Mrs. Poe

Báseň Havran, kterou napsal americký spisovatel Edgar Allan Poe, je nám všem dobře známá. Je součástí seznamu doporučené četby už léta letoucí (ano, i já ji v rámci literatury četla). Její autor je také znám jako mistr horroru, jehož povídky si získaly pozornost milovníků tajemna a hrůzy.

V roce 1845 se stává středem pozornosti právě kvůli Havranovi, jehož refrén „Nikdy více – nevermore!“ si pobrukuje americká společnost napříč generacemi.
Je zván na různé literární večírky, kde se po něm doslova sápají ženy a chtějí, aby jim recitoval Havrana.
Na jednom večírku se spisovatel setká s básnířkou Frances Osgoodovou, do které se zamiluje.
Prostřednictvím Frances je čtenářům celý příběh vyprávěn…

Frances je vdaná za bohémského malíře Samuela, který s oblibou věnuje pozornost jiným ženám. Zatímco on tráví volný čas mimo New York, Frances s malými dcerkami nachází útočiště u své přítelkyně.
Měla by psát, ale má jakýsi tvůrčí blok způsobený neblahou životní situací.
Když se na jednom literárním večírků setká s charismatickým spisovatelem, přeskočí mezi nimi jiskra.
I Edgar je ženatý, a to se svou sestřenicí, která trpí souchotinami. Vypadá to, že zakázaný vztah nemá šanci. Tehdejší puritánská společnost by si na obou pořádně zgustla. I když se Frances lásce brání, je to silnější než ona…

Potud by se dal příběh brát jako milostná romance dvou lidí, kterým doba a společnost nepřeje. Když však do děje vstupuje mladičká manželka Edgara Allana Poea, Virginie, máte pocit, že čtete jednu z jeho povídek. 
S její postavou do děje přichází tajemno a nejistota. Virginie touží po přátelství s Frances a neustále ji zve na návštěvy. Básnířka má ale pocit, že je vystavována situacím, které ohrožují její život. Je něčeho takového křehká Virginie vůbec schopná?

Kromě zapovězené lásky román přináší pohled na newyorskou společnost poloviny 19. století. Doba, kdy navenek byli všichni upjatí, ale uvnitř to vřelo emocemi a vášněmi.
Autorka dokázala skvěle vystihnout atmosféru, která v té době panovala, jakož i povahové vlastnosti hlavních hrdinů. Křehká a citlivá Frances, trochu nabubřelý Poe, jakož i jeho nevyzpytatelná žena Virginie, ti všichni předvádějí pestrou škálu pocitů.

Kniha se díky Francesině vyprávění v první osobě a barvitým dialogům čte jedním dechem a zaujme milovníky romancí, jakož i příznivce literatury a historie.
Knížka mě zaujala nejen příběhem zakázané lásky, ale také vkusnou obálkou, která upoutá na první pohled.
Skutečnost nebo fikce? Jak to bylo doopravdy mezi Frances a Edgarem? To se už asi nikdy nedozvíme, ale alespoň si o tom můžeme přečíst v tomhle mimořádně čtivém románu.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Karel IV – Tajný deník


Život Karla IV, našeho nejznámějšího panovníka, byl zmapován již mnohokrát. Všichni známe oficiální informace a data, která nám byla do hlavy vtloukána v hodinách dějepisu. Jaký byl však Karel IV v soukromí? Jak se choval ke svým manželkám? Miloval je vůbec nebo pro něj byly jen prostředkem jak upevnit politickou moc?

Tajný deník už svým přídomkem napovídá, že měl být zcela soukromou záležitostí Karla IV. To by ale nesměl být nalezen. 🙂
Deníku se panovník svěřoval se vzpomínkami na dětství a rodiče, na své ženy, které miloval a jejichž smrti vždycky želel, i když se musel v zájmu země vždy znovu oženit.
V zápiscích se věnoval i svému synkovi Václavovi IV, pozdějšímu českému a římskému králi.


Tento deník ukazuje čtenářům Karla IV nejen jako panovníka, který byl zcela oddán své vlasti, ale také jako milujícího manžela a otce. Popisuje jeho nejniternější myšlenky, které by jen tak někomu nesvěřil. Zároveň je tento deník také připomenutím doby minulé, se vším, co k ní patřilo. 

I přestože se jedná o fiktivní deník, stojí za přečtení. Třeba to tak opravdu bylo :).

Když je láska slepá


Žili byli dva, kteří se měli rádi. Z té velké lásky se jim narodila dcera a všichni spokojeně žili, dokud neumřeli. Tak by mohla začít moderní pohádka, příběh dvou lidí, které spojila láska. Ale skutečný život se pohádce zdaleka nepodobá.
I Alia, hrdinka románu Když je láska slepá, prožívá něco podobného. Před lety se zamilovala do muzikanta Leandera, se kterým začala žít. Když se jim narodila dcerka Katie, myslela, že má lásku svého muže jistou.
Za manželku si ji sice nevzal, ponechal si i vlastní byt (tak to u umělců chodívá), ale i přesto tvořili harmonický pár.

Jak už to ale bývá, jen láska k životu nestačí. Zatímco Leander jede bez omezení ve vlastních kolejích, Alia kromě rodiny musí zvládat i školu, kterou začala studovat dálkově.
Připravuje se na zkoušky a kromě malé Katie nemá na nic víc energii. Milostný život jde stranou, což zase nelibě nese Leander. Jak tahle patová situace může skončit?
Kdo tipoval, že se bohémský muzikant zakouká do jiné, ten trefil do černého. Alia se musí vypořádat s Leanderovou nevěrou, která otřásla jejím životem. Doufala, že je to jen chvilková záležitost, ale Leander boří její vysněný svět tím, že chce bydlet se svou novou přítelkyní. 
Ve stejné době se do domu, kde Alia žije, stěhuje nový soused, ajťák Kolja, který na první pohled vypadá jako morous, ale díky němu Alia pomalu překonává svou bolest. Když už to vypadá, že se ze zklamání dostala, Leander se chce vrátit zpátky…

Název evokuje pořádnou sladkobolnou romanci, u které by měla ukápnout pořádná slza. Tak to ale není, tento román je sice protkán milostným příběhem, ale sladkobolný vůbec není. Z pohledu Alii sledujeme nejen současnou dějovou linii, která se zabývá rozpadem vztahu, ale také minulost. Tato část přibližuje dobu, kdy se Alia s Leanderem seznámila. Mně osobně se ti dva k sobě vůbec nehodili, Leanderovi jsem za celou knihu nevěřila ani dobrý den, Alia se chovala dost dětinsky a z části si za vzniklou situaci mohla sama (můj osobní názor :-)).

Román zabývající se tématem nevěry, která může potkat kohokoli z nás, zaujme především ženy, které čtou rády příběhy, se kterými se mohou ztotožnit, jimž nechybí špetka nezbytného humoru, bez kterého to v životě nejde.


(Za recenzní e-book děkuji nakladatelství Host)




Půjčit si někdy něco od sestry? Maximálně tričko nebo svetr

Známé pořekadlo praví, že co je v domě, není pro mě. A přebrat chlapa vlastní ségře – no fuj. Jenže život nehraje vždy podle pravidel a lásce prostě neporučíš. To je i případ Ellie, která ztratí hlavu kvůli pohlednému snoubenci své sestry.


Ellie a Rosie spolu bydlí v jednom bytě a docela jim to klape i přes odlišný životní styl. Umělecky založená Rosie je duší bohémka a život si užívá plnými doušky. Co známost, to bohatý mladík. Večírky, párty, luxusní večeře jsou u ní na denním pořádku. Ellie, její pravý opak, má ráda svůj klid, k němuž patří odrbané tepláky a dobrý film v televizi po boku nejlepšího kamaráda, kterého bere spíše jako bratra. To platí do chvíle, než pozná nejnovější objev své sestry, krásného milionáře Olivera…








(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

Kavárna na pláži


Být v rodině benjamínkem není pro život vždycky výhodou. Své o tom může říct i Evie, mladá žena, která překročila třicítku, ale přesto si připadá jako malá holka, kterou všichni kolem jen peskují a kritizují. A bodejť by ne. Evie se plácá životem, práce střídá práci, nikde dosud pořádně nezakotvila. Ve svém věku by přece měla mít manžela, děti a velký dům. Tak jako její starší sestry, které jí své dokonale nalajnované životy neustále předhazují.
Evie ale nic měnit nechce. Vlastní děti sice nemá, ale nadevše miluje syna svého sucharského přítele Matthewa, Saula, se kterým se ráda vrací do dětských let. 

Evie by mohla životem proplouvat i nadále tak, jak je zvyklá, za zády varovně vztyčené ukazováčky svých blízkých. Jenže jednoho dne se dozví, že zemřela její milovaná teta Jo. Své neteři, pro kterou měla vždy slabost a viděla v ní samu sebe, odkázala kavárnu v Cornwallu.
Evie je opět trnem v oku svým blízkým, kterým se to nelíbí. Když už kavárnu zdědila, měla by ji urychleně prodat.
Pro naši hrdinku je to však výzva. Konečně má možnost všem dokázat, že se o svůj život dokáže postarat sama. Opravdu?

Když přijede do Cornwallu, nachází kavárnu v děsném rozkladu. O personálu je škoda mluvit, místní se na Evie dívají skrz prsty, už to vypadá, že příbuzní budou zase jednou na koni.
Ale byl by to špatný příběh, kdyby měl skončit takhle.
Jednoho dne do kavárny zavítá šarmantní host, který je mimochodem kuchař. Nejlepší kamarádka Eviiny tety peče úžasné zákusky. Že by se budoucí kavárnici blýskalo na lepší časy?

Přečtěte si o tom sami a budete překvapeni, jak milou romanci dokázala Lucy Diamond napsat.
Mám ráda knížky, ve kterých se hlavní hrdinky hledají, kde nechybí humor, vtip a láska.
Své dělá i romantické prostředí přímořského Cornwallu. Děj je zasazen do malé vesničky, kde si všichni koukají do talířů, proto je jasné, že příchod Evie se všemi pořádně zamává.
Už mám načteno pár knížek typu Kavárny na pláži, proto jsem si některé souvislosti v příběhu dala dohromady dřív než samotná Evie, ale to vůbec nevadí.
Kavárna na pláži je romance, v níž velkou roli hraje láska a přátelství, kde nejde jen o sex, ale hlavně o city a upřímnost. 
Za sebe můžu říct, že k téhle knížce se určitě vrátím víckrát, autorčin styl se mi líbí a dokonale zapadá do mého čtenářského vkusu.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Vejce a já

Nesmrtelná a nestárnoucí klasika s humorem sobě vlastním přibližuje životní osudy spisovatelky Betty MacDonaldové. Autorka vypráví o své rodině, nekonvenčních rodičích, kteří pendlovali napříč Spojenými státy, a v každém dalším novém bydlišti se jim narodilo dítě. Nakonec rodina zakotvila v Seattlu, kde žili všichni společně i s babičkou z otcovy strany, láskyplně zvanou bábinka. Bábinka byla proslulá svými doslova nejedlými koláčky, do kterých přidávala všechno, co našla ve spíži. V podstatě vařila nějak podobně jako pejsek s kočičkou. 🙂

Když Betty dospívala, připadala si jako ošklivé káčátko. Její sestra Mary měla u mužů velký úspěch a Betty se bála, že zůstane na ocet. Nakonec se vdala za Boba, který byl o třináct let starší než ona a spolu založili slepičí farmu. Na Betty čekal nefalšovaný vesnický život, který ji zocelil. Farmu vybudovali doslova z ničeho, na odlehlém místě. Betty neměla zrovna láskyplné manželství, milovala však své dvě dcerky Anne a Joan /v českém překladu jsou známy jako Anka a Janka :-)/ a dokázala s humorem vylíčit nevšední zážitky, které na farmě prožila.


Kniha Vejce a já se hned po vydání stala bestsellerem, který nepřestává bavit další a další generace čtenářů, pro mnohé se stala doslova biblí, ke které se uchylují, když jim je nejhůř. I když mě teď tak napadá – ti mladší čtenáři, odkojení moderní technikou a vpletení do všemožných sociálních sítí, už budou Bettyiny zážitky brát trochu jako sci-fi.

I já jsem Betty před lety četla a teď si znovu dala opáčko. A vždycky, když si myslím, že toho mám dost a jsem utahaná (haha, jak můžu být utahaná, když dělám v knihovně), vzpomenu si na Betty a všechno se zdá hned lepší. 🙂

Muže nejlépe poznáš, když si ho vezmeš za manžela. Možná…


Mia úspěšně odpromovala a závěr studií slaví se svými nejlepšími kamarádkami ve Vegas. Alkohol teče proudem, bary jsou plné sexy kluků. Proč si neužít románek na jednu noc, který nikomu neublíží. Pokud si ovšem dotyčného nevezmete v opileckém opojení za manžela…

Když se Mia ráno probudí, na ruce se jí blýská snubní prsten. A manžel? Tím se stal ten krásný a charismatický Francouz, se kterým se předchozího večera setkala.
Po bujaré noci však přichází vystřízlivění. Mia má přece jiné plány pro život než být vdaná. Po prázdninách bude žít a studovat v Bostonu a připravovat se na kariéru ve světě byznysu, tak jak si to přeje její despotický otec. Novomanžel Ansel dívce nabízí jinou možnost. Zve ji na prázdniny do Paříže, kde žije, což je skvělá příležitost poznat nejen legendární město milenců, ale i zároveň sebe navzájem.
Mia po menším váhání souhlasí a za sebou nechává rozlícené rodiče, kamarádky, aby se bezhlavě vrhla do největšího dobrodružství svého života.
Bienvenue à Paris!

Jaká bude realita? Něco jiného je lehký a nezávazný špás s někým, když víte, že už ho nikdy v životě nepotkáte. Máte-li však s dotyčným strávit část svého života a vlastně o něm nic nevíte, čeká vás pěkná dřina. Stejně jako Miu.

V Paříži je Ansel jako vyměněný, pohltila ho práce, domů chodí utahaný a na Miu nemá moc času. Ona se sice dokáže zabavit, je tady však jedno velké ALE. Mia přece přijela, aby s Anselem vesele konzumovala manželský život a to v jednom přece nejde. Je třeba využít veškerý šarm a nasadit ženské zbraně.. Do cesty, která vede vstříc šťastným zítřkům , vstupuje další ALE. Kdo je záhadná osoba jménem Perry, se kterou má Ansel víc než blízký vztah? Má manželství, které vzniklo v lihovém oparu, šanci na udržení?

Kniha Vášnivý svůdník si nehraje na román intelektuálního ražení, o čemž svědčí už název, který jako by vypadl z červené knihovny. Mně se vlastně k téhle knížce ani moc nehodil.
Když pomineme záplavu bujarého sexu, který se odehrává, dá se říct na každé druhé stránce, máme tady docela zajímavý příběh.
Paříž tvoří romantickou kulisu děje, a byl to i jeden z důvodů, proč jsem si knížku vybrala. Mám ráda atmosféru, která vyzařuje z příběhů, které se ve Francii odehrávají. Našla jsem ji i ve Vášnivém svůdníkovi.
Díky tomu se knížka dá číst více způsoby. Hledáte-li další román, ve kterém to bude sexuálně jiskřit, máte ho. Chcete-li zábavný, oddechový příběh se silnou dávkou romantiky a špetkou humoru, máte ho taky.
Vášnivý svůdník je ideální četba na dovolenou, do postele ke chřipce nebo když si potřebujete urvat pár chvil pro sebe.

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)

Pravda a láska




Francesca se rozhodla obětovat kariéru učitelky v rodném městě Nice a následovat svého manžela diplomata do Prahy. Myslela si, že změna adresy i životního stylu bude mít pozitivní dopad na jejich hroutící se manželství.
Bohužel se tak nestane, Francesca zjistí, že její muž má milenku. Navíc pro ni není jednoduché sžít se s novým prostředím. V Praze se ještě nevyzná, ve srovnání se slunným Nice jí přijde ponurá a cizí. Nerozumí češtině, diví se, že nemůže nic sehnat a trápí se. Když začne pracovat jako lektorka francouzštiny, získává její život nádech dobrodružství a tajemna. Zamiluje se do svého studenta a tak trochu se zaplete do politické aféry.

Autorka ve svém románu čerpala z vlastních zkušeností, v Praze prožila pár let, když vyučovala kurz tvůrčího psaní. Ze svého pohledu sleduje dění v postkomunistické Praze, v době, kdy ČR předsedá Evropské unii. 

Román nepatří mezi lehké oddechové čtení. Některé kapitoly jsou vyprávěny v první osobě, z pohledu Francescy, jiné zase v osobě třetí.
První část se mi četla dobře, druhá už hůř, Francescin osobní život byl převálcován politikou, kterou až tak nemusím.
Každopádně se jedná o velmi zajímavou knížku, ve které zjistíme, jak nás vidí cizinci. I když to není příliš lichotivý obrázek, stojí za to román si přečíst.


Tak kopni do tý bedny…. :-)

V prosinci jsme byli nakupovat knihy v ostravském Kosmasu. Nakupily se peníze a bylo je třeba smysluplně utratit. Jak jinak v knihovně než za knihy, že?
Nákupy jsem si užívala, přehrabovala se v regálech, vybírala a občas i odpovídala na dotazy zákazníků, kteří si mě pletli s personálem Kosmasu :). Tedy nejen mě, ale i ostatní kolegyně, se kterými jsme tam byly.

Knih bylo opravdu požehnaně a nezbývalo než čekat, až se zpracují. Aby to bylo rychle, protože to byl opravdu mimořádný kauf, chodili jsme pomáhat i my z provozu. Aspoň jsme si, kromě nám už známého a používaného balení knih, vyzkoušely i jejich razítkování, rozdělování podle toho, kam přijdou a podobné úkony, ke kterým se my, co sloužíme za pultem, běžně nedostaneme.

Chodily jsme s holkama okukovat, co nás vlastně čeká a nemohly jsme se už dočkat. Včera jsme si konečně naši nálož dovezly a začaly zpracovávat zase „po našem“ – což znamená kontrolu s dodacími listy, olepení podle žánrů, výběr pro zpracování do naší databáze a samozřejmě nezbytné listování, očmuchávání a prohlížení.

Musela jsem to vyfotit a sdílet. A to prý ještě zdaleka není všechno, za čtrnáct dní repete!!! 

Na první pohled to asi tak nevypadá, ale bedny byly opravdu narvány až na doraz.

Mata Hari


Mata Hari. Jméno, které aspoň jednou slyšela většina lidí. Slovní spojení v malajštině znamená „oko svítání“ a v hindštině zase „matka boží“. Jako svůj pseudonym si ho zvolila jedna  z nejznámějších tanečnic na světě, která se neblaze proslavila také jako dvojí špiónka, za což zaplatila nejvyšší možnou cenu.
Její životní příběh vylíčila spisovatelka Anne Braganceová ve stejnojmenné knize.


Mata Hari se narodila jako Margaretha Gertruda Zelleová do rodiny obchodníka s klobouky. Poměrně pěkné dětství ale záhy končí, když otec zkrachuje a matka umírá. Margaretha začne studovat, ale víc ji zajímá, jak dosáhnout samostatného a hlavně pohodlného života.
Vdává se za vojenského důstojníka, porodí mu dvě děti. Krátké štěstí je střídáno velkou tragédií, když manželům umírá maličký syn. Rozpad manželství je nevyhnutelný. Margaretha opouští manžela i dceru a vydává se vstříc nové etapě svého žití, plné mužů a dobrodružství, tak jak si to vždycky přála. Cílovou destinací je Paříž, kde se chce věnovat tanci.

Aby si umocnila pozici v tvrdém uměleckém světě, svůj skutečný životopis opřádá smyšlenými legendami, kterými okouzlí tehdejší společnost. Margaretha si volí svůj proslulý pseudonym a jako Mata Hari si podmaní taneční pódia pařížských divadel i náruče roztoužených mužů. Nebojí se získávat jejich peníze ke svému prospěchu a blahobytu. 

Když se stává dvojí špiónkou, jak na straně Francie, tak i Německa, podřezává si pod sebou pomyslnou větev a padá strmým pádem dolů jak v kariéře tak i v osobním životě. Tragické završení krátkého, ale o to víc intenzivního života krásné tanečnice, je tak nevyhnutelné…

Román je velmi čtivý, pohybuje se na pomezí dokumentu a beletrie. Pokud jste stejně jako já o Matě Hari neměli doposud žádné bližší informace, kniha vám je podává jako na podnose. Jen mi chyběly fotografie, které se k tomuto zpracování hodily, aby člověk nemusel pátrat na internetu. Autorka totiž popisuje nejen okouzlující vzhled a šarm tanečnice, ale také její postupný úpadek, když byla vězněna za špionáž. Díky fotkám by tak vynikl kontrast mezi rozdílnými životními etapami Mata Hari.
Hrdinka mi jako taková k srdci nepřirostla. Nelíbil se mi její životní styl ani přístup k lidem, kterými podle libosti manipulovala ku prospěchu svému. Působila na mě jako sobecká osoba, která neváhala opustit jedinou dceru, ke které si pak už jen těžko hledala vztah. Na druhou stranu je kniha vylíčením zajímavého a pestrého osudu jedné legendy. Vždyť nikdo nejsme dokonalí.

Knihu určitě ocení  milovníci zajímavých biografií, které nepapouškují všem dobře známá data, ale nabízí nezaujatý pohled na známé osobnosti, u nichž stojí za to, dozvědět se něco více o jejich životech.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Design a site like this with WordPress.com
Začít