Carolyn konečně zažívá normální život a dokonce poznává opravdovou lásku.
Výhra
Hrdinou a zároveň vypravěčem je dvaatřicetiletý Perry L. Crandall. Jak sám tvrdí, není retardovaný. Jeho IQ totiž o bod překračuje hranici retardace. A to znamená, že je jen pomalý. Žije s babičkou, pracuje v loděnici a tajně miluje pokladní Cherry. Babička mu odmala vštěpuje správné životní zásady, učí ho jak používat slova – Perry každý den přečte jednu stránku ze slovníku, odkud si vypisuje nová slovíčka. Pracuje jako pomocná síla v loděnici, rád mlsá čokoládové bonbony. Společně s babičkou rádi luští křížovky a pravidelně si kupují výherní losy. Jejich život je velmi poklidný, vůbec jim nechybí vypočítaví příbuzní, kteří se kdysi Perryho velmi rádi zbavili. Jednoho dne Perry zjistí, že v loterii vyhrál dvanáct milionů dolarů. V tu ránu se stává nejslavnějším obyvatelem městečka, kde žije, i blízkého okolí. Jenže to je už babička po smrti a Perry se musí se životem rvát sám. Naštěstí má kolem sebe výborné kamarády, kteří nad ním drží ochrannou ruku a pomáhají mu. Najednou se objevují i bratři a matka, kteří cítí příležitost shrábnout Perryho výhru pro sebe. Náš hrdina tedy musí rozlišit dobré a zlé, poznat, kdo to s ním myslí vážně a kdo z něj chce jenom ždímat peníze… Nádherné vyprávění, které nadchne všechny příznivce Forresta Gumpa.
Stalo se prvního září (nebo někdy jindy)
Román zachycuje osudy tří kamarádů, kteří od raného mládí usilují o lásku jedné ženy. Děj se odehrává v letech 1938 – 1968, autor na pozadí zlomových historických okamžiků vykresluje příběhy hrdinů. Mnichov, druhá světová válka, komunistický puč nebo převrat v Maďarsku doplňuje barvité osudy nerozlučných přátel. Příběh začíná 1. září 1938, kdy se třináctiletí kamarádi Maďar Peter, Žid Gábor a Čech Honza, žijící se svými rodiči v malém městečku Levice, setkávají na místním koupališti. Všichni tři jsou zamilovaní do spolužačky Márie, o její lásku soutěží v plaveckém závodě. Gábor se málem utopí, jejich přátelství tím neutrpí. O rok později jsou Levice maďarské, kluci se musí rozdělit, Jan odjíždí s rodiči do Brna, z Gábora a Petera se stávají vojáci, kteří později dezertují a skrývají se u Máriiných rodičů. Po válce Peter s Máriou sympatizují s komunisty, Gábor s Honzou hledají štěstí v Izraeli, odkud se vracejí se silnými zážitky. Peter pracuje jako novinář, Gábor onemocní tuberkulózou a Jan studuje vysokou školu a pracuje ve výzkumném ústavu. Osud kamarády zavádí do všech koutů Slovenka i do zahraničí, symbolem jejich nerozlučného přátelství zůstává Mária, které se ze vztahu s Honzou narodí dcera. Jan těsně před svatbou odjíždí na služební cestu, díky převratu v Maďarsku se mu naskýtá příležitost emigrace na Západ, které využívá. Mária zůstává s dcerkou sama, Peter i Gábor se snaží pomáhat jí a oba ji chtějí požádat o ruku. V bouřlivém roce 1968 se domů vrací Jan a nerozluční přátelé se opět na chvíli setkávají. Velmi čtivě napsanému románu nechybí smysl pro humor.
Krev..samá krev :D
Blíží se čas prázdnin, návštěvníci se nám začínají dělit do dvou skupin. První skupina jsou čtenáři, kteří dlouhodobě odjíždějí, a tak se potřebují zbavit přebytečného čtiva, na které by jim mohla přijít upomínka. No a ve druhé skupině jsou čtenáři, kteří bez knih nemůžou žít, ať už se vydávají na prázdninové cesty nebo si čtou doma. Takže kmitáme, lítáme,vybíráme, zakládáme, doporučujeme.
Dnes přišel čtenář, který půjčuje především pro svou manželku a říká: „Prosím jednu erotickou, jednu detektivku a ještě jednu nějakou.“. Ptám se ho, jestli má na mysli detektivku klasickou nebo moderní napínavý thriller. „Hlavně, aby tam stříkala krev“, odpovídá čtenář. Doporučila jsem mu Martinu Cole. V jejich knihách krev moc nestříká, za to se ale řadí mezi nejčtenější autorky současnosti a v oblibě ji má právě něžné pohlaví. Tak jsem zvědavá, s jakou pán přijde příště, jestli jsem vybrala dobře a nebude stříkat krev ze mě :-D.
Koblížky do trouby
Letem světem internetem se ke mě dostal recept na koblížky, které se nesmaží v prskajícím, mastném nezdravém oleji ;-), ale pečou se v troubě.
Nevěřícně jsem chvíli koukala, ale pak jsem nelenila, nachystala suroviny a jala se smažit koblížky..tedy péct :).
Výsledné dílo bylo chuťově skvělé, troubové koblížky jsou opravdu výborné, jen fotku sem nedám, protože mi koblížky moc nenakynuly, takže jsme měli spíše plněné placičky :D.
Výsledné dílo bylo chuťově skvělé, troubové koblížky jsou opravdu výborné, jen fotku sem nedám, protože mi koblížky moc nenakynuly, takže jsme měli spíše plněné placičky :D.
O recept se ale mileráda podělím.
KOBLÍŽKY DO TROUBY
500 g hladké mouky
250 ml mléka
1 žloutek
40 g cukru
50 g másla nebo Hery
špetka soli
1 vanilkový cukr
1 kostka droždí
Náplň: Marmeláda nebo povidla
Těsto připravíme ručně nebo v pekárně (já použila právě pekárnu). Vykynuté těsto rozválíme, vykrájíme kolečka. Na polovinu koleček dáme náplň, druhým kolečkem přiklopíme, okraje pořádně přitlačíme a naskládáme na plech (s pečícím papírem). Necháme ještě 20 minut kynout a pak upečeme. Horké potřeme rozpuštěným máslem smíchaným s rumem a pocukrujeme. Z jedné dávky je cca 24 ks.
Dobrou chuť 🙂
Krysáci
Se školákem jsme četli úžasnou knížku, kterou napsal Jiří Žáček na motivy úspěšného Večerníčku. Jmenuje se Krysáci a měla velký úspěch nejen u školáčka, ale i u mě. Nasmáli jsme se, pan Žáček svůj humor opravdu nezapře.
Příhody krysáků Huberta a Hodana, kteří žijí na vizovickém smetišti, pobaví děti i dospělé. Krysáci bydlí v šuplících starého šicího stroje, vlastní sádrového trpaslíka Ludvíčka, který nemluví a se vším souhlasí..proč asi? :D. Poklidné soužití kamarádů „naruší“ (v dobrém slova smyslu) potkan Eda z Prahy, který s valašskými ogary prožívá různá dobrodružství. Na jednu stranu je trochu vyčůraný, všeználek a všudybýlek, dokáže být ale zároveň kamarádský.
A jaké příhody zažívají? To si přečtete v knížce, je opravdu výborná a čtivá. 🙂
A jen pro zajímavost: Asi v polovině rozečtené knížky se mě školáček ptá: „Mami, co je to ten „Tožogar“? Když totiž chtěli krysáci něco probrat nebo zařídit, oslovovali se mezi sebou „tož, ogare“…:D
Anglické rohlíky
Moc ráda bych měla vlastní výtisky nádherných knížek od Hany Parkánové-Whitton, ve kterých poutavě a s humorem popisuje svůj život v Anglii, sžívání se sousedy a nejrůznější anglické zvyky a tradice.
Proč se o těchto knihách zmiňuju v rubrice o jídle? Protože když jsem si chtěla knížky vyhledat na internetu a podívat se, jestli nejsou náhodou někde skladem, vyjel mi jako první odkaz na anglické rohlíky :D. A tak si říkám, proč se o tenhle výborný recept nepodělit ;-).
Anglické rohlíky jsou skvělým tipem na snídani, svačinu, oběd i večeři, jak kdo chce. Kupované jsou bez práce, ale jsou trošku dražší a navíc není jisté, že je dostanete čerstvé a teplé ;-). A co si budeme povídat, domácí je domácí. Já osobně je miluju, i když jsou zákeřné, těch kalorií co mají…:-)
Takže se podělím o recept, který mi vyskočil, když jsem si zadala název knížky paní Parkánové :D.
Anglické rohlíky
Ingredience:
• 100ml vlažné vody • 80ml vlažného mléka • kostka cukru • 1 lžička soli • 1 lžíce instantní bramborové kaše • 320g hladké mouky • 2/3 droždí • plátkový sýr Eidam • 15dkg anglické slaniny • grilovací koření • olej
Postup:
Z vlažného mléka (ne horkého ani studeného!!!), cukru a kvasnic uděláme kvásek (do hrnku s mléka dáme cukr a rozdrobíme kvasnice) a necháme 10 minut stát.
Mouku smícháme s bramborovou kaší a solí.
Do mouky vlijeme vykynutý kvásek, přilijeme trochu vody a vše vypracujeme v hladké těsto (POZOR! těsto se nesmí lepit, popřípadě přidejte mouku). Dáme asi na 15 – 20 minut kynout, nejlépe do tepla.
Těsto válečkem vyválíme do kruhu a rozdělíme na 8 trojúhelníků.
Trojúhelníčky začnem točit od širšího konce ke špičce, tak aby vypadaly jako rohlíky.
Rohlíčky si dáme na plech s pečícím papírem.
Do trošky oleje vysypeme grilovací koření. Vezmeme si pírko a rohlíky potřeme olejem s kořením.
Předehřejeme si troubu na 200°C.
Na rohlíky si nejdřív dáme slaninu a potom sýr. Dáme do trouby a necháme cca 15 minut péct.
Recept je ze stránek http://www.teepek.cz/, sekce mezinárodní kuchařka. Tímto milému „teepkovi“ děkuju a doporučuju i další dobroty, které na webu má.
Dobrou chuť!!!
Hokej v knihovně
Jo jo, i my v knihovně jsme hokejoví fanoušci. Včera, při veledůležitém zápase s Finy jsem měla odpolední. O hokej jsem přijít nechtěla, takže jsem našla na netu online přenos a s kolegyní jsme sledovaly naše hochy v akci.
Kupodivu, čtenáři chodili, některé hokej nebaví, jiní se nás ptali, jaké je skóre a nakukovali přes pult na monitor. Jak toto jindy nesnáším, tak včera jsem byla velmi shovívavá a monitor jsem ochotně natáčela dle potřeb čtenářů.
Dneska přišel pán, který chtěl vědět, koho zranil Dominik Hašek při posledním finálovém zápase na ZOH v Naganu v roce 1998. Kdo si pamatuje vítězný gól, který naši vsolili do ruské branky, určitě si vybaví i Dominika Haška, ten v euforii vyrazil směrem ke svým spoluhráčům a přitom vyhodil hokejku do vzduchu. No a milý náš návštěvník potřeboval vědět, koho to tenkrát ona hokejka trefila. V knize o ZOH v Naganu byl jen neurčitý obrázek, informace žádná, tudíž jsem povolala internet.
Vy už taky nevíte jak to bylo? Tak koukejte 😉
http://www.youtube.com/watch?v=xa0gvq9d054
No a kdo nepozná zraněného hráče, nápověda tady:
Ještě nic? Číslo dresu 32 a iniciály RŠ 😉 A víc nepovím 🙂
Když se voda zlobí…
řeka Olše„…..zjara ledy tály, přišly povodně. To jste milé děti přišly o hodně.“
Dovolila jsem si citovat část básničky mého oblíbeného Jaromíra Nohavici. Ale věřte, do smíchu mi nebylo. Dokud jsem neviděla na vlastní oči, nevěřila bych, co dokáže voda napáchat.
Povodně v roce 1997 se mě dotkly jen letmo. Měla jsem tehdy čerstvě po maturitě a chystala jsem se s kamarádkou do Prahy na muzikál. Musely jsme tehdy jet autobusem. To bylo jediné omezení, které se mě přímo týkalo.
řeka OlšeLetos to bylo jiné. Bydlíme v obci, která byla jednou z dosti postižených, ač se o ní mluvilo pouze jeden den :-/.
Naštěstí se nám voda do domu nedostala, „zůstala stát“ na zahradě. Jediná pohroma byl urvaný drát elektrického vedení, což nám vyneslo dva dny „all inclusive u maminky“ ;-). 
řeka Olše
pohled z okna
Naštěstí voda začíná opadat, už se nemusíme vracet domů přes Polsko. Jen chudáci fotbalisti nemají kde hrát, z hřiště jdou vidět jen opěrky laviček.
Všechny věci, které jsme pro jistotu vystěhovali na půdu, jsem už snesla zpátky, sice pořád drobně mrholí, ale věřím a doufám, že voda si své už vybrala a nechá nás na pokoji.
knihomilka.home.blog 
