Einstein & Einstein

Jaké to asi je, být ženou nadaného muže? Zvlášť, je-li ona žena o fous chytřejší než on? Manželství Milevy a Alberta Einsteinových mohlo být šťastné. Kdyby ona nebyla tak chytrá a on šovinistický egoista.

Mileva, jíž všichni říkali Mitza, to neměla jednoduché už od dětství. Chytrá, logicky myslící holčička s tělesnou vadou do šablony společnosti sklonku 19. století nezapadala. Maminka se bála, že se nevdá, ale tatínek vsadil na chytrý mozek své dcery a ona se tak mohla zařadit mezi studenty fyziky. Jako žena měla velmi těžkou pozici a jen těžko si získávala respekt a uznání odborného okolí.
Než mohla věda Milevu zcela pohltit, vstoupila jí do cesty láska. A ta, jak je známo, přebije veškeré fyzikální zákony. Mileva se do samolibého vlasatého studenta zamilovala natolik, že mu nakonec obětovala vše. Dokonce ani nedodržela tehdejší společností stanovené pořadí vztah –  svatba – dítě. S Albertem prožila vášnivý románek, který nezůstal bez následků.
Při komplikované péči o dcerku Mitza poznala, že s Albertem život jednoduchý určitě nebude, natož aby v něm našla nějakou logiku. Albert se nechoval ani jako příkladný manžel a otec, navíc nedodržel slib ohledně vědecké spolupráce. Mitza tak záhy dostala ochutnat příliš hořkou chuť zrady…

Beletrizovaný životopis mapuje životní osudy opravdu zajímavé ženy. Mitza měla být z větší části autorkou teorie relativity a její muž si měl autorství bez ostudy přivlastnit. Kde je pravda, věděli jen oni dva. Nic to nemění na faktu, že se čtenáři do rukou dostává čtivý příběh, u něhož není nouze o emoce. 

Mitza je ten typ hrdinky  který vám padne do oka. Je sympatická, chytrá, ale vůbec ne namyšlená. Má smysl pro rodinu. Tím, že je příběh vyprávěn ich formou samotnou Mitzou, má před svým mužem tak trochu výhodu. Alberta Einsteina poznáváme z jejího pohledu. A věřte, že nic milého to není. Pokud vám právě bořím domeček z karet, omlouvám se, ale vaše představa chytrého a zároveň vtipného pána asi vezme za své. V knize je Albert vylíčen jako despotický a samolibý macho,pro něhož rodina neznamená nic. Můžeme směle říct, že Mitza je dokonalým prototypem domácího násilí. Při čtení mnou cloumaly emoce, vřelo to ve mně a pořád jsem nechápala, že to ta chytrá holka nechá dojít tak daleko.

Do základní dějové linie autorka dovedně vmísila fikci a výsledkem je poutavý příběh dvou výrazných osobností, na jejichž život je i fyzikální zákon krátký. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora) 

Veršovaná tíha života

Známá zpěvačka, moderátorka a také spisovatelka Iva Frühlingová přichází s novou knížkou. Po dvou románech, které se odehrávají ve světě showbyznysu, si na paškál vzala téma vážnější.


Hrdinka této neobvykle pojaté knížky je novopečená matka. Na svou novou roli si ještě pořádně nestačila zvyknout, a už se potýká s prvními problémy. Je těžké přizpůsobit se novým věcem, které s člověkem dokážou pořádně zamávat. A to rodičovství bezesporu je. Taky se vdávala víceméně natruc předchozímu zkrachovalému vztahu. To všechno se sčítá. A výsledek? Ten vás může srazit na kolena. Mladá matka si naordinuje vlastní terapii. Pro někoho šokující, jiný se v ní najde. A vy? Dokázali byste si poradit?
Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor


Americký sen

Když se řekne Kalifornie, asi každý si vybaví rušné Los Angeles, Hollywood a s ním svět filmového průmyslu. Jaká ale byla před devadesáti lety, v době, kdy mluvený film byl ještě v kolébce a po hollywoodských kopcích se proháněli Indiáni?


Nigel Barnstable pochází z urozené rodiny anglických šlechticů. Titul sice má, ale bez peněz a majetku je mu na nic, a tak se rozhodne odejít za velkou louži. Amerika je země neomezených možností a Nigel je přesvědčen, že právě tam na něj čeká štěstí. Vstupenkou do ráje je svatba s dcerou z bohaté newyorské rodiny.

Elizabeth Van Lindenová si zlatá dvacátá léta užívá po svém. Stejně jako ostatní vrstevníci se snaží vymanit z pevných pout svých rodičů, kteří si na nové moderní časy nemůžou zvyknout. Temperamentní Angličan si okamžitě podmanil její nespoutanou duši a společně odjíždí do slunné Kalifornie, kde chce Nigel vybudovat datlovníkový sad. K tomu však potřebuje peníze z manželčina svěřeneckého fondu. Pro despotického Nigela se Elizabeth stává pouhým prostředkem ke splnění snu, což jí dává patřičně najevo.



Jestli odejdeš

První světová válka změnila životy mnoha lidí. Děti předčasně dospěly, z chlapců se stali muži a z rozmazlených slečinek samostatné ženy.
Jak válka zatočila s Vivian a Howardem? Jejich světy jsou jako rub a líc, nebe a země, noc a den. Prostě by se za normálních okolností asi nikdy nesetkali, natolik se jejich společenské postavení lišilo. Ale byla to právě krutá válka, která jejich osudy svedla dohromady.

Plesová sezóna roku 1914 měla pro Vivian znamenat vstup mezi smetánku. Mohla si náležitě užívat tanec a potencionální nápadníky, kdyby se s jedním z nich tak trochu nezapomněla. Takové znemožnění ve společnosti znamenalo jediné – nějak umlčet zlomyslné jazyky a rychle se vdát. Třeba za nudného statkáře. Vivian nemá ani možnost svého muže pořádně poznat, právě vypukla válka a on se vydává na frontu. Mladá novomanželka zůstává sama na venkovské farmě a je jí jasné, že doba, kdy se starala jen o své pohodlí, je definitivně pryč.

Hlava mladého dramatika Howarda je plná ideálů. Patří mezi ně i pacifismus, který se však během válečné vřavy nenosí. Kdo není v bojové linii jako by nebyl. Howard má silné protiválečné smýšlení. Násilí plodí vždycky jen násilí, a kulka? Ta si nevybírá. Jako válečný reportér na vlastní oči vidí, co válka dokáže napáchat. Za jeho postoj mu hrozí trest smrti. Jedinou záchranou je Vivian, kdyby se za něj zaručila a zaměstnala ho na farmě. Už vás napadá, jak tohle může skončit? Má láska těchto dvou nesourodých lidí šanci nebo ji válka a konvence utnou hned v počátku?

Jestli odejdeš je příběh, který dokazuje, že Adele Parks historie opravdu sluší. O tom jsem se přesvědčila i v předchozím románu Nevěsty bez ženichů, ten se odehrával ve dvacátých letech minulého století. Tentokrát se autorka vrací o pár let zpátky, do bouřlivých časů první světové války, která nenechala kámen na kameni a změnila spoustu lidských osudů – stejně jako každá jiná válka. 
Hlavní hrdinové během děje projdou velkou proměnou, hlavně Vivian, ta je zpočátku docela nesympatická. Je to rozmazlená slečinka mající pocit, že může vše. Ale pád až na samé dno nóbl společnosti je Vivian přece jen k něčemu dobrý. Uvědomí si, že svět se netočí jen kolem ní. Držela jsem jí palce, když se stavěla na vlastní nohy a snažila se přiložit ruku k dílu na farmě. 
Moc mě potěšilo, že se v knížce objevila dobře známá postava z románu Nevěsty bez ženichů. Pokud jste ho četli, určitě si vybavíte svéráznou a nekonvenční Avu, jež rozvířila stojaté vody nabubřelé anglické smetánky. V tomto románu je blízkou přítelkyní Vivian, asi jedinou, která na ni kvůli jejímu poklesku nezanevřela. 

Jsem moc ráda, že jsem měla možnost přečíst si tuhle knížku, něžnou i drsnou zároveň, kdy se střídají romantické scény s poměrně živými popisy válečných scenérií. Doufám, že Adele Parks plánuje napsat další román, opravdu dobře se čte. Ještě musím vyzdvihnout obálku, která se opravdu povedla.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Minulosti ani smrti se nedá uniknout

Poté co se funebračka Blumová zbavila všech svých démonů, a to doslova, užívá si rodinnou pohodu se svými holčičkami. Když však jednoho dne otevře noviny, zjistí, že minulosti stejně neunikne. Jak už to tak bývá, dostihla ji ve chvíli, kdy to nejméně čekala.



Blumová se svými dcerkami tráví dovolenou v Řecku. Únik od reality všedních dní už potřebovala jako sůl. Ale ta bere za své ve chvíli, kdy natrefí v časopise na článek o výstavě mrtvých těl aranžovaných do bizarních pozic. Na tom by nebylo nic divného, kdyby na jedné z fotek nebyla ona sama. Nebo je to snad její dvojče? Měla Blumová sestru? Ještě se nabízí možnost, že někdo ví, co provedla, a chce ji vydírat. Blumové nezbývá než začít pátrat na vlastní pěst. Doufá, že návštěva extravagantního umělce přinese odpověď na naléhavé otázky. Místo toho se svérázná funebračka sama stává štvancem.


Ztracená

Žili byli on a ona. Potkali se na počátku středního věku a mysleli si, že spolu zestárnou. Spokojeně žili na Christianově ostrově, kde Louise vedla kavárnu a Joachim psal knihy. Jeden pro druhého byli oporou, zázemí, pevným štítem. Pak se pohádka rozplynula jako ranní mlha a přišlo kruté vystřízlivění. Na dveře jim zaklepal muž, který tvrdil, že Louise je jeho ztracená manželka Helena. Pro mluví i fotka, na které je žena, jíž Louise jako z oka vypadla. Helena Söderbergová, dědička velké rodinné firmy a hlavně manželka a matka dvou malých dětí.

Vyšetřování případu přináší šokující, leč čekané rozuzlení. Louise je opravdu Helena. A kdo a hlavně kde je opravdová Louise?
Helena si vůbec nic nepamatuje, musí kousek po kousku rozplétat zamotané nitky minulosti, aby mohla získat svůj předchozí život. Vzpomene si na to, co se stalo? Helena při svém pátrání zjišťuje, kým doopravdy je a zároveň odhaluje jisté aspekty v historii své rodiny sahající až do doby druhé světové války.

Hlavní postavy jsou do detailů propracované. Helena i Joachim jsou sympatickým párem, kterému budete od počátku fandit. Jenže i ti největší sympaťáci mohou být na druhý pohled úplně jiní. Helena během příběhu prochází obrovskou proměnou. Musí se vyrovnat se svou identitou, navíc zjišťuje, že nebyla vždy tou milou osobou, za kterou ji Joachim považuje.

Román Ztracená je mistrně napsaným thrillerem, který zaujme a do děje vtáhne od první stránky. Láska, vášeň i touha po penězích a majetku, to vše autoři (Anna Ekbergová je pseudonym dvou dánských spisovatelů), provázali do napínavého románu. Možná se vám bude zdát, že je toho na jeden příběh až moc, ale vydržte, dočkáte se zajímavých dějových zvratů.

Pokud si potrpíte na romány, v nichž není nouze o dramatické zápletky a vztahové propletence, přijdete si na své. 
Kniha nabízí nejen milostný příběh, drsný thriller, ale také rodinný příběh plný tajemství.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Nejlepší sestry na světě



Sestry Kettleovy jsou trojčata. Gemma, Lyn a Cat. I když je každá tak jiná, přesto mají mnoho společného. Ruku v ruce řeší rodinné i milostné trable. A že jich mají požehnaně.

Sestry se právě chystají na oslavu třiatřicátých narozenin. Takový významný mezník si zaslouží pořádný mejdan. Kettleovic holky se scházejí v restauraci, aby si to společně užily. Bude to pořádný odvaz? Jedno je jisté. Na tyhle narozeniny jen tak nezapomenou.
Jak prožily rok, který jim předcházel? Pro trojčata byl svým způsobem zlomový.
Lyn je úžasná manželka, matka i manažerka. Snaží se skloubit rodinu a práci, vyjít s nevlastní dcerou a pomáhat sestrám. Zato Catino manželství je v troskách. Přišla o vytoužené dítě a manžel se zapomněl s jinou. Definitivně. A Gemma? Když už to vypadá, že se jí podaří ukočírovat vcelku chaotický život a usadit se po boku správného chlapa, osud pro ni připraví nečekané překvapení.

Sestry mají co dělat. Do toho všeho musí řešit i vztah dávno rozvedených rodičů. Ještě že mají jedna druhou. A k tomu pár letitých tajemství. Pravda vždy vypluje na povrch, ať je schovaná nejhlouběji jak to jen jde. Na Kettleovic trojčata čeká velká životní zkouška a je pouze na nich, jak se k ní postaví.

Liane Moriarty je úžasnou pozorovatelkou lidských osudů a umí je skvělé podat svým čtenářům. Bylo hodně zábavné i poučné číst o trojčatech a poznat blíž, jak to mezi sourozenci s tak těsnými vazbami chodí.

Autorka mapuje nejen současné životy sester Kettleových, ale zaměřuje se i na minulost od dětských let až po nelehkou dobu dospívání. Díky tomu poznáváme trojčata se všemi klady i zápory a odkrýváme pozadí spletitého rodinného života, který měl vliv na jejich budoucí vztahy. Ani jedna z nich není dokonalá, to se mi líbilo, protože pak máte pocit, že čtete o opravdových lidech jako jste vy nebo třeba sousedi od vedle. (A hned máte ze sebe lepší pocit, že?)


Uvažovali jste někdy nad tím, jak vy sami působíte na druhé?
S touto myšlenkou si Liane Moriarty pohrála a do příběhu zakomponovala vzpomínky neznámých lidí, kteří se s Kettleovic děvčaty setkali, byť třeba jen na malou a vcelku nedůležitou chvíli. Považuji to za zajímavý prvek, který dopomáhá vykreslit povahové rysy knižních hrdinů.

Tři přání jsou čtivým románem, který zaujme vtipem, naladí vás na tu správnou romantickou notu a zároveň ukáže, že sourozenecké pouto lze upevnit i přes překážky, které nám život někdy klade do cesty.


Georgette píše otci

Francouzka Lilie vyrůstala bez otce, což ji do budoucna velmi poznamenalo. Když jako studentka odjela do Německa na studijní pobyt, velmi přilnula k otci své nové kamarádky Hany. A tak není divu, že za nimi okamžitě jede, jakmile se dozví, že je Hermann nevyléčitelně nemocný. Sebou veze obraz, který se jí jen těsně před odjezdem někdo pokusil ukrást a Lilie vůbec netuší proč. V obraze je ukrytý dopis, jehož autorkou je budoucí malířka Georgette Aguttová. 

V Německu se Lilie spolu se svými přáteli pouští do pátrání po osudu Georgette. Pro každého z nich má mise svůj význam. Hana chce vytěžit téma pro novinový článek, Hermann touží zapomenout na nemoc a Lilie doufá, že se dozví něco víc o Georgette, která byla její předkyní a zároveň zjistí, kdo a proč jí chtěl zcizit obraz.
Pátrání dobrodruhy zavádí do Francie i Švýcarska, a začíná tak neotřelá road movie zaměřená na umění,

Děj knihy tvoří dvě linie. Současnost patří Lilii, Hermannovi a Haně, minulost přibližuje životní osudy Georgette, která žila na přelomu 19. a 20. století, v době, kdy uměleckému světu vládl impresionismus.

Autorka románovou formou vylíčila životní osudy této vcelku neznámé malířky. Já jsem o ní doposud neslyšela a docela bych dovedla představit jejich zpracování v samostatném románu. Její život byl natolik zajímavý, že by si to zasloužil.

I když se jedná o román, autorka popisuje bohémský svět francouzských umělců, zejména malířů. Poukazuje na to, že role ženy v tomto prostředí nebyla vždy chápána tak, jak by si to představitelky něžného pohlaví přály. 

Taky dějová linka věnována Lilii je hodně zajímavá. Zaujalo mě vylíčení vztahů mezi ní a rodinou Hany. Téměř idylické, člověk by ani nevěřil, že by v reálném životě bylo něco takového možné. 

Celkově je román příjemným čtením, které potěší milovníky spletitých rodinných příběhů i příznivce umění.

(Za recenzní e-book děkuji nakladatelství Host)

Nehoda

Noční můrou každého rodiče je představa, že se něco stane jeho dítěti. Susan Jacksonová ji právě zažívá na vlastní kůži. Její patnáctiletá dcera Charlotta leží v nemocnici v komatu. Sue nemůže uvěřit, že by dívka vědomě vstoupila do cesty jedoucího autobusu. A přesně to se stalo, i když tomu věří jen Sue. Zoufalá matka se rozhodne pátrat na vlastní pěst a zjistit, proč to Charlotta udělala. Jediným pojítkem je dceřin deník.

Kousek po kousku autorka odkrývá tajemství, které sahá až do doby před dvaceti lety. Jestli si Sue myslela, že před minulostí se dá utéct, šeredně se spletla. Ta její zasahuje do současného života víc než by si Sue přála.
Během pátrání po okolnostech dceřiny nehody Sue neví, komu může věřit. Proč se manžel Brian chová tak podivně? Co skrývají Charlottini přátelé? Proč má Sue pocit, že ji někdo sleduje? Musím přiznat, že jsem mnohdy byla na vážkách a nevěděla, komu vlastně věřit.

Na tento psychothriller jsem se těšila jako malá holka. Mám ráda to mrazivé napětí, které z takovýchto románů přímo tryská. Vězte, že tady si ho užijete požehnaně. Autorka líčí dvě různé dějové linie, které dokázala je přímo mistrovsky propojit. Každá kapitola končí vždy „v tom nejlepším“, je tedy jasné, že knihu neodložíte, protože budete chtít vědět, co se stane dál.
Jednotlivé kapitolu propojují současnost, kdy sledujeme Sueino téměř detektivní pátrání, spolu s deníkovými záznamy, mapující její život před dvaceti lety. Tehdy byla Sue mladá holka plná života, která žila ve vztahu s okouzlujícím Jamesem. Ovšem ne každá pohádka má šťastný konec, ta Sueina se mění v pořádný horor.


Dočetla jsem se, že Nehoda je autorčinou prvotinou. Musím říct, že je to hodně zdařilý román, u kterého se nebudete nudit. Doporučuji všem milovníkům mrazivých psychologických thrillerů a já sama se těším na další knížku z pera C. L. Taylor.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)




Pařížský polibek

Pokud byste chtěli tuhle knížku odložit, protože vám název připomíná sladkou harlekýnku, byla by to velká chyba. Naopak. Pojmenovat tuto knihu Pařížský polibek byla velká trefa do černého. Je stejně bohémská, trochu hříšná a zároveň romantická jako… jako polibek.

Jessie Lipscombová je mladá Angličanka, která se učí sochařině přímo u slavného Rodina. Spolu s nadanou kolegyní a zároveň kamarádkou Camille Claudelovou objevují krásy umění, jakož i kouzla a nástrahy bohémské Paříže.

V roce 1929 se obě přítelkyně po letech potkávají. Není to však veselé setkání. Už dávno nejsou těmi bezstarostnými mladičkými dívkami, kterým patřil svět. Camille je už léta hospitalizována v sanatoriu pro duševně choré a její rodina nechce slyšet ani slovo o propuštění. Jessie je zhrozená, když svou přítelkyni uvidí. Zmatená a zahořklá Camille je pouhým stínem bývalé krásky. Co se během let, kdy se spolu neviděly, stalo? Jessie se ve vzpomínkách vrací o čtyřicet let zpátky.

Jessie i Camille se vymykaly požadavkům tehdejší společnosti na ženy. Studovat umění a ještě k tomu u muže? To chtělo pořádnou dávku kuráže a odhodlání. Camille se mezi bohémy cítí jako ryba ve vodě. Je vášnivá, do všeho se hrne s nadšením, život si užívá plnými doušky. Její láska k o mnoho let staršímu Rodinovi je žhavá a spalující, Camille strhává doslova jako lavina. A o těch je známo, že berou vše.
Pozadu nezůstává ani Jessie. Byť je jako správná Angličanka trochu upjatá, i ona se nechá unést a užívá si milostné vzplanutí.

 Co vlastně rozdělilo dvě nerozlučné přítelkyně a hlavně nadané umělkyně? Najde Jessie odpovědi na své otázky?

Román Pařížský polibek přináší další z řady příběhů, v nichž poznáváme život významné osobnosti zpracovaný beletristickou formou. Tentokrát sledujeme živel jménem Camille Claudelová, již proslavily nejen její sochy, ale především vztah s Augustem Rodinem. Nebylo lehké s ní vyjít, na jednu stranu dokázala milovat až za hrob, na druhou se nebála využívat dobroty přátel, čehož je důkazem dobrosrdečná Jessie.
Příběh je umocněn prostředím, v němž se odehrává. Paříž konce 19. století přímo vyzývá k tomu, aby se člověk nechal unést vášní. Pikantní, místy lehce dekadentní příběh vás nenechá na pochybách, že si umělci život užívali plnými doušky i za cenu sebezničení.

Autorka předkládá mimořádně čtivý román, který budete jen těžko odkládat. Máte možnost nahlédnout do světa umělců na sklonku 19. století, do světa, v němž se musíte rozhodnout, jestli dáte přednost lásce nebo se zcela oddáte práci, protože jste žena.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Design a site like this with WordPress.com
Začít