Štítek: MOBA

Troufám si říct, že Dagmar Digma Čechová je jednou z našich nejplodnějších autorek. A co knížka, to čtivost zaručená, to vám podepíšu. Jinak to není ani u příběhu nazvaného Jednu oříškovou, prosím, který nás naladí na příjemnou letní romantickou notu.

Eliška žije sama s malým synem Jonášem, provozuje malý obchůdek a je docela spokojená, i když se jí život odklonil od plánů, které si kdysi malovala. Po osmi letech však musí navštívit město, kde zanechala spoustu vzpomínek i snů, aby pomohla tetě a strejdovi s provozem stánku s občerstvením. Nemůže se vyhnout setkání s Patrikem, který jí kdysi zlomil srdce. Nebo ho zlomila ona jemu? Eliščin návrat otevírá staré rány, vrací vzpomínky a nabízí spoustu nevyřčených otázek k minulosti a vztahu mezi Eliškou a Patrikem.

Dagmar Digma Čechová se tentokrát trochu odklonila od svého dosavadního způsobu psaní a přestože napsala další román o ženách a pro ženy, je trochu víc „light“ a „soft“, prostě hravá letní romance s příchutí oříškové zmrzliny.

V příběhu se střídají dvě časové linky, současná, v níž se setkávají Eliška s Patrikem, kteří si mají co vysvětlovat, a druhá, jenž se vrací o osm let zpátky a představuje hlavní postavy v době, kdy stáli na prahu dospělosti a měli celý život před sebou. Obě části jsou psány svižně a s lehkostí, jež je spisovatelce vlastní. Děj je plynulý, bez prázdných míst, čtení vám odsýpá, ani nevíte jak.

Přestože je to příběh opravdu lehounký a pohodový, nechybí v něm i vážnější témata, která jako vždy autorka do děje zakomponovala velmi přirozeně. Celé je to hlavně o komunikaci mezi lidmi, naprosto nezbytné pro pro partnerské vztahy.

Román Jednu oříškovou, prosím by tentokrát mohly ocenit i mnohem mladší čtenářky, kterým bude blízké období Eliščina mládí a milostných trampot.

Tohle byla DPD, neboli další povedená Dáša. Těšíte se už na její další knížku? Já ano, a moc.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.

Pamatujete se na Oldřicha Linharta z knihy Podívej se podruhé? Spisovatele, jehož týrala manželka? Ano, čtete správně – muže týrala žena, tomu se ani nechce věřit, že? Ale přečtěte si to a uvidíte, jaké schopné manipulátorky a psychopatky se z žen mohou někdy vyklubat. Oldřich v knize psal román na toto téma, jak jsme věděli z ukázek, a skutečná autorka a stvořitelka „knižního“ Oldřicha jeho počin vydala doopravdy jako samostatný román. Geniální, že? A co teprve až se začtete, můžu vám říct, že to opět bude jízda, jak už jsme u oblíbené české spisovatelky zvyklí.

Hlavní postavou je Miriam, mladá žena s minimem sebevědomí, která se seznámí s o pár let starším, dominantním Rosťou. Nejprve se k ní chová jako k princezně, ale po narození vytouženého syna Lukáška se jeho chování mění, a věřte, že ne k dobrému. Miriam v sobě najde zbytky sil a od násilnického manžela za pomoci kamarádky uteče. Existují andělé v lidské podobě? Miriam má pocit, že ano, dostane se jí pomoci, podpory a možná i lásky v podobě, jakou nikdy nečekala. Ale zlo nikdy nespí a Miriam musí čelit nejhorší podobě svého partnera, který se jí ani malého synka nechce vzdát.

To byl zase nářez! Dagmar Digma Čechová nezklamala a opět si zvýšila už tak vysokou laťku. Román Nadechni se potřetí můžete číst samostatně, ale abyste pochopili všechny souvislosti a náležitě si to užili, nezapomeňte ani na Podívej se podruhé.

Stejně jako v předchozích knihách se i v této odehrává naprosto reálný a uvěřitelný příběh, který by se mohl stát i ve skutečnosti -a jak víme, bohužel se tak děje, protože domácí násilí je poměrně časté. Také postavy jsou vykreslené tak, že působí skutečně. Násilnická povaha Rosti a jeho činy až děsí, je natolik působivý, že celou dobu trneme hrůzou, co se Miriam může stát. I ona byla uvěřitelná, mix naivity a odhodlání zajistit synkovi i sobě lepší život. Ne vždy jednala, jak by měla, občas člověk kroutil hlavou nad jejími činy. Nechci prozrazovat víc o dalších postavách, které hrdince vstoupí do života, abyste si celou zápletku vychutnali se vším všudy. Jsou hodně zajímavé, zejména Sára, žena, která Miriam poskytne azyl.

Atraktivní námět, zajímavý děj, živé a plastické postavy, které nejsou vždy jen černé nebo bílé a dialogy, působící přirozeně a civilně, to je poznávací znamení románů Dagmar Digmy Čechové. Ani tentokrát nebudete zklamáni, naopak. Román Nadechni se potřetí DOPORUČUJU VŠEMI DESETI!

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.

Při rozlučce se svobodou to můžete parádně rozjet, a vůbec přitom nezáleží na tom, jestli jste zadaní nebo single. Právě o tom se přesvědčily čtyři kamarádky, které se po mnoha letech znovu sešly, aby si užily rozlučkovou párty před svatbou jedné z nich. A všechny doufají, že jejich bujaré řádění zůstane jen mezi nimi. To by ale Radka nesměla po pár měsících potkat náhodou toho chlápka, který sice nelíbal uplně skvěle, ale alespoň na chvíli se s ním cítila žádaná. Noc špatných polibků ještě neskončila!

Radka, Zora, Agáta a Mariana. Znají se od studentských let, ale dlouho, dlouho se neviděly. Jak s nimi zamává rozlučkový večírek? V jednotlivých kapitolách se střídavě objevují všechny čtyři protagonistky a nabízí svůj pohled na to, co se po něm událo.

Já nechápu, jak to Dagmar Digma Čechová dělá, ale s každou další knížkou mě baví víc a víc. Píše čtivým způsobem, dokáže čtenáře vtáhnout do děje. To, co prožívají postavy jejích knih, je uvěřitelné a reálné, tím jsou příběhy sympatické a mnoho čtenářů se s nimi může ztotožnit.

Název zatím posledního románu české spisovatelky Noc špatných polibků má má lehce smyslný podtón, ale opak je pravdou. Je to dokonalý příběh ze života. Každá ze čtyř postav žije život, v němž se střídají veselé i smutné chvilky, a i přes to nejideálnější manželství může přeletět bouřka. V této knize máte vše – rodičovství, manželské problémy, psychické týrání, něco z toho možná prožíváte právě vy, vaši známí a třeba i ta nenápadná sousedka odnaproti.

Autorka si drží laťku, vyhledává zdánlivě banální situace, které dokáže proměnit ve čtivý příběh, místy hořký i sladký, tak jak to v životě bývá. Na čtyřech kamarádkách, odlišných jako den a noc, které se i přes povahové rozdíly skvěle doplňují, demonstruje, jak je důležité mít dobré kamarády, moci se někomu svěřit. Pokaždé žasnu, jaké téma vytáhne Dagmar Digma Čechová z rukávu, pokaždé mě dokáže překvapit neotřepaným, neokoukaným námětem.

Pokud máte chuť na čtení o životě, ze života, oddechovku s přesahem, Noc špatných polibků stejně jako další knihy autorky vřele doporučuju.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.

„Dobrý den, Dášo. Máte už napsaný nový román? A mohla bych ho vidět?“ Asi takhle by se zeptala paní Jechová z kultovního Kulového blesku, kdyby neměnila bydlení, ale hledala dobrou knížku ke čtení. Já se ptát nemusím, já už ho mám přečtený! A je to opět pecka, jak jinak.

Daniel udělal ve vztahu pořádnou botu. Aby svůj přešlap odčinil, koupí pro sebe a pro přítelkyni Šárku dovolenou v Řecku. Doufá, že v destinaci, kterou jeho milá bezmezně miluje, dojde k usmíření, ale naopak, situace se vyhrocuje opačným směrem. Šárce napíše kamarádka, která jí doma vyzvedává poštu, že na Dana čeká na poště dopis. Ani jeden netuší, od koho by mohl být. Dusno se stupňuje a milostná pohoda je v nedohlednu, propast se prohlubuje ještě víc. Kdo mohl Danovi napsat a proč si musí dopis vyzvednout na poště? Šárka má milion otázek, její partner ani jednu odpověď. Jakou šanci na přežití má vztah, který je hluboko pošramocený?

Na každý další román nejpsavější české spisovatelky Dagmar Digmy Čechové se vždycky těším jako malá. Jsou pro mě zárukou skvělého čtení, oddechovky s přesahem. Nejnovější počin nazvaný zvídavě a výstižně Kdo ti píše? vydalo opět nakladatelství Moba a je to zase trefa do černého.

Děj se odehrává ve dvou časových liniích, které se ve správný okamžik protnou. Střídavě k nám promlouvají Dan i Šárka a nabízí svůj úhel pohledu. Současná linka se odehrává v létě 2022 na osudové dovolené, druhá se v retrospektivě vrací o pár měsíců zpátky ke chvílím, které zapříčinily krizi ve vztahu hlavních postav.

Na knihách Dagmar Digmy Čechové oceňuji to, že i když mají podobný koncept, pokaždé se zabývají jiným tématem, a že jich naše současná společnost a doba nabízí! Autorka si na paškál bere toxické vztahy, týrání , žárlivost a nevěru, které vždy přetaví v čtivé a reálně působící příběhy. Aktuálně se v Kdo ti píše? zaměřila na důvěru ve vztahu, sliby, které jsme dali a mnohdy je nedokážeme splnit. Zlehka naťukává i ezoterično a otázku toho, jestli je možné změnit a posunout naše životy jiným směrem.

Opět musím ocenit způsob, jakým autorka píše. Její projev je civilní, lehká ruka je zárukou, že se nenudíte, k čtivosti přispívají také svižné dialogy a stupňování napětí, prostě chcete vědět, co je to za dopis a jaký význam pro příběh má.

Pokud hledáte čtení z reálného života, z prostředí, které je vám blízké, jsou knížky Dagmar Digmy Čechové to pravé a jinak to není ani v případě románu Kdo ti píše?, který doporučuji.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky, či na eshopu nakladatelství.

Knižní rodinka Dagmar Digmy Čechové má další přírůstek! Je to titul Víš, že nemusíš? , který opět vydalo (jak jinak :)) nakladatelství Moba. Velmi volně navazuje na úspěšný román Nemusíš!, takže se NEMUSÍTE bát začít číst i v případě, že jste Nemusíš! v rukou nedrželi.

Hlavními hrdinkami jsou znovu Kateřina a Marie. Katka žije po rozvodu spokojený život single ženy, dělá si co chce, kdy chce a s kým chce. Jediným mráčkem na nebi je syn, který se nechce osamostatnit a bezostyšně využívá vymoženosti matčina servisu – prostě má mamahotel jak vyšitý. Marie se kvůli zdravotním problémům v rodině vrací z Anglie zpátky domů a není sama, i když to na ní není ještě vidět. No, milé ženy, jednoduché to mít nebudete ani jedna, to vám garantuju!

I v tomto románu autorka dokázala, že je výbornou glosátorkou současného života, umí zachytit vše podstatné, od veselých a humorných chvil, až po ty vážné, které osud rád vnáší do cesty. Velmi citlivě popsala nevyhratelný zápas s Alzheimerovou chorobou i vztahy mezi lidmi, ať už se jedná o vřelé a láskyplné mezi Marii a rodiči, nebo toxické, kdy chce někdo proti vaší vůli držet kormidlo vašeho života.

Oběma hrdinkám autorka připravila vtipné i smutné zážitky, s Katkou jsem se bavila, když šla po dlouhé době na rande – ach, ty přípravy, s Marií jsem zase soucítila, ve chvíli, kdy se jí svět rozpadl na kousky. Líbíly se mi vedlejší postavy, ač některé měly své mouchy a lezly pořádně na nervy, měl díky nim příběh šmrnc a grády.

Opět nechyběly svižné dialogy, které si mezi sebou hrdinové podávali jako pinpongový míček, jako vždy působily přirozeně. Krátké kapitoly, v nichž střídavě vystupuje Katka a Marie, končily vždy na tom správném místě, abyste chtěli číst dál a knížku neodkládali na jindy. A proč taky, vždyť vlastně NEMUSÍTE! 🙂

Pro mě jsou romány Dagmar Digmy Čechové sázkou na jistotu. Nikdy neopakuje stejná témata, vždy vypíchne něco neotřelého a zaujme tím, že její hrdinové žijí obyčejné životy, s nimiž se můžeme ztotožnit. Už teď se nemůžu dočkat další knihy.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky, či na eshopu nakladatelství.

Jednou z nejplodnějších českých autorek je v současné době Dagmar Digma Čechová, které ročně vychází i dva romány a nejsou to žádné rychlokvašky. Aktuálně je na knižním trhu novinka nazvaná Podívej se podruhé, už tradičně vydaná pod hlavičkou nakladatelství Moba.

Oldřich je úspěšný spisovatel detektivních románů, v soukromí však nesmírně introvertní a nesmělý muž. Nemá ani žádné výrazné ambice, pochází sice z bohaté podnikatelské rodiny, ale po ředitelském postu nijak netouží, nejlíp je mu doma v pracovně. Není divu, že když má křest svého nejnovějšího počinu, je poněkud nesvůj. Záchranné lano mu hází jeho virtuální alter ego, detektiv Xaver, hlavní hrdina Oldřichových knih. Vedou spolu hovory a Oldřich se díky Xaverovým radám cítí líp. Když potká tajuplnou zrzku Hedu, která ho na první pohled doslova uhrane, zahoří k ní láskou a Xavera přestane poslouchat. S Hedou uzavře sňatek a od té doby se jeho život řítí nadprůměrnou rychlostí. Kam? Do pekla či ráje? To je otázka! Jestli je všechno zlato, co se třpytí, Oldřich zjistí poměrně rychle a nebude se stačit divit, stejně jako my, čtenáři.

Dagmar Digma Čechová je pro mě zárukou kvalitního čtení. Její knihy nejsou tuctové, protože spisovatelka má svůj styl, nepíše šablonovitě, každý příběh je vybroušený a do detailu promyšlený originál. Zápletky se neopakují, vždy žasnu nad tím, jak pracuje její fantazie a kolik neotřelých námětů dokáže zpracovat.

Opět četba, která se čte velmi dobře, už z toho důvodu, že autorka je civilní profesí korektorka, takže zná češtinu a umí ji použít. Dokáže si hrát s charaktery postav tak, že je odliší specifickou mluvou, číst dialogy hrdinů je čirá radost, spisovná mluva střídá jadrné nadávání, které do života taky patří a v případě knížek Dagmar Digmy Čechové působí přirozeně.

Líbil se mi koncept knihy, kdy se z minulosti pomalu dostáváme k současnosti a zajímavému vyústění Oldřichova příběhu. On sám stojí za zmínku, je to typ člověka, který se vlivem událostí mění a stává se silnějším v kramflecích. Román poukazuje na to, jak snadné je podlehnout člověku, který okouzlí nejen vás, ale i vaše okolí a je schopný manipulátor.

Román Podívej se podruhé doporučuji všemi deseti. Příběh ze života zpracovaný tak, že vás baví číst a taky nad ním trochu přemýšlíte, je skvělou volbou, hledáte-li dobrou českou tvorbu.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.

Můžou být nejlepšími kamarádkami osoby rozdílné jako den a noc? Říká se, že protiklady se přitahují. Platí to i pro Štěpánku a Zuzanu, která si říká Zu? Ty dvě se kamarádí už od dětství, a přes značné povahové i sociální rozdíly se zdá, že to tak zůstane navždy. Jenže člověk míní a pánbůh mění… Jednoho dne dostane Štěpánka dopis, který bude mít vliv na její další životní kroky. Prsty v něm má Zu, která před několika lety zradou přeťala pouto přátelství. V dopise se Štěpánka dozvídá, že se s kamarádkou bohužel už nikdy nesetká, ale že ji ustanovila svou univerzální dědičkou. Jak se k tomu Štěpánka postaví? Aby nečekané dědictví přijala, musí nejprve Zuzaně odpustit…

Dagmar Digma Čechová je pro mě zárukou, že do rukou dostanu příběh, který se čte úplně sám a je stoprocentně ze života. Toho našeho, českého. Témata, jež ve svých románech zpracovává, známe všichni až moc dobře – rodinné vztahy, přátelství, lásku, starosti obyčejných žen.

V tomto počinu je to stejné – kromě stěžejní zápletky, což je zrada nejlepší kamarádky, poznáváme chod Štěpánčiny rodiny, na niž měl Zuzanin čin osudový dopad. Spisovatelka dokáže autenticky popsat rozdíly ženského a mužského myšlení, vcítít se do náctiletých a napsat dokonalé dialogy, mistrné slovní přestřelky, které v podstatě nečtete, ale přímo prožíváte a dokážete si tak lépe představit postavy knihy, jež pak působí jako z masa a kostí a určitě vám půjdou některé z nich pěkně na nervy.

Děj je koncipován jako prolínání dvou časových rovin, z té současné se ve vzpomínkách Štěpánky postupně vracíme do minulosti a sledujeme obě kamarádky od dětských střevíců až po dospělost, ze vzpomínek postupně skládáme střípky příběhu plného lásky i zklamání.

Co když žádné zítra nebude? Ale ano, bude, zjistí to i Štěpánka a její rodina, jen si k tomu zjištění musí hrdinka vyšlapat cestu, pohlédnout do očí minulosti a naučit se odpouštět.

Za recenzní výtisk děkuji autorce Dagmar Digmě Čechové a nakladatelství Moba, zakoupit ji můžete přímo na webu autorky či na eshopu nakladatelství.