Spisovatelku Alžbětu Bublanovou si osobně řadím do kategorie komorních autorek, které nejsou mainstreamové, k jejich tvorbě se musíte prohrabat stohy bestsellerů, ale pak si užijete neotřelé literární počiny. Přečíst jste si mohli recenze na její knížky Barák a Ti, kterým se narodíš. V obou případech se jednalo o příběhy mapující mezilidské vztahy se zaměřením na rodinu. Tentokrát jde autorka hlouběji sama do sebe a v knize nazvané Život s panikou popisuje pocity člověka, jehož jako věrný stín provází panika.
Záchvatům paniky propadáme občas všichni, nebo si to aspoň myslíme. Ale to se vůbec nedá srovnávat s tím, když vás postihne opravdový záchvat – panická ataka. A kdyby jen jednou, někdy se opakovaně vrací a likviduje psychiku pacienta.
Alžběta Bublanová ve svém velmi otevřeném osobním deníku líčí svůj vlastní boj s nemocí. V krátkých, leč intenzivních zápiscích popisuje, jak se panická ataka projevuje u ní a jak omezuje každodenní činností. Zajít si vyzvednout zásilku na poštu, projít se podzimním parkem, vypít kávu s kamarádkou v restauraci, nebo vstát ráno z postele, to vše v závěsu s panikou nejde jen tak. A teď si představte, že vás takové stavy provázejí několik let!
Deník je útlounký, přečtete ho za pár hodin, ale v hlavě vám zůstane nadlouho. Upřímnost, s jakou šla autorka ven, ocení nejen ti, kdo se záchvaty bojují, ale i čtenáři, kteří se o panické atace chtějí něco dozvědět. A není nic lepšího, než si informace nastudovat přímo od člověka, který ví, o čem píše.
Ale abyste neměli pocit, že v rukou máte čtení, které by ve vás podobné stavy mohlo vyvolat, to vůbec. Knížka má sympatickou žlutou obálku, kde je panická ataka znázorněná jako zašmodrchané klubko, a zajímavé grafické řešení, provází ji černobílé obrázky Lucie Vávrové. Jsou jednoduché, decentní a především výstižné.
Život s panikou vám ukáže, že se stavy úzkosti, návaly strachu a paniky se dá pracovat. Zápisky jsou zajímavé a poučné, poukazují na to, že nemoc nelze podceňovat, protože s jedincem, jehož panické ataky aspoň jednou potkaly, dokáže pořádně zamávat. Chcete-li se o problému dozvědět víc, sáhněte po deníku Alžběty Bublanové, stojí za přečtení.
Doporučuji také rozhovor s autorkou, v němž se dozvíte i něco víc.
Za recenzní výtisk děkuji spisovatelce Alžbětě Bublanové, knížku můžete pořídit na eshopu Knižního klubu.
knihomilka.home.blog 