Štítek: ARGO

Nesmrtelná a nestárnoucí klasika s humorem sobě vlastním přibližuje životní osudy spisovatelky Betty MacDonaldové. Autorka vypráví o své rodině, nekonvenčních rodičích, kteří pendlovali napříč Spojenými státy, a v každém dalším novém bydlišti se jim narodilo dítě. Nakonec rodina zakotvila v Seattlu, kde žili všichni společně i s babičkou z otcovy strany, láskyplně zvanou bábinka. Bábinka byla proslulá svými doslova nejedlými koláčky, do kterých přidávala všechno, co našla ve spíži. V podstatě vařila nějak podobně jako pejsek s kočičkou. 🙂

Když Betty dospívala, připadala si jako ošklivé káčátko. Její sestra Mary měla u mužů velký úspěch a Betty se bála, že zůstane na ocet. Nakonec se vdala za Boba, který byl o třináct let starší než ona a spolu založili slepičí farmu. Na Betty čekal nefalšovaný vesnický život, který ji zocelil. Farmu vybudovali doslova z ničeho, na odlehlém místě. Betty neměla zrovna láskyplné manželství, milovala však své dvě dcerky Anne a Joan /v českém překladu jsou známy jako Anka a Janka :-)/ a dokázala s humorem vylíčit nevšední zážitky, které na farmě prožila.

Před dvěmi lety jsem četla knížku, která mě naprosto uchvátila. Jeden den od Davida Nichollse. Takže jsem zajásala, když jsem zjistila, že u nás byly vydány další dvě: Otázka za deset a Záskok.
Záskok jsem zahlídla v knihkupectví, Otázku za deset jsem si půjčila u nás v knihovně.
Obálky obou knih jsou ve stejném stylu jako u knížky Jeden den. Jednoduché, ale přitom nápadité a vkusné.
Otázka za deset nás zavádí do Velké Británie 80. let. Brian Jackson žije v malém městečku pouze s matkou, otec zemřel v mladém věku na infarkt. Brian se chystá odjet studovat na vysokou školu. Moc sebevědomí nemá, někdy se chová jako slon v porcelánu. Své chování se snaží vyrovnat humorem, ale moc mu to nejde. Když se zamiluje do spolužačky Alice Harbinsonové, před kterou se nejprve pořádně ztrapní, přihlásí se, stejně jako ona, do soutěžního vědomostního kvízu. Jeho otec tyhle soutěže miloval a Brian si vzpomíná, jak spolu u televize odpovídali na otázky. Takže průpravu by měl, teď ještě zapůsobit na Alici. :-).
Celá knížka je hodně vtipná, někdy je toho humoru až moc. Brian mi hodně připomínal Adriana Molea. (Ti dva by si určitě rozuměli :-)). 
Znáte ten pocit, kdy je vám trochu jakoby stydno za někoho jiného? Držíte mu palce, aby se neztrapnil nebo něco nezkazil a pak, když se tak stane, jenom bezmocně přivíráte oči, protože s tím nemůžete nic udělat? Tak takhle jsem to měla při čtení Otázky za deset. Brian mi ze začátku přišel vtipný a milý, ale pak už jsem si říkala, že by měl trochu zvolnit a nebýt vtipný za každou cenu. Vykašlat se na Alici, která si s ním jen pohrávala. Jenže komu není rady….. :-).
Pokud čekáte romanci ve stylu románu Jeden den, tak budete zklamáni. I když je Brian zamilovaný, jen o lásce to není. Jedná se o vtipné retro z vysokoškolského prostředí zasazené do 80. let 20. století.
Humor ve stylu Adriana Molea, spousta kvízových otázek a bohémský studentský život – to je Otázka za deset.

Příběh nás zavádí do městečka Bank Top, kde se odehrával i děj prvního autorčina románu Příručka špatné matky. Tentokrát je vypravěčkou Katharine, které je osmnáct let. Žije sama s babičkou, která téměř nevidí. Její otec zahynul při autonehodě a matka zmizela po Katherinině narození. Katharine má dost problémů sama se sebou. Chtěla by zhubnout, dostat se na prestižní univerzitu v Oxfordu a mít pocit, že je milována. Její babička totiž city projevit neumí. Katharine svůj čas dělí mezi péči o babičku, studium ve škole a četbu. Chodí do knihovny, kde se sblíží s knihovnicí slečnou Dračicí. Do Katharinina života vstupuje i mladík, který se jmenuje Callum a tvrdí, že je její bratranec. Katharine, která si dnem svých osmnáctých narozenin přeje být oslovována Kate, hledá odpovědi na své otázky. Jak to bylo se smrtí jejího otce, kdo zavinil osudnou autonehodu?  Kam zmizela matka? A proč má pocit, že je slečna Dračice vždycky tam, kde ji Kate potřebuje? 

Četla jsem i Výměnu manželek a Příručku špatné matky, obě se mi líbily, styl Kate Longové mi sedl a přála bych si, aby u nás byly vydány ještě další její knihy. Tedy pokud pokračuje ve psaní :).

Emma a Dexter… nebo Dexter a Emma? Je 15. červenec 1988 a Velká Británie slaví svátek sv. Swithina. V tento den se ti dva potkávají poprvé na oslavě promoce. I když mezi nimi přeskočí jiskra, zůstávají jen přátelé. Jejich životní cesty nevedou společně, každý má namířeno jinam.
Lehkomyslný Dexter miluje sex, je rád středem pozornosti, jeho snem je mít vztah s mnoha ženami a prorazit v televizi. Vážná, intelektuálně založená Emma sní o kariéře spisovatelky. Do Dextera je zamilovaná, hranici mezi přátelstvím a láskou však překročit nechce. Dvacet let se Emma a Dexter setkávají jediný den v roce, 15. července na svátek sv. Swithina. Dvacet let jim trvá, než si oba uvědomí, že se lásce poručit nedá…. 

Během těchto dvaceti let prožívá Dexter milostné eskapády, profesní vzestupy i pády na samé dno, nevydařené manželství a bouřlivé rodinné vztahy. Emma životem proplouvá mnohem klidněji. Zakotví ve vztahu s kolegou Ianem, snaží se psát a mezitím zpovzdálí sleduje svého nejlepšího přítele Dextera. Na prahu čtyřicítky si oba uvědomují, že bez sebe nemohou být. Příběh by mohl skončit banálně. Emma a Dexter zakotví v manželském přístavu a budou spolu šťastně žít dvacet let. Minimálně. Jenže osud má s nimi jiné plány… 

Na první pohled působí tento román jako banální zamilovaný příběh, opak je pravdou. Kouzlo příběhu spočívá v poutavém stylu, kterým je psán, a také v neotřelém nápadu, kdy se hrdinové setkávají jednou do roka. Byla jsem z téhle knihy naprosto unešená, „vydýchávám“ ji ještě dnes – už dlouho jsem nečetla něco, co by ve mně nechalo opravdu hluboký dojem.